Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 119/2019

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti X. Y., nar. XY, trvale bytem XY, s adresou pro doručování XY (dále jen „žadatelka“), ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. Zin 119/2019,



takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatelky sp. zn. Zin 119/2019 v rozsahu bodů 1 a 2 částečně odmítá, neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.


Odůvodnění:


Povinný subjekt obdržel dne 31. 7. 2019 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 119/2019, v následujícím znění:




„Dovoluji si požádat o podání následující informace:
1) Jaká byla průměrná doba vyřízení dovolání Nejvyšším soudem ČR (od obdržení dovolání do vydání rozhodnutí Nejvyšším soudem ČR) ve věci omezení rodičovské odpovědnosti v rámci konečného rozhodnutí soudního řízení, v jednotlivých letech 2013 až 2019?
2) Jaká byla průměrná doba vyřízení dovolání Nejvyšším soudem ČR (od obdržení dovolání do vydání rozhodnutí Nejvyšším soudem ČR) ve věci omezení rodičovské odpovědnosti v rámci předběžného opatření, v jednotlivých letech 2013 až 2019?
3) Má Nejvyšší soud ČR doporučení či jiný procedurální předpis týkající se přednostního či urychleného projednání Nejvyšším soudem ČR dovoláních týkající se omezení rodičovské odpovědnosti? V případě, že odpověď je kladná, jaké doporučení / předpis ohledně termínu vydání rozhodnutí Nejvyšší soud ČR má?“

K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací (zde odborné rešerše) s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (tedy vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive seznam konkrétního typu podaných dovolání ani vydaných rozhodnutí, vymezených žadatelkou ve velmi úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti. Rovněž povinný subjekt nedisponuje žadatelkou požadovanými statistickými údaji požadovanými pod body 1 a 2 žádosti o informaci. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém pro Nejvyšší soud (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (resp. programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl informace vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření požadované nové informace by musel pracovat specialista, nejlépe se specializací na vymezenou oblast civilního práva.

Povinný subjekt uzavírá, že nedisponuje žádnými nástroji, které by mu umožňovaly jen prostým sběrem informací, bez „přidané hodnoty“ dané analytickou prací s judikaturou, sestavit požadované seznamy specifických řízení u Nejvyššího soudu ve věcech omezení rodičovské odpovědnosti, a tedy ani nemůže sestavit (vypočítat) od tohoto seznamu se odvíjející statistické údaje o délce dovolacího řízení (případně o délce rozhodnutí o předběžném opatření).

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatelka specifikovala ve své žádosti, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 119/2019 ze dne 31. 7. 2019 v bodech 1 a 2 žádosti povinný subjekt vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost tak částečně odmítl.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o rešerše v¨databázi rozhodnutí či žádostí o nové vytváření speciálně zaměřených statistik pouze pro účely vyřízení žádosti o informaci vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování požadavků podle informačního zákona odchýlit. Ve snaze přispět žadatelce v této části její žádosti alespoň radou, upozorňuje povinný subjekt na možnosti vyhledávání všech anonymizovaných rozhodnutí na civilním úseku Nejvyššího soudu v období přibližně od druhého pololetí roku 2000 podle klíčových slov ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách www.nsoud.cz.

Rozhodnutí jsou takto zveřejňována obvykle ve lhůtě 60 dnů po tzv. odškrtnutí věci v ISNS, tedy dva měsíce poté, co Nejvyšší soud odeslal své rozhodnutí, včetně odůvodnění a celého procesního spisu, k soudu (zpravidla) první instance s tím, aby tento prvoinstanční soud řádně rozhodnutí dovolacího soudu doručil všem účastníkům (stranám) řízení. Pokud prvoinstanční soud následně zašle k Nejvyššímu soudu kopie potvrzení o doručení rozhodnutí (doručenek), které prokazují doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení, pak je možné takové rozhodnutí na webových stránkách zpřístupnit veřejnosti i dříve. Povinný subjekt tedy konstatuje, že pro zpracování příslušné odborné rešerše a následných statistik má (anebo u nedávno vydaných rozhodnutí v dohledné době cca do 2 měsíců bude mít) žadatelka prostřednictvím veřejné databáze rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz veškeré potřebné podklady i nástroje.

Žadatelka si tak požadovanou rešerši může provést sama, a to např. zadáním příslušných klíčových slov (je rovněž možné zadat konkrétní právní předpis). Doporučuje se k tomu použít připojenou podrobnou a srozumitelnou Nápovědu. Vzhledem k obsahu žádosti povinný subjekt žadatelce navrhuje v rozšířeném vyhledávacím formuláři např. zadání hesla „Rodičovská odpovědnost (o. z.)“.

Zcela na závěr povinný subjekt vysvětluje, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti nezasílá na žadatelkou uvedenou elektronickou e-mailovou adresu, neboť podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, může správní orgán doručovat na elektronickou adresu účastníka řízení, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Podle § 72 odst. 1 správního řádu musí povinný subjekt doručit rozhodnutí do vlastních rukou, což v případě doručení na žadatelkou udanou elektronickou adresu není zajištěno, neboť žádost neobsahuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uvedená elektronická adresa je zpravidla vyhovující v případě poskytnutí informace, kdy Informační zákon klade na povinný subjekt v doručovací fázi méně formálních povinností, avšak nemůže bez jistých pochybností obstát při postupu, který vychází z § 15 informačního zákona, neboť povinný subjekt odesláním písemného vyhotovení rozhodnutí na „běžnou elektronickou adresu“ není schopen hodnověrně prokázat okamžik doručení. Po správní úvaze tak dospěl povinný subjekt k názoru, že žadatelkou udanou elektronickou adresu nemůže pro nesoulad s § 19 odst. 3 správního řádu akceptovat.

 

Poučení:

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou následujícího sdělení.



Nejvyšší soud nevydal žádné interní nařízení či pravidlo, které by jednotlivým senátům přikazovalo žadatelkou zmiňované případy řešit přednostně. Obecně se soudci občanskoprávního a obchodního kolegia ihned poté, co jim napadne nový případ, se spisem seznámí a učiní si vlastní úsudek o tom, zda je potřeba vydat rozhodnutí dříve, mimo běžný seznam věcí seřazených podle data nápadu, popř. mají-li senát postupovat podle Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 4/2017 pro soudce občanskoprávního a obchodního kolegia (viz níže).

Věci „manželské a partnerské, věci ochrany proti domácímu násilí, věci určení a popření rodičovství, věci osvojení a věci péče soudu o nezletilé“ řeší specializovaný senát – od 1. 7. 2018 senát č. 24, dříve senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. To už samo o sobě předurčuje rychlost (i kvalitu) rozhodování soudců Nejvyššího soudu v daných případech. Viz aktuální i dřívější rozvrhy práce Nejvyššího soudu, které jsou veřejně přístupné pod následujícím odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Organizacnidokumenty?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Organiza%C4%8Dn%C3%AD%20dokumenty&lng=

Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší soud nemá žádné doporučení, které by upravovalo „termín vyřízení“ dovolacího řízení v žádostí specifikovaných věcech, nemohl povinný subjekt žadatelce tento údaj sdělit, nicméně v této části žádosti nebylo nutné postupovat podle § 15 informačního zákona, jelikož žadatelka sama omezila rozsah žádosti (viz věta „V případě, že je odpověď kladná…“).

Nad rámec žádosti povinný subjekt zasílá žadatelce v příloze text Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 4/2017 pro soudce občanskoprávního a obchodního kolegia. Toto Opatření v čl. 7 připouští možnost přednostního projednání a rozhodnutí i později napadlých věcí (tedy vyřídit věc tzv. mimo pořadí), pokud by průtahy v této věci mohly mít významný negativní dopad na stranu (strany) řízení. Pro úplnost je žadatelce v kopii zasláno také předešlé opatření předchozí předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Ivy Brožové č. 11/2008, které bylo právě opatřením č. 4/2017 zrušeno.

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení části žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 14. 8. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
 

Přílohy (tištěné): Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 4/2017 ze dne 12. 4. 2017

Opatření předsedkyně Nejvyššího soudu č. 11/2008 ze dne 18. 12. 2008