Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 104/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. Zin 104/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,


takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v části bodu 5, formulované doslova „…poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v uvedené věci dovolatelem….“, částečně o d m í t á .

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 28. 7. 2016 žádost podle Informačního zákona, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek (rozšířených také o doplňující podotázky) a v závěru podává rovněž stížnost na průtahy v řízení, nečinnost a špatný rozvrh práce Nejvyššího soudu.

Povinný subjekt k tomu, v souladu s výše vydaným výrokem rozhodnutí, uvádí následující:

Rekapitulace informací, požadovaných v bodě 5 žádosti:
Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Pokud ano, poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v uvedené věci dovolatelem. Nebo mám raději tuto informaci denně vyžadovat samostatnými žádostmi o poskytnutí informací?

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o  odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“ Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Podstatná část bodu č. 5 žádosti o poskytnutí informací sp. zn. Zin 104/2016 z 28. 7. 2016, konkrétně: „…poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v  řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v  uvedené věci dovolatelem…“, obsahuje opakované požadavky na sdělování informací o rozhodovací činnosti soudu v probíhajících soudních řízeních. Jedná se tedy o informace, které v souladu s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona povinný subjekt neposkytuje.

Žadateli povinný subjekt opětovně sděluje (stejně jako dne 2. 8. 2016 v odpovědi na jeho žádost sp. zn. Zin 101/2016 z 20. 7. 2016), že pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu či rychlosti soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela jistě pod veřejnou kontrolou, nikoliv informací o samotném průběhu rozhodovací činnosti a konkrétních dílčích úkonech jednotlivých soudců. Jednou z možností, jak upozornit na obavu z možné nečinnosti, je např. stížnost na průtahy v řízení. Povinný subjekt konstatuje, že tuto možnost žadatel opakovaně využívá a Nejvyšší soud jeho podněty řeší v rámci řízení sp. zn. S 2003/2016.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Poskytnuté informace (body 1 a 5 žádosti):

Požadované informace v bodě 1:
Kolik spisů vyřídil senát č. 21 v červnu a červenci 2016?

Poskytnuté informace:
Senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dohromady vyřídil v červnu a červenci 2016 celkem 126 věcí. Rozpis po jednotlivých měsících obsahuje první list tištěné přílohy tohoto rozhodnutí.



Požadované informace v bodě 2:
Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?

Poskytnuté informace:
Povinný subjekt na druhém listu tištěné přílohy poskytuje žadateli tabulku se spisovými značkami celkem 19ti soudních řízení v tzv. opatrovnické agendě, jejichž spisy napadly k Nejvyššímu soudu později, než spis sp. zn. 21 Cdo 5311/2015. Z tabulky je zřejmé, že z těchto 19ti věcí byly v měsících červnu a červenci 2016 vyřízeny dvě. Konkrétně řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 5416/2015 a dále ve věci sp. zn. 21 Cdo 1836 2016, kde bylo dovolání vzato zpět. V jednom případě byl dovolatelem otec, v jednom matka. Jak vyplývá z poznámky pod tabulkou na druhém listu tištěné přílohy, jedna věc figuruje ve sledovaném období pod dvěma různými spisovými značkami, neboť původnímu dovolání chyběly jisté náležitosti, proto došlo nejprve k rozhodnutí „JINAK“ a teprve po nápravě vad je věc projednávána nově pod spisovou značkou 21 Cdo 1917/2016.



Požadované informace v bodě 3:
Kolik spisů má aktuálně v agendě senát č. 21, myšleno, které byly doručeny, ale těžce pracujícímu senátu č. 21 se dodnes nepodařilo je vyřídit? Uveďte podle jednotlivých soudců.

Poskytnuté informace:
Na třetím listu tištěné přílohy žadatel nalezne tabulku se všemi požadovanými informacemi v bodě 3. Tedy seznam všech soudců, členů senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, a počet nevyřízených věcí, u kterých tito soudci figurují jako soudci zpravodajové. Níže pod tabulkou pak vysvětlující poznámky.



Požadované informace v bodě 4:
Jak často chodili do práce členové senátu č. 21 v červnu a červenci 2016? Existuje nějaká evidence a kontrola, zdali se vůbec vyskytují na pracovišti a jak dlouho?

Poskytnuté informace:
Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná, a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde přednášejí, ze služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.

Jako doklad o docházce jednotlivých soudců pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc). Čtvrtý list tištěné přílohy obsahuje výčet termínů všech dovolených, které čerpali soudci senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v měsících červnu a červenci 2016. Z údajů na tomto listu rovněž vyplývá, že žádný z nich nebyl v měsících červnu a červenci 2016 nemocen.

Požadované informace v bodě 5, s výjimkou informací, o kterých bylo rozhodnuto výrokem, že je povinný subjekt odmítá poskytnout:
Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015?…. …mám raději tuto informaci denně vyžadovat samostatnými žádostmi o poskytnutí informací?

Poskytnuté informace:
Povinný subjekt na první část bodu 5 žádosti, konkrétně na otázku: „Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015?“, odpovídá poskytnutím následující informace: Soudcem zpravodajem a zároveň předsedou senátu je k dnešnímu datu ve věci sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., dalšími členy tříčlenného senátu Nejvyššího soudu jsou k dnešnímu datu JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Zdeněk Novotný.

Celý bod č. 5 žádosti je zakončen otázkou žadatele, zda bude efektivnější domáhat se informací o průběhu řízení a konkrétních provedených úkonech soudců senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu opakovanými, denně podávanými, žádostmi podle Informačního zákona. Konkrétní znění otázky: „Nebo mám raději tuto informaci denně vyžadovat samostatnými žádostmi o poskytnutí informací?“.

Vzhledem k tomu, že povinný subjekt rozhodl o odmítnutí poskytnout odpovědi na dotazy směřující k rozhodovací činnosti soudu (viz výše výrok rozhodnutí), respektive odmítá žadatele informovat o každodenních úkonech soudců senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, odpovídá rovněž na závěrečný dotaz žadatele v bodu 5 žádosti sp. zn. Zin 104/2016 tak, že ani formou opakovaných, denně podávaných, žádostí o poskytnutí informací z rozhodovací činnosti soudu, tyto informace žadatel nezíská.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Poslední část žádosti sp. zn. Zin 104/2016 ze dne 28. 7. 2016, v níž žadatel poukazuje na možné průtahy řízení, posoudil Nejvyšší soud dle skutečného obsahu jako stížnost ve smyslu § 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou není možné vyřídit v rámci agendy žádostí o poskytnutí informací. Jde o tuto část žádosti: „Zároveň si stěžuji na průtahy, nečinnost a špatný rozvrh práce, když některá dovolání jsou projednávána podstatně rychleji, než jiná, konkrétně mi jde o nicnedělání Nejvyššího soudu ve věci dovolacího řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Jde o řízení k mému nezletilému synovi M. J., které celkově trvá 6 let, na Nejvyšším soudu 9 měsíců bez toho, aniž by kdokoliv hnul prstem. Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních, ideálně ještě letos. Odpověď mi zašlete elektronicky.“ Tiskový mluvčí Nejvyššího soudu, zastupující orgán prvního stupně povinného subjektu v agendě poskytování informací podle Informačního zákona, proto postoupil tuto část žádosti předsedovi Nejvyššího soudu. K vyřizování stížností na průtahy v řízení (a k tomu připojené žádosti o změnu rozvrhu práce Nejvyššího soudu) je na základě § 168 zákona č. 6/2002 Sb. příslušný výhradně předseda Nejvyššího soudu. Předmětná část žádosti byla předána předsedovi Nejvyššího soudu dne 29. 7. 2016.



Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (4 tištěné listy):
- Počet vyřízených věcí senátu 21 v červnu a červenci 2016
- Počet věcí napadlých do senátu 21 od 27. 11. 2015 do 31. 7. 2016 ve specializaci rodinné právo, spisy agendy P
- Počet nevyřízených věcí senátu č. 21 k 31. 7. 2016
- Čerpání dovolené, popř. nemocnost, soudců senátu 21 v červnu a červenci 2016