Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 122/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. Zin 122/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v druhé části bodu 1), formulované jako „(Přeji si) …jejich pracovní náplně.“ částečně o d m í t á.

II. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v celém bodě 2) částečně o d m í t á .

III. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. ve druhé části bodu 5), formulované takto: „… Pokud ano, uveďte, o jakou práci šlo, kdy proběhla, jak dlouho trvala a jaký výsledek měla.“, částečně o d m í t á .

Odůvodnění:
Nejvyšší soud (dále též „povinný subjekt“) obdržel dne 12. 8. 2016 žádost podle Informačního zákona, evidovanou pod. sp. zn. Zin 122/2016, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek, rozšířených také o další doplňující podotázky:

„… s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o elektronicky zpracovanou odpověď. Přeji si
1) seznam asistentů soudců senátu č. 21 a jejich pracovní náplně.
2) Pokud to z pracovních náplní není jasné, uveďte, kteří asistenti se věnují spisům týkajícím se nezletilých dětí.
3) Pokud to z pracovních náplní není jasné, uveďte, v jaké fázi projednávání se asistenti zapojují do práce se spisem - určení přípustnosti dovolání, věcné projednání, písemné vypracování usnesení, apod.
4) Eviduje se přítomnost na pracovišti a dodržování pracovní doby asistentů? Pokud ano, doložte údaje za červenec 2016.
5) Pracoval již některý z asistentů se spisem č. 21 Cdo 5311/2015? Pokud ano, uveďte, o jakou práci šlo, kdy proběhla, jak dlouho trvala a jaký výsledek měla.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

K výroku I.:
Podle § 11 odst. 1 písm. a) Informačního zákona „Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.“

Domáhá-li se žadatel prostřednictvím žádosti o poskytnutí informací sp. zn. Zin 122/2016 ze dne 12. 8. 2016 v části bodu 1) pracovních náplní asistentů soudců senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK“), pak tato žádost směřuje právě k poskytnutí „vnitřních pokynů a personálních předpisů“, u kterých může povinný subjekt v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) poskytnutí informace omezit. Povinný subjekt se tedy v předmětné části žádosti sp. zn. Zin 122/2016 rozhodl k omezení žadatelova práva na informace, kdy důvodem je argument, že kontrola plnění pracovněprávních závazků asistentů soudců vůči soudu je plně v kompetenci jim nadřízených soudců, včetně předsedy kolegia a předsedy Nejvyššího soudu a nepodléhá kontrole ze strany veřejnosti, která kontroluje jen výsledky rozhodovací činnosti soudů v podobě rozsudků. Seznamy jmen asistentů soudců senátu č. 21 OOK povinný subjekt poskytne (viz níže).

K výroku II.:
Domáhá-li se žadatel prostřednictvím bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 122/2016 následujícího: “Pokud to z pracovních náplní není jasné, uveďte, kteří asistenti se věnují spisům týkajícím se nezletilých dětí.“, pak povinný subjekt v tomto bodě žádost částečně odmítá s odkazem na požadavek, který směřuje podle § 2 odst. 4 Informačního zákona k vytvoření nové informace.

Nejvyšší soud nevytvořil seznam, který by označoval konkrétní asistenty soudců OOK, zda mohou či nemohou pracovat (zda pracují či nepracují) se spisy v opatrovnické agendě. Teoreticky s těmito spisy může pracovat kterýkoliv z asistentů přidělených soudcům senátu č. 21 OOK a zároveň dalších senátů OOK, které mohou v souladu s Rozvrhem práce Nejvyššího soudu mít opatrovnickou agendu přidělenu. Z toho důvodu se jedná o požadavek na sdělení neexistující informace, když podle § 3 odst. 3 Informačního zákona „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že otázka žadatele, směřující ke „spisům, týkajícím se nezletilých dětí“, může samozřejmě směřovat i do jiných agend OOK, namátkou například agendy dědického práva, apod. V případě takto extenzivního výkladu otázky se může „věnovat spisům, týkajícím se nezletilých dětí“ kterýkoliv asistent OOK.

K výroku III.:
Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“ Pokud se tedy žadatel v bodě 5) domáhá informace: „Pracoval již některý z asistentů se spisem č. 21 Cdo 5311/2015? Pokud ano, uveďte, o jakou práci šlo, kdy proběhla, jak dlouho trvala a jaký výsledek měla.“, pak povinný subjekt může toliko potvrdit, že ANO, opravdu se nejméně jeden z asistentů soudců senátu č. 21 OOK podílel na práci se spisem sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, avšak informaci k další části žádosti (formulované ve výroku III.) již povinný subjekt neposkytne s odkazem na § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona, neboť dle obsahu se jednoznačně jedná o dotaz z oblasti rozhodovací činnosti soudu. Nejvyšší soud opakovaně žadateli sděluje (jako například v rozhodnutí sp. zn. Zin 101/2016 ze dne 2. 8. 2016), že Informační zákon zcela jistě může sloužit k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv však k poskytování informací o samotném průběhu rozhodovací činnosti.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnuté informace (první část bodů 1 a 5, body 3, 4 žádosti sp. zn. Zin 122/2016):

Povinný subjekt v příloze (Seznam asistentů a absencí v červenci 2016.docx) zasílá žadateli seznam všech asistentů soudců senátu č. 21 OOK. K tomuto seznamu rovněž připojuje údaje o jejich absencích (dovolená, nemoc, indispozicí volno, apod.) v měsíci červenci 2016, čím odpovídá na první část otázky v bodě 1) a zároveň druhou část otázky v bodě 4) žádosti sp. zn. Zin 122/2016.

V odpovědi na otázku v bodě 3) povinný subjekt sděluje, že asistenti soudců se do práce se spisem zapojují ve všech fázích, tedy od prvotního studia spisu, přes stádium věcného projednávání, až po pomoc při vyhotovování písemného odůvodnění rozhodnutí. Jednotliví asistenti OOK jsou v souladu s § 38b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, úkolováni a řízeni nadřízenými soudci v závislosti na povaze vyřizované věci, v souladu s tím, jaké úkoly jsou schopni individuálně zvládat a jaké úkony jim daný soudce svěří (a může z povahy věci svěřit), popř. podle jiných kritérií.

K evidenci pracovní doby soudců a asistentů soudců povinný subjekt žadateli opakovaně sděluje, v souladu s informací, která byla témuž žadateli poskytnuta již několikrát, konkrétně v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 104/2016 dne 28. 7. 2016, rovněž v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 112/2016 dne 17. 8. 2016, následně v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí Informace sp. zn. Zin 115/2016 dne 18. 8. 2016, v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016 a rovněž v rámci odpovědi k bodu 3) žádosti sp. zn. Zin 121/2016 dne 24. 8. 2016: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců soudu žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu (a také asistenti soudců) pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. Na detašovaných pracovištích pracují právě převážně asistenti. Jako doklad o docházce jednotlivých asistentů soudců Nejvyššího soudu pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých asistent soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc). Údaje z těchto absenčních listů byly podkladem pro tabulku, kterou povinný subjekt zasílá v příloze (viz zmíněno výše).

K první části bodu 5) žádosti sp. zn. Zin 122/2016 povinný subjekt v souladu se svým sdělením výše uvádí: ANO, opravdu se nejméně jeden z asistentů soudců senátu č. 21 OOK podílel na práci se spisem sp. zn. 21 Cdo 5311/2015.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Poznámka závěrem:
Závěrečná část podání žadatele ze dne 12. 8. 2016 (běžné číslo podání 8503/2016) byla vzhledem ke svému charakteru: „Zároveň si stěžuji na průtahy, nečinnost a špatný rozvrh práce, když některá dovolání jsou projednávána podstatně rychleji než jiná, konkrétně mi jde o dovolací řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Jde o řízení k mému nezletilému synovi M. J., které celkově trvá 6 let, na Nejvyšším soudu bezmála 10 měsíců bez toho, aniž by kdokoliv hnul prstem, přičemž doba potřebná k vyřízení dovolání se vejde do poloviny jediného pracovního dne. Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních. Odpověď mi zašlete elektronicky.“, vyhodnocena evidenčním oddělením Nejvyššího soudu jako další podnět ve věci sp. zn. S 2003/2016, v rámci které Nejvyšší soud řeší opakované stížnosti žadatele na údajné průtahy v řízení, údajně špatně sestavený rozvrh práce, apod.



Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Příloha (tištěná): Tabulka: Seznam asistentů a absencí v červenci 2016.docx