Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 103/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. S. (dále jen „žadatel“), ze dne 21. 7. 2018, sp. zn. Zin 103/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v bodech 4. a 5., neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 21. 7. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 103/2018, kterou žadatel formulovala takto:

„Dobrý den,
děkuji za kvalitní poskytnutí informace k mé předchozí žádosti a žádám Vás na základě výše uvedeného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí těchto nových informací:
1. Počet zrušujících usnesení Nejvyššího soudu České republiky v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 1 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.
2. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 1 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek NS ČR.
3. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 5 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek NS ČR.
4. Seřazení trestních senátů Městského soudu v Brně podle počtu zrušených rozsudků Nejvyšším soudem od nejvyššího k nejnižšímu, bez nutnosti uvádět spisové značky, za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018.
5. Seřazení trestních odvolacích senátů Krajského soudu v Brně podle počtu zrušených rozsudků Nejvyšším soudem od nejvyššího k nejnižšímu, bez nutnosti uváděť spisové značky, za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018.“

K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Důvodem pro odmítnutí žádosti může být požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (rozhodnutím o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky žadatelem požadované v rámci bodu 4. a 5. žádosti. Povinný subjekt nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace, tedy statistické srovnání počtu zrušených rozsudků ve věcech původně projednávaných jednotlivými senáty Městského soudu v Brně anebo Krajského soudu v Brně získat jednoduše ze své elektronické databáze. Informační systém Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde přitom o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky, resp. programátorsky, velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela systém ISNS přeprogramovat, což je možné ze strany povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Pokud by měl tyto statistiky vypracovávat některý z pověřených pracovníků Nejvyššího soudu ručně, také v jeho případě by se nejednalo jen o prostý sběr údajů. Prvotní odborná práce s daty v rámci systému ISNS by si následně vyžádala i další „nadstavbové“ úkony, tedy navazující statistické zpracovávání, resp. vzájemné poměřování získaných dat.

Protože z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval v bodech 4. a 5. své žádosti sp. zn. Zin 103/2018, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, body 4. a 5. předmětné žádosti ze dne 21. 7. 2018 povinný subjekt vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost v tomto rozsahu částečně odmítl.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy. Tato obsahuje pro body 2. a 3. žádosti sp. zn. Zin 103/2018 ze dne 21. 7. 2018 tabulky s požadovanými údaji. Pro bod 1 je v příloze uvedeno, že v období od 1. 1. 2014 do 26. 6. 2018 nebylo trestním kolegiem Nejvyššího soudu rozhodnuto žádným zrušujícím usnesením ve věcech rozhodovaných v prvním stupni senátem 1T Městského soudu v Brně.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 6. 8. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická): Zin 103-2018.pdf