Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 130/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana R. M., (dále též „žadatel“), ze dne 22. 8. 2016, sp. zn. Zin 130/2016,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, se žádost R. M. ze dne 22. 8. 2016, evidovaná pod sp. zn. Zin 130/2016, částečně o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Žadatel se prostřednictvím žádosti sp. zn. Zin 130/2016 ze dne 22. 8. 2016 u povinného subjektu dožaduje lustrace třetí osoby (citace): „Žádám o zaslání (kopií) rozhodnutí včetně rozsudků, kde byl účastníkem X. Y. Jedná se mi o rozhodnutí vydaná soudem od 1. ledna 2004 do 21. srpna 2016…“

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Žadatel přitom spolu s žádostí o poskytnutí informace sp. zn. Zin 130/2016 nepředložil povinnému subjektu doklad o souhlasu lustrované osoby se zpracováním osobních údajů. Žadatel rovněž neuvedl ani adresu osoby, na jejíž osobní údaje se dotazuje, aby ji mohl s žádostí o souhlas se zpracováním (a poskytnutím) osobních údajů oslovit přímo povinný subjekt. Povinný subjekt tedy nemá souhlas ke zpracování osobních údajů výše uváděné osoby a nemá ani možnost takový souhlas aktuálně získat.

S ohledem na jméno a příjmení osoby, která je předmětem žádosti, se povinný subjekt zabýval i úvahou, zda žadatel nepožaduje informace o veřejně činné osobě, respektive o osobě, která až do roku 2010 působila ve vrcholných stranických a vládních funkcích. Po srovnání údajů obsažených v žádosti s veřejně dostupnými informacemi, dospěl povinný subjekt k závěru, že předmětem žádosti lustrace je osoba, splňující atributy veřejně činné osoby (i když v minulosti). Tato skutečnost je tedy zohledněna ve způsobu vyřízení žádosti sp. zn. Zin 130/2016 ze dne 22. 8. 2016.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, připouští prostřednictvím § 5 odst. 2 písm. f) jistá „volnější pravidla“ pro nakládání s osobními údaji veřejně činných osob, když uvádí „Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, …“.

Žádost sp. zn. Zin 130/2016 o poskytnutí informací o konkrétní veřejně činné osobě ze soudní databáze, tak povinný subjekt rozdělil na dvě části. Tou první je poskytnutí informace o veřejně činné osobě v rozsahu údajů, které umožňuje bez jejího souhlasu poskytnout výše citovaný § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. V této části informace povinný subjekt poskytuje (viz níže).

Pokud jde o lustraci uvedené osoby nad rámec § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., tedy nad rámec údajů, které vypovídají o veřejné činnosti, úřední činnosti, o funkčním nebo pracovním zařazení dané osoby, pak tyto údaje s odkazem na ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. povinný subjekt zpracovávat nemůže. Z toho důvodu požadovanou informaci nemůže ani poskytnout, a proto vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 130/2016. Při vydání tohoto rozhodnutí tak povinný subjekt upřednostnil v části, kdy se žadatel domáhá informací nad rámec § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona:
Podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) v souladu s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů povinný subjekt žadateli sděluje, že výše uvedená veřejně činná osoba nebyla v době od 1. ledna 2004 do 21. srpna 2016 účastníkem žádného řízení u Nejvyššího soudu, které by mělo souvislost s veřejnou činností, úřední činností, funkčním nebo pracovním zařazením této osoby.

Poučení:
Při nesouhlasu se způsobem, popř. rozsahem, poskytnutí informace, je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona