Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 126/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti X. Y., nar. XY, s adresou pro doručování datových zpráv XY (dále jen „žadatelka“), ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. Zin 126/2019,



takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona, ve spojení s čl. 6 odst. 1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „Nařízení“), v souladu s aktuálním zněním zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se žádost žadatelky částečně odmítá tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje účastníků řízení a třetích osob.


Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 12. 8. 2019 žádost žadatelky v následujícím znění:



„Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Vážení, obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfoZ“). Žádám o poskytnutí informací vztahujících se k dovolacímu řízení vedenému u výše nadepsaného soudu pod sp. zn: 28 CDO 1614/2018, kdy řízení před prvním stupněm se konalo u OS v Kladně pod sp. zn. 121 C 54/2014.
S odkazem na ustanovení § 13 InfoZ tímto zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:
1. Poskytnutí všech rozhodnutí ve věci (tj. rozhodnutí soudu dovolacího).“
 
K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Na národní úrovni se zákonnosti zpracování věnuje § 5 a násl. zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů:

„Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro splnění:

a) povinnosti, která je správci uložena právním předpisem, nebo

b) úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.“

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení se osobními údaji rozumí „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby“.

Podle § 4 odst. 2 nařízení je zpracováním osobních údajů „jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení“.

Nejvyšší soud nemá v daném případě (u žadatelkou požadovaného rozhodnutí) od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, poskytnutí osobních údajů nesplňuje ani další podmínky stanovené čl. 6 odst. 1 nařízení, což představuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí výše uvedené žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona. Povinný subjekt rovněž neshledal zveřejnění osobních údajů ani jako nezbytné pro splnění povinnosti poskytování informací stanovené informačním zákonem ve smyslu výše citovaného § 5 písm. a) zákona o zpracování osobních údajů, jelikož pro splnění informační povinnosti plně postačuje poskytnutí anonymizované verze požadovaného rozhodnutí. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci předmětné žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 126/2019 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů účastníků řízení, popř. třetích osob, podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost žadatelky o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů účastníků a třetích osob obsažených v textu rozsudku ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1614/2018, v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadatelce pouze anonymizovanou kopii požadovaného rozsudku.


 
Poučení: Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadovanou informaci, s výjimkou osobních údajů, o jejichž odmítnutí poskytnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy – rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1614/2018.



Závěrem považuje povinný subjekt za vhodné žadatelku upozornit, že Nejvyšší soud zveřejňuje všechna meritorní rozhodnutí na svých webových stránkách www.nsoud.cz , pro jejichž vyhledání postačuje zadání příslušné spisové značky. Rozhodnutí jsou takto zveřejňována obvykle ve lhůtě 60 dnů po tzv. odškrtnutí věci v Informačním systému Nejvyššího soudu, tedy dva měsíce poté, co Nejvyšší soud odeslal své rozhodnutí, včetně odůvodnění a celého procesního spisu, k soudu (zpravidla) první instance s tím, aby tento prvoinstanční soud řádně rozhodnutí dovolacího soudu doručil všem účastníkům (stranám) řízení.

Požadované rozhodnutí je tak veřejně dostupné i pod následujícím odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/104DAB5E081D6794C125830400314352?openDocument&Highlight=0,

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 26. 8. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona

 
Příloha:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1614/2018.