Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 136/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti Ing. J. Š., (dále také „žadatel“), ze dne 31. 8. 2016, o poskytnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4838/2015,


takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost Ing. J. Š. o poskytnutí úplného znění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4838/2016 částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje jednotlivých účastníků řízení. To znamená, že budou anonymizovány údaje o jménu, příjmení, datu narození a bydlišti.
Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 31. 8. 2016 žádost Ing. J. Š. podle Informačního zákona, kde se žadatel domáhá poskytnutí „rozsudku Nejvyššího soudu ve věci 32Cdo 4838/2015“.

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „… osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Úplné znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4838/2015, přitom takové osobní údaje účastníků řízení obsahuje, a to ve formátu jméno, příjmení, datum narození a bydliště. S ohledem na výše uvedené je ale nemůže povinný subjekt zpracovávat, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona.

Nejvyšší soud tak při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 136/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů, obsažených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4838/2015, v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizované znění rozsudku.

Poučení:

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Příloha (elektronická):
anonymizovaná verze rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4838/2015