Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 141/2018


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti J. S., nar. XY, XY (dále jen „žadatel“), ze dne 26. 10. 2018, sp. zn. Zin 141/2018,
takto:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona se žádost žadatele částečně odmítá v celém rozsahu bodu 1.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 26. 10. 2018 podání žadatele, jehož body 1, 2, 3, 5, 6 a 7 byly v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu dle obsahu posouzeny jako žádost podle informačního zákona. Zbývající část podání bude vyřízena v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Dle výše uvedeného bude v režimu informačního zákona vyřízena část podání žadatele v následujícím znění:

„1) Zašlete mně zápis z jednání občanskoprávního kolegia Vašeho soudu ze dne 12.9.2018, kde měla být projednána moje žádost ze dne 24.7.2018 a která je u Vašeho soudu evidovaná pod sp.zn. Zou 1/2018.
Z Vašeho dopisu ze dne 23.8.2018, sp.zn. Zou 1/2018 vyplynula informace, že uvedenou mou žádost projedná uvedené kolegium v uvedený den a proto Váš soud rozhodl o prodloužení lhůty k vyřízení uvedené mé žádosti. Požadovanou informaci jsem nenašel na webových stránkách Vašeho soudu.
2) Pokud moje žádost ze dne 24.7.2018 nebyla projednána na občanskoprávním kolégiu Vašeho soudu dne 12.9.2018, tak mně sdělte informaci proč se tak nestalo ?
3) Pokud moje žádost ze dne 24.7.2018 byla projednána na občanskoprávním kolegiu Vašeho soudu v jiný den, než je 12.9.2018, tak mně sdělte informaci v jaký den došlo k projednání této žádosti na daném kolegiu a zároveň Vás žádám o zaslání zápisu z jednání takového kolegia ?
5) Sdělte mně informaci, odkdy Váš soud zveřejňuje na webové stránce Vašeho soudu (www.nsoud.cz) v rozsudku téhož soudu ze dne 26.4.2018, č.j. 29 Cdo 1633/2016 -476 číselný údaj o spisové značce insolvenční věci ( sp.zn. KSBR 38 INS XY.), označení dlužníka v daném řízení ( F.N.C., s.r.o. ), informaci v jakém oddílu, v jaké listině ( tj. oddíl X, listina č. X ) se nacházejí mé osobní, soukromé informace, odkdy je zveřejněný stejný rozsudek na stejné adrese ?
6) Sdělte mně informaci, jak zajistil a zajišťuje Váš soud od zveřejnění informací uvedených v bodu 4, 5 této žádosti ochranu mých osobních a soukromých údajů (datum narození, bydliště, podpis) před neoprávněným zjištěním těchto informací, před neoprávněným zneužitím těchto informací nepovolanou osobou?
7) Měl a má přístup k informacím uvedeným v bodu 4, 5 této žádosti kdokoli, kdykoli, odkudkoli i nepovolaná osoba?“

K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.

Dle komentářové literatury „vnitřními pokyny chápeme akty individuální, řešící určitou situaci ad hoc (konkrétní příkaz pracovníkovi povinného subjektu ve vazbě na určitou individualizovanou záležitost), personálními předpisy pak akty obecné. Jejich společným znakem je, že nejde o právní předpisy (ve formálním slova smyslu), a dále jejich interní povaha, která se projevuje především v osobě vydavatele a adresáta(ů). Vydavatelem může být buď sám povinný subjekt, nebo jiný subjekt, který je organizačně nadřízen povinnému subjektu a z tohoto titulu může usměrňovat jeho činnost vydáváním pro povinný subjekt závazných aktů, např. Ministerstvo financí, resp. Generální finanční ředitelství ve vztahu k územním finančním orgánům (srov. závěry rozsudku NSS č. j. 1 As 105/2010-73). Adresátem je samotný povinný subjekt, resp. osoby a subjekty (útvary) jemu podřízené, nikoli osoby stojící vně povinného subjektu. To neznamená, že se tyto akty třetích osob nijak nemohou týkat (např. v podobě konkretizace postupu povinného subjektu při zabezpečování určitého veřejného zájmu), nemohou však třetím (nepodřízeným) osobám ukládat povinnosti.“ (Viz Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 498)

Jednání kolegií jsou v souladu s čl. 15 odst. 1 Jednacího řádu Nejvyššího soudu neveřejná. Kolegia přitom k zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů sledují a vyhodnocují pravomocná rozhodnutí soudů a zobecňují získané poznatky, předkládají předsedovi Nejvyššího soudu podněty k návrhům na zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu plénem, na návrh předsedy Nejvyššího soudu, předsedy kolegia nebo velkého senátu zaujímají stanoviska, vybírají a rozhodují o zařazení rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Vzhledem k výše uvedenému povinný subjekt rozhodl tak, že žádost žadatele částečně odmítl v rozsahu bodu 1 žádosti, tedy ohledně požadavku na poskytnutí zápisu z jednání kolegia.

Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje níže:

K bodu 2 žádosti povinný subjekt uvádí, jak už bylo naznačeno výše, že na jednání kolegia dne 12. 9. 2018 byla projednávána problematika odvozená z žádosti žadatele, nikoliv přímo jeho žádost. Projednání konkrétní žádosti není možné z již výše uvedených důvodů, spočívajících v tom, že rámci jednání kolegií nejsou (a ani nemohou) být projednávány individuální případy (tedy žádosti, dovolání, a další podání veřejnosti). Kolegium nemá pravomoc v jednotlivých případech jakkoliv zasahovat do rozhodovací činnosti povinného subjektu (až už v rámci dovolacího řízení, správního řízení, a dalších).

K bodu 3 povinný subjekt uvádí, že v jiný den k projednání nedošlo.

K bodu 5 povinný subjekt sděluje, že rozhodnutí č. j. 29 Cdo 1633/2016-476 bylo v původním znění zveřejněno dne 10. 7. 2018. Na základě žádosti žadatele sp. zn. Zou 1/2018 došlo k odstranění některých údajů dle Informace o vyřízení sp. zn. Zou 1/2018 a následně dne 22. 10. 2018 byla tato nově upravená verze rozhodnutí opět zveřejněna.

K bodu 6 povinný subjekt sděluje, že k ochraně osobních údajů účastníků řízení slouží anonymizace zveřejňovaných rozhodnutí, která se řídí § 115 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:

§ 115
Anonymizace zveřejňovaných rozhodnutí
(1) Všechna rozhodnutí před jejich zveřejněním na webových stránkách soudu je třeba anonymizovat podle těchto pravidel (není-li dále stanoveno jinak). Výjimku tvoří rozhodnutí v agendě Ncu, která se nezveřejňují (Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 4/2010).
(2) Anonymizaci podléhají:
a) u fyzických osob jméno, příjmení, bydliště, datum narození, rodné číslo, citlivé údaje podle zák. č. 101/2000 Sb., jakož i veškeré další údaje, podle nichž by bylo fyzickou osobu možno identifikovat,
b) s ohledem na zvláštní úpravu ve věci mladistvého podle zák. č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) se jméno a příjmení mladistvého v těchto věcech nahraní vždy pseudonymem s vysvětlující poznámkou, že jde o pseudonym,
c) utajované informace a obchodní tajemství,
d) další údaje podle pokynu soudce zpravodaje v závěrečném referátu,
(3) Anonymizaci zejména nepodléhají:
a) údaje o orgánech veřejné moci ani jména a příjmení osob, které za tyto orgány vystupují jako úřední osoby (odstraní se pouze případné údaje soukromého charakteru vztahující se k těmto osobám),
b) údaje o právnických osobách soukromého nebo veřejného práva, jména a příjmení členů jejich statutárních orgánů (odstraní se pouze případné údaje soukromého charakteru vztahující se k těmto osobám),
c) jména a příjmení soudců, jména a příjmení zástupců účastníků řízení a zástupců osob zúčastněných na řízení, vyjma jmen a příjmení zákonných zástupců.
d) jména a příjmení osob uvedená v citacích rozhodnutí mezinárodních soudů.
(4) Předseda senátu uvede v závěrečném referátu předávaném kanceláři spolu s rozhodnutím k vypravení, zda má být rozhodnutí anonymizováno podle pravidel uvedených v předchozích odstavcích, nebo zda je zapotřebí provést další anonymizaci. Ve druhém z případů předseda senátu uvede v závěrečném referátu rozsah jím požadované anonymizace.

Celé znění Kancelářského řádu Nejvyššího soudu je dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz v části O Nejvyšším soudu – Organizační dokumenty. Přímý odkaz zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/FF1195A29871DF58C1258030002BEDA2/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Pravidla anonymizace jsou od 1. 11. 2018 upřesněna Směrnicí předsedy Nejvyššího soudu č. 1/2018 - Pseudonymizace rozhodnutí Nejvyššího soudu při jejich uveřejňování a poskytování. Do 31. 10. 2018 byla přitom upravena Opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017 - Anonymizace a zveřejňování rozhodnutí. Oba tyto interní předpisy povinný subjekt zasílá v tištěné příloze tohoto rozhodnutí.

K bodu 7 povinný subjekt sděluje, že svá rozhodnutí zveřejňuje v anonymizované podobě na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, kde k nim má přes internetovou síť přístup veškerá veřejnost.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 12. 11. 2018

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona

Přílohy:
Směrnice předsedy Nejvyššího soudu č. 1/2018 - Pseudonymizace rozhodnutí Nejvyššího soudu při jejich uveřejňování a poskytování
Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017 - Anonymizace a zveřejňování rozhodnutí
Dodatek č. 1 k Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017 - Anonymizace a zveřejňování rozhodnutí