Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 112/2019


ROZHODNUTÍ


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti X. Y., nar. XY, trvale bytem XY (dále jen „žadatelka“), ze dne 22. 7. 2019, sp. zn. Zin 112/2019,


takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost v části, kde žadatelka požaduje poskytnutí údajů o počtu rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti a průměrné době vyřízení návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu částečně odmítá v časovém rozsahu od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2012 a dále od 15. 6. 2016 do 31. 6. 2019; v části, kde žadatelka požaduje poskytnutí údajů o počtu odkladů právní moci rozhodnutí a průměrné době vyřízení návrhu na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu se žádost částečně odmítá v časovém rozsahu v období od 15. 6. 2016 do 31. 6. 2019; dále se žádost částečně odmítá v požadavku na sdělení způsobů vyřízení věci u těch řízení, v nichž bylo rozhodováno o odkladu vykonatelnosti nebo právní moci, spolu se spisovými značkami řízení, neboť se jedná o požadavky na poskytnutí nové (neexistující) informace.
 
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 22. 7. 2019 žádost sp. zn. Zin 112/2019, prostřednictvím které se žadatelka domáhá:

„poskytnutí informace ohledně celkového počtu kladných rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí odvolacích soudů dle § 243 o.s.ř.. A to u odkladu vykonatelnosti od roku 2010 do současnosti, tj. do června 2019, a u odkladu právní moci od roku 2013 rovněž do současnosti.
Dále žádám ve smyslu informačního zákona o poskytnutí informace stran průměrné doby vyřízení návrhu na odklad (vykonatelnosti i právní moci), jakož i průměrné délky dovolacího řízení, rovněž od roku 2010.“

Dne 23. 7. 2019 žadatelka svoji žádost doplnila o následující požadavek:

„S odkazem na žádost sp. zn. 0 ZIN 112/2019 ze dne 22. 7. 2019 žádám též o poskytnutí bližší informace o dovolacích řízeních, ve kterých byla odložena vykonatelnost nebo právní moc, konkrétně, kolik z těchto řízení skončilo revokací a kolik změnou rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i počet nakonec zamítnutých dovolání. Je-li to možné, prosím o konkrétní spisové značky rozhodnutí dovolacího soudu či odkazy na ně. Shodně s žádostí, na kterou je odkázáno, prosím o data od roku 2010 do současnosti, tj. do června 2019.“

Pro lepší přehlednost povinný subjekt rekapituluje jednotlivé požadavky žádosti:

1) Sdělení počtu rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí
2) Sdělení průměrné doby vyřízení návrhu na odklad
3) Sdělení průměrné délky dovolacího řízení od roku 2010
4) Sdělení způsobů vyřízení u řízení, v nichž bylo rozhodováno o odkladu, spisové značky řízení


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Dále též povinný subjekt uvádí komentářový závěr (viz FUREK, A., ROTHANZL, L., JIROVEC, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 62 až 63): Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb. /…/ v souvislosti s § 2 odst. 4 uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít k dispozici. /…/ Pokud má být taková povinnost stanovena, musí tak učinit zvláštní zákon samostatnou úpravou /…/. Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu /…/, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje, resp. neexistuje v žadatelem poptávaném stavu, a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření /…/. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 směřuje do budoucnosti a z tohoto hlediska se tak dostává mimo režim SvInf, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).“

Povinný subjekt žadatelce sděluje, že v případě požadovaných informací o počtu rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí, průměrné době vyřízení návrhu na odklad, způsobu vyřízení u těch řízení, v nichž bylo rozhodováno o odkladu a vedení seznamu spisových značek takových řízení, neukládá žádný předpis jakoukoli evidenci těchto údajů. Je nutné žadatelku upozornit, že Nejvyšší soud proto v zásadě nevede speciální statistiky, respektive seznam konkrétního typu vydaných rozhodnutí, vymezených žadatelkou v úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud nemá ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (resp. programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl informace vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření požadované nové informace by musel pracovat právník – specialista, nejlépe se specializací na civilní právo. Údaje, které by takto získal, by následně musel dále zpracovávat do požadovaných statistik, tj. matematickými úkony vypočítávat pro jednotlivé roky průměrnou délku vyřizování daných návrhů na odklad vykonatelnosti, popř. odklad právní moci. Pro další část žádosti by pak rozhodnutí o návrzích na odklad vykonatelnosti anebo právní moci musel v jednotlivých řízeních porovnávat s meritorními konečnými rozhodnutími.

Vzhledem k výše uvedenému se tedy žadatelka v části vymezené výrokem tohoto rozhodnutí domáhá poskytnutí informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje, a ani žádný právní předpis mu neukládá požadovanou informací disponovat. Vytváření statistik a rovněž také analytická práce s judikaturou, jak ji požaduje žadatelka, nejsou jen pouhým shromažďováním (vyhledáváním) údajů, ale představují nutnou přidanou hodnotu ve formě matematických výpočtů a odborné práce pověřeného pracovníka Nejvyššího soudu, proto naplňují atributy charakterizované § 2 odst. 4 informačního zákona jako požadavek na novou informaci.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatelka specifikovala v předmětné části své žádosti, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 112/2019 povinný subjekt vyhodnotil v předmětné části jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 informačního zákona a žádost částečně odmítl.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o odborné rešerše, a taktéž sestavování statistických přehledů z údajů obsažených v databázi rozhodnutí, vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani nyní důvod se od takové praxe vyřizování požadavků podle informačního zákona odchýlit. Ve snaze přispět žadatelce alespoň radou upozorňuje povinný subjekt na možnosti vyhledávání všech anonymizovaných rozhodnutí na civilním úseku Nejvyššího soudu v období přibližně od druhého pololetí roku 2000 podle klíčových slov ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách www.nsoud.cz.

Žadatelka si tak požadovanou rešerši a její následné statistické zpracování může z velké části provést sama, a to např. zadáním příslušných klíčových slov (je rovněž možné zadávat konkrétní právní předpisy). Doporučuje se k tomu použít připojenou podrobnou „Nápovědu“ anebo „Rozšířený vyhledávací formulář“. Povinný subjekt tak zároveň konstatuje, že pro zpracování požadované odborné rešerše a následných statistik má žadatelka prostřednictvím veřejné databáze rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz veškeré nástroje a téměř kompletní podklady. Ze zveřejněných rozhodnutí nemusí být vždy extrahovatelné pouze údaje o datu podání a datu vyřízení návrhu na odklad vykonatelnosti anebo právní moci. Pokud žadatelka ale navrhovaným postupem dospěje k seznamu spisových značek řízení, ve kterých bylo o návrzích rozhodováno a budou jí v některých případech údaje o datu podání žádosti a datu vyřízení chybět, povinný subjekt jí taková data následně může dohledat. Tento vstřícný návrh ze strany povinného subjektu je ale podmíněn existencí seznamu spisových značek takových řízení. Na základě obsahu žádosti povinný subjekt provedl orientační zkoušku, která i prakticky prokázala, že žadatelka může naznačeným postupem, tedy vlastní rešerší ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, dospět k relevantnímu výsledku, přičemž se jí mj. doporučuje vyhledávání započít nejprve pomocí klíčových slov „Odklad právní moci“ (aktuálně 47 výsledků), „Odklad vykonatelnosti“ (aktuálně 168 výsledků), či případně „Odklad výkonu rozhodnutí“ (36 výsledků).

Rozhodnutí jsou takto na webových stránkách Nejvyššího soudu zveřejňována obvykle ve lhůtě 60 dnů po tzv. odškrtnutí věci v ISNS, tedy dva měsíce poté, co Nejvyšší soud odeslal své rozhodnutí, včetně odůvodnění a celého procesního spisu, k soudu (zpravidla) první instance s tím, aby tento prvoinstanční soud řádně rozhodnutí dovolacího soudu doručil všem účastníkům (stranám) řízení. Pokud prvoinstanční soud následně zašle k Nejvyššímu soudu kopie potvrzení o doručení rozhodnutí (doručenek), které prokazují doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení, pak je možné takové rozhodnutí na webových stránkách zpřístupnit veřejnosti i dříve.

Pro úplnost povinný subjekt vysvětluje, že rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti nezasílá na žadatelkou uvedenou elektronickou korespondenční e-mailovou adresu, neboť podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, může správní orgán doručovat na elektronickou adresu účastníka řízení, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Podle § 72 odst. 1 správního řádu musí povinný subjekt doručit rozhodnutí do vlastních rukou, což v případě doručení na žadatelkou udanou elektronickou adresu není zajištěno, neboť žádost neobsahuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uvedená elektronická adresa je zpravidla vyhovující v případě poskytnutí informace, kdy informační zákon klade na povinný subjekt v doručovací fázi méně formálních povinností, avšak nemůže bez pochybností obstát při postupu, který vychází z § 15 Informačního zákona, neboť povinný subjekt odesláním písemného vyhotovení rozhodnutí na „běžnou elektronickou adresu“ není schopen hodnověrně prokázat okamžik doručení. Po správní úvaze tak dospěl povinný subjekt k názoru, že žadatelkou udanou elektronickou adresu nemůže pro nesoulad s § 19 odst. 3 správního řádu akceptovat.

 
Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
 


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt část požadovaných informací, s výjimkou informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, a dále s výhradou informací, jejichž poskytnutí je podmíněno provedením úhrady (viz dále), poskytuje:

1) K části žádosti týkající se průměrné délky rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti anebo právní moci údaje za období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016, a to formou tištěné přílohy – tiskové zprávy Nejvyššího soudu.

2) Statistické vyhodnocení délek dovolacího řízení v letech 2017 a 2018.

Ad 1) Povinný subjekt vysvětluje, že poskytovaná tisková zpráva, která je veřejně dostupná pod níže uvedeným odkazem, byla zpracována za účelem informování veřejnosti v situaci, kdy mediální prostor obsahoval spoustu (zavádějících) vyjádření na adresu rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, na něž bylo podle úsudku předsedy Nejvyššího soudu nutné zareagovat zpracováním žadatelce poskytované statistiky, aby tak mohly být informace kolující ve veřejném prostoru „usměrněny“ relevantními daty. Proto bylo přistoupeno ke zpracování těchto konkrétních poskytovaných statistik, které tak jsou výsledkem tvůrčí činnosti specialistů – právníků (z úseku předsedy Nejvyššího soudu, viz argumentace k odmítnutí části žádosti).

V této části žádosti se tak jedná o existující informaci, která je povinnému subjektu dostupná a není tak důvod pro její neposkytnutí.

Odkaz na tiskovou zprávu:

http://nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/FCB470C3818C33C3C1257FDA004A952A?openDocument

Ad 2) Povinný subjekt dále žadatelce poskytuje informaci o průměrných délkách dovolacího řízení v letech 2017 a 2018, neboť se jedná o informaci, kterou v těchto létech, resp. za tato období, začal sám z vlastní iniciativy vytvářet a má ji k dispozici. Tabulky s příslušnými údaji jsou vytištěny jako příloha zasílaná spolu s tímto rozhodnutím. Řádky v tabulce označují jednotlivé agendy, sloupce čísla senátů. První sloupec je pak vždy souhrnem za celý Nejvyšší soud (všechny senáty).
 
Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde je poskytována informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
 


 
Oznámení o výši úhrady za poskytnutí informací podle § 17 odst. 3 informačního zákona
 
Při přípravě podkladů, které by měly sloužit k vypracování odpovědí na žadatelkou předložené požadavky v části žádosti sp. zn. Zin 112/2019 týkající se průměrné délky dovolacího řízení od roku 2010 do současnosti, dospěl povinný subjekt k závěru, že poskytnutí těchto „zbývajících“ informací k průměrné délce dovolacího řízení (roky 2010 až 2016 a první pololetí roku 2019) naplňuje atributy mimořádně rozsáhlého vyhledání.

Podle § 17 odst. 1 informačního zákona „Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořizováním kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli; povinný subjekt může žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

Nejvyšší soud stanovuje výši úhrady za poskytnutí informací podle Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV. Přímý odkaz na sazebník je zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/6E22F16CEC3839DBC1257F6A0055BF00/$file/Sazebn%C3%ADk%20poplatk%C5%AF.pdf

Současně s tím, jak bude žadatelka níže seznámena s konkrétním výpočtem požadované úhrady, považuje povinný subjekt za důležité popsat obsah a také formu připravovaných informací, respektive specifikovat, jaké konkrétní informace budou žadatelce po provedení platby za stanovenou úhradu zaslány.

Je nutné upozornit, že průměrná délka dovolacího řízení je počítána vždy vzhledem ke konkrétnímu rejstříku (agendě) Nejvyššího soudu, podle jednotlivých druhů řízení před Nejvyšším soudem. Zpracovávané statistiky obsahují jak celkový průměr v rámci konkrétního rejstříku, tak i průměrné údaje za jednotlivé senáty, kterým podle platného a účinného rozvrhu práce připadají. Žadatelka tak získá nejen celkový přehled o činnosti Nejvyššího soudu, ale i o činnosti jednotlivých senátů Nejvyššího soudu. Je nutné dále žadatelku upozornit, že nově napadené věci jsou mezi jednotlivé senáty rozdělovány na základě hmotněprávní otázky, která je předmětem v daném řízení. Jedná se tak o zcela rozdílné věci, která mají svá vlastní specifika i svoji náročnost, nelze tedy bez dalšího říci, že „některé senáty pracují rychleji a některé pomaleji“, byť by se tak na první pohled mohlo zdát. Pro „korekci“ těchto závěrů tak povinný subjekt doporučuje žadatelce porovnat (po provedení úhrady) poskytnuté informace i s (aktuálním) rozvrhem práce, který je veřejně dostupný pod následujícím odkazem:

http://nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/ONejvyssimsoudu~Organizacnidokumenty~Rozvrh_prace_NS___aktualni_zneni_~?openDocument&lng=CZ

Pro tuto konkrétní část žádosti sp. zn. Zin 112/2019 povinný subjekt konstatuje, že poskytnutí informací nebude ze strany pracovníků Nejvyššího soudu vyžadovat (na rozdíl od části žádosti výše odmítnuté výrokem tohoto rozhodnutí) manuální matematické úkony anebo odbornou práci s judikaturou, neboť se bude jednat o pouhé vyhledávání a shromažďování existujících/dostupných údajů, respektive vyhledávání a následné zadávání vstupních dat do příslušného počítačového programu, který požadované výsledky sám vygeneruje. K poskytnutí žadatelkou požadovaných informací pak bude konkrétně nutné, aby pověřený pracovník Nejvyššího soudu (informatik) vygeneroval informace za období od roku 2010 do 30. 6. 2019, s výjimkou let 2017 a 2018 (viz poskytnutá informace výše). Počítač přitom všechna data nevygeneruje současně, ale po jednotlivých letech. Pověřený pracovník tak zároveň musí po jednotlivých letech vstupní data opakovaně vyhledávat (extrahovat), do počítačového systému ručně zadávat a musí se tak proto aktivně zabývat zpracováváním žádosti. Přitom bude potřeba, aby po níže specifikovanou dobu přerušil, resp. odložil, plnění všech svých ostatních úkolů a cíleně se věnoval zpracovávání žadatelkou požadovaných informací, čímž doje k naplnění atributů mimořádně rozsáhlého vyhledání informací ve smyslu § 17 odst. 1 informačního zákona.

Za účelem vyčíslení předmětné úhrady za poskytnutí části informací ve věci žádosti sp. zn. Zin 112/2019 byla pověřeným pracovníkem zpracována část žádosti – informace o průměrné délce dovolacího řízení za rok 2016 a za 1. pololetí roku 2019.

Doba, po kterou statistiky z let 2016 a poloviny roku 2019 pověřený pracovník Nejvyššího soudu zpracovával, představovala 90 minut času. Přitom není rozdílu v době, za kterou jsou do systému zadávána data za celý rok či pouhou polovinu roku (2019). Znamená to, že zadání dat pro (počítačový) výpočet statistik za každý požadovaný rok (anebo půlrok 2019) představuje 45,00 minut.

90 minut : 2 (počet let, za která se zadávala data) = 45,00 minut á rok

Žadatelka požaduje údaje za 9,5 roku, dva roky již byly zpracovány před podáním její žádosti, informace tedy existují, a pracnost pro jejich získání pochopitelně nebude přičítána k tíži žadatelky. Do počítačového systému (programu) tak bude tedy potřeba výhradně na základě žádosti sp. zn. Zin 112/2019 zadat ještě údaje z let 2010 až 2015, zadány již dříve byly (opět jen na základě předmětné žádosti) údaje z let 2016 a pololetí 2019. Povinný subjekt tak vypočítává úhradu za úkony, které představují 8x vyhledání a zadání dat do příslušného počítačového programu, což si vyžádá celkem 360 minut práce.

8 x 45 minut = 360 minut = 6 hodin.

Podle výše zmíněného sazebníku je úhrada za poskytování informací v případě mimořádně rozsáhlého vyhledání vyčíslena sazbou 200,- za hodinu.

6 x 200 = 1.200,- Kč

Nejvyšší soud tak výpočtem stanovil úhradu za poskytnutí informací o průměrné délce dovolacího řízení ve výše uvedených obdobích na 1.200,- Kč.

Úhradu nákladů ve výši 1.200,- Kč je možno učinit bankovním převodem na účet u ČNB, pobočka Brno, č. ú. 19-32723641/0710, s variabilním symbolem 999, anebo poukázat na tentýž účet se stejným variabilním symbolem složenkou.
 
Poučení:
Poskytnutí výše specifikovaných informací, byť se jedná pouze o část žadatelkou původně požadovaných údajů, je vázáno zaplacením stanovené úhrady. Jestliže úhradu do 60 dnů ode dne doručení tohoto oznámení žadatelka nezaplatí, bude žádost v daných částech odložena (podle § 17 odst. 5 informačního zákona). Po zaplacení úhrady budou specifikované informace poskytnuty ve lhůtě dané informačním zákonem.

Proti vyčíslení výše úhrady je možné podat stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona. Stížnost se podává u povinného subjektu, který úhradu vyčíslil, a to do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši úhrady (§ 16a odst. 3 písm. a informačního zákona). Po dobu vyřizování stížnosti neběží lhůta pro zaplacení požadované úhrady.
 

V Brně dne 6. 8. 2019

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona