Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 125/2018

Sdělení o částečném odložení žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)
Vážený pane,
Nejvyšší soud obdržel dne 25. 9. 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace podle informačního zákona, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 125/2018. Konkrétně se domáháte poskytnutí následujících informací:

Kopii stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. TPJF 99/88. A pokud to z něj není zřejmé, tak sdělení, kolika soudci bylo přijato.

Žadatel si je vědom, že jej již jednou povinný odkázal na Národní archiv. Tento mu však na jaře odpověděl, že toto stanovisko ještě nemá, když i 6. 9. 2018 Národní archiv uvádí, že „Spis sp. zn. TPJF 99/88 se ve fondu nenachází. Národní archiv dosud převzal spisy spisové značky TPJF do roku 1987.“ (č. j. NA-3054-2/04-2018), pak je omyl zřejmý. Za této situace je více než zřejmé, že došlo k omylu a povinný dosud své stanovisko TPJF 99/88 má ve své dispozici a tedy ho může poskytnout. Přesněji ze zákona a čl. 17 Listiny – musí poskytnout.“

Dále požadujete poskytnout „spisovou značku a rozhodující soud rozhodnutí, jenže bylo vybráno jako judikát R 39/2001“ a „poskytnutí anonymizovaného rozhodnutí z bodu ad. 2.“

Povinný subjekt k úvodní části Vaší žádosti opět sděluje, že předmětný spis sp. zn. Tpjf 99/88 byl v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, na základě skartačního návrhu č. j. S 278/2016 ze dne 28. 6. 2016, vybrán jako archiválie a měl by být uložen v Národním archivu v Praze. Nejvyšší soud nemá v tuto chvíli žádný zákonný důvod, na základě kterého by měl uvedeným spisem disponovat. Uchovávat spis sp. zn. Tpjf 99/88 již tedy aktuálně není v kompetenci (působnosti) Nejvyššího soudu. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt nemá toto stanovisko – a případné doprovodné dokumenty k němu – k dispozici, není schopen vyřídit ani Váš následný požadavek na sdělení „kolika soudci bylo toto stanovisko přijato.

Protože Nejvyšší soud není orgánem uchovávajícím archiválie, a není to ani v jeho kompetenci, nemá Vámi požadované informace z úvodu žádosti sp. zn. Zin 125/2018 k dispozici a proto podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona Vaši žádost o poskytnutí informací částečně o d k l á d á, a to konkrétně v místě, které se týká požadavku na poskytnutí stanoviska Tpjf 99/88 a sdělení, kolika soudci bylo přijato.

K tomu Vám Nejvyšší soud „jako podpůrný argument“ v příloze tohoto sdělení zasílá anonymizovanou kopii Protokolu o skartačním řízení u Nejvyššího soudu ČR (č. j. NA-2849-2/05-2016), ze kterého vyplývá, že Vámi požadované stanovisko by předáno spolu s ostatními dokumenty, všemi navrženými spisy rejstříku Tpjf (1987–1992), do péče Národnímu archivu ČR.

Podle § 2 odst. 1 Informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že „(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

S ohledem na výše uvedené Vám povinný subjekt opět doporučuje kontaktovat Národní archiv v Praze, Archivní 2257/4, Praha 4 — Chodovec, PSČ 149 00.

Pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že body 1 obou (v téže obálce zaslaných) částí Vaší žádosti sp. zn. Zin 125/2018 shodně vyhodnotil jako úvodní sdělení žadatele, které neobsahuje požadavek na poskytnutí konkrétní informace, tudíž se k němu žádná informace neposkytuje a nebylo ani třeba k tomuto bodu vydat rozhodnutí podle § 15 informačního zákona.




Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt Vám k části Vaší žádosti, ve které požadujete poskytnout spisovou značku a rozhodující soud rozhodnutí, jenže bylo vybráno jako judikát R 39/2001“ a „poskytnutí anonymizovaného rozhodnutí z bodu ad. 2.“ sděluje, že pod touto spisovou značkou dohledal dvě rozhodnutí. A to civilní rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 1488/2000 a trestní rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 1 To 66/2000. Vzhledem k tomu, že z žádosti nevyplývá, které z těchto rozhodnutí požadujete, poskytuje Vám povinný subjekt obě tato rozhodnutí v anonymizované podobě, tak jak byla zveřejněna ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.




S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona





Přílohy:

rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 1488/2000
rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 1 To 66/2000
Anonymizovaný protokol o skartačním řízení u Nejvyššího soudu ČR (č. j. NA-2849-2/05-2016)


Rozhodnuti - 31 Cdo 1488_2000