Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 112/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 112/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 písm. b) a § 12 Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v celém rozsahu otázek v bodech 1), 2), 3) částečně o d m í t á .

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v části bodu 5, formulované doslova „…poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v uvedené věci dovolatelem.“, částečně o d m í t á .



Odůvodnění:
Nejvyšší soud (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 3. 8. 2016 žádost podle Informačního zákona, evidovanou pod. sp. zn. Zin 112/2016, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek, rozšířených také o další doplňující podotázky.

K výroku I.:
Úvodní tři dotazy formuloval žadatel takto:
1) Kolik spisů vyřídil senát č. 21 v době 1. - 3. 8. 2016?
2) Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?
3) Kolik spisů má aktuálně v agendě senát č. 21, myšleno, které byly doručeny, ale těžce pracujícímu
senátu č. 21 se dodnes nepodařilo je vyřídit? Uveďte podle jednotlivých soudců.“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“
Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Všechny tři výše uvedené dotazy přitom směřují k dnešnímu dni k vytvoření nové informace. Povinný subjekt zároveň doplňuje, že si je vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona, kde se uvádí: „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“. V daném konkrétním případě povinný subjekt žadateli sděluje, že veškeré informace, požadované v rámci bodů 1), 2) a 3) žádosti sp. zn. Zin 112/2016, mu budou poskytnuty, a to nejpozději do 15. 9. 2016, kdy důvod odmítnutí, uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, pomine, neboť občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu bude mít nejpozději do dne 15. 9. 2016 již zpracovány veškeré statistiky práce jednotlivých senátů za srpen 2016 a z těchto statistik pak bude možné informace získat. S ohledem na 15-ti denní lhůtu, ve které musí povinný subjekt o žádosti dle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona rozhodnout, nezbývá povinnému subjektu ale jiná možnost, než žádost momentálně rozhodnutím podle § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítnout. Tímto povinný subjekt žadateli vysvětluje, proč vydává v bodech 1), 2) a 3) rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 112/2016, když u takřka identických bodů žádosti téhož žadatele, ve věci sp. zn. Zin 104/2016, bez prodlení vyhověl. U žádosti sp. zn. Zin 104/2016 totiž povinný subjekt žadateli poskytoval informaci dne 11. 8. 2016 ke statistickým údajům za měsíce červen a červenec 2016.

K výroku II.:
Požadované informace v bodě 5) žádosti:
Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Pokud ano, poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co
dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v uvedené věci dovolatelem.

Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“
Povinný subjekt k takto požadované informaci, v souladu s výše vydaným výrokem II. rozhodnutí, uvádí následující:
Podstatná část bodu č. 5 žádosti o poskytnutí informací sp. zn. Zin 112/2016 z 3. 8. 2016, konkrétně tato: „…poskytujte mi podle zákona denně vždy na konci pracovní doby informaci, zdali byli uvedení soudci v práci, jak dlouho, co dělali, jakými spisy se zabývali, a to až do rozhodnutí v řízení č.<21 Cdo 5311/2015. Pokud rozhodli nějakou opatrovnickou věc, napište mi rovněž, kdy napadla a kdo byl v uvedené věci dovolatelem.“, obsahuje opakované požadavky žadatele na sdělení informací o probíhajících soudních řízeních. Jde tedy jednoznačně o informace, které v souladu s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona povinný subjekt neposkytuje.
Žadateli povinný subjekt opakovaně sděluje (stejně jako dne 2. 8. 2016 v odpovědi na jeho žádost sp. zn. Zin 101/2016 ze dne 20. 7. 2016 a rovněž dne 11. 8. 2016 v odpovědi na žádost sp. zn. Zin 104/2016 ze dne 28. 7. 2016), že pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu či rychlosti soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv o samotném průběhu rozhodovací činnosti a konkrétních dílčích úkonech jednotlivých soudců. Jednou z možností, jak upozornit na obavu z možné nečinnosti, je např. stížnost na průtahy v řízení. Povinný subjekt konstatuje, že tuto možnost žadatel opakovaně využívá a Nejvyšší soud jeho podněty řeší v rámci řízení sp. zn. S 2003/2016.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok I., II.) lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s  § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Poskytnuté informace (bod 4 a úvodní otázka bodu 5 žádosti):


Požadované informace v bodě 4:
Chodili do práce členové senátu č. 21 v době 1. - 3. 8. 2016? Existuje nějaká evidence a kontrola, zdali se vůbec vyskytují na pracovišti a jak dlouho?

V souladu s informací, která byla témuž žadateli poskytnuta v odpovědi na otázku č. 4 žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 104/2016, ze dne 28. 7. 2016, povinný subjekt opakovaně k evidenci pracovní doby soudců sděluje: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde přednášejí, ze služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.
Jako doklad o docházce jednotlivých soudců Nejvyššího soudu pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc).
Ve dnech 1. – 3. 8. 2016 čerpali dovolenou soudci senátu č. 21 JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. a JUDr. Ljubomír Drápal. Ostatní členové senátu č. 21 pracovali (JUDr. Roman Fiala, JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Zdeněk Novotný).

Požadované informace v bodě 5, s výjimkou informací, o kterých bylo rozhodnuto výrokem II., s tím, že je povinný subjekt neposkytne:
Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015?

Na první část bodu 5 žádosti, konkrétně na otázku: „Už je známo, kdo bude rozhodovat v řízení č. 21 Cdo 5311/2015?“, povinný subjekt opětovně (stejně jako v případě totožné žádosti žadatele v rámci sp. zn. Zin 104/2016 a rovněž sp. zn. Zin 101/2016) odpovídá poskytnutím následující informace: Soudcem zpravodajem a zároveň předsedou senátu je k dnešnímu datu ve věci sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., dalšími členy tříčlenného senátu Nejvyššího soudu jsou k dnešnímu datu JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Zdeněk Novotný.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Poznámka na závěr:
Podání žadatele ze dne 4. 8. 2016 (běžné číslo podatelny 8170/2016) obsahuje, kromě výše uvedené žádosti o poskytnutí informací, rovněž stížnost na domnělé nedodržování Informačního zákona povinným subjektem ve věci podání s běžným číslem podatelny Nejvyššího soudu 7514/2016 ze dne 17. 7. 2016. Toto podání 7514/2016 však evidenční oddělení Nejvyššího soudu v souladu se správním řádem nevyhodnotilo jako podání do agendy k vyřízení podle Informačního zákona, nýbrž jako dotaz na stav řízení a zařadilo je přímo ke spisové značce řízení, na které se žadatel dotazoval, tedy řízení sp. zn. 21 Cdo 5311/2015. Podle informací, které vedoucí odd. styku s veřejností Nejvyššího soudu má, bylo již senátem č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu na níže uvedenou část podání žadatele ze dne 3. 8. 2016, formulovanou jako: „stěžuji si na nedodržování zákona o svobodném přístupu k informacím Nejvyšším soudem. 17. 7. 2016 v 18:27:34 jsem odeslal do schránky Nejvyššího soudu žádost o poskytnutí informací, tato byla řádně doručena s evidenčním číslem e90f7510-39cc-4acd-9f7f-92ee88df3935 a s běžným číslem 7514/2016. Žádost splňovala všechny náležitosti podle zákona, lhůta stanovená zákonem uběhla a žádnou odpověď jsem neobdržel. Druhý poptávaný subjekt v termínu odpověděl, Nejvyšší soud se ovšem jako celek zřejmě natolik inspiroval nicneděláním senátu č. 21, že už neodpovídá ani podle zákona. Žádám o zodpovězení položených otázek a vysvětlení, proč Nejvyšší soud nedodržuje zákony.“, řádně odpovězeno.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona




Poskytnutí doplňující informace k Zin 112/2016

Poskytnutí informace podle § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)


Vážený pane doktore,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona Vám tímto částečně poskytuje informace, kterých jste se domáhal prostřednictvím žádostí sp. zn. Zin 112/2016 ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016 ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016.

Konkrétně se jednalo o takřka identické dotazy na počty vyřízených spisů senátem č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v různých obdobích měsíce srpna 2016 a dále pak navazující dotazy na to, kolik z těchto vyřízených spisů původně napadlo k Nejvyššímu soudu později než spis sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, týkalo se nezletilých dětí, v kolika z nich byl odvolatelem otec, matka nebo další osoba.

Vaše žádosti, evidované pod výše uvedenými spisovými značkami, v rozhodnutích, vydaných pro takto formulované otázky, povinný subjekt opakovaně částečně odmítal, a to dne 17. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 112/2016, dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016, dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016, dne 24. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 121/2016, dne 31. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 124/2016 a dne 1. 9. 2016 ve věci sp. zn. Zin 128/2016. V odůvodnění však povinný subjekt vždy ujistil, že je si vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“, tudíž, až bude mít Nejvyšší soud vyhotoveny statistiky rozhodovací činnosti za období měsíce srpna 2016, informaci povinný subjekt obratem poskytne.

Poskytované informace:

Senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vyřídil ve Vámi stanovených obdobích (období jste specifikoval v jednotlivých žádostech) tyto počty spisů (dovolání):

1. –  3. 8. 2016 0 vyřízených věcí
4. 8. 20160 vyřízených věcí
5. – 9. 8. 2016 16 vyřízených věcí
10. – 11. 8. 201611 vyřízených věcí
12. – 17. 8. 201619 vyřízených věcí
18. 8. 2016 2 vyřízené věci

Z tohoto počtu spisů odpovídají Vámi zadaným kritériím „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí?“ tři spisy. Dvě z těchto řízení, sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 a sp. zn. 21 Cdo 1317/2016, spadají do období vyřízení 10. – 11. 8. 2016, jedná se tedy konkrétně o odpovědi na část žádosti sp. zn. Zin 121/2016. Poslední, sp. zn. 21 Cdo 5311/2016, byla vyřízena dne 18. 8. 2016, jde tedy o nově poskytnutou informaci pro původně odmítnutou část žádosti sp. zn. Zin 128/2016. Pro původně odmítnuté, výše specifikované, části žádostí sp. zn. Zin 112/2016, sp  zn. Zin 115/2016, sp. zn. Zin 119/2016 a sp. zn. Zin 124/2016 platí, že v období, které jste stanovil v těchto žádostech, nevyřídil senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu žádnou věc, která by odpovídala kritériím „napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí“.

Co se týče dalších doplňujících otázek, potom:
V řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 byl dovolatelem otec, v řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 1317/2016 byla dovolatelem matka a v řízení sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 byl dovolatelem otec.

Povinný subjekt pro úplnost uzavírá, že je i nadále připraven Vám na základě žádostí sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016 zaslat anonymizované verze rozhodnutí v řízeních pod sp. zn. 21 Cdo 2270/2016, sp. zn. 1317/2016 a sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci předmětných řízení.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.



S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona