Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 112/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. S. (dále jen „žadatel“), ze dne 10. 8. 2018, sp. zn. Zin 112/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona se žádost žadatele sp. zn. Zin 112/2018 částečně o d m í t á, a to tak, že žadateli nebudou poskytnuty spisové značky dovolacích řízení, u nichž se s rozhodnutím Nejvyššího soudu dosud neseznámili všichni jejich účastníci, respektive Nejvyšší soud nemá potvrzeno řádné doručení předmětných rozhodnutí všem těmto účastníkům.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 10. 8. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 112/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Dobrý den,
žádám Vás tímto na základě výše uvedeného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí těchto informací:
1. Počet zrušujících usnesení Nejvyššího soudu České republiky v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům/usnesením ve druhém stupni rozhodovaných senátem 4 To Krajského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.
2. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům/usnesením ve druhém stupni rozhodovaných senátem 4 To Krajského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.
3. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 5 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.“

Pojem trestního řízení je definován v § 12 odst. 10 věta první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), jako řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Odborná komentářová literatura (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 257) uvádí, že trestní řízení je nejširší pojem, který označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76 trestního řádu), vykonávací řízení (§ 315 až 362 trestního řádu), řízení o dovolání (§ 265a až 265s trestního řádu), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276 trestního řádu), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286 trestního řádu), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365 trestního řádu). Povinný subjekt dále odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že uvedené ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona bude zásadně aplikovatelné ve vztahu k tzv. trestnímu řízení v užším smyslu (tj. trestnímu stíhání konkrétní osoby končícímu právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé) s tím, že v souvislosti s informacemi vztahujícími se k dalším fázím trestního řízení (např. k řízení vykonávacímu), bude věcí konkrétního posouzení povinného subjektu v rámci jeho diskreční pravomoci, nakolik by poskytnutím daných informací mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, uveřejněný pod č. 2166/2011 Sb. NSS).

Povinný subjekt žádost částečně odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí spisových značek rozhodnutí, u nichž se s výsledkem dovolacího řízení u Nejvyššího soudu ještě řádně neseznámili všichni jeho účastníci. Jestliže žadatel požaduje tyto spisové značky řízení zařadit do skupin „zrušující usnesení Nejvyššího soudu“ anebo „odmítající usnesení Nejvyššího soudu“, pak by logicky poskytnutím takové spisové značky a jejím zařazením do konkrétní skupiny došlo zároveň i ke sdělení výsledku dovolacího řízení.

Nejvyšší soud bez výjimky respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se jednotlivá rozhodnutí soudu, včetně výsledku řízení, poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou řádně doručena všem účastníkům řízení. V opačném případě má Nejvyšší soud za to, že by mohlo dojít ke zpochybňování jeho nestrannosti a nezávislosti a tedy k ohrožení účelu trestního řízení.

Účelem trestního řízení je bezesporu provedení řádného zákonného procesu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“). Mezi záruky spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 Listiny patří mimo jiné i rozhodování nezávislým a nestranným soudem ve smyslu čl. 81 a 82 Ústavy. Jak uvádí komentářová literatura (srov. Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J.: Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 872): „Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Jeho nestrannost a nezávislost je hodnotou, jež prospívá všem, neboť je jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků zaručujících nestrannost soudu je soudcovská nezávislost.“.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je zpravidla soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Jelikož povinný subjekt neobdržel do dnešního dne potvrzení (doručenky) o řádném doručení všech rozhodnutí, na která směřuje žádost žadatele, a protože je s ohledem na § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona povinen ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti buď informaci poskytnout anebo vydat rozhodnutí podle § 15 téhož zákona, nemá aktuálně jinou možnost, než žádost sp. zn. Zin 112/2018 ze dne 10. 8. 2018 ve výše uvedeném rozsahu částečně odmítnout. Na vysvětlenou povinný subjekt žadateli sděluje, že takto mu do požadovaných statistik a následně částečně poskytnutých informací nezahrnul některá vybraná řízení, u nichž bylo vydáno rozhodnutí počínaje dnem 26. 6. 2018 a později vyhovující požadavkům v bodu 2 žádosti. Údaje poskytnuté k bodu 1 a bodu 3 žádosti plně vyhovují požadavkům žadatele.

Povinný subjekt si zároveň uvědomuje, že podle § 12 informačního zákona „povinnost odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.“ S každou nově podanou žádostí stejného znění je tak povinný subjekt znovu připraven prošetřit, zda důvody k neposkytnutí informace nebo části informace již nepominuly.

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí o dovolání na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných kopií rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv.  „odškrtl“. K „odškrtnutí“ věci v soudní databázi by přitom mělo podle lhůt daných trestním řádem, konkrétně § 129 odst. 3 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., a také výše zmíněným Kancelářským řádem Nejvyššího soudu, dojít (až na výjimky) do třiceti dnů od data rozhodnutí. V odkazované databázi na webových stránkách Nejvyššího soudu je možné vyhledávat i pomocí klíčových slov, tedy rovněž zadáním hesla, které označuje číslo senátu či typ (pojmenování) agendy nalézacího a odvolacího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou příloh – tabulek obsahujících požadované informace.

Na závěr je třeba uvést, že bod 3 žádosti sp. zn. 112/2018 je zcela shodný s bodem 3 žádosti sp. zn. Zin 103/2018 téhož žadatele, a proto poskytnutá tabulka je v této části shodná, jako tabulka poskytnutá v odpovědi na žádost sp. zn. Zin 103/2018.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 27. 8. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická): Zin 112-2018.pdf