Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 115/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T  J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v celém rozsahu otázek v bodech 1), 2), 4), 5), částečně o d m í t á .

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 5. 8. 2016 žádost podle Informačního zákona, evidovanou pod. sp. zn. Zin 115/2016, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek, rozšířených také o další doplňující podotázky:
„…1) Kolik spisů vyřídil senát č. 21 dne 4. 8. 2016?
2) Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba? Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve.
3) Byli v práci členové senátu č. 21 dne 4. 8. 2016? Existuje nějaká evidence a kontrola, zdali se vůbec vyskytovali na pracovišti a jak dlouho?
4) Jaká je průměrná délka dovolacího řízení v senátu č. 21, pokud je dovolatelem otec, pokud je dovolatelem matka a pokud jsou jimi případně další osoby?
5) Přijal již Nejvyšší soud nějaké opatření, aby senát č. 21 začal vyřizovat dovolání v přiměřené době?...“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Dotazy, uvedené v bodech 1) a v úvodu bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 115/2016, formulovaném jako: „… Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?...“, směřují k dnešnímu dni k vytvoření nové informace. Povinný subjekt zároveň doplňuje, že si je vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona, kde se uvádí: „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“. V daném konkrétním případě povinný subjekt žadateli sděluje, že veškeré informace, požadované v rámci bodů 1) a vyznačené části bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 115/2016, mu budou poskytnuty, a to nejpozději do 15. 9. 2016, kdy důvod odmítnutí, uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, pomine, neboť občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu bude mít nejpozději do dne 15. 9. 2016 již zpracovány veškeré statistiky práce jednotlivých senátů za srpen 2016 a z těchto statistik pak bude možné informace poskytnout. S ohledem na 15-ti denní lhůtu, ve které musí povinný subjekt o žádosti dle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona rozhodnout, nezbývá povinnému subjektu ale jiná možnost, než žádost momentálně rozhodnutím podle § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítnout. Tímto povinný subjekt žadateli vysvětluje, proč vydává v bodě 1) a části bodu 2) rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 115/2016, když u takřka identických bodů žádosti téhož žadatele, ve věci sp. zn. Zin 104/2016, bez prodlení vyhověl. U žádosti sp. zn. Zin 104/2016 totiž povinný subjekt žadateli poskytoval informaci dne 11. 8. 2016 ke statistickým údajům za měsíce červen a červenec 2016.

Požadavkem na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona je rovněž bod 4) žádosti sp. zn. Zin 115/2016, neboť se takto žadatel domáhá neexistující informace. Nejvyšší soud nemá zpracovánu statistiku, kde by sledoval v opatrovnické agendě kritérium „úspěšnosti dovolání“ podle toho, zda je dovolatelem otec či matka. A to z důvodu, že to nemá na rozhodování žádný vliv. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona přitom „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty nemají tak povinnost vytvářet nové statistiky a na přání žadatele o informaci matematicky jakkoli analyzovat, zpracovávat nebo vyhodnocovat dílčí záznamy z jednotlivých řízení.

Otázka v bodě 5) a druhá část otázky v bodě 2) předmětné žádosti sp. zn. Zin 115/2016, formulovaná jako: „Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve.“, jsou ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona dotazem na názor povinného subjektu. Konečně, komentářová literatura k tomu přímo uvádí: (srovnej Furek, A., Rothanzl,  L., Jírovec. T.,: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C.H.BECK 2016, str.  78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod. … V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnuté informace (bod 3 žádosti ve věci sp. zn. Zin 115/2016):
V souladu s informací, která byla témuž žadateli poskytnuta v odpovědi na otázku č. 4 žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 104/2016, ze dne 28. 7. 2016, a rovněž v odpovědi na otázku č. 4 žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 112/2016, ze dne 17. 8. 2016, povinný subjekt opakovaně k evidenci pracovní doby soudců sděluje: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde přednášejí, ze služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.

Jako doklad o docházce jednotlivých soudců Nejvyššího soudu pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc).

Dne 4. 8. 2016 čerpali dovolenou soudci senátu č. 21 JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. a JUDr. Ljubomír Drápal. Ostatní členové senátu č. 21 pracovali (JUDr. Roman Fiala, JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Zdeněk Novotný).

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Poznámka závěrem:
Závěrečná část podání žadatele ze dne 5. 8. 2016 (běžné číslo podání 8219/2016) byla vzhledem ke svému charakteru „Zároveň žádám o přepracování rozvrhu práce Nejvyššího soudu tak, aby se se všemi odvolateli zacházelo stejně, tj. aby nezletilé děti měly aspoň stejné zacházení jako zločinci, když už jsou na tom dnes zhruba čtyřikrát hůře. Příkladem špatně sestaveného rozvrhu je dovolací řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Jde o řízení k mému nezletilému synovi M. J., které celkově trvá 6 let, na Nejvyšším soudu 9 měsíců bez toho, aniž by kdokoliv hnul prstem. Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních a odpověď mi zašlete elektronicky.“, vyhodnocena evidenčním oddělením Nejvyššího soudu jako další podnět ve věci sp. zn. S 2003/2016, v rámci které Nejvyšší soud řeší opakované stížnosti žadatele na údajné průtahy v řízení, údajně špatně sestavený rozvrh práce, apod.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Poskytnutí doplňující informace k Zin 115/2016

Poskytnutí informace podle § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)


Vážený pane doktore,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona Vám tímto částečně poskytuje informace, kterých jste se domáhal prostřednictvím žádostí sp. zn. Zin 112/2016 ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016 ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016.

Konkrétně se jednalo o takřka identické dotazy na počty vyřízených spisů senátem č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v různých obdobích měsíce srpna 2016 a dále pak navazující dotazy na to, kolik z těchto vyřízených spisů původně napadlo k Nejvyššímu soudu později než spis sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, týkalo se nezletilých dětí, v kolika z nich byl odvolatelem otec, matka nebo další osoba.

Vaše žádosti, evidované pod výše uvedenými spisovými značkami, v rozhodnutích, vydaných pro takto formulované otázky, povinný subjekt opakovaně částečně odmítal, a to dne 17. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 112/2016, dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016, dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016, dne 24. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 121/2016, dne 31. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 124/2016 a dne 1. 9. 2016 ve věci sp. zn. Zin 128/2016. V odůvodnění však povinný subjekt vždy ujistil, že je si vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“, tudíž, až bude mít Nejvyšší soud vyhotoveny statistiky rozhodovací činnosti za období měsíce srpna 2016, informaci povinný subjekt obratem poskytne.

Poskytované informace:

Senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vyřídil ve Vámi stanovených obdobích (období jste specifikoval v jednotlivých žádostech) tyto počty spisů (dovolání):

1. –  3. 8. 2016 0 vyřízených věcí
4. 8. 20160 vyřízených věcí
5. – 9. 8. 2016 16 vyřízených věcí
10. – 11. 8. 201611 vyřízených věcí
12. – 17. 8. 201619 vyřízených věcí
18. 8. 2016 2 vyřízené věci

Z tohoto počtu spisů odpovídají Vámi zadaným kritériím „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí?“ tři spisy. Dvě z těchto řízení, sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 a sp. zn. 21 Cdo 1317/2016, spadají do období vyřízení 10. – 11. 8. 2016, jedná se tedy konkrétně o odpovědi na část žádosti sp. zn. Zin 121/2016. Poslední, sp. zn. 21 Cdo 5311/2016, byla vyřízena dne 18. 8. 2016, jde tedy o nově poskytnutou informaci pro původně odmítnutou část žádosti sp. zn. Zin 128/2016. Pro původně odmítnuté, výše specifikované, části žádostí sp. zn. Zin 112/2016, sp. zn. Zin 115/2016, sp. zn. Zin 119/2016 a sp. zn. Zin 124/2016 platí, že v období, které jste stanovil v těchto žádostech, nevyřídil senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu žádnou věc, která by odpovídala kritériím „napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí“.

Co se týče dalších doplňujících otázek, potom:
V řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 byl dovolatelem otec, v řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 1317/2016 byla dovolatelem matka a v řízení sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 byl dovolatelem otec.

Povinný subjekt pro úplnost uzavírá, že je i nadále připraven Vám na základě žádostí sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016 zaslat anonymizované verze rozhodnutí v řízeních pod sp. zn. 21 Cdo 2270/2016, sp. zn. 1317/2016 a sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci předmětných řízení.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.



S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona