Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 141/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti X. Y., nar. XY, trvale bytem XY, s adresou pro doručování PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o, (dále jen „žadatelka“), ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. Zin 141/2019,



takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona, ve spojení s čl. 6 odst. 1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „Nařízení“), v souladu s aktuálním zněním zákona č. 110/2019  Sb., o zpracování osobních údajů, se žádost žadatelky částečně odmítá v požadavku na sdělení účastníka řízení – fyzické osoby.


Odůvodnění:

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 11. 9. 2019 žádost sp. zn. Zin 141/2019, v následujícím znění:

„Vážený pane, vážená paní,

dovoluji si obrátit se na Vás v souladu s § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“), v platném znění, se žádostí o poskytnutí informací, zdali je u Vašeho soudu aktuálně vedeno nebo bylo v posledních 3 letech pravomocně ukončeno jakékoliv řízení, jehož účastníkem na straně žalující nebo na straně žalované je nebo byla společnost Epoli (Czechia), s.r.o., IČ: 27251616 /.../. Pokud takové řízení evidujete, prosím o zaslání informace obsahující jména či názvy všech účastníků řízení s označením, zda vystupují na straně žalující nebo žalované, dále spisovou značku a předmět řízení. V případě, že žádné takové řízení neevidujete, prosím o potvrzení této skutečnosti. Informace mi prosím zašlete na moji e-mailovou adresu. V případě, že odpověď budete zasílat poštou, adresujte ji, prosím, k mým rukám na adresu XY.

Pro účely § 14 odst. 2 zákona je žadatelem o poskytnutí informací X. Y., narozená XY, adresa trvalého bydliště XY. Doručovací adresa viz výše.“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Na národní úrovni se zákonnosti zpracování věnuje § 5 a násl. zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů:

„Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro splnění:

a) povinnosti, která je správci uložena právním předpisem, nebo

b) úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.“

Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení se osobními údaji rozumí „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby“.

Podle § 4 odst. 2 Nařízení je zpracováním osobních údajů „jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení“.

Povinný subjekt mj. vychází také ze Stanoviska pověřenkyně pro ochranu osobních údajů u Nejvyššího soudu č. 2/2019, které uvádí tyto konkrétní závěry: „Obecně platí, že pokud žádá o soupis řízení žadatel, který je v postavení účastníka řízení, lze takový soupis poskytnout. V ostatních případech, tedy je-li požadován soupis řízení obsahující informaci o tom, v jakých řízeních vystupuje jiná konkrétní fyzická osoba jako účastník řízení, je nezbytné pro poskytnutí takového soupisu mít souhlas fyzických osob, o jejichž soupis žadatel požádal, nebo jiný právní titul ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále jen „GDPR“).“

Jedná se sice o závěry formulované pověřenkyní pro ochranu osobních údajů k možnosti pořízení kompletního výpisu řízení (lustrace) fyzické osoby, nicméně povinný subjekt je toho názoru, že uvedené závěry se dají plně vztáhnout i na posouzení typově shodných žádostí jako je žádost sp. zn. Zin 141/2019.

Nejvyšší soud nemá v daném případě (u osoby dotčené žadatelkou požadovaného výpisu soudních řízení a účastníků těchto řízení) od subjektu údajů souhlas s předáním osobních údajů jiné osobě, poskytnutí osobních údajů nesplňuje ani další podmínky stanovené čl. 6 odst. 1 nařízení, což představuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí výše uvedené žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona. Povinný subjekt rovněž neshledal zveřejnění osobních údajů ani jako nezbytné pro splnění povinnosti poskytování informací stanovené informačním zákonem ve smyslu výše citovaného § 5 písm. a) zákona o zpracování osobních údajů, jelikož pro splnění informační povinnosti plně postačuje poskytnutí výpisu řízení v žádosti konkretizované právnické osoby, případně i dalších právnických osob, které vystupují v daných řízeních. Povinný subjekt tedy dospěl k závěru, že pro splnění informační povinnosti není proporcionální uvést „jména … všech účastníků“ (tedy i fyzických osob). Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci předmětné žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 141/2019 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů účastníka řízení, a to podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadatelce nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost žadatelky o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů účastníka řízení – fyzické osoby, v nichž vystupovala společnost Epoli (Czechia), s.r.o., IČ: 27251616, v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 informačního zákona částečně odmítl.



Zcela na závěr povinný subjekt vysvětluje, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti nezasílá na žadatelkou uvedenou elektronickou e-mailovou adresu, neboť podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, může správní orgán doručovat na elektronickou adresu účastníka řízení, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Podle § 72 odst. 1 správního řádu musí povinný subjekt doručit rozhodnutí do vlastních rukou, což v případě doručení na žadatelkou udanou elektronickou adresu není zajištěno, neboť žádost neobsahuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uvedená elektronická adresa je zpravidla vyhovující v případě poskytnutí informace, kdy informační zákon klade na povinný subjekt v doručovací fázi méně formálních povinností, avšak nemůže bez jistých pochybností obstát při postupu, který vychází z § 15 informačního zákona, neboť povinný subjekt odesláním písemného vyhotovení rozhodnutí na „běžnou elektronickou adresu“ není schopen hodnověrně prokázat okamžik doručení. Po správní úvaze tak dospěl povinný subjekt k názoru, že žadatelkou udanou elektronickou adresu nemůže pro nesoulad s § 19 odst. 3 správního řádu akceptovat.

 

Poučení: Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou osobních údajů účastníka řízení, které odmítl poskytnout na základě výše uvedeného výroku, poskytuje formou následujícího sdělení.

Při lustraci společnosti Epoli (Czechia), s.r.o., IČ: 27251616, v Informačním systému Nejvyššího soudu, nalezl povinný subjekt v rámci posledních tří let (zpětně od data podání žádosti) pouze jedno již ukončené řízení, v nichž vystupovala uvedená společnost. Jednalo se o řízení vedené pod sp. zn. 21 Cdo 1190/2017. V rámci tohoto řízení o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vystupovala společnosti Epoli (Czechia), s.r.o., jako žalovaná proti žalobci A. V. Vedlejším účastníkem řízení byla společnost Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617 (dovolatel).

Nad rámec poskytované informace povinný subjekt sděluje, že Nejvyšší soud veškerá svá meritorní rozhodnutí v dovolacích agendách občanskoprávního a obchodního kolegia zveřejňuje přibližně od poloviny roku 2000 na svých webových stránkách www.nsoud.cz . Po zadání spisové značky konkrétní věci do webového formuláře „Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu“ jsou přístupné pseudonymizované verze předmětných rozhodnutí.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti následně rozhodne předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 17. 9. 2019

 


Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle informačního zákona