Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 103/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti pana T. R., (dále jen „žadatel“), ze dne 25. 7. 2016, evidované pod sp. zn. Zin 103/2016,


takto:

I. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost T. R., sp. zn. Zin  103/2016, v části bodu D, kde se žadatel domáhá poskytnutí „…metadat informačních systémů soudu…“ a v části bodu E, formulované jako: „jaká byla přijata opatření, resp. jakým způsobem bylo odpovězeno na dotazy stěžovatele … předsedou senátu senátu 7 td Nejvyššího soudu ve smyslu podání ze dne 13 4.2016 zaslaného k rukám předsedy soudu i předsedy senátu 7 td v příloze tohoto podání a jakým způsobem byly tyto skutečnosti zohledněny v rozhodnutí soudu ve věci 7 td 7/2016 a následných rozhodnutích ve výše uvedených sp. zn.: O td 35/2016, 7 td 35/2016 a 7 td 36/2016?“, částečně o d m í t á.

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost T. R., sp. zn. Zin 103/2016, v celém bodě F, formulovaná jako: “Na nadepsaném soudu je používán rozvrh práce, včetně algoritmu přidělení soudního senátu. Požaduji informaci o tom, jaká je pravděpodobnost, že kauza připadne konkrétnímu senátu XY? Pravděpodobnost požaduji vyjádřit jako hodnotu čísla v rozsahu hodnoty 0 až 1 s uvedením použitého konkrétního přezkoumatelného algoritmu, který by použit při výpočtu, včetně vstupních hodnot. Výsledek požaduji uvést s přesností na osm desetinných míst.“, částečně o d m í t á.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 25. 7. 2016 podání žadatele, které vedle podnětů k prošetření domnělé nezákonnosti, podjatosti a zmatečného jednání předsedy senátu č. 7 trestního kolegia Nejvyššího soudu obsahuje rovněž tyto konkrétní (níže citované) otázky, na něž se žadatel domáhá odpovědi v rámci Informačního zákona:

„…A) kopii deníku pošty Nejvyššího soudu ze dne 1.3.2016, 8.7.2016 a ze dne 11.7.2016

B) popis algoritmu přidělování jednotlivých věcí jednotlivým senátům a soudcům včetně předsedů senátů a soudců zpravodajů Nejvyššího soudu

C) jaký konkrétní mechanismus zajištuje přidělení věci zákonnému senátu resp soudci zpravodajovi a předsedovi senátu a jakým přezkoumatelným a transparetním způsobem tuto skutečnost může účastník řízení zkontrolovat?

D) seznam 10 předcházejících věcí a 10 následných věcí, které napadly Nejvyššímu soudu před a po přidělení výše uvedených tedy před a po sp. zn.: 7 td /2016, 7 td 35/2016 a 7 td 36/2016 věcí a datem a časem včetně metadat informačních systémů soudu, aby bylo lze je zpětně překontrolovat

E) jaká byla přijata opatření, resp. jakým způsobem bylo odpovězeno na dotazy stěžovatele předsedou Nejvyššího soudu a předsedou senátu senátu 7 td Nejvyššího soudu ve smyslu podání ze dne 13.4.2016 zaslaného k rukám předsedy soudu i předsedy senátu 7 td v příloze tohoto podání a jakým způsobem byly tyto skutečnosti zohledněny v rozhodnutí soudu ve věci 7 td 7/2016 a následných rozhodnutích ve výše uvedených sp. zn.: O td 35/2016, 7 td 35/2016 a 7 td 36/2016?

F) Na nadepsaném soudu je používán rozvrh práce, včetně algoritmu přidělení soudního senátu. Požaduji informaci o tom, jaká je pravděpodobnost, že kauza připadne konkrétnímu senátu XY? Pravděpodobnost požaduji vyjádřit jako hodnotu čísla v rozsahu hodnoty 0 až 1 s uvedením použitého konkrétního přezkoumatelného algoritmu, který by použit při výpočtu, včetně vstupních hodnot. Výsledek požaduji uvést s přesností na osm desetinných míst.

Informace na základě zák. č.6/1999 Sb. žádám v zákonné lhůtě 15 dní zaslat výhradně na moji e.mailovou adresu soudu známou z ůřední činnosti: ....“



U takto specifikovaných otázek, které byly dne 25. 7. 2016 součástí obsáhlejšího podání žadatele, vystupuje Nejvyšší soud ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona jako povinný subjekt (dále jen „povinný subjekt“).

K výroku I.:
Podle ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“
Žadatel v bodě D své žádosti sp. zn. 103/2016 požaduje metadata z informačních systémů soudu, jež doprovázejí (a monitorují) údaje o rozhodovací činnosti ve věcech ze „seznamu 10 předcházejících věcí a 10 následných věcí, které napadly Nejvyššímu soudu před a po přidělení výše uvedených tedy před a po sp. zn.: 7 td /2016, 7 td 35/2016 a 7 td 36/2016 věcí a datem a časem.“ Co se samotného seznamu „deseti předcházejících a 10 následných věcí“ týče, vyzval povinný subjekt dne 4. 8. 2016 žadatele k zaplacení úhrady za poskytnutí informací podle § 17 odst. 1 Informačního zákona. Poskytnutí požadovaných informací, u kterých byla vyčíslena úhrada kvůli mimořádně rozsáhlému vyhledání, je podmíněno podle § 17 odst. 5 Informačního zákona zaplacením úhrady. Ať už žadatel úhradu zaplatí či nikoli, metadata z informačních systémů soudu odmítá povinný subjekt poskytnout s ohledem na to, že tato data jsou detailním popisem rozhodovací činnosti soudu. Informační zákon bezpochyby slouží mj. k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv k poskytování informací o samotném průběhu rozhodovací činnosti.
Podobnou argumentaci s odkazem na ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona použije povinný subjekt rovněž pro odůvodnění částečného odmítnutí bodu E žádosti sp. zn. Zin 103/2016. Dotaz, položený jako: „jaká byla přijata opatření, resp. jakým způsobem bylo odpovězeno na dotazy stěžovatele … předsedou senátu senátu 7 td Nejvyššího soudu ve smyslu podání ze dne 13.4.2016 zaslaného k rukám předsedy soudu i předsedy senátu 7 td v příloze tohoto podání a jakým způsobem byly tyto skutečnosti zohledněny v rozhodnutí soudu ve věci 7 td 7/2016 a následných rozhodnutích ve výše uvedených sp. zn.: O td 35/2016, 7 td 35/2016 a 7 td 36/2016?“, je dotazem k rozhodovací činnosti soudu. Žadatel se domáhá popisu konkrétních úkonů, prováděných v rámci vyznačených soudních řízení, včetně informace, do jaké míry předsedu senátu 7 Td v dané rozhodovací činnosti ovlivnily žadatelem zaslané připomínky a podněty k předmětnému řízení.
Povinný subjekt však poskytne žadateli v bodě E odpověď na to, jakým způsobem bylo odpovězeno na jeho dotazy ze dne 13. 4. 2016 předsedou Nejvyššího soudu, respektive místopředsedou Nejvyššího soudu JUDr. Romanem Fialou (viz níže), neboť ten se přímo nepodílí na rozhodovací činnosti v žadateli zmiňovaných řízeních T Td T/2016, 7 Td 35/2016 (identické jako „pracovní“ označení sp. zn. 0 Td 35 – viz vysvětlení pojmu „pracovní“ níže) a 7 Td 36/2016.

K výroku II.:
Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Bod F předmětné žádosti žadatele přitom zcela jasně vyzývá k vytvoření nové informace, konkrétně výpočtu matematické pravděpodobnosti, který by musel kombinovat obrovské množství (tisíce) vstupních proměnných. Tyto vstupní proměnné by tvořily všechny věci napadlé v určitém období do agendy trestního kolegia Nejvyššího soudu, zahrnuté do výpočtu pravděpodobnosti na základě přesného (detailního) rozboru předmětu řízení, času nápadu a se zohledněním každé, byť jen drobné změny, v Rozvrhu práce Nejvyššího soudu, k čemuž dochází takřka pravidelně v měsíčních intervalech. Pravděpodobnost by se navíc musela počítat pro každé jednotlivé podání zvlášť, neboť výsledek by byl pro každý druh napadlé agendy, či dokonce pro každé individuální podání, vzhledem k jeho specifikaci, odlišný.

Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.




Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona:

Povinný subjekt poskytuje žadateli, jež dne 25. 7. 2016 adresoval Nejvyššímu soudu ve svém podání, rozděleném do více agend, mj. souhrn otázek A až F podle Informačního zákona, v rámci řízení ve věci sp. zn. Zin 103/2016, tyto informace:

Bod A:

Povinný subjekt žadateli poskytuje kopie dvou deníků doručené pošty Nejvyššího soudu ze dnů 1. 3, 8. 7. a 11. 7. 2016. Jde jednak o deník běžné pošty a jednak také deník pošty spisové. Dodané kopie (v listinné podobě) jsou řádně označeny vždy v záhlaví prvního kopírovaného listu tak, aby se žadatel zorientoval, o kterou kopii se v daném případě jedná.

Bod B:

Popis algoritmu přidělování jednotlivých věcí senátům a soudcům trestního kolegia Nejvyššího soudu:



Věc doručená Nejvyššímu soudu prostřednictvím České pošty, kurýrem nebo osobním podáním na podatelnu Nejvyššího soudu je zapsána do knihy pošty a následně je postoupena na evidenční oddělení k zapsání do příslušné agendy trestního kolegia. Současně jsou doručována Nejvyššímu soudu také podání v elektronické podobě, která v knize pošty evidována nejsou. Jejich přesný čas nápadu je však rovněž evidován ve spise.
- Evidenční oddělení zapíše každou napadlou (došlou) věc do informačního systému ISNS příslušné agendy podle data a času předložení věci bez uvedení čísla senátu, tzn., že věc je „pracovně“ zapsaná pod spisovou značkou s nulovou hodnotou čísla senátu (např. 0 Tdo 1/2016).
- Po zapsání evidenčním oddělením jsou věci přidělovány do jednotlivých senátů prostřednictvím dozorčí úřednice trestního kolegia podle platného Rozvrhu práce Nejvyššího soudu v pořadí podle toho, jak byla věc předložena Nejvyššímu soudu a jak jsou senáty zařazeny v rozvrhu práce za sebou, pokud pravidlem o jejich působnosti (specializaci) nebo jiným pravidlem není stanoveno něco jiného. Povinný subjekt pro detailní seznámení žadatele s aktuálními kritérii pro přidělování věcí, napadlých na podatelnu povinného subjektu, odkazuje na Rozvrh práce Nejvyššího soudu na rok 2016
(http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Organizacnidokumenty?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Organiza%C4%8Dn%C3%AD%20dokumenty&lng=), týkající se trestního kolegia, a to konkrétně na pasáže: Rozdělení soudců do senátů a působnost jednotlivých senátů (včetně specializací některých senátů), Pravidla pro přidělování, Přechodná ustanovení a Pravidla pro zastupování. (Celý rozvrh práce na měsíc srpen 2016 pak žadateli povinný subjekt zasílá rovněž v tištěné podobě).
Dozorčí úřednice ukončí proces přidělování spisu tím, že vyznačí číslo přiděleného senátu do informačního systému ISNS (změní pracovní označení spisové značky, které začínalo „0“, na označení, kde prvním číslem je číslo přiděleného senátu) a současně vyznačí číslo senátu i na obal pomocného (tzv. sběrného) spisu Nejvyššího soudu.
- Přidělené věci příslušnému senátu přiděluje jeho jednotlivým členům řídící předseda senátu na základě Čl. 4 Jednacího řádu Nejvyššího soudu, který nabyl účinnosti 1. 1. 2008:

Čl. 4
1) Předseda senátu organizuje práci senátu včetně přidělování věcí jednotlivým členům senátu,
přičemž dbá o rovnoměrné pracovní zatížení všech členů senátu, kteří odpovídají za řádné
a včasné vyřizování jim přidělených věcí.
2) Je-li v senátě více soudců ve funkci předsedy senátu, organizuje práci senátu ten předseda
senátu, o kterém to stanoví rozvrh práce (řídící předseda senátu). Řídícího předsedu senátu
zastupuje člen senátu uvedený v rozvrhu práce na druhém místě. Další soudci ve funkci
předsedy senátu předsedají ve věcech jim přidělených.
3) Soudce, kterému je věc přidělena podle odstavce 1, vyhotoví návrh rozhodnutí v této věci.
V případě, že tento soudce s přijatým rozhodnutím senátu nesouhlasí, řídící předseda k jeho
žádosti určí, kdo z ostatních členů senátu rozhodnutí vyhotoví.

Také řídící předseda senátu se řídí Pravidly pro přidělování a Pravidly pro zastupování, která obsahuje Rozvrhu práce Nejvyššího soudu na rok 2016.


Bod C:
Odpověď je totožná jako v bodě B. „Mechanismus“ přidělení věci zákonnému senátu zajišťuje osobně dozorčí úřednice trestního kolegia Nejvyššího soudu způsobem popsaným v bodě B. Řídící předseda daného senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu následně organizuje další práci uvnitř senátu (určení soudce zpravodaje, apod.) rovněž způsobem popsaným v bodě B, v souladu se zaslaným Rozvrhem práce Nejvyššího soudu. Předstupněm je práce evidenčního oddělení (podatelny) Nejvyššího soudu (viz výše), které musí každou napadlou věc řádně zaevidovat s časem nápadu a do správné agendy Nejvyššího soudu.

Co se týče dotazu žadatele na způsob transparentní kontroly přidělení, má účastník řízení, pokud se podrobně seznámí s výše odkazovanými pravidly, obsaženými v rozvrhu práce, možnost takovou kontrolu sám provést. Úspěšnost takové kontroly bude ovšem dána tím, zda účastník řízení, provádějící takovou kontrolu, zcela bezchybně pochopí veškerá pravidla a pokyny, uváděné v rozvrhu práce. Velkou roli hraje pak samotný předmět řízení zkoumané přidělované věci, neboť jde-li o věc specializovanou, kterou rozhoduje jen omezený počet senátů trestního kolegia (někdy i senát jediný), pak je kontrola velmi snadná.

Bod D:
Poskytnutí informací, vyjma metadat informačních systémů soudu (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), je vázáno zaplacením úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací – viz výzva žadateli ze dne 4. 8. 2016.

Bod E:
Poskytnutou informací na otázku „…jaká byla přijata opatření, resp. jakým způsobem bylo odpovězeno na dotazy stěžovatele předsedou Nejvyššího soudu … ve smyslu podání ze dne 13. 4. 2016…“, je níže okopírovaná odpověď místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy (který byl předsedou Nejvyššího soudu pověřen daný podnět vyřešit) ze dne 10. 5. 2016:


Vážený pane,

V období od 13. 4. 2016 do 25. 4. 2016 Nejvyšší soud České republiky obdržel řadu Vašich, převážně elektronických podání. První tři ke dni 13. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 1“, „Podání 2“ a „Podání 3“), čtvrté ke dni 14. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 4“), páté ke dni 15. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 5“), další tři ke dni 18. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 6“, „Podání 7“ a „Podání 8“), deváté ke dni 20. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 9“) a poslední ke dni 25. 4. 2016 (Dále jen: „Podání 10“).

Z pověření předsedy Nejvyššího soudu k Vašemu podání sděluji následující. O zákonných kompetencích Nejvyššího soudu jste byl již několikrát informován v odpovědích na Vaše četná předchozí podání. S odkazem na tato předchozí vyjádření se nyní budu již nadále pouze krátce vyjadřovat k jednotlivým podáním.

Podání 1 žádáte Nejvyšší soud, aby rozhodl o přidělení bezplatného právního zástupce ve Vaší věci. Jak jste již byl poučen, tato žádost se podává k soudu, ke kterému byla podána žaloba, nikoli tedy k soudu Nejvyššímu.

Dotaz, který uvádíte a zaštiťujete jej zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není objektivně zodpověditelný. Nejde o kvalifikovaný dotaz, který by bylo možno řešit v režimu zmiňovaného právního předpisu.

Ani poslední výzvě, kterou instruujete pana předsedu Nejvyššího soudu, aby „zasáhl a sjednotil judikaturu Městského soudu v Praze“, Nejvyšší soud nemůže vyhovět, neboť mu k tomu scházejí potřebné zákonné nástroje. Předseda Nejvyššího soudu nic takového učinit nemůže.


Podání 2, které je datováno 13. 4. 2016, žádáte Nejvyšší soud o poskytnutí informací, a to nejpozději do dne 11. 3. 2016. Asi netřeba dodávat, že taková žádost je zjevně nesmyslná a tudíž ji v tomto bodě považuji za písařskou chybu. K ostatním částem Vám sděluji, že Váš poněkud složitě formulovaný text e-mailu nekonstituuje žádnou otázku, na kterou by bylo možno odpovědět, či poskytnout Vám žádané informace. V každém případě Vám doporučuji, abyste při žádání o informace ohledně řízení před Městským soudem v Praze, či Vrchním soudem v Praze apod., adresoval tyto soudy namísto soudu Nejvyššího. Vaše žádosti pak budou moci být řešeny rychleji a za vzniku nižších nákladů.

V Podání 3 adresujete Nejvyšší soud a žádáte po něm rozhodnutí, která byla vydána od 1. 1. 2016 do 13. 4. 2016 „OS PZ, i KS v Praze“. Vzhledem k tomu, že jde o rozhodnutí, která nevydával Nejvyšší soud, a také vzhledem k tomu, že většina Vašich podání směřuje k množstvím různých institucí a soudních instancí, doporučuji Vám, požádat o ně soudy, které případná rozhodnutí vydaly. Co se týče otázky směřující na aplikaci Infosoud – v této věci nedokážeme podat uspokojivou odpověď, neboť v době, kdy jsem do aplikace nahlížel, žádné informace nechyběly.

Podání 4 je pouze opakováním podání, ze dne 21. 3. 2016, ke kterému se již Nejvyšší soud vyjadřoval v předchozí odpovědi.

Podání 5 je opakováním Podání 3, ke kterému se blíže vyjadřuji výše.

Podání 6, Podání 7 a Podání 8 jsou prakticky totožná. K těmto Vám sděluji, že případnou delegaci věci řeší orgán přímo nadřízený, tedy opět – nikoli Nejvyšší soud. Zbytek podání zjevně ani není adresován Nejvyššímu soudu.

Podání 9 je opět primárně adresováno jinému orgánu, proto jej Nejvyšší soud pouze eviduje.

Podání 10 Vás mohu opětovně informovat, že Nejvyšší soud, ani jeho předseda či místopředseda nemůže bez dalšího zasahovat do probíhajícího soudního řízení, ani měnit či rušit rozhodnutí v daných řízeních již vydaná. Není úlohou Nejvyššího soudu v současné době hodnotit dodržení, či nedodržení lhůty pro podání odvolání.

Vzhledem ke skutečnosti, že Vaše četná podání ani tentokrát převážně nespadají do kategorie podání, kterými by se mohl Nejvyšší soud relevantně zabývat, Vám opětovně doporučuji poradit se s některým z advokátů, či jinou osobou oprávněnou poskytovat právní rady a zastupovat v řízení před soudy, předtím, než budete činit další právní kroky. V souvislosti s výše uvedeným Vám dále sděluji, že případná další obdobná i jiná podání, jejichž vyřízení nebude spadat do působnosti Nejvyššího soudu, budou ponechána bez odpovědi.“

- Dále k požadavkům z bodu E žadatele viz výše (výrok I. tohoto rozhodnutí)

Závěrem Nejvyšší soud konstatuje, že v případě vydání rozhodnutí v oblasti správního řízení, kam spadá i agenda Informačního zákona, je potřeba řádně doručit takové rozhodnutí žadateli v souladu se správním řádem. Není tedy možné takové rozhodnutí zaslat mailovou poštou, jak žadatel ve své žádosti požaduje.

Poučení:


Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona




Přílohy:
- Kopie deníku „spisové pošty“ z 1. 3., 8. 7. a 11. 7. 2016
- Kopie deníku běžné pošty z 1. 3., 8. 7. a 11. 7. 2016
- Rozvrh práce Nejvyššího soudu srpen/2016