Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 111/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana T. S., (dále jako „žadatel“), ze dne 30. 8. 2017, upřesněné dne 19. 9. 2017, sp. zn  Zin 111/2017,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v bodě 1 v místě, kde směřuje k poskytnutí konečného rozhodnutí ve věci dovolacího řízení sp. zn. 30 Cdo 5848/2016, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí nové, resp. neexistující informace.

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v bodě 2 v místě, kde směřuje k poskytnutí konečného rozhodnutí ve věci dovolacího řízení sp. zn. 30 Cdo 41/2017, které navazuje na původní řízení sp. zn. 30 Cdo 3377/2011, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí nové, resp. neexistující informace.

III. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v místě, kde směřuje k poskytnutí konečného rozhodnutí ve věci dovolacího řízení sp. zn. 33 Cdo 2994/2016, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí nové, resp. neexistující informace.

IV. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v závěrečné části formulované jako: „Přiměřeně požaduji informací v ztahájící se poplatkové povinnosti ve smysli neosvobození od SOp a neustanovení advokáta. Nutnost být zastoupen advokáten či notáře v dovolacím řízení pro nezaplacení, zastavení řízení či řízení před dovlacím soudem. Mám za to že se jedná o judikatury dosti zásadní, nejedná se o výklad či právní porady. Jedná se o kauzy, které byly řešeny. Zda-li je dovolání nutné být zastoupen advokátem, protože judikatury se změnila, že zástupce může být ui ten kdo má pravnické vzdělaní, že i když je to advokát tak se může hájit sám. Zda-li je zastoupení dostačující i notářem, pokud se nejedná o dědické řízemí,
Nad rámec oznamovatel poukazuji na MOP, který pooznamovatel podal a judikatur NSS nepožaduje poplatkovou povinnost ani právní zastoupení. Mě se podařilo dohledat pár rozhodnutí, které je do jisté míry zmatečné. Takže pokud toto nemeritorní rozhodnutí má NS CR rád bych seznam judikatury NS jak sp nebo sbírek soudních rohodnutí, dohledám sám podle sp.zn“, neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace, konkrétně jde o požadavek na provedení odborné rešerše z judikatury Nejvyššího soudu.

O d ů v o d n ě n í :

Žadatel dne 30. 8. 2017 adresoval Nejvyššímu soudu žádost sp. zn. Zin 111/2017. Tuto žádost vyhodnotil povinný subjekt dne 4. 9. 2017 jako částečně nesrozumitelnou a proto tentýž den vyzval žadatele v souladu s § 14 odst. 5 písm.  ) Informačního zákona k upřesnění žádosti. Konkrétně byl žadatel vyzván k následujícímu:

- Potvrďte prosím, zda je bod 1/ Vaší žádosti požadavkem na poskytnutí anonymizovaného textu rozhodnutí ve věci samé (konečného rozhodnutí), v řízení, kde jako účastníci vystupují žalobkyně paní XXXXX a žalovaný Česká republika, Kancelář prezidenta republiky, IČO 48136000 (sp. zn. 30 Cdo 5848/2016) a zároveň je i požadavkem na poskytnutí anonymizovaného textu rozhodnutí ve věci sp. zn. 30 Nd 362/2016, kde byl předmětem řízení návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016 sp. zn. 22 CO 207/2016 a vystupovali v něm totožní účastníci řízení. (A kde bylo dne 26. 10. 2016 senátem Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Nd 362/2016 rozhodnuto o odložení vykonatelnosti výše uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 22 CO 207/2016 ve výrocích I. a III. až do nabytí právní moci konečného rozhodnutí o dovolání ve věci sp. zn. 30 Cdo 5848/2016).
- Potvrďte dále prosím, zda v bodě 2/ žádosti požadujete sdělit aktuální spisovou značku řízení, které bylo původně projednáváno pod sp. zn. 30 Cdo 3377/2011, požadujete sdělit aktuální stav tohoto řízení a pokud již bylo ve věci rozhodnuto, poskytnout anonymizovanou verzi konečného rozhodnutí. Upřesněte také, zda se v bodě 2/ předmětné žádosti domáháte či nedomáháte rovněž anonymizované verze rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3377/2011.
- Potvrďte prosím, zda v bodě 3/ Vaší žádosti požadujete poskytnout pouze anonymizovanou verzi rozhodnutí ve věci sp. zn. 33 Cdo 2994/2016, kde vystupují v roli původních účastníků řízení žalobce YYYYY a žalované Česká strana sociálně demokratická IČO 00409171 a Cíl, akciová společnost v Praze, IČO 26165376, což je zároveň řízení, které odpovídá popisu v obsahu Vámi uváděného článku z internetového portálu www.deník.cz, anebo požadujete rovněž anonymizovanou verzi rozhodnutí vydaného ve věci sp. zn. Ncn 178/2016. (Jedná se o řízení, které souvisí s rozhodováním ve věci sp. zn. 33 Cdo 2994/2016, neboť v něm bylo rozhodnuto o odložení vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016 až do nabytí právní moci konečného rozhodnutí z dovolacího řízení pod sp. zn. 33 Cdo 2994/2016).
V bodě 3/ rovněž připadá v úvahu zaslání dřívějšího rozhodnutí ve věci sp. zn. 33 Cdo 4334/2014 ze dne 10. 12. 2015, kde taktéž vystupují v roli účastníků řízení žalobce YYYYY a žalované Česká strana sociálně demokratická IČO 00409171 a Cíl, akciová společnost v Praze, IČO 26165376. Potvrďte tedy zároveň prosím, zda máte zájem také o anonymizovanou verzi konečného rozhodnutí i z tohoto řízení.

Žadatel byl současně s výše citovanou výzvou dne 4. 9. 2017 ve věci sp. zn. Zin 111/2017 řádně poučen o 30denní lhůtě k upřesnění žádosti. Dne 19. 9. 2017 žadatel žádost v řádné lhůtě upřesnil. Ačkoli tak učinil formálně prostřednictvím e:mailové zprávy do schránky vedoucího oddělení styku s veřejností, pověřeného vyřizováním žádostí podle Informačního zákona a neučinil tak prostřednictvím podatelny Nejvyššího soudu, přesto povinný subjekt takový způsob doručení upřesnění žádosti žadatelem akceptuje. Text upřesněné žádosti zní takto:

„… V bodě 1, tím potvrzuji o poskytnutí anonymi rohodnutí v níže Vámi uvedenými spisovnými
známky KPR
V bodě dva potvrzuji sdělit spisovnou značky, požaduji tedy poskytnout rozhodnutí nebo odkazat pobud je na webu NS uvedena. Pokud není tak kdy bude rozhodováno tzv, stavu věci. Rozhodnutí kterým bylo rozhodnutí ústavní stížnosti původní 30 Cdo /33772011nevyžaduji neboť si ji jak jsem byl již mnohokrát odkázat vámi nebo předchudci. Jednalo by se o formalismus.

Bod 3 požaduji rozhodnutí i to které na kauzy navazuje jak jste správně uvedl. Pokud nejsou veřejně dostupně tak prosím o jejich zaslání o YYYYY a CSSD a odložen pokračování s proces nástuopci. Cop se týče věci postoupení NCn 178/2016 nevím zda-li byla sp.zn. uvedena správně.

Na závěr Vaší výzvy, došlo k písařské chybě, přehlédl jsem že se jedná v dokumentu emailu část mé stížnosit. Omlute můj omyl a písařský omyl zalsný ze dne 30.8.2017


Na závěz podávm novou žádost, které mé spracování zdržela jedná se o poskytnutí informaci vztahující se ke kauze uvedené na :
http://www.ceska-justice.cz/2017/09/nejvyssi-soud-odmitl-dovolani-byvaleho-soudce-zvyhodnoval-sprateleneho-advokata/

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého soudce Městského soudu v Brně ZZZZZ Za zvýhodňování spřáteleného advokáta při rozdělování kauz ex offo dostal podmíněný trest. Výsledek dovolacího řízení potvrdil D. M., mluvčí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, který případ řešil jako první instance. Nejvyšší soud dovolání považoval za zjevně neopodstatněné.
Požaduji dodatečně poskytnout příměřené ve věic soudce ZZZZZ, dle informační povinosti vyplývající z 106/1666 Sb., v podobě sp.zn. Pokud není dostupná tak zaslat v anonymizované podobě.

Přiměřeně požaduji informací v ztahájící se poplatkové povinnosti ve smysli neosvobození od SOp a neustanovení advokáta. Nutnost být zastoupen advokáten či notáře v dovolacím řízení pro nezaplacení, zastavení řízení či řízení před dovlacím soudem. Mám za to že se jedná o judikatury dosti zásadní, nejedná se o výklad či právní porady. Jedná se o kauzy, které byly řešeny. Zda-li je dovolání nutné být zastoupen advokátem, protože judikatury se změnila, že zástupce může být ui ten kdo má pravnické vzdělaní, že i když je to advokát tak se může hájit sám. Zda-li je zastoupení dostačující i notářem, pokud se nejedná o dědické řízemí,

Nad rámec oznamovatel poukazuji na MOP, který pooznamovatel podal a judikatur NSS nepožaduje poplatkovou povinnost ani právní zastoupení. Mě se podařilo dohledat pár rozhodnutí, které je do jisté míry zmatečné. Takže pokud toto nemeritorní rozhodnutí má NS CR rád bych seznam judikatury NS jak sp nebo sbírek soudních rohodnutí, dohledám sám podle sp.zn…“

Žadatel tedy nejen upřesnil svoji původní žádost sp. zn. Zin 111/2017 ze dne 30. 8. 2017, ale připojil k ní požadavky na poskytnutí dalších informací. Tyto nové požadavky povinný subjekt zařadil pod stávající sp. zn. původní žádosti (sp. zn. Zin 111/2017), neboť nebyl důvod pro tyto nově požadované informace zakládat další (nový) spis.

K výroku I:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“ (Tato citace je dále společná i pro výroky II. až IV. tohoto rozhodnutí).

Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Jestliže se žadatel domáhá v bodě 1 žádosti poskytnutí konečného rozhodnutí ve věci sp. zn. 30 Cdo 5848/2016, které k dnešnímu dni nebylo ještě vydáno, jedná se jednoznačně o požadavek na sdělení neexistující (ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona „nové“) informace. Rozhodnutí dílčí, které bylo v žadatelem sledované věci vydáno dne 26. 10. 2016 pod sp. zn. 30 Nd 362/2016, bude žadateli poskytnuto.

K výroku II:
Ve shodě s odůvodněním k výroku I. rozhodnutí důvodem pro odmítnutí žádosti je i v případě výroku II. neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. Žadatel se domáhá poskytnutí konečného rozhodnutí ve věci sp. zn. 30 Cdo 41/2017, navazujícího na původní řízení sp. zn. 30 Cdo 3377/2011. Podle § 152 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se za rozhodnutí považují rozsudek nebo usnesení. Náležitosti rozsudku jsou konkrétně upraveny v § 156 odst. 1 o. s. ř., náležitosti písemného vyhotovení rozsudku obsahuje § 157 odst. 1 o  s. ř. a prostřednictvím § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně aplikují ustanovení o rozsudku. Povinný subjekt k tomu uvádí, že žadatelem požadované anonymizované rozhodnutí ještě neexistuje, neboť výrok(-y) rozhodnutí ze dne 27. 9. 2017, kdy bylo příslušným senátem Nejvyššího soudu ve věci rozhodnuto, nebyl(-y) doposud doplněn(-y) konečnou (schválenou) verzí odůvodnění. Z toho důvodu, s odkazem na výše uvedená ustanovení Informačního zákona, vyhodnotil povinný subjekt předmětnou část žádosti sp. zn. Zin 111/2017 jako požadavek na vytvoření a poskytnutí nové neexistující informace.

Povinný subjekt v tuto chvíli nemá jinou možnost, než žádost v této části odmítnout (výrok II.), neboť je v souladu s § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona vázán 15tidenní lhůtou k poskytnutí informace, nerozhodne-li podle § 15 Informačního zákona o jejím odmítnutí.

K výroku III.:
Ve shodě s odůvodněním výroku I. a II. tohoto rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 111/2017 důvodem pro odmítnutí žádosti je i v případě výroku III. neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. Žadatel se domáhá konečného rozhodnutí ve věci sp. zn. 33 Cdo 2994/2016. To však nebylo k dnešnímu dni příslušným senátem civilního kolegia Nejvyššího soudu vydáno, proto se i v tomto případě jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona „nové“) informace. Dílčí usnesení v dané věci, které vydal příslušný senát pod sp. zn. Ncn 178/2016, bude žadateli poskytnuto.

K výroku IV.:
Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v závěrečné části: „Přiměřeně požaduji informací v ztahájící se poplatkové povinnosti ve smysli neosvobození od SOp a neustanovení advokáta. Nutnost být zastoupen advokáten či notáře v dovolacím řízení pro nezaplacení, zastavení řízení či řízení před dovlacím soudem. Mám za to že se jedná o judikatury dosti zásadní, nejedná se o výklad či právní porady. Jedná se o kauzy, které byly řešeny. Zda-li je dovolání nutné být zastoupen advokátem, protože judikatury se změnila, že zástupce může být ui ten kdo má pravnické vzdělaní, že i když je to advokát tak se může hájit sám. Zda-li je zastoupení dostačující i notářem, pokud se nejedná o dědické řízemí,
Nad rámec oznamovatel poukazuji na MOP, který pooznamovatel podal a judikatur NSS nepožaduje poplatkovou povinnost ani právní zastoupení. Mě se podařilo dohledat pár rozhodnutí, které je do jisté míry zmatečné. Takže pokud toto nemeritorní rozhodnutí má NS CR rád bych seznam judikatury NS jak sp nebo sbírek soudních rohodnutí, dohledám sám podle sp.zn“.

Povinný subjekt vyhodnotil žádost sp. zn. 111/2017 v části, ke které vztáhl výrok rozhodnutí IV., jako požadavek na vytvoření nové informace, a to konkrétně požadavek na zadání odborné rešerše, na základě které by měl být sestaven seznam spisových značek takových rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde byla řešena problematika (ne)osvobození od soudních poplatků a dále problematika povinného zastoupení v dovolacích řízeních advokátem (notářem) nebo jinou osobou s ukončeným právním vzděláním.

Žadatel výslovně uvádí, že nepožaduje právní radu, avšak „seznam judikatury NS“ v dané úzce specializované oblasti. Úsudek si již z nastudovaných rozhodnutí hodlá učinit sám.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě Informační zákon. Podle § 1 Informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na Informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (rozhodnutím o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiku, respektive seznamy konkrétních spisových značek rozhodnutí, vymezených žadatelem v úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadovanou informaci (seznam judikatury NS) získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Informace, kterých se domáhá žadatel, mezi takové sledované údaje nepatří. Zadání parametrů pro jakoukoli další konkrétní rešerši a sběr dat, které by měl ISNS nově generovat, je přitom technicky (či spíše programátorsky) velice náročným procesem. Nejedná se v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak jde o specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl informaci vyhledávat ve vydaných rozhodnutích, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření požadované nové informace by musel pracovat člověk schopný analyzovat právnické texty jednotlivých rozhodnutí. V daném případě by tedy nešlo o prosté vyhledávání informací, resp. pouhý sběr dat, avšak přímo analytickou práci s judikaturou, respektive odbornou rešerši.

Jelikož ani z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval v závěrečné (výrokem IV. předmětného rozhodnutí vymezené) části žádosti sp. zn. Zin111/2017, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, dotčenou závěrečnou část žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 111/2017 ze dne 30. 8. 2017 povinný subjekt vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona a vydal rozhodnutí o jejím odmítnutí.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) Informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o rešerše v databázi rozhodnutí vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování žádostí podle Informačního zákona odchýlit.
Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace nebo odmítnutí konkrétních částí žádosti lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace z žádosti sp. zn. Zin 111/2017 ze dne 30. 8. 2017, upřesněné dne 19. 9. 2017, s výjimkou těch informací, o kterých rozhodl výroky č. I. až IV. nadepsaného rozhodnutí, žadateli poskytuje s tím, že:

Poskytnutou informací v bodě 1. žádosti je anonymizovaná kopie rozhodnutí sp. zn. 30 Nd 362/2016 ze dne 26. 10. 2016.
Poskytnutou informací v bodě 2. žádosti je sp. zn. řízení, které navazuje na předešlé řízení ve věci sp. zn. 30 Cdo 3377/2011. Tato spisová značka má tvar 30 Cdo 41/2017. Dále se poskytuje informace o datu, kdy bylo ve věci sp. zn. 30 Cdo 41/2017 senátem Nejvyššího soudu rozhodnuto. Tímto datem byla středa 27. 9. 2017.

Poskytnutou informací v bodě 3. žádosti je anonymizovaná kopie rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 4334/2014 ze dne 10. 12. 2015 a dále anonymizovaná kopie rozhodnutí sp. zn. Ncn 178/2016 ze dne 6. 6. 2016.

Poskytnutou informací, o kterou žadatel (krom jiných) nově požádal dne 19. 9. 2017 prostřednictvím své reakce na výzvu k upřesnění žádosti o informace sp. zn. Zin 111/2017 ze dne 4. 9. 2017, je anonymizovaná kopie rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 351/2017 ze dne 20. 7. 2017.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (tištěné): 30 Nd 362/2016, 33 Cdo 4334/2014, Ncn 178/2016, 11Tdo351_2017

Rozhodnuti - 30 Nd 362/2016
Rozhodnuti - 33 Cdo 4334/2014
Rozhodnuti - Ncn 178/2016
Rozhodnuti - 11 Tdo 351/2017