Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 129/2016

Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)

Vážený pane,



Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 19. 8. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informace, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 129/2016. Konkrétně se domáháte odpovědi na následující otázky: „… zda se na text žalob podaných k vašemu soudu nějakou organizační složkou státu v případech s vyneseným rozsudkem vztahuje zákon 106/99 Sb.
Zda je tedy možno požádat o anonymizovaná znění těchto žalob. U rozsudků to běžně jde.“

Povinný subjekt k tomu v odpovědi sděluje, že podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“ S odvoláním na § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona neposkytuje žádné informace k rozhodovací činnosti soudů, vyjma rozsudků, ani Nejvyšší soud.

Dne 19. 8. 2016, v rámci zaslaného rozhodnutí ve věci Vaší předchozí žádosti sp. zn. 126/2016 ze dne 18. 8. 2016, povinný subjekt již tento svůj postoj jednou řádně odůvodnil. Mj. v té souvislosti uvedl, že požadavky na texty žalob, které stojí na samotném začátku rozhodovacího procesu Nejvyššího soudu v daných jednotlivých řízeních, jsou právě příkladem žádostí o informaci z průběhu rozhodovací činnosti. V souladu s § 2 odst. 4 správního řádu dbá povinný subjekt na to, aby při rozhodování skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, proto v rámci vyřizování žádostí, podaných podle Informačního zákona, neposkytuje informace o rozhodovací činnosti soudů ani ve výjimečných případech.

Poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela jistě pod veřejnou kontrolou, se povinný subjekt, v případě, že už byli s příslušným rozhodnutím seznámeni všichni účastníci daného řízení, naopak nikdy nebrání.

Ptáte-li se: „Zda je tedy možno požádat o anonymizovaná znění těchto žalob.“, pak povinný subjekt odpovídá, že Vám nemůže v takovém požadavku bránit. Nicméně, vzhledem k výše uvedené argumentaci, jej s největší pravděpodobností s poukazem na § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona odmítne.

Poučení:
Při nesouhlasu se způsobem, popř. rozsahem, poskytnutí informace, je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona