Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 134/2019

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
 

Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 28. 8. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 134/2019 v následujícím znění:

„Předmět: Žádost ze dne 28. 8. 2019, o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. na správu soudu tedy na předsedu soudu

Ústavní soud, předseda soudu

Nejvyšší soud, předseda soudu

Nejvyšší správní soud, předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 2, předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 10, předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 8, předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 9, předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 4, předseda soudu

Okresní soud pro Prahu západ, předseda soudu

Vrchní soud v Praze, předseda soudu

Městský soud v Praze, předseda soudu

Krajský soud v Praze, předseda soudu

Žádost ze dne 28. 8. 2019, o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. na správu soudu tedy na předsedu soudu s následným zveřejněním na www stránkách soudu (povinnost soudu dle zákona), aby správa soudu a jednotliví předsedové senátů a soudci všech výše uvedených soudů v souladu s nálezem Ústavního soudu I. US 2769/15, vyšetřili řádně základní procesní podmínky řízení a doložili tak seznam všech přidělených věcí jedinému možnému zákonnému soudci v souladu s čl. 38 odst.  1.Listiny a § 42 odst 2. zák.č.6/2002 Sb. ve všech věcech, týkajících se osob: X. Y., nar. XY, X. Y., nar. XY, X. Y., nar. XY a X. Y., nar. XY, v daném měsíci přidělení konkrétní věci, měsíci předcházejícím a měsíci následujícím, aby bylo možno zpětně a přehledně překontrolovat přidělení a nápad jednotlivých věcí zákonnému soudci, zejména s ohledem na povinnost předsedy soudu implementovat do rozvrhu práce soudu algoritmus přidělování jednotlivých věcí zákonným soudcům v souladu s nálezem sp.zn.: IV.US1302/10 již ze dne 20.4.2011, tedy v rozvrzích práce soudu již nejpozději od roku 2011 a dále. V případě, že to metadaty, resp otisky obrazovek z info systémů soudů obou stupňů, tedy i odvolacího soudu, z IS ISAS nebo ISVKS nebude schopen předseda soudu a jednotliví předsedové senátů a soudci prvního i druhého stupně nejpozději v zákonné 15 denní lhůtě doložit, jedná se o nezákonného soudce v každé konkrétní věci, protože důkazní břemeno a zásada vyšetřovací dopadá na soudce resp. správu soudu, předsedy jednotlivých soudů, nikoliv na účastníky řízení.

K tomu např. přiléhavý nález Ústavního soudu pod sp.zn.: I. US 2769/15 ze dne 15.6.2016, vyhlášený dne 23.6.2016, sen. NSS Vlašín, Havelec, Vyklický

38. Alternativou, kterou zastávají obecné soudy v citovaných rozhodnutích, je, aby rozvrh práce nechal soudnímu funkcionáři prostor pro určení konkrétních soudců, kteří budou ve věci rozhodovat, a pouze vymezil množství soudců, z nichž si tento soudní funkcionář může vybírat. Soudní přezkum by se pak omezil na zjišťování, zda nedošlo k účelové (svévolné) manipulaci s příslušností soudců. Tento přístup v prvé řadě zvyšuje riziko zneužití. Soudnímu funkcionáři totiž umožňuje ovlivňovat, kdo bude ve sporu rozhodovat, a tak mu dává možnost nepřímo ovlivňovat i výsledek soudního řízení. Tím je ohrožena interní nezávislost soudců (k tomu srov. bod 34 tohoto nálezu). Zadruhé, tento přístup ohrožuje důvěru veřejnosti v soudní moc. Zatímco přidělování věcí podle předem stanovených pravidel zajišťuje transparentnost a umožňuje kontrolu ze strany veřejnosti, rozhodování soudního funkcionáře nikoliv. Jeho rozhodnutí nejsou zveřejňována ani odůvodňována; i kdyby odůvodňována byla, ověření pravdivosti takového odůvodnění by bylo prakticky nemožné. Veřejnost má totiž o vnitřním fungování soudů jen omezené množství informací. Nelze přitom očekávat, že soudní moc bude požívat důvěry veřejnosti, pokud ta nebude mít dostatečnou možnost kontrolovat způsob, jakým soudy a soudci svou moc uplatňují. Zatřetí, tento přístup v konečném důsledku snižuje možnost účastníků řízení účinně se bránit proti případné účelové (svévolné) manipulaci při přidělování věcí konkrétním soudcům. Podle tohoto přístupu totiž účastníky řízení tíží důkazní břemeno, že ve věci došlo k účelové manipulaci s příslušností soudců. Toto břemeno by bylo pro účastníky řízení obtížné unést i v případech, v nichž by k účelové manipulaci skutečně došlo, a to vzhledem k omezenému množství informací, které účastníci řízení mají o vnitřním fungování soudu. Právo na zákonného soudce by tak neposkytovalo účinnou ochranu ani proti účelové manipulaci s příslušností soudců. Právě účelové manipulaci má toto právo přitom zcela určitě bránit, což ostatně nezpochybnily ani obecné soudy. Avšak interpretace, která omezuje působení tohoto práva jen na případy účelové manipulace, má paradoxně za následek, že ani v těchto případech by právo na zákonného soudce neposkytovalo účastníkům řízení účinnou ochranu. Tento přístup by tedy ohrožoval nezávislost soudců, snižoval důvěru veřejnosti v soudní moc a v konečném důsledku zbavoval účastníky řízení účinné ochrany i proti účelové manipulaci s příslušností soudců. Proto jej Ústavní soud nemůže považovat za ústavně konformní. (klíčové analytické a právní věty nálezu I. US 2769/15 ze dne 15. 6. 2016, vyhlášeného dne 23. 6. 2016)

Odpovědi na základě žádosti o poskytnutí informací včetně zveřejnění na www stránkách jednotlivých soudů doložte nejpozději ve lhůtě 15 dní výhradně na el.adresu: XY“


Informace jsou poskytovány prostřednictvím dvou souborů, které obsahují souhrnné výpisy o přidělení Vašich věcí podle Vašeho požadavku, tedy aby soupisy obsahovaly přehled „v daném měsíci přidělení konkrétní věci, měsíci předcházejícím a měsíci následujícím“. Pokud v rámci jednoho rejstříku bylo obsaženo více jednotlivých věcí v relativně krátkém časovém odstupu, poskytuje povinný subjekt souhrnný přehled, který je ohraničen měsíc před první napadenou věcí a měsíc po poslední napadené věci (v rámci téže agendy). Povinný subjekt je toho názoru, že takto budete mít lepší (souhrnný) přehled o přidělování věcí. Pokud mezi více Vašimi věcmi v rámci jediného rejstříku byla delší prodleva, poskytuje povinný subjekt tříměsíční přehled za každou věc samostatně zcela v souladu s Vaším požadavkem.

Jak povinný subjekt avizoval, plní svoji informační povinnost prostřednictvím dvou souborů, konkrétně souborem „Výpis nápadu civilních věcí.docx“, který obsahuje všechny požadované informace v rámci civilního úseku (jedná se o rejstříky Cdo, NSCR, Icdo, Nd, Cul), a dále souborem „Výpis nápadu trestních věcí.docx“, který obsahuje všechny požadované informace v rámci trestního úseku (jedná se o rejstříky Tdo, Td, Tvo).

Každá tabulka je uvedena značkou konkrétního rejstříku, z něhož jsou údaje poskytovány, a dále obsahuje údaje o časovém úseku, za který jsou informace poskytovány v rámci daného rejstříku.

Povinný subjekt uzavírá, že poskytované soubory obsahují věci, které spadají do soudní agendy povinného subjektu, v rámci níž probíhá přidělování věcí, na které jste směřoval svoji žádost. V přílohách tak nejsou obsaženy údaje o veškerých řízení vedených pro Vaši osobu, nýbrž pouze taková, kde probíhá přidělení věci konkrétní osobě až na základě vnitřního mechanismu přidělování věcí. Povinný subjekt tak jednoznačně z Vaší žádosti určil, že předmětem žádosti nejsou věci mimo soudní agendu povinného subjektu, kde žádné přidělení v pravém smyslu neprobíhá, neexistují tedy ani údaje, které by Vám mohly být poskytnuty. Konkrétně se jedná o rejstříky S, Sm, Zin, Ncn nebo Ntn, kde pravidla pro přidělování věcí do nich jsou jednoznačná. Vždy je zde určena osoba, která za každý z těchto rejstříků osobně zodpovídá – taková osoba je pak přesně definována v Organizačním řádu soudu, Jednacím řádu soudu a Kancelářském řádu. Zmiňované „organizační dokumenty“ jsou veřejnosti volně dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz . Protože žádné přerozdělování u těchto věcí neprobíhá, interpretoval povinný subjekt Vaši žádost v tom smyslu, že na tyto řízení žádost sama nesměřuje. Povinný subjekt tak nemusel přistupovat k částečnému odmítnutí žádosti na základě § 2 odst. 4 informačního zákona z důvodu neexistence informace, jelikož, jak již bylo výše podrobně rozvedeno, vyhodnotil, že žádost se nevztahuje na tato „nesoudní“ řízení.

V poskytovaných souborech jsou mimo Vaší osoby zahrnuty i údaje k přidělení řízení pod sp. zn. 27 Cdo 4732/2018 a k řízení sp. zn. 26 Cdo 129/2015, v nichž kromě Vás vystupovaly i osoby X. Y., nar. XY a X. Y., nar. XY. Údaje k přidělení uvedených dovolání jsou zahrnuty do souboru obsahující údaje k přidělení civilních věcí. Tyto údaje poskytuje povinný subjekt na základě skutečnosti, že jedním z účastníků těchto řízení jste byl i Vy, proto Vám jako účastníkovi řízení přísluší informace i o dalších účastnících řízení, nedojde tedy k odmítnutí poskytnutí informací z důvody ochrany osobních údajů účastníků soudních řízení.

K osobě X. Y., nar. XY, neeviduje povinný subjekt žádné řízení, logicky tedy ani nemůže poskytnout informace o přidělení (neexistujících) soudních řízení. Povinný subjekt má za to, že splnění zákonem uložené informační povinnosti dosahuje poskytnutím této negativní informace, tedy že není nutné vydávat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Povinný subjekt znovu uvádí, že pokud by výše uvedená osoba vystupovala v řízení před Nejvyšším soudem, v němž byste současně nevystupoval i Vy jako účastník řízení, povinný subjekt by takovou informaci odmítl poskytnout v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona, který chrání osobní údaje účastníků řízení před jejich poskytováním třetím (na řízení nezúčastněným) osobám.

Výše uvedené závěry jsou plně v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 20. 11. 2017 ke sjednocení postupu soudů při vyřizování žádostí o soupisy řízení, v nichž vystupuje jako účastník řízení konkrétní osoba, který uvádí následující závěry (podtržení doplněno): „12. Zvláštním případem je situace, kdy žadatel žádá o soupis řízení, v nichž sám vystupuje jako účastník řízení. Takový soupis lze poskytnout, neboť žadatel je oprávněn těmito informacemi disponovat z titulu svého účastenství v předmětných řízeních. Ze stejného důvodu je omezena ochrana osobních údajů ostatních účastníků řízení. /…/

Zcela na závěr povinný subjekt opět, stejně jako v případě Vámi podané žádosti sp. zn. Zin 124/2019 a odpovědi na ni, konstatuje, že Vaše podání vyhodnotil v souladu s Organizačním řádem Nejvyššího soudu (dostupný z níže uvedeného odkazu) i v souladu s Vaším vlastním označením jako žádost o informaci podle informačního zákona, proto bylo toto Vaše podání zařazeno do rejstříku „Zin“ a nikoliv do rejstříku „S“ předsedy Nejvyššího soudu.

Organizační řád Nejvyššího soudu ukládá jednoznačnou kompetenci vyřizování žádostí podle informačního zákona v prvním stupni řízení oddělení styku s veřejností, viz následující citace:

„Oddíl 4 Oddělení styku s veřejností

§ 35 Vedoucí oddělení styku s veřejností

(1) Vedoucí oddělení styku s veřejností zejména:


/…/

c) plní úkoly vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,“

Organizační řád je dostupný z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/0E2C3F662AD69D4BC125843C004CE6BC/$file/Organiza%C4%8Dn%C3%AD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Předseda Nejvyššího soudu je podle § 20 odst. 5 informačního zákona orgánem odvolacím, popř. vyřizujícím stížnosti, v agendě „Zin“ na druhém stupni, nemůže proto žádosti podané podle tohoto zákona vyřizovat už v prvním stupni řízení. Vzhledem k tomu, že režim informačního zákona dává žadatelům o informace obecně lepší podmínky a nástroje jak uplatnit právo na informace, poskytuje mu více opravných prostředků a určuje také konkrétní zákonné lhůty pro vyřízení, považuje povinný subjekt i z tohoto hlediska vůči Vám za vstřícnější vyřizovat předmětné podání v agendě „Zin“, bez ohledu na to, že jste žádost nadepsal paralelně taktéž „ …na správu soudu tedy na předsedu soudu… .“

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 11. 9. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
 

Přílohy (elektronické):
Výpis nápadu civilních věcí.docx
Výpis nápadu trestních věcí.docx