Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 138/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana O. V. (dále jen „žadatel“), ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. Zin 138/2016,



takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 v souladu s § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost O. V. v rozsahu požadavku na sdělení údajů „Jednací síň“ a „čas“ částečně o d m í t á.

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele částečně o d m í t á tak, že nebudou poskytnuty osobní údaje jednotlivých účastníků řízení – fyzických osob. To znamená, že budou anonymizovány údaje o jménu, příjmení a bydlišti žalobců a žalovaných.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 6. 9. 2016 žádost o poskytnutí informace, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 138/2016. Žadatel se prostřednictvím Informačního zákona domáhá „zaslání přehledu všech jednání dne 25. června 2015 v obvyklém tvaru minimálně s údaji: datum a čas, spisová značka, jednací síň, žalobce, žalovaný.“

Vzhledem k tomu, že původní žádost sp. zn. Zin 138/2016 ze dne 6. 9. 2016 neobsahovala veškeré údaje vyžadované podle § 14 odst. 2 Informačního zákona, vyzval dne 9. 9. 2016 povinný subjekt žadatele k doplnění původní žádosti o povinné údaje, konkrétně datum narození, adresu trvalého pobytu nebo adresu bydliště. Zároveň byl žadatel téhož dne v souladu s § 14 odst. 5 písm. b) Informačního zákona vyzván, aby svoji původní žádost upřesnil, neboť ji povinný subjekt vyhodnotil zčásti jako nesrozumitelnou.

Žadatel na základě výzvy původní žádost sp. zn. Zin 138/2016 doplnil a upřesnil dne 30. 9. 2016.


K výroku I.
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se přitom „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“

Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Požaduje-li žadatel informaci o jednacích síních, ve kterých podle něj bylo dne 25. 6. 2015 rozhodováno v jednotlivých řízeních občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, pak mu povinný subjekt sděluje, že Nejvyšší soud rozhoduje civilní dovolání zásadně bez nařízení jednání, výjimečně je možné nařídit jednání. Tato skutečnost má oporu v § 243a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád: „Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Považuje-li to za potřebné, nařídí k projednání dovolání jednání.“

Rozhodování dovolacího soudu bez jednání je naprosto převažujícím pravidlem. Je tomu tak zejména proto, že dovolací soud neprovádí důkazy a dovolací přezkum se děje na základě obsahu spisu, neboť spočívá v přezkumu právních otázek. Zároveň se šetří čas a prostředky účastníků, jejichž osobní účast u dovolacího soudu není nezbytná. Nicméně není vyloučeno, aby přesto k projednání dovolání bylo jednání nařízeno. Může tomu tak být například tam, kde předseda senátu považuje za vhodné, aby účastníci řízení mohli blíže vysvětlit svoji dovolací argumentaci, případně je-li namístě, aby byli seznámeni s rozhodnutím dovolacího soudu dříve, než jim bude rozhodnutí doručeno soudem prvního stupně. Tato skutečnost však dne 25. 6. 2015 u žádného z řízení v agendě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu nenastala a veškerá rozhodnutí byla učiněna bez nařízení jednání.

Požadavek na sdělení údaje o jednací síni, stejně tak jako požadavek na sdělení času jednání, jsou proto ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona požadavky na vytvoření nové informace, resp. žadatel se v tomto případě domáhá neexistující informace, proto tyto požadavky povinný subjekt rozhodnutím ve výroku I. odmítá.

K výroku II.
Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Nemůže tedy v případě fyzických osob, které figurují jako účastníci řízení (žalobci a žalovaní) ve věcech, jež byly rozhodnuty soudci občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 25. 6. 2015, sdělovat jejich osobní údaje, které anonymizoval.

Nejvyšší soud tak při vydání výroku II. rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 138/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informací v rozsahu osobních údajů (fyzických osob) obsažených v rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona, částečně odmítl. Pro úplnost povinný subjekt dodává, že údaje o právnických osobách anonymizaci nepodléhají, neboť zákon
č. 101/2000 Sb. se na údaje o právnických osobách nevztahuje.


Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) a odkaz na zveřejněnou informaci v souladu s § 6 odst. 1 Informačního zákona:

Povinný subjekt žadateli poskytuje v příloze (Název přílohy: VyřízenádovoláníZin138.xls) tabulku se všemi ostatními požadovanými informacemi, s výjimkou těch, ke kterým vydal rozhodnutí (výrok I., II.) o částečném odmítnutí žádosti. Žadateli tak v odpovědi zasílá úplný seznam dovolacích řízení u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, která byla uzavřena, popř. rozhodnuta, dne 25. 6. 2015. Tato řízení jsou konkrétně identifikována v souladu s požadavkem žadatele spisovou značkou Nejvyššího soudu, u každého nalezne žadatel rovněž formu (druh) rozhodnutí.

U věcí, označených v tabulce druhem rozhodnutí „JINAK“ fakticky nedošlo k projednání dovolání a daná věc byla vrácena prvoinstančnímu soudu, nejčastěji s požadavkem na doplnění chybějících náležitostí.

V souladu s § 6 odst. 1 Informačního zákona odkazuje povinný subjekt žadatele ve věci dotazu na účastníky výše zmíněných řízení (žalobce, žalovaný) na zveřejněnou informaci. Kompletní informaci o účastnících řízení, kterými byly právnické osoby, získá žadatel zadáním příslušné spisové značky z tabulky v příloze do tabulky Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu, která se nachází na domovské stránce webu Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Prostřednictvím této tabulky jsou zveřejňována veškerá rozhodnutí v řádných dovolacích řízeních u Nejvyššího soudu. Tato rozhodnutí pak přirozeně obsahují také údaje o žalobci a žalovaném (popř. vedlejším účastníku) v konkrétním řízení. V případě, že byly účastníkem řízení fyzické osoby, v návaznosti na výrok II. tímto postupem žadatel získá informace o účastnících řízení v anonymizované podobě. Z pochopitelných důvodů takto obdrží požadované údaje v případě všech rozhodnutých řízení (rozsudkem anebo usnesením) dne 25. 6. 2015.

Poučení:
Pokud s formou či obsahem poskytnuté informace nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů ode dne doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Příloha: VyřízenádovoláníZin138.xlsx