Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 124/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v celém rozsahu bodů 1) a 2) částečně o d m í t á .

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v bodě 4) částečně o d m í t á .

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále jako „povinný subjekt“) obdržel dne 17. 8. 2016 žádost podle Informačního zákona, evidovanou pod. sp. zn. Zin 124/2016, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek, rozšířených také o další doplňující podotázky:

„…1) Kolik spisů vyřídil senát č. 21 ve dnech 12. - 17. 8. 2016?
2) Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba? Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve a zašlete mi kopie rozhodnutí.
3) Byli v práci členové senátu č. 21 ve dnech 12. - 17. 8. 2016? Existuje nějaká evidence a kontrola, zdali se vůbec vyskytovali na pracovišti a jak dlouho? Pokud v práci nebyli, objasněte, kde byli a zdali to bylo s vědomím vedení soudu.
4) Pracoval někdo ve dnech 12. - 17. 8. 2016 se spisem č. 21 Cdo 5311/2015?
5) Kolik stížností na průtahy v senátu č. 21 letos obdržel Nejvyšší soud a jak byly vyřízeny?“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

K výroku I.:
Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Požadavky, uvedené v bodě 1) a následně pak v úvodu a samotném závěru bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 124/2016, formulované jako: „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?... zašlete mi kopie rozhodnutí.“, směřují k dnešnímu dni k vytvoření nové informace. Povinný subjekt zároveň doplňuje, že si je vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona, kde se uvádí: „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“. V daném konkrétním případě tedy povinný subjekt žadateli sděluje, že informace, požadované v rámci bodů 1) a vyznačené úvodní části bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 124/2016, konkrétně formulované jako: „„Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí? V kolika z nich byl dovolatelem otec, matka nebo další osoba?...“, mu budou poskytnuty, a to nejpozději do 15. 9. 2016, kdy důvod odmítnutí, uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, již pomine, protože občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu bude mít nejpozději do dne 15. 9. 2016 zpracovány veškeré statistiky práce jednotlivých senátů za srpen 2016 a z těchto statistik pak bude možné informace poskytnout. S ohledem na 15-ti denní lhůtu, ve které musí povinný subjekt o žádosti dle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona rozhodnout, nezbývá povinnému subjektu ale jiná možnost, než žádost momentálně rozhodnutím podle § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítnout. Tímto povinný subjekt žadateli vysvětluje, proč nyní vydává v bodě 1) a úvodní části bodu 2) rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 124/2016, když u takřka identických bodů žádosti téhož žadatele, ve věci sp. zn. Zin 104/2016, bez prodlení vyhověl. U žádosti sp. zn. Zin 104/2016 totiž povinný subjekt žadateli poskytoval informaci dne 11. 8. 2016 ke statistickým údajům za měsíce červen a červenec 2016.

Žadatel u bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 124/2016, shodně jako u žádosti sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, doplňuje na závěr také požadavek: „…zašlete mi kopie rozhodnutí.“ I v tomto případě se k dnešnímu dni jedná o požadavek na vytvoření nové informace podle § 2 odst. 4 informačního zákona a podle § 12 Informačního zákona je povinný subjekt připraven zaslat žadateli předmětná anonymizovaná rozhodnutí, pokud taková existují, avšak na rozdíl od informací odmítnutých s odkazem na vytváření nových informací viz výše, nebude pravděpodobně možné texty rozhodnutí zaslat do přislíbeného data 15. 9. 2016, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci řízení.

Další část otázky v bodě 2), formulovaná jako:“… Vysvětlete, proč později napadlé spisy byly vyřízeny dříve…“, je ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona dotazem na názor povinného subjektu. Stejné rozhodnutí ve věci totožných otázek téhož žadatele vydal povinný subjekt již dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016, dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016 a dne 24. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 121/2016. Shodně s těmito předchozími výroky rozhodnutí tak povinný subjekt rozhodl i nyní a v odůvodnění proto znovu odkazuje žadatele na komentář z odborné literatury k Informačnímu zákonu: (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec. T.,: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C.H.BECK 2016, str.  78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod. … V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.

K výroku II.:
Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.

Pokud se žadatel prostřednictvím bodu 4) žádosti sp. zn. Zin 124/2016 domáhá informace „Pracoval někdo ve dnech 12. - 17. 8. 2016 se spisem č. 21 Cdo 5311/2015?“, pak jeho dotaz směřuje k jednotlivým úkonům v rozhodovací činnosti senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve vyznačeném období.

Žadateli povinný subjekt opakovaně sděluje, stejně jako dne 2. 8. 2016 v odpovědi na jeho žádost sp. zn. Zin 101/2016 ze dne 20. 7. 2016, dne 11. 8. 2016 v odpovědi na žádost sp. zn. Zin 104/2016 ze dne 28. 7. 2016 a rovněž dne 17. 8. 2016 v odpovědi na žádost sp. zn. Zin 112/2016, že pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu či rychlosti soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv o samotném průběhu rozhodovací činnosti a konkrétních dílčích úkonech jednotlivých soudců nebo asistentů soudců. Jednou z možností, jak upozornit na obavu z možné nečinnosti, je např. stížnost na průtahy v řízení. Povinný subjekt přitom konstatuje, že tuto možnost žadatel opakovaně využívá a Nejvyšší soud jeho podněty řeší v rámci řízení sp. zn. S 2003/2016.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnuté informace (body 3 a 5 žádosti ve věci sp. zn. Zin 124/2016):

Odpověď k otázkám bodu 3):
V souladu s informací, která byla témuž žadateli již opakovaně poskytnuta v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 104/2016 dne 28. 7. 2016, rovněž v odpovědi na bod 4) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 112/2016 dne 17. 8. 2016, následně v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí Informace sp. zn. Zin 115/2016 dne 18. 8. 2016, dále v odpovědi na bod 3) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, v odpovědi na bod 3) žádosti sp. zn. Zin 121/2016 dne 24. 8. 2016 a rovněž dne 26. 8. 2016 v odpovědi na bod 4) žádosti sp. zn. Zin 122/2016, povinný subjekt znovu k evidenci pracovní doby soudců sděluje: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde přednášejí, ze služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.

Jako doklad o docházce jednotlivých soudců Nejvyššího soudu pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc).

Ve dnech 12. – 17. 8. 2016 čerpal dovolenou jediný soudce senátu č. 21, JUDr. Jiří Doležílek, konkrétně dne 12. 8. 2016. Ostatní členové senátu č. 21 pracovali v celém žadatelem vymezeném období.

Odpověď k otázce v bodě 5):
Kromě stížností na průtahy v řízení senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, které v rámci řízení sp. zn. S 2003/2016 opakovaně podává sám žadatel, řešil v letošním roce předseda Nejvyššího soudu stížnost na průtahy v řízení senátu č. 21 ještě v jednom případě, konkrétně pod sp. zn. S 2000/2016. Tato stížnost byla předsedou Nejvyššího soudu vyhodnocena jako nedůvodná.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Poznámka závěrem:
Součástí podání žadatele (běžné číslo podání 8722/2016) byla dne 17. 8. 2016, kromě požadavků směřujících na poskytnutí informace podle Informačního zákona, rovněž níže citovaná stížnost na průtahy v řízení. Tento podnět vyhodnotilo evidenční oddělení Nejvyššího soudu jako stížnost, projednávanou již pod sp. zn. S 2003/2016 a přiřadilo ji k tomuto spisu:
„…Zároveň si stěžuji na průtahy, nečinnost a špatný rozvrh práce, když některá dovolání jsou projednávána podstatně rychleji než jiná, konkrétně mi jde o dovolací řízení č. 21 Cdo 5311/2015. Jde o řízení k mému nezletilému synovi M. J., které celkově trvá 6 let, na Nejvyšším soudu bezmála 10 měsíců, přičemž doba potřebná k vyřízení dovolání se vejde do poloviny jediného pracovního dne. Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních. Odpověď mi zašlete elektronicky…“.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Poskytnutí doplňující informace k Zin 124/2016

Poskytnutí informace podle § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)


Vážený pane doktore,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona Vám tímto částečně poskytuje informace, kterých jste se domáhal prostřednictvím žádostí sp. zn. Zin 112/2016 ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. Zin 115/2016 ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. Zin 119/2016 ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016.

Konkrétně se jednalo o takřka identické dotazy na počty vyřízených spisů senátem č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v různých obdobích měsíce srpna 2016 a dále pak navazující dotazy na to, kolik z těchto vyřízených spisů původně napadlo k Nejvyššímu soudu později než spis sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, týkalo se nezletilých dětí, v kolika z nich byl odvolatelem otec, matka nebo další osoba.

Vaše žádosti, evidované pod výše uvedenými spisovými značkami, v rozhodnutích, vydaných pro takto formulované otázky, povinný subjekt opakovaně částečně odmítal, a to dne 17. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 112/2016, dne 18. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 115/2016, dne 23. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 119/2016, dne 24. 8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 121/2016, dne 31.8. 2016 ve věci sp. zn. Zin 124/2016 a dne 1. 9. 2016 ve věci sp. zn. Zin 128/2016. V odůvodnění však povinný subjekt vždy ujistil, že je si vědom své povinnosti, vyplývající z § 12 Informačního zákona „…Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“, tudíž, až bude mít Nejvyšší soud vyhotoveny statistiky rozhodovací činnosti za období měsíce srpna 2016, informaci povinný subjekt obratem poskytne.

Poskytované informace:

Senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vyřídil ve Vámi stanovených obdobích (období jste specifikoval v jednotlivých žádostech) tyto počty spisů (dovolání):

1. –  3. 8. 2016 0 vyřízených věcí
4. 8. 20160 vyřízených věcí
5. – 9. 8. 2016 16 vyřízených věcí
10. – 11. 8. 201611 vyřízených věcí
12. – 17. 8. 201619 vyřízených věcí
18. 8. 2016 2 vyřízené věci

Z tohoto počtu spisů odpovídají Vámi zadaným kritériím „Kolik z nich napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí?“ tři spisy. Dvě z těchto řízení, sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 a sp. zn. 21 Cdo 1317/2016, spadají do období vyřízení 10. – 11. 8. 2016, jedná se tedy konkrétně o odpovědi na část žádosti sp. zn. Zin 121/2016. Poslední, sp. zn. 21 Cdo 5311/2016, byla vyřízena dne 18. 8. 2016, jde tedy o nově poskytnutou informaci pro původně odmítnutou část žádosti sp. zn. Zin 128/2016. Pro původně odmítnuté, výše specifikované, části žádostí sp. zn. Zin 112/2016, sp. zn. Zin 115/2016, sp. zn. Zin 119/2016 a sp. zn. Zin 124/2016 platí, že v období, které jste stanovil v těchto žádostech, nevyřídil senát č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu žádnou věc, která by odpovídala kritériím „napadlo později než spis č. 21 Cdo 5311/2015 a týkalo se nezletilých dětí“.

Co se týče dalších doplňujících otázek, potom:
V řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 2270/2016 byl dovolatelem otec, v řízení ve věci sp. zn. 21 Cdo 1317/2016 byla dovolatelem matka a v řízení sp. zn. 21 Cdo 5311/2015 byl dovolatelem otec.

Povinný subjekt pro úplnost uzavírá, že je i nadále připraven Vám na základě žádostí sp. zn. Zin 121/2016 ze dne 11. 8. 2016, sp. zn. Zin 124/2016 ze dne 17. 8. 2016 a sp. zn. Zin 128/2016 ze dne 18. 8. 2016 zaslat anonymizované verze rozhodnutí v řízeních pod sp. zn. 21 Cdo 2270/2016, sp. zn. 1317/2016 a sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, ale až poté, co si tato rozhodnutí Nejvyššího soudu řádně vyzvednou nejprve všichni účastníci předmětných řízení.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.



S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona