Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 159/2016


R O Z H O D N U T Í


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana O. S., (dále jen „žadatel“), ze dne 9. 10. 2016, sp. zn. Zin 159/2016,

takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost O. S. částečně o d m í t á v části, kde se žadatel domáhá sdělení čísla jednacího spisu vedeného Nejvyšším soudem ve věci trestního řízení proti obviněnému Ing. M. J.
Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 9. 10. 2016 žádost O. S. podle Informačního zákona, kde se žadatel domáhá „poskytnutí informace, zda osoba odsouzený, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody, Ing. M. J., podal dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku čj: 5 T 51/2015 a odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, čj: 14 To 248/2015.
Pokud podal, žádám zároveň o sdělení čísla jednacího tohoto spisu na Vašem soudě a dále žádám o vyrozumění, jak bylo toto dovolání Vaším soudem vyřízeno, pokud dosud nebylo, tak žádám o sdělení termínu konání řízení o dovolání.“

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů se rozumí „citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů.“

Podle § 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování.

Podle § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud nemá v případě žádosti sp. zn. Zin 159/2016 od subjektu údajů souhlas s předáním a šířením osobních údajů, resp. citlivých údajů podle § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů, jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. Poskytnutí (sdělení) čísla jednacího spisu Nejvyššího soudu, který byl založen ve věci trestního řízení proti obviněnému Ing. M. J., jakékoli jiné osobě, která není účastníkem řízení nebo zákonným zástupcem účastníka řízení, by ve spojení s veřejně přístupnou databází všech rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu znamenalo propojení subjektu údajů s konkrétním anonymizovaným rozhodnutím. Sdělením čísla jednacího by v tomto konkrétním případě mohl povinný subjekt naplnit znaky správního deliktu a vystavit se riziku sankce ze strany Úřadu na ochranu osobních údajů. Současně by tak byl zcela popřen smysl anonymizace publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se provádí proto, aby osobní údaje účastníků řízení nebyly dále šířeny.

Nejvyšší soud tak v rámci rozhodování ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 159/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Výjimky činí povinný subjekt individuálně pouze v případě, kdy se jedná o veřejně činné osoby, jež musí strpět menší stupeň ochrany. Ing. M. J. z dostupných zdrojů, které má povinný subjekt k dispozici, veřejně činnou osobou není a proto povinný subjekt číslo jednací žadateli odmítl poskytnout.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 Informačního zákona:

Podle § 6 odst. 1 Informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.

Pokud se žadatel domáhá informace o tom, zda obviněný v řízení, které započalo u Okresního soudu v Písku pod. sp. zn. 5 T 51/2015 a pokračovalo u odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, pod sp. zn. 14 To 248/2015, podal dovolání k Nejvyššímu soudu, zda bylo o dovolání rozhodnuto a jakým způsobem, pak jej povinný subjekt odkazuje na zveřejněnou informaci v databázi InfoSoud, provozované Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Do databáze InfoSoud může žadatel nahlédnout i prostřednictvím formuláře na domovské webové stránce Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Po vyplnění elektronického formuláře, nejprve zvolením možnosti „Jiné soudy“, následně vepsáním spisové značky prvoinstančního soudu 5 T 51/2015 do pole k tomu určeného a zadáním Okresního soudu v Písku do části tabulky označené jako „Okresní soud“, zjistí veškeré požadované informace, s výjimkou informace, kterou povinný subjekt rozhodnutím odmítl poskytnout. Žadatel takto tedy konkrétně získá informace, že dovolání bylo skutečně podáno, Nejvyšší soud již o něm rozhodl a také jak rozhodl. V databázi InfoSoud se nacházejí rovněž další doprovodné informace k uvedenému soudnímu řízení.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti žadatel nesouhlasí, může podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace, resp. odkazu na zveřejněnou informaci. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona