Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 141/2017

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti J. S., (dále jako „žadatelka“), ze dne 24. 11. 2017, sp. zn. Zin 141/2017,



takto:

I. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „ZOOÚ“), se žádost žadatelky částečně o d m í t á v části, která směřuje k poskytnutí rozhodnutí „vsetkych stupnov vcitane navazujucich“.

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 2 odst. 3 Informačního zákona se žádost částečně o d m í t á v části, kde žadatelka požaduje „umoznenie nahliadnutia do dokumentov obsahujícího požadovanou informaci tj. najma do pracovnoprávnych, trestnoprávnych, ústavnoprávnych, správnoprávnych súdnych spisov subjektu IČ. 63999854… “.


Odůvodnění:
Nejvyšší soud obdržel dne 24. 11. 2017 žádost podle Informačního zákona následujícího znění:

„Cteny sud si dovolujem zdvorilo poziadat o operativne poskytnutie informacii tykajucich sa subjektu IČ. 63999854 Ekospol. a.s. v roli zalovaneho, zalobcu, stazovatela v nasledujucom rozsahu:
-komplexny zoznam vsetkych spisovych znaciek prejdnavanych v minulosti az do sucasnosti na vasom sude s uvedenim 1.osoby zalobcu, stazovatela, 2. osoby zalovaneho, stazovatela, 3. specifikacie predmetu pravnej veci, 4. datumom zahajenia a pravomocneho ukoncenia konania, 5. vysledkom sudneho konania tj. vyhovenie, zamietnutie, zastavenie apod.
-kompletné súdne rozhodnutia (prip. anonymizovane) vsetkych stupnov vcitane navazujucich, suvisejucich tykajuce sa najma pracovneho prava, trestneho prava, ustavneho prava, správneho prava
-zdelenie ktore vami evidované sp.zn., cj. sa tykaju pracovneho prava, trestneho prava, ustavneho prava, správneho prava
-umoznenie nahliadnutia do dokumentov obsahujícího požadovanou informaci tj. najma do pracovnoprávnych, trestnoprávnych, ústavnoprávnych, správnoprávnych súdnych spisov subjektu IČ. 63999854… “.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


K výroku I.:
Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 5 odst. 2 ZOOÚ může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Podle § 4 písm. a) ZOOÚ „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) ZOOÚ je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování.

Žadatelka v části žádosti sp. zn. Zin 141/2017 ze dne 24. 11. 2017, ve které povinný subjekt rozhodl výrokem I. rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, požaduje rozhodnutí „vsetkych stupnov vcitane navazujucich“. Povinný subjekt žadatelce poskytuje anonymizované kopie veškerých požadovaných rozhodnutí, která v souvislosti s předmětem žádosti sp. zn. Zin 141/2017 vydaly senáty Nejvyššího soudu (viz níže tabulka obsahující spisové značky všech těchto řízení). Povinný subjekt dále poskytuje žadatelce rovněž také anonymizovaný text rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 343/09 ze dne 12. 5. 2009, neboť tento text je v anonymizované podobě veřejně dostupný na webových stránkách Ústavního soudu. V působnosti povinného subjektu však není vytvářet anonymizované verze „cizích rozhodnutí“, v tomto případě rozhodnutí nižších soudů, na která navazují níže (v tabulce obsahující poskytnuté informace) uvedená řízení u senátů Nejvyššího soudu. Konkrétně tedy Nejvyšší soud rozhodl výrokem I. rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí anonymizovaných kopií rozhodnutí Městského soudu v Praze spisových značek 11 Co 342/2007-113, 11 Co 342/2007-139, 11 Co 342/2007-240, 11 Co 58/2013-276, 64 Co 346/2012-253, 64 Co 346/2012-373, 21 Co 579/2007-158, 30 Co 347/2017, dále pak rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 spisových značek 10 C 288/2003, 30 C 108/2007, 29 C 243/2016 a konečně rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 11 C 330/2003.

Nejvyšší soud anonymizuje na základě ustanovení § 10 a § 13 odst. 1 ZOOÚ toliko rozhodnutí svých senátů. Tato zákonná ustanovení jsou pak v rámci povinného subjektu detailně provedena v § 115 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, který nabyl účinnosti dne 1. 11. 2010. Odkaz na platné znění Kancelářského řádu Nejvyššího soudu je zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/FF1195A29871DF58C1258030002BEDA2/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Soudy nižších stupňů anonymizují svá rozhodnutí na základě kancelářského řádu, který je určen právě jim a řídí se Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. j. 505/2001-Org ze dne 3. prosince 2001, naposled upravenou a doplněnou prostřednictvím Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 52/2014-OD-MET dne 8. 6. 2015. Tato změna nabyla účinnosti dne 9. 9. 2015.

Úplná znění požadovaných rozhodnutí soudů nižších stupňů obsahují osobní údaje účastníků řízení, resp. dalších fyzických osob, popř. mohou obsahovat i další citlivé údaje, které tyto soudy anonymizují. K poskytnutí úplného znění požadovaných rozhodnutí přitom nemá povinný subjekt od fyzických osob, subjektů údajů, které figurují v textech daných rozhodnutí, souhlas s předáním těchto (osobních) údajů jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 ZOOÚ. S ohledem na výše uvedené nemůže povinný subjekt osobní údaje z požadovaných rozhodnutí soudů nižších stupňů zpracovávat pro potřeby poskytování informací, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona.

Žadatelka přitom může své subjektivní právo na informace, zakotvené v Čl. 17 Listiny základních práv a svobod, zrealizovat v této části své žádosti u jiných povinných subjektů, tedy soudů, jejichž senáty vydaly výše uvedená rozhodnutí, která odmítl Nejvyšší soud poskytnout.


K výroku II.
Podle ustanovení § 2 odst. 3 Informačního zákona „Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Požaduje-li žadatelka prostřednictvím žádosti podané podle Informačního zákona sp. zn. Zin 141/2017 ze dne 24. 11. 2017 nahlížet do spisů ke konkrétním dovolacím řízením, pak je potřeba takovou žádost v dané části částečně odmítnout. Ostatně, takový postup s odkazem na judikaturu přímo doporučuje i odborná komentářová literatura (blíže srov. Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, s. 59, oddíl 39), kde je uvedeno: „V souvislosti s problematikou speciality zvláštní právní úpravy k Informačnímu zákonu je třeba zmínit rovněž otázku, jakým způsobem by měl povinný subjekt vyřídit žádost o informaci, která nepodléhá režimu Informačního zákona právě z toho důvodu, že její poskytování je plně pokryto zvláštním právním předpisem. V úvahu připadají v zásadě dva možné přístupy – buď neformální sdělení žadateli o nemožnosti vyřídit žádost v režimu Informačního zákona, nebo vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Jelikož v těchto případech není Informační zákon vůbec aplikovatelný, nabízí se zdánlivě postup podle prvního z naznačených řešení; judikatura nicméně dospěla k závěru odlišnému, tj. povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti v případě, je-li povinný subjekt přesvědčen, že požadovaná informace nespadá pod režim Informačního zákona (srov. rozsudek NSS č. j. 9 As 78/2013-26).“

Nahlížení do procesních spisů v civilním soudním řízení je přímo upraveno zvláštním právním předpisem, konkrétně v ustanovení § 44 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro potřeby Nejvyššího soudu je dále doplňuje § 72 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu (viz odkaz výše). V praxi je potřeba, aby každý, kdo žádá o nahlížení do spisu, který se týká dovolacího řízení v civilních věcech, kontaktoval příslušný senát, jenž ve věci rozhoduje, resp. soudní kancelář tohoto senátu. To však nelze prostřednictvím žádosti podané podle Informačního zákona.

Účastníci řízení mají možnost nahlížet do procesního spisu automaticky (ostatně, žadatelka je účastnicí hned několika níže uvedených řízení). U ostatních řízení, kdy o nahlížení do procesního spisu žádá osoba mimo okruh účastníků řízení, rozhoduje na základě prokázání právního zájmu této osoby, resp. prokázání vážných důvodů k nahlédnutí (§ 44odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.), o umožnění nahlížet do spisu předseda senátu, kterému byla předmětná věc přidělena. Podstatné přitom je, aby spis byl stále fyzicky u Nejvyššího soudu. Jak je z níže uvedené tabulky poskytnutých informací zřejmé, v den „odškrtnutí“ věci je celý spisový materiál odesílán zpět k prvoinstančnímu soudu a je k nahlížení k dispozici právě tam. U Nejvyššího soudu přitom zůstává jen tzv. pomocný spis, který obsahuje jen minimum dokumentace a podle § 69 odst. 1 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu (viz odkaz výše) není určen k nahlížení.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Ve shodě s výše uvedeným tvrzením povinný subjekt poskytuje žadatelce formou tabulky informace o veškerých řízeních, v nichž v minulosti v roli žalovaného, žalobce anebo vedlejšího účastníka řízení vystupovala (anebo vystupuje) u Nejvyššího soudu společnost Ekospol, a. s., IČ: 63999854. V níže uvedené tabulce jsou žadatelce poskytnuty přesně v souladu s její žádostí spisové značky řízení, datum nápadu věci k Nejvyššímu soudu, datum rozhodnutí ve věci, výsledek dovolacího řízení. Datum odškrtnutí znamená den, kdy byl spis z Nejvyššího soudu vypraven zpět k soudu první instance. Je třeba na vysvětlenou uvést, že datum nabytí právní moci rozhodnutí vyznačuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu doručující prvoinstanční soud, a to až poté, co má potvrzeno, že se podařilo doručit rozhodnutí Nejvyššího soudu všem účastníkům řízení. Požadavek na sdělení data „pravomocneho ukoncenia konania“ si povinný subjekt vyložil jako dotaz žadatelky na datum rozhodnutí (ukoncenia konania) Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud žadatelce v příloze zasílá anonymizované kopie rozhodnutí svých senátů spisových značek 32 Cdo 2679/2008, 23 Cdo 2803/2009, 23 Cdo 2510/2010, 23 Cdo 2003/2012, 21 Cdo 1234/2014, 23 Cdo 2363/2014, 21 Cdo 5539/2016. Dále poskytuje také anonymizovanou verzi rozhodnutí Ústavního soudu ve věci I. ÚS 343/09 ze dne 12. 5. 2009. U řízení, jejichž výsledek je v níže uvedené tabulce označen jako „JINAK“, byl spis k prvoinstančnímu soudu vrácen bez rozhodnutí, tudíž nebylo rozhodnutí vydáno a logicky nemůže být žadatelce poskytnuto. Z formulace žádosti žadatelky sp. zn. Zin 141/2017 ze dne 24. 11. 2017 povinný subjekt vyhodnotil, že není potřeba v těchto případech (výsledek řízení JINAK) vydat rozhodnutí podle § 15 Informačního zákona ve spojení s § 2 odst. 4 téhož zákona (požadavek na poskytnutí nové, neexistující, informace), neboť žadatelka se fakticky domáhá jen takových rozhodnutí, která reálně existují.


Řízení evidovaná u Nejvyššího soudu ve věci účastníků Ekospol, a.s. (IČ: 63999854) – k 7. 12. 2017
sp. zn.
Nejvyššího soudu
Žalobce
Žalovaný
Předmět řízení
Datum nápadu
Datum vyřízení
Datum odškrtnutí
Výsledek řízení
32 Cdo 2679/2008*Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431EKOSPOL a.s., IČO 63999854O zaplacení částky 924.000,- Kč s přísl.
19. 6. 2008
27. 10. 2008
12. 11. 2008
ZAMÍTNUTO
23 Cdo 2803/2009*EKOSPOL a.s., IČO 63999854Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431O zaplacení částky 2,092.485,- Kč s přísl.
2. 7. 2009
25. 11. 2010
1. 12. 2010
ODMÍTNUTO
23 Cdo 2510/2010Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431*EKOSPOL a.s., IČO 63999854O zaplacení částky 924.000,- Kč s příslušenstvím
21. 6. 2010
20. 9. 2010
4. 10. 2010
ZR.A VRÁC.
23 Cdo 2003/2012Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431*EKOSPOL a.s., IČO 63999854O zaplacení částky 924.000,- Kč s příslušenstvím
29. 6. 2012
27. 7. 2012
7. 8. 2012
ZR.A VRÁC.
21 Cdo 4065/2013*J. S.EKOSPOL a.s., IČO 63999854O neplatnost výpovědi z pracovního poměru
26. 11. 2013
11. 12. 2013
16. 12. 2013
JINAK
21 Cdo 1234/2014*J. S.EKOSPOL a.s., IČO 63999854O neplatnost výpovědi z pracovního poměru
26. 3. 2014
3. 3. 2015
11. 3. 2015
ZR.A VRÁC.
23 Cdo 2363/2014Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431*EKOSPOL a.s., IČO 63999854O zaplacení 924.000,- Kč s přísluš.
9. 6. 2014
27. 8. 2014
3. 9. 2014
ODMÍTNUTO
21 Cdo 5539/2016J. S.*EKOSPOL a.s., IČO 63999854O neplatnost výpovědi z pracovního poměru
24. 11. 2016
21. 2. 2017
1. 3. 2017
ODMÍTNUTO
21 Cdo 5441/2017*J. S.EKOSPOL a.s., IČO 63999854O neplatnost ukončení prac poměru a náhradu mzdy
10. 11. 2017
28. 11. 2017
29. 11. 2017
JINAK
*dovolatel


sp. zn.
Nejvyššího soudu
Navrhovatel
Vedlejší účastník
Předmět řízení
Došlo
Jednání ÚS
Výsledek řízení
    I. ÚS 343/09
(původní sp. zn.: 32 Cdo 2679/2008)
Městská část Praha - Lipence, IČO 00241431EKOSPOL a.s., IČO 63999854Ústavní stížnost
27. 3. 2009
12. 5. 2009
ZRUŠENO


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde byly poskytnuty informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Přílohy (elektronické):
- Anonymizovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech dovolacích řízení spisových značek 32 Cdo 2679/2008, 23 Cdo 2803/2009, 23 Cdo 2510/2010, 23 Cdo 2003/2012, 21 Cdo 1234/2014, 23 Cdo 2363/2014, 21 Cdo 5539/2016
- Anonymizovaná kopie rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 343/09


Rozhodnuti - 32 Cdo 2679/2008
Rozhodnuti - 23 Cdo 2803/2009
Rozhodnuti - 23 Cdo 2510/2010
Rozhodnuti - 23 Cdo 2003/2012
Rozhodnuti - 21 Cdo 1234/2014
Rozhodnuti - 23 Cdo 2363/2014
Rozhodnuti - 21 Cdo 5539/2016