Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 14/2020

Sdělení o částečném odložení žádosti o poskytnutí informace podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 

Vážený pane,

Nejvyšší soud obdržel dne 16. 1. 2020 Vaši žádost o informace, sp. zn. Zin 14/2020, kterou jste podal prostřednictvím elektronického e-mailového podání v následujícím znění:

„Žádám tímto o zaslání informací podle ustanovení § 2 an. zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v následujícím rozsahu:


1. Rozvrh práce soudu na rok 2020.
2. Výkazy o trestní agendě, výkazy o vazbách, výkazy o podmíněném propuštění a výkazy o stížnostech za roky 2017, 2018 a 2019.
3. Jmenný seznam soudců, přísedících, asistentů, vyšších soudních úředníků a čekatelů v rozsahu – jméno, příjmení, titul, zastávaná funkce, vznik funkce, rok narození, to vše v aktuálním stavu.
4. Výpis z elektronického informačního systému (lustrum) o mé osobě v rozsahu – spisová značka, pověřený soudce, předmět řízení, účastníci, stav řízení ev. právní moc.

S ohledem na nezákonné uvěznění nemám přístup k veřejným zdrojům, proto si dovoluji požádat o laskavé poskytnutí údajů v listinné podobě a bezplatně.“

Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti.



Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že:
(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Ve své žádosti sp. zn. Zin 14/2020 částečně požadujete informace, které se nenacházejí v působnosti povinného subjektu – Nejvyššího soudu. Konkrétně se jedná o informace v části bodu 2 žádosti - informace o přísedících, vyšších soudních úřednících a čekatelích. Takto označené osoby (respektive funkce) u Nejvyššího soudu vůbec nepůsobí. Dále není v působnosti Nejvyššího soudu vést „výkazy o vazbách, výkazy o podmíněném propuštění“ (viz výše k působnosti Nejvyššího soudu).

Povinný subjekt zvažoval, zda v této části nevydávat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace z důvodu neexistence části požadovaných informací (§ 2 odst. 4 informačního zákona), nicméně po uvážení dospěl k závěru, že přiléhavější je žádost v této části odložit pro nedostatek působnosti.

Jelikož požadujete částečně informace mimo působnost Nejvyššího soudu a Nejvyšší soud nemá zároveň žádný zákonný důvod, proč by měl požadovanými informacemi disponovat, proto je ani nemá k dispozici, Vaše žádost sp. zn. Zin 14/2020 se podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona částečně, v rozsahu požadovaných informací o přísedících, vyšších soudních úřednících a čekatelích, a dále pak v rozsahu požadavků na poskytnutí „výkazů o vazbách, výkazů o podmíněném propuštění“ odkládá.

 

Poučení:

Pokud s uvedeným způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, je možné proti odložení žádosti nebo částečnému odložení žádosti podat žalobu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, a to do dvou měsíců ode dne doručení tohoto sdělení (§ 72 odst. 1 tohoto zákona).


 

Odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 a 2 informačního zákona

 

V části Vaší žádosti, konkrétně v bodě 1 a v části bodu 3 (seznam soudců) Vás povinný subjekt odkazuje na zveřejněnou informaci.

Podle § 6 odst. 1 informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.

Podle § 6 odst. 2 informačního zákona (důraz doplněn) „pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.“

Ad 1. k požadavku na poskytnutí rozvrhu práce Nejvyššího soudu na rok 2020 povinný subjekt sděluje, že aktuální rozvrh práce je veřejně přístupný z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/0C923A617A4F7D82C12584D4003A3329/$file/Rozvrh%20pr%C3%A1ce%20k%201.1%20(002).pdf

Ad 3. odkazuje povinný subjekt na seznamy soudců na internetových stánkách Nejvyššího soudu – v případě soudců občanskoprávního a obchodního kolegia na stránku

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/ONejvyssimsoudu~Obcanskopravniaobchodnikolegium~Soudci_OOK~?openDocument&lng=CZ

v případě soudců trestního kolegia na následující odkaz

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/ONejvyssimsoudu~Trestnikolegium~Soudci_TK~?openDocument&lng=CZ

Povinný subjekt konstatuje, že poskytovanými odkazy Vás přímo směruje na veřejně přístupná místa, kde se nacházejí požadované informace, které se časem velmi často mění, vždy v aktuální a úplné podobě.

Pro úplnost povinný subjekt dodává, že tímto postupem (odkazem na zveřejněnou informaci) zároveň také šetří náklady, jak povinného subjektu (zásada hospodárnosti vyjádřená v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který uvádí „Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady…“), tak i Vaše náklady za pořízení fyzických (vytištěných) kopií.

V souladu s § 17 informačního zákona je totiž povinný subjekt oprávněn požadovat náklady, které mu vzniknou v souvislosti s vyřizováním konkrétní žádosti o informaci (náklady na kopie a odeslání, případě úhrada za mimořádně rozsáhlé vyhledávání). Nejvyšší soud stanovuje výši úhrady za poskytnutí informací podle Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV. Přímý odkaz na sazebník je zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/6E22F16CEC3839DBC1257F6A0055BF00/$file/Sazebn%C3%ADk%20poplatk%C5%AF.pdf

Konkrétně § 1 sazebníku uvádí následující:

㤠1

Náklady na pořízení kopií

(1) Za pořízení kopie formátu A4

a) jednostranná - 2,- Kč

b) oboustranná - 3,- Kč

§ 5

Společná ustanovení

(1) Hrazení nákladů podle tohoto sazebníku je povinnými subjekty požadováno pouze tehdy, přesáhnou-li náklady na poskytnutí informace částku 100,- Kč bez nákladů na poštovní služby.“


Povinný subjekt musí konstatovat, že závěrečná věta Vaší žádosti „…proto si dovoluji požádat o laskavé poskytnutí údajů v listinné podobě a bezplatně“ v sobě obsahuje dva požadavky, které se vzájemně vylučují. Ostatně, po upřesnění žádosti, ke kterému jste následně vyzýván níže, i v souvislosti s dalším předběžným vyhodnocením celkového rozsahu žádosti sp. zn. Zin 14/2020, povinný subjekt předpokládá, že při vypracovávání odpovědí (poskytování některých informací) Vás bude vzhledem k předpokládanému mimořádně rozsáhlému vyhledávání vyzývat k zaplacení úhrady ve smyslu § 17 informačního zákona v jiných částech žádosti, než v těch, kde je možno poskytnout odpověď bezplatně odkazem na zveřejněnou informaci. Výši této pravděpodobné (možné) úhrady prozatím vyčísluje a rovněž čeká, viz níže, na upřesnění jednoho z Vašich požadavků.

K dané problematice se vztahuje i nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2019, č.j. 8 As 244/2018-82 (důraz doplněn, dostupné z:

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2018/0244_8As__1800082_20191114155205_20191202100015_prevedeno.pdf ), které uvádí následující:

„[30] S ohledem na výše uvedené tedy lze dovodit, že skutečně existuje právní podklad pro to, aby povinné subjekty stanovily podmínky, za nichž nebudou po žadatelích požadovat úhradu za vyhledání informací. Avšak stejně jako musí být ve vydaném sazebníku obsažena obecná úprava vyměřování úhrady, musí být i případy, v nichž nebude úhrada vyměřována, vymezeny na základě obecných a předvídatelných kritérií. Opodstatněnost takového požadavku je zřejmá a má především zabránit nežádoucímu vyčíslování úhrad u „vybraných“ dotazů či žadatelů. Je na úvaze povinného subjektu, zda takové případy v sazebníku vymezí či nikoliv. Smyslem uvedeného je především zajištění rovných podmínek pro přístup k informacím (srov. též důvodovou zprávu k novele zákona o svobodném přístupu k informacím provedené zákonem č. 61/2006 Sb.). Podstatné dále je, že pokud tak povinný subjekt v rámci sazebníku učiní, nelze tento jeho postup považovat za porušení péče řádného hospodáře, na rozdíl od v podstatě nahodilého určování výše úhrad či upouštění do nich bez patřičného podkladu. Výše již označená instrukce ministerstva, podle níž v dané věci při vyřizování žádostí (a vyčíslení úhrady za vyhledávání mimořádně rozsáhlé) žalovaný postupoval, možnost zohlednění majetkových poměrů žadatele neobsahuje. K tomu lze ještě navíc dodat, že ani povaha stěžovatelkou požadované informace či její tvrzená situace nevykazují znaky takové mimořádnosti, pro které by snad bylo možno v nyní projednávané věci uvažovat o zcela výjimečném prolomení shora vymezených východisek.

[31] Nejvyšší správní soud k výše uvedenému ještě připomíná, že nelze odhlédnout ani od smyslu institutu úhrady dle § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, který je ze své povahy specifický a odlišný např. od institutu poplatků (soudních či správních), u nichž právní úprava s ohledem na jejich funkci výslovně předpokládá hmotně-právní i procesní podmínky pro osvobození od jejich platby. Uvedené rozlišení je ostatně též projevem různé povahy samotných základních práv, k jejichž realizaci dané nástroje slouží a s nimiž je spojena i různá úroveň pozitivních závazků státu umožnit aktivní výkon takových práv. Podobně jako u jiných politických práv, mezi něž lze právo na informace řadit (viz čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), nejsou dosud formulována nějaká obecnější východiska, na základě nichž by bylo možno určit, kdy a v jakém rozsahu je součástí daného práva i pozitivní závazek státu zajistit jeho realizaci. Při takovém posouzení v jednotlivých věcech judikatura Evropského soudu pro lidská práva obvykle „bere ohled na spravedlivou rovnováhu, která musí být dosažena mezi protichůdnými zájmy jednotlivce a společností jako celku“ [rozsudek ze dne 16. 3. 2000, ve věci Özgur Gündem proti Turecku, stížnost č. 23144/93, § 43; srov. rovněž rozsudek ze dne 6. 5. 2003, ve věci Appleby a další proti Spojenému království, stížnost č. 44306/98, § 43]. Z povahy pozitivních závazků státu pojících se k výkonu politických práv (svobod) lze nepochybně dovodit existenci povinnosti státu vytvořit právní rámec pro uplatňování těchto práv a zajistit podmínky pro jejich poklidnou realizaci při dodržení základních principů (zejm. již výše zmiňovaná rovnost). Nelze však již bez dalšího dovodit, že by bylo povinností státu materiálně podporovat výkon politických práv u těch, kteří např. nemají dostatek finančních prostředků k tomu, aby jich mohli využívat v takovém rozsahu, v jakém by si sami představovali. I v právním řádu ČR se proto lze setkat například s požadavkem na úhradu části volebních nákladů ze strany těch, kteří hodlají využít svého pasivního volebního práva a ucházet se ve volbách o veřejné funkce. Zároveň neexistuje postup, který by umožňoval tuto úhradu odpustit těm, kteří sice chtějí daného práva využít, ale nemají k tomu dostatek prostředků (např. volební kauce pro volby do Senátu dle § 61 odst. 2 písm. e) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky). Obdobná omezení výkonu politických práv obstála i v testu ústavnosti (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 24/02). Ani z hlediska samotné povahy práva na informace jako práva politického tedy nelze dovodit povinnost státu spočívající v garanci aktivní nápomoci v přístupu k informacím pro osoby v různé sociální situaci.“

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytnuty informace, nesouhlasíte,

můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

 

Výzva k upřesnění žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona


 

Podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona „v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve (povinný subjekt) žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti.

Z Vaší žádosti sp. zn. Zin 14/2020 není zcela zřejmé, jakých informací se domáháte v části bodu 2 Vašeho podání. Konkrétně není zřejmé, poskytnutí jakých informací požadujete pod označením „výkazy o trestní agendě“ a „výkazy o stížnostech“ za roky 2017, 2018 a 2019.

Proto Vás povinný subjekt podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona vyzývá k upřesnění Vaší žádosti sp. zn. Zin 14/2020, ke specifikaci požadovaných výkazů „o trestní agendě“ a „o stížnostech“.

 

Poučení:

Pokud žádost neupřesníte do 30 dnů ode dne doručení této výzvy, bude rozhodnuto o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. V případě, že žádost upřesníte, bude Vaše žádost vyřízena ve lhůtách daných informačním zákonem, tedy do 15 dnů od jejího upřesnění.

Pro určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt žádá, abyste přijetí této výzvy zpětně obratem potvrdil na e-mailovou adresu, ze které je Vám doručována.

 


S pozdravem

 

Mgr. Petr Tomíček,


vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle informačního zákona