Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 159/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti T. R., nar. XY, adresa XY (dále jen „žadatel“), ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. Zin 159/2019,

takto:


I. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 159/2019 částečně odmítá v části podání, kde žadatel požaduje poskytnutí seznamu věcí jeden měsíc po nápadu věci, a to v rámci agendy Nd od 30. 10. 2019 do 16. 11. 2019, a v rámci agendy Td v časovém rozsahu od 30. 10. 2019 do 15. 11. 2019, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.
 

II. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 159/2019 částečně odmítá v části, kde žadatel požaduje poskytnutí informací – data a času přidělení předmětných věcí zákonnému soudci, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.



Odůvodnění:

 

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 16. 10. 2019 podání žadatele v následujícím znění:


Nejvyšší soud ČR, předseda soudu

Žádost o informace ze dne 16. 10. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY.

Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY,
ke sp.zn.: 0 Td 82/2019, 0 Nd 429/2019, Nejvyššího soudu,

pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.

Přednostně žádám o zaslání na e.mail

 
K výroku I. rozhodnutí:
 
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Věci sp. zn. 33 Nd 429/2019 a 7 Td 82/2019 napadly Nejvyššímu soudu dne 16. 10. 2019, respektive 15. 10. 2019, proto nelze žadateli poskytnout věci napadlé na Nejvyšší soud jeden měsíc po datu 16. 10. 2019, respektive 15. 10. 2019, a to z prostého důvodu, že se tento požadavek vztahuje do budoucna. V poskytovaných souborech (přílohách) je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Nd“ od16. 9. 2019 do 29. 10. 2019, respektive u agendy „Td“ od 15. 9. 2019 do 29. 10. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace, které budou postupně ještě teprve vytvářeny.

Při posouzení žádosti je třeba jednoznačně dospět k závěru, že „povinnost poskytovat informace míří do minulosti, tj. vůči skutečnostem, které již nastaly a trvají (nebo podle názoru žadatele nastat měly či mohly).“ (viz JELÍNKOVÁ, J., TUHÁČEK, M.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 284 s., str. 24).

Dále též i následující komentářový závěr (viz FUREK, A., ROTHANZL, L., JIROVEC, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 62 – 63): „Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu /…/, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje, resp. neexistuje v žadatelem poptávaném stavu, a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření /…/. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 směřuje do budoucnosti a z tohoto hlediska se tak dostává mimo režim SvInf, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).“

V časovém úseku od 30. 10. 2019 až 16. 11. 2019 u agendy „Nd“, případně od 30. 10. 2019 do 15. 11. 2019 u agendy „Td“, tak bylo nutné žádost částečně odmítnout podle ustanovení § 2 odst. 4 a v souvislosti s § 3 odst. 3 informačního zákona z důvodu neexistence žadatelem požadovaných informací.

 

K výroku II. rozhodnutí:


 
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Nejvyšší soud neeviduje datum a čas přidělení jednotlivých věcí konkrétnímu senátnímu oddělení občanskoprávního a obchodního kolegia a následně také konkrétním soudcům, kteří tvoří tříčlenný senát, jenž ve věci (zpravidla) rozhoduje. Uvedený proces se řídí rozvrhem práce, což bylo ostatně právě témuž žadateli sděleno a podrobně popsáno v odpovědi již dříve, a to např. v rámci řízení sp. zn. Zin 160/2018. Pro správné přidělení věci v souladu s rozvrhem práce je samozřejmě rozhodující, aby podatelna Nejvyššího soudu zaznamenala datum a také čas nápadu věci na Nejvyšší soud (datum a čas doručení na podatelnu), žádný právní předpis přitom nestanoví Nejvyššímu soudu povinnost, aby byl přesně evidován také čas administrativního úkonu, kterým je přidělení věci konkrétnímu senátnímu oddělení civilního kolegia Nejvyššího soudu a jeho soudcům. Proto také Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) tyto údaje neeviduje.

ISNS sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu, a to podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Vzhledem k výše uvedenému se tedy žadatel domáhá poskytnutí informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje, a ani žádný právní předpis mu neukládá požadovanou informací disponovat.

Povinný subjekt proto žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 159/2019 ze dne 16. 10. 2019 i v těchto uvedených konkrétních pasážích vyhodnotil jako požadavek na poskytnutí neexistující informace ve smyslu § 2 odst. 4 v souvislosti rovněž s § 3 odst. 3 informačního zákona, přičemž ji ve výše specifikované části částečně odmítl.

Zcela na závěr povinný subjekt opakovaně žadateli vysvětluje, že toto správní rozhodnutí o odmítnutí žádosti nezasílá na žadatelem uvedenou elektronickou e-mailovou adresu, neboť podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, může správní orgán doručovat na elektronickou adresu účastníka řízení, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Podle § 72 odst. 1 správního řádu musí povinný subjekt doručit rozhodnutí do vlastních rukou, což v případě doručení na žadatelem udanou elektronickou adresu není zajištěno, neboť žádost neobsahuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu ustanovení zákona číslo 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uvedená elektronická adresa je zpravidla vyhovující v případě poskytnutí informace, kdy informační zákon klade na povinný subjekt v doručovací fázi méně formálních povinností, avšak nemůže bez jistých pochybností obstát při postupu, který vychází z § 15 informačního zákona, neboť povinný subjekt odesláním písemného vyhotovení rozhodnutí na „běžnou elektronickou adresu“ není schopen hodnověrně prokázat okamžik doručení. Po správní úvaze tak dospěl povinný subjekt k jednoznačnému názoru, že žadatelem udanou elektronickou adresu nemůže pro nesoulad s § 19 odst. 3 správního řádu akceptovat.

 

Poučení: Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedenými výroky, poskytuje formou následujícího sdělení a příloh.

V tabulce v příloze „Výpis věcí pro osobu“ jsou uvedena veškerá řízení vedená pro osobu žadatele, a to jak v rozhodovací agendě, kde rozhodují jednotlivé senáty trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia, jimž jsou věci přidělovány na základě rozvrhu práce a jeho pravidel, tak další rejstříky S, Sm, Zin, Ncn nebo Ntn, kde pravidla pro přidělování věcí do nich jsou jednoznačná. Vždy je zde určena osoba, která za každý z těchto rejstříků osobně zodpovídá – taková osoba je pak přesně definována v Organizačním řádu soudu, Jednacím řádu soudu a Kancelářském řádu. Proto tyto spisové značky údaj o senátu neobsahují, resp. nahrazuje je číslice „0“. – Zmiňované „organizační dokumenty“ jsou veřejnosti volně dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz .

Povinný subjekt žadateli poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí Nd“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy Nd v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před napadením věci a půl měsíce po napadení poslední označené věci sp. zn. 33 Nd 429/2019, jež došla dne 16. 10. 2019.

V poskytovaném souboru je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Nd“ Nejvyššího soudu od 16. 9. 2019 do 29. 10. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

Povinný subjekt dále žadateli poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí Td“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy Td v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před napadením a půl měsíce po napadení věci sp. zn. 7 Td 82/2019, která napadla na Nejvyšší soud dne 15. 10. 2019.

V poskytovaném souboru je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Td“ Nejvyššího soudu od 15. 9. 2019 do 29. 10. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

 


V Brně dne 30. 10. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
 
Přílohy (tištěné):
„Výpis věcí pro osobu“
„Výpis nápadu věcí Nd“
„Výpis nápadu věcí Td“