Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 10/2018

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti K. L., (dále jen „žadatelka“), ze dne 19. 1. 2018, sp. zn. Zin 10/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatelky částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje účastníků řízení.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 18. 1. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 10/2018, kterou žadatelka formulovala takto:

„Vážení, týmto by som chcela požiadať o zaslanie znenia rozsudku: 2 Odo 90/97-04, rozsudok Nejvyššího soudu České republiky, ze dne: 29. 4. 1998. Malo by isť o rozhodovanie v súvislosti s moderačným právom súdu ohľadom zmluvnej pokuty.“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti výše uvedené žadatelky o poskytnutí informace sp. zn. Zin 10/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadatelce nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace. Pro úplnost povinný subjekt dodává, že údaje o právnických osobách anonymizaci nepodléhají, neboť zákon č. 101/2000 Sb. se na údaje o právnických osobách nevztahuje.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů žalovaného obsažených v textu rozhodnutí 2 Odon 90/97-104 v souladu s § 8a Informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadatelce pouze anonymizovanou kopii požadovaného rozhodnutí.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, č. j. 2 Odon 90/97 – 104.

Pro úplnost povinný subjekt dodává, že rozhodnutí s označením uvedeným žadatelkou nedohledal, zároveň v době vydání rozsudku nebyl rejstřík Odo, který žadatelka uvedla, povinným subjektem veden. Povinný subjekt je tedy toho názoru, že žadatelka měla na mysli právě poskytnuté rozhodnutí, neboť se jedná o rozsudek ze dne, který žadatelka uvedla a zabývající se žadatelkou uvedenou problematikou.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona