Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 114/2018

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

Vážení,



Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 13. 8. 2018 Vaši žádost sp. zn. Zin 114/2018, prostřednictvím které žádáte sdělit:

„1) Zda vedete či jste vedli evidenci soudců, kteří byli v době od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 členy Komunistické strany Československa (zkr. KSČ). Pokud jste tuto evidenci nevedli či nevedete, z jakého důvodu? Kolik členů bývalé KSČ je v současné době soudci celkem a z toho kolik působí na Nejvyšším soudu ČR?
2) Jakým způsobem a v praxi u jednotlivých soudců realizujete zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu?
3) Jakým způsobem řešíte rozpor mezi slibem soudce, který dle § 62, odst. 1 Zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích zní, cituji: „… Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s<ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě…“ konec citátu, který musel či musí každý soudce složit, pokud chce být soudcem, a zákonem č. 198/1993 Sb. u bývalých členů KSČ?
4) Jakým způsobem řešíte rozpor mezi ustanovením § 60, §79, §80, Zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění a zákonem č. 198/1993 Sb.?

Nejvyšší soud sdělením ze dne 20. 8. 2018 žádost sp. zn. Zin 114/2018 částečně odložil v části bodu 1), ve které jste požadovali informaci „Kolik členů bývalé KSČ je v současné době soudci celkem?“, a to z důvodu, že Nejvyšší soud není orgánem, který by vedl seznam (Centrální registr) všech soudců České republiky, natož pak u každého z nich evidoval informaci o případném členství v KSČ. Žádný zákon toto Nejvyššímu soudu neukládá a není to ani v jeho kompetenci.

Ke zbývající části žádosti Vám povinný subjekt poskytuje následující informace:

K bodu 1) žádosti Vám povinný subjekt sděluje, že informace o členství v KSČ nejsou ani povinnou součástí osobních spisů soudců. Nejvyšší soud evidenci soudců, kteří byli v době od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 členy Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“) nevede z důvodu, že mu tato povinnost neplyne z žádného zákonného ani podzákonného předpisu, přičemž seznam bývalých členů KSČ zveřejnilo v roce 2011 Ministerstvo spravedlnosti a je stále dostupný online na webové stránce http://novyportal.justice.cz/web/msp/clenstvi-v-ksc1.

Tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu, JUDr. Iva Brožová na žádost Ministerstva spravedlnosti pouze shromažďovala informace o členství v KSČ tehdejších soudců Nejvyššího soudu, které následně předala Ministerstvu spravedlnosti právě za účelem vyhotovení výše uvedeného seznamu. Při porovnání seznamu Ministerstva spravedlnosti, vytvořeného v roce 2011, jenž obsahuje informace o všech tehdy činných soudcích, s aktuálním seznamem soudců Nejvyššího soudu, lze zjistit, že ze současných 68 soudců Nejvyššího soudu bylo členy KSČ 25 soudců.

K bodu 2) žádosti Vám povinný subjekt sděluje, že ze zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, nevyplývají soudům, ani samotnému Nejvyššímu soudu, žádné povinnosti týkající se nutnosti provádět jakákoli opatření u jednotlivých soudců, kteří byli členy KSČ.

K bodům 3) a 4) žádosti Vám povinný subjekt předně sděluje, že si není vědom rozporu Vámi vyjmenovaných ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Povinný subjekt si dovoluje upozornit, že případný rozpor podobného typu či rozpor jakéhokoli zákona s ústavním pořádkem, řeší dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky Ústavní soud.

Soudce je podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Problematiku týkající se toho, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svojí aktivitou do roku 1989, přímo řeší zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. Prosté členství v KSČ podle tohoto zákona nezakládá překážku pro výkon funkce soudce, tedy ani funkce soudce Nejvyššího soudu. V té souvislosti považuje povinný subjekt, pro úplnost, za důležité odcitovat postupně § 1 odst. 4 a § 2 zákona č. 451/1991 Sb.:

§ 1 odst. 4 zákona č. 451/1991 Sb.:
(4) Tento zákon stanoví též některé další předpoklady pro výkon funkce soudce, přísedícího, prokurátora, vyšetřovatele prokuratury, státního notáře, státního arbitra a pro osoby vykonávající činnost justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, notářského čekatele a arbitrážního čekatele.

§ 2 zákona č. 451/1991 Sb.:
(1) Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl

a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

d) tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

e) pracovníkem aparátu orgánů uvedených pod písmenem d) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

f) příslušníkem Lidových milicí,

g) členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

h) studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde Vám byla poskytnuta informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona