Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 163/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti Prague Pride z.s., IČ: 22842730, se sídlem Rybná 716/24, s adresou pro doručování datových zpráv dfq67i9 (dále jen „žadatelka“), ze dne 26. 10. 2019, sp. zn. Zin 163/2019,

takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu § 2 odst. 4 písm. informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 163/2019 částečně odmítá, a to v rozsahu žádosti o poskytnutí „všech rozhodnutí ve věci samé v anonymizované podobě, kterými Váš soud ode dne 1. 1. 2014 rozhodoval v řízeních o styku dítěte s osobami příbuznými s dítětem, jakož i s osobami dítěti společensky blízkými ve smyslu ustanovení § 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.


Odůvodnění:


Povinný subjekt obdržel dne 26. 10. 2019 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 163/2019, v následujícím znění:



„Vážená paní, vážený pane,

spolek Prague Pride z.s., se sídlem Rybná 716/24, Staré Město, IČ: 22842730, /…/ tímto žádá o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/199 Sb., o volném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétně žádáme o poskytnutí všech rozhodnutí ve věci samé v anonymizované podobě, kterými Váš soud ode dne 01.01.2014 rozhodoval v řízeních o styku dítěte s osobami příbuznými s dítětem, jakož i s osobami dítěti společensky blízkými ve smyslu ustanovení § 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Dále žádáme o poskytnutí všech rozhodnutí o návrzích na vydání předběžného opatření v anonymizované podobě, která Váš soud ode dne 01.01.2014 vydal ve věcech styku dítěte s osobami příbuznými s dítětem, jakož i s osobami dítěti společensky blízkými ve smyslu ustanovení § 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“

K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č.j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č.j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací (zde odborné rešerše) s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (tedy vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive seznam konkrétního typu řízení ani vydaných rozhodnutí, vymezených žadatelkou ve velmi úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (resp. programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Blíže viz následující komentářový závěr (podtržení doplněno povinným subjektem): [Způsoby vytváření nové informace] Vytváření nové informace tedy může být v zásadě dvojího druhu: především se může jednat o vyhotovení zcela nového údaje „na zelené loucea v takovém případě jde nepochybně o činnost nad rámec povinností povinného subjektu (typicky zpracování právní analýzy k určitému problému, který se může týkat působnosti povinného subjektu). Vytvoření nové informace však může být i určitý kvalifikovaný způsob zpracování informací, které již povinný subjekt má (např. požadavek na zpracování komparace různých dat, s nimiž povinný subjekt při své činnosti nakládá). Citováno z FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2016, s. 73.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl informace vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření požadované nové informace by musel pracovat specialista, nejlépe se specializací na vymezenou oblast civilního práva.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatelka specifikovala ve své žádosti, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 163/2019 ze dne 26. 10. 2019 povinný subjekt vyhodnotil v části požadující poskytnutí rozhodnutích Nejvyššího soudu v rámci žadatelkou konkretizované právní oblasti jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost v této části odmítl.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o rešerše v databázi rozhodnutí vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování požadavků podle informačního zákona odchýlit.

Ve snaze přispět žadatelce v této části její žádosti alespoň radou, upozorňuje povinný subjekt na možnosti vyhledávání všech anonymizovaných rozhodnutí na civilním úseku Nejvyššího soudu v období přibližně od druhého pololetí roku 2000 podle klíčových slov ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách www.nsoud.cz.

Žadatelka si tak požadovanou rešerši může provést sama, a to např. zadáním příslušných klíčových slov (je rovněž možné zadat konkrétní právní předpis). Doporučuje se k tomu použít připojenou podrobnou a srozumitelnou Nápovědu. Vzhledem k obsahu žádosti povinný subjekt nad rámec povinností informačního zákona žadatelce navrhuje v rozšířeném vyhledávacím formuláři např. zadání hesla „Styk s dítětem“. Viz následující odkaz (21 výsledků vyhledávání po zadání uvedeného hesla):

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=(%5Bheslo%5D%3D%22Styk%20s%20d%C3%ADt%C4%9Btem%22)%20AND%20%5Bkolegium%5D%3D1%20AND%20(%5Bkolegium%5D%3D1%20OR%20%5Bobko%5D%3D1)&SearchMax=1000&SearchOrder=4&Start=0&Count=15&pohled=1

Případně je možné zadat do fulltextového vyhledávání slovní spojení "styk* s dítětem" (použití * zajišťuje vyhledávání ve všech tvarech přípon daného slova). Po zadání vyhledávání uvedeného se zobrazí 28 výsledků, viz následující odkaz:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=(%5BARozhodnutiRT%5D%3D(%22styk*%20s%20d%C3%ADt%C4%9Btem%22))%20AND%20(%5Bkolegium%5D%3D1%20OR%20%5Bobko%5D%3D1)&SearchMax=1000&SearchOrder=4&Start=0&Count=15&pohled=1

Případně je možné fulltextově vyhledávat i pomocí konkrétního paragrafu, např. "927 o. z." (pod tímto heslem však nebyly povinným subjektem v internetové databázi zjištěny žádné výsledky).

Pro úplnost povinný subjekt upozorňuje, že do výsledků vyhledávání je zahrnuta veškerá dostupná judikatura, z povahy věci tak i judikatura vztahující se k věcem posuzovaným před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Je nutné si dále uvědomit, že trvá určitý nezanedbatelný časový úsek, než věci souzené na základě určitého zákona „doputují“ v rámci soudní soustavy až k Nejvyššímu soudu, který na základě mimořádných opravných prostředků zajišťuje jednotnost rozhodování soudů nižších instancí po právní stránce.

Rozhodnutí jsou na internetových stránkách Nejvyššího soudu zveřejňována obvykle ve lhůtě 60 dnů po tzv. odškrtnutí věci v ISNS, tedy dva měsíce poté, co Nejvyšší soud odeslal své rozhodnutí, včetně odůvodnění a celého procesního spisu, k soudu (zpravidla) první instance s tím, aby tento prvoinstanční soud řádně rozhodnutí dovolacího soudu doručil všem účastníkům řízení. Pokud prvoinstanční soud následně zašle k Nejvyššímu soudu kopie potvrzení o doručení rozhodnutí (doručenek), které prokazují doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení, pak je možné takové rozhodnutí na webových stránkách zpřístupnit veřejnosti i dříve. Povinný subjekt tedy konstatuje, že pro zpracování příslušné odborné rešerše má žadatelka prostřednictvím veřejné databáze rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz veškeré podklady i nástroje.

 

Poučení: Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou následujícího sdělení:

K části žádosti požadující „poskytnutí všech rozhodnutí o návrzích na vydání předběžného opatření v anonymizované podobě, která Váš soud ode dne 1. 1. 2014 vydal ve věcech styku dítěte s osobami příbuznými s dítětem, jakož i s osobami dítěti společensky blízkými ve smyslu ustanovení § 927 zákona č. 89/2012 Sb., /…/“ Vám povinný subjekt sděluje, že za uvedené období nebylo na úseku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vydáno předběžné opatření ve věcech styku dítěte s osobami příbuznými.



Povinný subjekt je toho názoru, že svoji informační povinnost naplnil sdělením této „negativní“ skutečnosti, tedy že není nutné žádost i v této části odmítat z důvodu neexistence požadované informace.
 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti v daném místě, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 8. 11. 2019

Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona