Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 118/2016

Poskytnutí informací podle §  14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)
Vážený pane inženýre,

Nejvyšší soud obdržel dne 8. 8. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informace, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 118/2016, kde uvádíte: „ … Obracím se na Vás v souvislosti s upřesněním odpovědi NS ČR, spis. zn. Zin 83/2015 ze dne 13. 11. 2015 na můj dotaz ze dne 5. 11. 2015; protože v zákoně č. 128/2000 Sb. v platném znění pojem plné uvolnění není nikde uveden. Jestli odpovědi NS ČR dobře rozumím, umožnil NS ČR svému zaměstnanci JUDr. XY v období od 1. 6. 2011 – 30. 6. 2015 výkon veřejné funkce zkrácením úvazku na 4 hodiny denně (20 hodin týdně). To znamená, že JUDr. XY v tomto období nebyl dlouhodobě uvolněn, protože plnil povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Přijímal úkoly, konal práci, čerpal dovolenou a pobíral plat od svého zaměstnavatele. Dlouhodobě uvolněn byl k 1. 7. 2015, od toho dne podle Vašeho sdělení povinnosti vyplývající z pracovního poměru neplní.“

V odpovědi Vám povinný subjekt nejprve sděluje, že ačkoli Vaše podání ze dne 8. 8. 2016 směřovalo k původnímu řízení sp. zn. Zin 83/2015, vhledem k tomu, že toto předchozí řízení již bylo řádně ukončeno, je tento Váš nový podnět (žádost o informace) vyřizován pod sp. zn. Zin 118/2016.

V odpovědi Vám opět (v souladu s odpovědí v rámci sp. zn. Zin 83/2015) sděluji, že dne 4. 5. 2011 požádal JUDr. XY o uvolnění k výkonu veřejné funkce a zároveň požádal o zachování pracovního úvazku u Nejvyššího soudu v rozsahu jedné poloviny. Od 1. 6. 2011 proto následně JUDr. XY vykonával funkci asistenta soudkyně pouze na poloviční pracovní úvazek, tedy pracovní dobu 4 hodiny denně, neboť bylo vedením Nejvyššího soudu schváleno jeho uvolnění k výkonu veřejné funkce, stejně tak jako návrh JUDr. XY snížit jeho dosavadní pracovní úvazek na polovinu. Od 1. 7. 2015 již práci asistenta soudkyně nevykonává JUDr. XY ani na zkrácený úvazek. Je od tohoto data evidován stále jako zaměstnanec Nejvyššího soudu, uvolněný pro práci ve veřejné funkci (tímto upřesňuji původní odpověď v rámci sp. zn. Zin 83/2015 v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce) s tím, že pro Nejvyšší soud již od uvedeného data nevykonává žádnou práci a nepobírá od Nejvyššího soudu žádný plat.

Nad rámec výše uvedeného sdělení si dovolím připojit citaci z Metodického doporučení Ministerstva vnitra České republiky k činnosti územních samosprávných celků č. 6.1, kde se na str. 84 výslovně uvádí: „… Na druhou stranu je však uplatnění překážky v práci právem zaměstnance (zde uvolněného zastupitele, resp. starosty). Pokud se rozhodne tuto překážku neuplatnit a bude-li schopný současně vykonávat funkci uvolněného zastupitele i zaměstnance (např. po dohodě se svým zaměstnavatelem na „zkrácený úvazek“), nelze takový postup považovat za nezákonný. Výkon funkce uvolněného zastupitele (např. starosty) není vázán konkrétní pracovní dobou (je spíše předurčen plněním úkolů), a nelze tudíž vyloučit, že kromě svého zaměstnání bude zastupitel vykonávat plnohodnotně i svůj mandát uvolněného zastupitele.“ (zdroj:http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/odbor-verejne-spravy-dozoru-a-kontroly.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d


Poučení:
Při nesouhlasu se způsobem, popř. rozsahem, poskytnutí informace, je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona