Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 121/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 121/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v celém rozsahu bodů 1) a 2) částečně o d m í t á .
Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále jako „povinný subjekt“) obdržel dne 11. 8. 2016 žádost podle Informačního zákona, evidovanou pod. sp. zn. Zin 121/2016, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek, rozšířených také o další doplňující podotázky:

„… 1) Kolik spisů vyřídil senát č. 21 ve dnech 10. - 11. 8. 2016?
2) Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba? Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve a zašlete mi kopie rozhodnutí.
3) Byli v práci členové senátu č. 21 ve dnech 10. - 11. 8. 2016? Existuje nějaká evidence a kontrola, zdali se vůbec vyskytovali na pracovišti a jak dlouho? Pokud v práci nebyli, objasněte, kde byli a zdali to bylo s vědomím vedení soudu.
4) Kolik je aktuálně v agendě Nejvyššího soudu opatrovnických věcí? Uveďte podle rozpracovanosti - a) spisy, na které se ještě nikdo ani nepodíval, b) spisy, které postoupily k věcnému projednání a nyní se kdesi povalují, c) aktuálně věcně rozhodované spisy.
5) Podle otázky 4 uveďte čísla jednací spisů podle písmene c) s daty nápadu na Nejvyšší soud…“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Požadavky, uvedené v bodech 1) a následně pak v úvodu a samotném závěru bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 121/2016, formulované jako: „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?... zašlete mi kopie rozhodnutí.“, směřují k dnešnímu dni k vytvoření nové informace. Povinný subjekt zároveň doplňuje, že si je vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona, kde se uvádí: „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“. V daném konkrétním případě tedy povinný subjekt žadateli sděluje, že informace, požadované v rámci bodů 1) a vyznačené úvodní části bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 121/2016, konkrétně formulované jako: „„Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?...“, mu budou poskytnuty, a to nejpozději do 15. 9. 2016, kdy důvod odmítnutí, uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, již pomine, protože občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu bude mít nejpozději do dne 15. 9. 2016 zpracovány veškeré statistiky práce jednotlivých senátů za srpen 2016 a z těchto statistik pak bude možné informace poskytnout. S ohledem na 15-ti denní lhůtu, ve které musí povinný subjekt o žádosti dle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona rozhodnout, nezbývá povinnému subjektu ale jiná možnost, než žádost momentálně rozhodnutím podle § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítnout. Tímto povinný subjekt žadateli vysvětluje, proč nyní vydává v bodě 1) a úvodní části bodu 2) rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 121/2016, když u takřka identických bodů žádosti téhož žadatele, ve věci sp. zn. Zin 104/2016, bez prodlení vyhověl. U žádosti sp. zn. Zin 104/2016 totiž povinný subjekt žadateli poskytoval informaci dne 11. 8. 2016 ke statistickým údajům za měsíce červen a červenec 2016.

Žadatel u bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 121/2016 na rozdíl od svých předchozích žádostí sp. zn. Zin 104/2016 ze dne 28. 7. 2016 a následujících žádostí sp. zn. Zin 112/2016 ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016 ze dne 5. 8. 2016 a sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016 doplňuje také požadavek: „…zašlete mi kopie rozhodnutí.“ I v tomto případě se k dnešnímu dni jedná o požadavek na vytvoření nové informace podle § 2 odst. 4 informačního zákona a podle § 12 Informačního zákona je povinný subjekt připraven zaslat žadateli předmětná anonymizovaná rozhodnutí, pokud taková existují, avšak na rozdíl od informací odmítnutých s odkazem na vytváření nových informací viz výše, nebude pravděpodobně možné texty rozhodnutí zaslat do přislíbeného data 15. 9. 2016, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci řízení.

Další část otázky v bodě 2), formulovaná jako:“… Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve…“, je ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona dotazem na názor povinného subjektu. Stejné rozhodnutí ve věci totožných otázek téhož žadatele vydal povinný subjekt již dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016 a dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016. Shodně s těmito předchozími výroky rozhodnutí tak povinný subjekt rozhodl i nyní a v odůvodnění proto znovu odkazuje žadatele na komentář z odborné literatury k Informačnímu zákonu: (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec. T.,: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C.H.BECK 2016, str. 78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod. … V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnuté informace (body 3, 4 a 5 žádosti ve věci sp. zn. Zin 121/2016):

Odpověď k otázkám bodu 3):
V souladu s informací, která byla témuž žadateli již opakovaně poskytnuta v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 104/2016 dne 28. 7. 2016, a rovněž v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 112/2016 dne 17. 8. 2016, následně v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí Informace sp. zn. Zin 115/2016 dne 18. 8. 2016 a rovněž v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, povinný subjekt znovu k evidenci pracovní doby soudců sděluje: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde přednášejí, ze služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.

Jako doklad o docházce jednotlivých soudců Nejvyššího soudu pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc).

Ve dnech 10. – 11. 8. 2016 čerpal dovolenou jediný soudce senátu č. 21, JUDr. Jiří Doležílek. Ostatní členové senátu č. 21 pracovali.

Odpověď k otázkám v bodech 4) a 5):
Povinný subjekt poskytuje žadateli informaci k aktuálnímu nápadu „opatrovnické agendy“ dovolání u jednotlivých senátů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu formou tabulky v příloze (tabulka nadepsána jako: „počet nevyřízených věcí agendy P, stav k 24. 8. 2016“).

Z této tabulky vyplývá, že ke dni 24. 8. 2016 aktuálně rozhodují senáty zmíněného kolegia v dané agendě celkem 27 věcí. Všechny tyto věci patří do kategorie „aktuálně věcně rozhodovaných“, proto ke každé z nich, v souladu s požadavkem v bodě 5) žádosti sp. zn. Zin 121/2016, uvádí povinný subjekt v přiložené tabulce také datum nápadu.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Poznámka závěrem:
Součástí podání žadatele (běžné číslo podání 8461/2016) byla kromě požadavků směřujících na poskytnutí informace podle Informačního zákona rovněž níže citovaná žádost „o dohled nad senátem č. 21 Nejvyššího soudu“ a poté i stížnost na průtahy, nečinnost, špatný rozvrh práce (dále celý text viz níže). Tyto podněty vyhodnotilo evidenční oddělení Nejvyššího soudu jako žádosti směřující ke stížnosti na průtahy řízení, projednávané pod sp. zn. S 2003/2016. Zmiňované texty jsou zde:
„… obracím se na Vás nejprve s žádostí o dohled nad senátem č. 21 Nejvyššího soudu, který je proslulý svou nečinností a diskriminací dovolatelů podle pohlaví. Příkladem je dovolací řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Jde o řízení k mému nezletilému synovi M. J., které celkově trvá 6 let, na Nejvyšším soudu bezmála 10 měsíců bez toho, aniž by kdokoliv hnul prstem, přitom k vyřízení dovolání je třeba jen minimálního času v řádu hodin. Vysvětlete mi, prosím, proč Nejvyšší soud ani za řadu měsíců nenašel dvě hodiny k tomu, aby rozhodl ve věci nezletilého dítěte, uneseného do mafiánského státu. Nejvyšší soud tímto chováním klesá na úroveň justičních feministických podvodnic H. V. a A. P. …“

„… Dále si stěžuji na průtahy, nečinnost, špatný rozvrh práce soudu a diskriminaci podle pohlaví, když některá dovolání jsou projednávána podstatně rychleji než jiná (konkrétně dovolací řízení č. 21 Cdo 5311/2015). Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních, čímž mám na mysli kroky, které povedou k rozhodnutí, nikoliv další salvu planých slibů a výmluv. Odpověď mi zašlete elektronicky. …“


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Příloha (tištěná): Tabulka: počet nevyřízených věcí agendy P, stav k 24. 8. 2016




Poskytnutí doplňující informace k Zin 121/2016

Poskytnutí informace podle § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)


Vážený pane doktore,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona Vám tímto částečně poskytuje informace, kterých jste se domáhal prostřednictvím žádostí sp. zn. Zin 112/2016 ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016 ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016.

Konkrétně se jednalo o takřka identické dotazy na počty vyřízených spisů senátem č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v různých obdobích měsíce srpna 2016 a dále pak navazující dotazy na to, kolik z těchto vyřízených spisů původně napadlo k Nejvyššímu soudu později než spis sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, týkalo se nezletilých dětí, v kolika z nich byl odvolatelem otec, matka nebo další osoba.

Vaše žádosti, evidované pod výše uvedenými spisovými značkami, v rozhodnutích, vydaných pro takto formulované otázky, povinný subjekt opakovaně částečně odmítal, a to dne 17. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 112/2016, dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016, dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016, dne 24. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 121/2016, dne 31. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 124/2016 a dne 1. 9. 2016 ve věci sp. zn. Zin 128/2016. V odůvodnění však povinný subjekt vždy ujistil, že je si vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“, tudíž, až bude mít Nejvyšší soud vyhotoveny statistiky rozhodovací činnosti za období měsíce srpna 2016, informaci povinný subjekt obratem poskytne.

Poskytované informace:

Senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vyřídil ve Vámi stanovených obdobích (období jste specifikoval v jednotlivých žádostech) tyto počty spisů (dovolání):

1. –  3. 8. 2016 0 vyřízených věcí
4. 8. 20160 vyřízených věcí
5. – 9. 8. 2016 16 vyřízených věcí
10. – 11. 8. 201611 vyřízených věcí
12. – 17. 8. 201619 vyřízených věcí
18. 8. 2016 2 vyřízené věci

Z tohoto počtu spisů odpovídají Vámi zadaným kritériím „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí?“ tři spisy. Dvě z těchto řízení, sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 a sp. zn. 21 Cdo 1317/2016, spadají do období vyřízení 10. – 11. 8. 2016, jedná se tedy konkrétně o odpovědi na část žádosti sp. zn. Zin 121/2016. Poslední, sp. zn. 21 Cdo 5311/2016, byla vyřízena dne 18. 8. 2016, jde tedy o nově poskytnutou informaci pro původně odmítnutou část žádosti sp. zn. Zin 128/2016. Pro původně odmítnuté, výše specifikované, části žádostí sp. zn. Zin 112/2016, sp. zn. Zin 115/2016, sp. zn. Zin 119/2016 a sp. zn. Zin 124/2016 platí, že v období, které jste stanovil v těchto žádostech, nevyřídil senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu žádnou věc, která by odpovídala kritériím „napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí“.

Co se týče dalších doplňujících otázek, potom:
V řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 byl dovolatelem otec, v řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 1317/2016 byla dovolatelem matka a v řízení sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 byl dovolatelem otec.

Povinný subjekt pro úplnost uzavírá, že je i nadále připraven Vám na základě žádostí sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016 zaslat anonymizované verze rozhodnutí v řízeních pod sp. zn. 21 Cdo 2270/2016, sp. zn. 1317/2016 a sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci předmětných řízení.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.



S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona