Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 152/2019


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)



Vážení,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 3. 10. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 152/2019, jejímž prostřednictvím požadujete poskytnutí následujících informací:

„1) Zda Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení ve věci přiznávání náhrad nákladů věřitelů na předsoudní uplatnění pohledávek? Pokud ano, k jakým závěrům Nejvyšší soud dospěl?

2) Zda Nejvyšší soud již vydal nebo zda zvažuje zaujmout v zájmu jednotného rozhodování soudů sjednocující stanovisko, kterým by vyjasnil, jaké druhy nákladů na předsoudní uplatnění pohledávek mají být dlužníkovi v občanském soudním řízení stanoveny k náhradě věřiteli, a v jaké výši?“

Ad 1) Vám povinný subjekt Vám tímto sděluje, že za účelem vyřízení Vaší žádosti o informace oslovil předsedu občanskoprávního a obchodního kolegia, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a dále i oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud na základě § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), „sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu“. Nicméně ve Vámi uváděné velmi specifické oblasti soudního rozhodování zatím k žádným závěrům (ve smyslu vydání sjednocujícího stanoviska – viz odpověď k bodu 2 Vaší žádosti) nedospěl, tuto oblast nijak speciálně neprozkoumával a nesledoval.

Z poskytnutých vyjádření výše uvedeného oddělení dokumentace a analytiky judikatury, a taktéž z vyjádření předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, Vám nyní dále sdělujeme následující:

K problematice náhrady nákladů řízení ve fázi před zahájením soudního řízení Vás můžeme odkázat na tato přiléhavá rozhodnutí soudů nižších stupňů, konkrétně usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 40 Co 243/2014, dále usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 47 Co 70/2016, a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 3 C 174/2015. Tato rozhodnutí byla předmětem jednání evidenčního senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, nicméně nebyla jím schválena k přijetí k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Předmětná rozhodnutí krajských soudů jsou dostupná z následujících odkazů:

http://www.nsoud.cz/Judikaturans_new/judikatura_vks.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%2040%20AND%20%5Bspzn2%5D%3Dco%20AND%20%5Bspzn3%5D%3D243%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2014%20AND%20%5Bidstrediska%5D%3D799&SearchMax=0Start=1&Count=15&pohled=1&searchOrder=4

http://www.nsoud.cz/Judikaturans_new/judikatura_vks.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%2047%20AND%20%5Bspzn2%5D%3Dco%20AND%20%5Bspzn3%5D%3D70%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2016%20AND%20%5Bidstrediska%5D%3D599&SearchMax=0Start=1&Count=15&pohled=1&searchOrder=4

Pro ucelenější náhled uvádíme též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. C-287/17, a další judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu týkající se náhrady nákladů za předsoudní uplatnění pohledávek, konkrétně pak k aplikaci ustanovení § 142a o.s.ř. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při rozhodování soudů o náhradě nákladů řízení.

- Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dříve ESD) ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. C- 287/17


„Řízení o předběžné otázce – Podnikové právo – Boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích – Směrnice 2011/7/EU – Článek 6 odst. 1 a 3 – Náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky – Náklady na upomínky zaslané z důvodu prodlení dlužníka s platbou“

Závěr:

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích musí být vykládán v tom smyslu, že přiznává věřiteli požadujícímu náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku dlužníkova prodlení s platbou kromě pevné částky ve výši 40 eur podle odstavce 1 tohoto článku i nárok na přiměřenou náhradu ve smyslu odstavce 3 téhož článku za část těchto nákladů přesahující tuto pevnou částku.

Z textu:

14 Předkládající soud nejprve konstatoval, že vnitrostátní právo ukládá soudům, aby jako součást nákladů řízení přiznávaly i náklady spojené s jednou upomínkou, kterou žalobce zašle žalovanému před podáním žaloby, a poté si kladl otázku, zda má být vedle paušální náhrady nákladů na vymáhání pohledávky podle článku 6 směrnice 2011/7 přiznána ještě náhrada nákladů na upomínání podle vnitrostátních procesních předpisů. Uvedený soud totiž uvádí, že podle bodu 19 odůvodnění této směrnice má paušální náhrada podle jejího článku 6 krýt právě náklady věřitele spojené s upomínáním. Podle předkládajícího soudu z toho vyplývá, že kumulativním přiznáním náhrady podle uvedeného článku 6 i podle vnitrostátních procesních předpisů by mohl žalobce obdržet dvakrát totéž.

5 Taková otázka je podle něj ve věci probíhající u předkládajícího soudu klíčová, neboť Česká pojišťovna požaduje paušální náhradu ve výši 1 200 Kč (přibližně 46 eur) podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a článku 6 směrnice 2011/7, jakož i náhradu nákladů právního zastoupení včetně náhrady nákladů na upomínky před podáním žaloby vyplývající z vnitrostátního práva.

38 Z výše uvedeného vyplývá, že na položenou otázku je třeba odpovědět tak, že článek 6 směrnice 2011/7 musí být vykládán v tom smyslu, že přiznává věřiteli požadujícímu náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku dlužníkova prodlení s platbou kromě pevné částky ve výši 40 eur podle odstavce 1 tohoto článku i nárok na přiměřenou náhradu ve smyslu odstavce 3 téhož článku za část těchto nákladů přesahující tuto pevnou částku.

Z judikatury Nejvyššího soudu Vás upozorňujeme mj. na níže uvedená některá rozhodnutí, o kterých máme jisté povědomí, že by se uvedené problematiky mohla týkat, nicméně Vás zároveň plně odkazujeme na veřejně přístupnou databázi Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz (Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu; Rozšířený vyhledávací formulář), ve které si můžete sami provádět rešerše. Případnou rešerši si konkrétně můžete provést např. zadáním příslušných klíčových slov (je rovněž možné zadat konkrétní právní předpis) v rámci rozšířeného vyhledávacího formuláře. Doporučujeme k tomu použít připojenou podrobnou a srozumitelnou Nápovědu. Vzhledem k obsahu žádosti je možné v rozšířeném vyhledávacím formuláři hledat např. zadáním hesla „náklady řízení“. Dále se nabízí možnost vyhledávání v rámci textu rozhodnutí (tzv. fulltextové vyhledávání).

Rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu jsou v uváděné databázi zveřejňována obvykle ve lhůtě 60 dnů po tzv. odškrtnutí věci v Informačním systému Nejvyššího soudu, tedy dva měsíce poté, co Nejvyšší soud odeslal své rozhodnutí, včetně odůvodnění a celého procesního spisu, k soudu (zpravidla) první instance s tím, aby tento prvoinstanční soud řádně rozhodnutí dovolacího soudu doručil všem účastníkům (stranám) řízení. Pokud prvoinstanční soud následně zašle k Nejvyššímu soudu kopie potvrzení o doručení rozhodnutí (doručenek), které prokazují doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení, pak je možné takové rozhodnutí na webových stránkách zpřístupnit veřejnosti i dříve. Povinný subjekt tedy konstatuje, že pro zpracování příslušné odborné rešerše k Vámi specifikovanému tématu existují prostřednictvím veřejné databáze rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz veškeré podklady i nástroje.

Pro úplnost povinný subjekt uvádí, že Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive seznam konkrétního typu řízení, Vámi vymezených ve velmi úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše (bez odborné rešerše) ze své (interní) databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu totiž sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu.

Nyní již předem avizovaná některá rozhodnutí, o kterých má ze své dřívější činnosti povinný subjekt povědomí:

- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013

- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 506/2015

- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 33 Cdo 4235/2017

Ad 2) Vám povinný subjekt sděluje, že Nejvyšší soud, respektive občanskoprávní a obchodní kolegium, zatím žádné sjednocující stanovisko k Vámi uvedené (velmi úzce, respektive konkrétně vymezené) problematice nevydal a zatím ani nepředpokládá, že by v blízké době vydávat měl.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

S pozdravem



Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností, pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona