Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 117/2019

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 

Vážený pane,

 


Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 26. 7. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 117/2019, v následujícím znění:
„1. Žadatel dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. (dále jen INFZ) požaduje přímé poskytnutí následujících informací ve smyslu § 6/2 INFZ:
2. Sdělení, kde byl publikován judikát Tr NS 22/2006 – T 856; jaká je jeho spisová značka a rozhodující soud; a jeho výtisk (judikát je publikován v komentáři k tr. z., § 178 tr. z. (domovní svoboda), JUDr. Šámal a kolektiv).
3. Anonymizovanou kopii meritorního rozhodnutí povinného č.j. 21 Cdo 1334/2013–314.“

K bodu 3 Vaší žádosti Vám povinný subjekt požadované rozhodnutí č.j. 21 Cdo 1334/2013 – 314 v anonymizované podobě zasílá v příloze tohoto sdělení.

K Vašemu požadavku na sdělení místa publikace judikátu z bodu 2 žádosti Vám povinný subjekt sděluje, že předmětem Vaší žádosti je rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2005, sp. zn. 8 Tdo 1417/2005. Pod v žádosti uvedeným označením bylo dané rozhodnutí publikováno v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, Svazek 22/2006.

Povinný subjekt v souladu s poučením, které se Vám dostalo v rámci řízení sp. zn. Zin 110/2019 konstatuje, že „sbírková“ označení sice můžou povinnému subjektu pomoci při vyhledávání požadovaného rozhodnutí, nicméně nejspolehlivější cesta pro identifikaci jednotlivých rozhodnutí je sdělení příslušné spisové značky nebo čísla jednacího Vámi požadovaného rozhodnutí, jelikož povinný subjekt nemusí mít přístup do příslušné databáze, v níž je pod „sbírkovým“ označením publikován judikát Nejvyššího soudu. V daném případě je si samozřejmě povinný subjekt vědom toho, že Vám spisová značka požadovaného rozhodnutí není známa, dokonce je její sdělení dalším z požadavků Vaší žádosti.

Povinný subjekt má dále za to, že jednoznačně „uživatelsky přívětivější“ jsou anonymizované formy rozhodnutí dostupné z veřejné databáze Nejvyššího soudu na rozdíl od scanovaných rozhodnutí ze sbírky. Tzv. sbírková rozhodnutí sice navíc mohou obsahovat formulované právní věty rozhodnutí, nicméně tyto přímo vyplývají z textu samotného rozhodnutí. Povinný subjekt nemá žádnou jinou možnost poskytnout text rozhodnutí tak, jak byl publikován v příslušné sbírce, než jeho oscanováním. To platí samozřejmě za předpokladu, že povinný subjekt má příslušnou sbírku rozhodnutí k dispozici.

Závěrem, a nad rámec poskytnuté informace, pro Vaši konkrétní představu k problematice zveřejňování soudních rozhodnutí, považuje povinný subjekt za vhodné Vám sdělit, že informace týkající se skutečnosti, ve kterých sbírkách či databázích soudních rozhodnutí byla rozhodnutí Nejvyššího soudu publikována, nemusí vždy spadat do jeho působnosti. Pokud takovou informací povinný subjekt disponuje, samozřejmě ji poskytne, avšak ve všech případech jí disponovat nemusí. Rozličné sbírky soudních rozhodnutí jsou vydávány soukromými (komerčními) subjekty, které nepotřebují k publikaci rozhodnutí souhlas Nejvyššího soudu, protože ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“), soudní rozhodnutí (tedy rozsudky i usnesení) výslovně vylučuje z ochrany podle autorského zákona. Nejvyšší soud proto nemá a nemůže mít úplný přehled o tom, v jakých sbírkách, popřípadě komerčně spravovaných databázích soudních rozhodnutí, byla ta která rozhodnutí publikována. Na uvedeném nemění nic ani skutečnost, že jednotliví soudci mohou k publikaci (neformálně) navrhovat rozhodnutí podle jejich uvážení. Viz následující citace autorského zákona:

 

„§ 3 Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu

Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na

a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,

b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.“

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

S pozdravem

 

Mgr. Petr Tomíček,


vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle informačního zákona
 
Příloha (tištěná): Rozhodnutí T 856 (scan)
Rozhodnutí č.j. 21 Cdo 1334/2013 - 314