Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 132/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Kanceláře finančního arbitra, organizační složky státu, (dále jen „žadatelky“), ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. Zin 132/2016,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatelky o poskytnutí konkrétních rozhodnutí Nejvyššího soudu částečně o d m í t á tak, že v kopiích požadovaných rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje jednotlivých účastníků řízení. To znamená, že budou anonymizovány údaje o jménu, příjmení, datu narození a bydlišti.

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) a § 12 Informačního zákona se žádost částečně o d m í t á a žadatelce nebudou poskytnuta rozhodnutí, se kterými se ještě řádně neseznámili všichni účastníci řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále též „povinný subjekt“) obdržel dne 24. 8. 2016 elektronicky žádost, prostřednictvím které se žadatelka domáhá poskytnutí všech rozhodnutí o dovolání (včetně nepravomocných), vydaných Nejvyšším soudem v řízeních zahájených od roku 2010, kde byla žalovaným některá z pěti vyjmenovaných a žadatelkou konkretizovaných stavebních spořitelen.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

K výroku I.:
Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Úplné znění žadatelkou požadovaných rozsudků Nejvyššího soudu přitom takové osobní údaje účastníků řízení obsahuje, a to ve formátu jméno, příjmení, datum narození a bydliště. S ohledem na výše uvedené je ale nemůže povinný subjekt zpracovávat, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona.

Nejvyšší soud tak při vydání výroku I. rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 132/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl tak (výrok I.), že žádost o poskytnutí informací v rozsahu osobních údajů obsažených v požadovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a odkáže žadatelku pouze na anonymizované verze rozsudků.

K výroku II.:
Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Povinný subjekt žádost odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí rozhodnutí (celkem sedmi) ve věcech, kde ještě nebyli s výsledkem řízení řádně seznámeni všichni jeho účastníci. Nejvyšší soud takto respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se konkrétní rozhodnutí soudu poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou doručena všem účastníkům řízení.

Proces doručování soudních rozhodnutí je sice konečnou fází rozhodovací činnosti soudů, ale podle názoru povinného subjektu stále ještě spadá pod režim § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona a povinný subjekt pak takové informace neposkytuje. Současně tím povinný subjekt naplňuje právo na spravedlivý proces, neboť nelze považovat za ústavně konformní, aby se třetí osoby seznamovaly se závěry soudního rozhodnutí dřív, než bude doručeno účastníkům řízení. Výjimkou mohou být případy veřejného vyhlašování soudního rozhodnutí, kdy veřejnost může být přítomna a má tak možnost získat informaci o výsledku soudního řízení současně s účastníky předmětného řízení. Rozhodnutí, kterých se žadatelka mj. domáhá, a která k dnešnímu dni odmítl povinný subjekt poskytnout, však byla vydána na neveřejném zasedání, neboť dovolací soud v souladu s § 243a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád rozhoduje zpravidla bez jednání.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:
http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných verzí rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“. V té souvislosti povinný subjekt žadatelce sděluje v příloze, tabulce s názvem ProzatímnezveřejněnoZin132, předpokládaná data zveřejnění anonymizovaných verzí rozhodnutí, která výrokem II. neposkytl. Po datu, uvedeném u každého řízení v tabulce, bude možné na domovské stránce webu www.nsoud.cz, po zadání příslušné spisové značky do formuláře Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu, anonymizovanou verzi požadovaného rozhodnutí nalézt. Tímto povinný subjekt zároveň naplňuje povinnost, která vyplývá z § 12 Informačního zákona: „Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření…“.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Odvolání se podává k povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne doručení.

Poskytnutí informace - Odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 Informačního zákona:
Podle § 6 odst. 1 Informačního zákona: „Pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.

Podle § 6 odst. 2 Informačního zákona: “Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.“

Vzhledem k tomu, že žadatelka zaslala svoji žádost sp. zn. Zin 132/2016 dne 24. 8. 2016 elektronicky prostřednictvím datové schránky, povinný subjekt jako odpověď zasílá v příloze tabulku (nazvanou TabulkaodkazyZin132) s odkazem na zveřejněné informace, resp. odkazy, kde na webových stránkách Nejvyššího soudu může žadatelka nalézt požadovaná rozhodnutí.

Tabulka s odkazy na požadovaná rozhodnutí obsahuje spisové značky všech (rozhodnutých) řízení, ve kterých figurovaly žadatelkou označené stavební spořitelny od roku 2000. Jde o řízení, kde tyto stavební spořitelny vystupují v roli žalovaných i žalobců. Podle § 4a Informačního zákona „…Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem…“ Povinný subjekt této možnosti tedy využil a zasílá odkazy na celek, jehož součástí jsou i požadované informace, tzn. rozhodnutí vydaná v řízeních, zahájených od roku 2010, kde žalovaným byla jedna z uvedených stavebních spořitelen.

Poučení:
Pokud se způsobem, jak byla poskytnuta informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona


Přílohy: TabulkaodkazyZin132
ProzatímnezveřejněnoZin132




Sdělení k vyřízení žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 132/2016 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)


Vážená paní, vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), obdržel dne 24. 8. 2016 žádost Kanceláře finančního arbitra, organizační složky státu, o poskytnutí informací podle Informačního zákona.

Povinný subjekt ve věci žádosti sp. zn. Zin 132/2016 vydal dne 29. 8. 2016 výrok I. a výrok II. rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, ve zbytku pak odkázal na zveřejněné informace, ke kterým zaslal odkazy, popř. návod, kde se nacházejí či budou po určitém datu nacházet. Toto rozhodnutí bylo vloženo k odeslání do datové schránky v dnešních ranních hodinách (30. 8. 2016).

Dnes dopoledne, tedy 30. 8. 2016 v 10.49 hod., zaslala Kancelář finančního arbitra upřesnění k žádosti sp. zn. Zin 132/2016 ze dne 24. 8. 2016 s tím, že okruh požadovaných rozhodnutí rozšířila z období 2010 – 2016 na období 2006 – 2016 a zároveň dala najevo, že jí jako žadatelce postačí jen anonymizované verze předmětných rozhodnutí.

Povinný subjekt k tomuto upřesnění sděluje, že právě výrok I. rozhodnutí o žádosti sp. zn. Zin 132/2016 obsahuje odmítnutí poskytnout osobní údaje účastníků řízení, jinak řečeno, povinný subjekt se ještě před upřesněním žádosti ze strany K. f. a. sám vypořádal s tím, že odmítá poskytnout plné, neanonymizované, verze předmětných rozhodnutí.

Povinný subjekt zároveň připomíná Kanceláři finančního arbitra, že současně s rozhodnutím (výroky I. a II.) ve věci sp. zn. Zin 132/2016 zaslal odkazy na předmětná rozhodnutí vydaná už od roku 2000, čímž automaticky splnil, aniž by to mohl jakkoli předvídat, nově formulovaný požadavek, plynoucí z dnešního upřesnění žádosti, na poskytnutí rozhodnutí z období let 2006 – 2016.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností, mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona