Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 167/2019


Sdělení o částečném odložení žádosti o informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 

Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 30. 10. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 167/2019, v následujícím znění:



„Žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.

S odkazem na vaše podání sp. zn. Zin 158/2019, původní otázku doplňujeme:

1) Kolik jednacích síní má Nejvyšší soud?
2) Od jakého data je pořizován záznam v každé z jednacích síní?
3) Od jakého data je pořizován záznam v každé z jednacích síní zařízením vyhovujícím § 21a (1) jednacího řádu pro okresní a krajské soudy?
(§ 21a (1): Pořizování podle § 40 o. s. ř. se pořizuje pomoci záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka.)
4) Nastaly nějaké potíže v souvislosti s vybavováním jednacích síní zařízením pro záznam, máme na mysli jen potíže ohledně financování? (Např. zamítání vašich žádostí, obstrukce, opožděné nebo krácené platby, urgence, stížnosti ze strany správy NS, apod.)
5) Jaké byly přibližně celkové průměrné náklady na vybavení jedné jednací síně zařízením pro záznam a) vyhovujícím b) nevyhovujícím § 21a (1) jednacího řádu pro okresní a krajské soudy?
6) NS je z absence záznamů ve spisech známo, že nižší soudy (až na nepatrné výjimky) z jednání v civilních věcech záznamy dle § 40 o. s. ř. nepořizují a soustavně tak porušují zákon. Absence nahrávání vytváří velký prostor pro protiprávní jednání, např. pro korupci. Nižší soudy zpravidla uvádějí, že „nahrávání není možné.“ (§ 40 (2) o.s.ř.) Pak jde ovšem o porušování zákona ze strany správy soudů: „Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.“ (§ 118 (1) zákona č. 6/2002 Sb.) Učinila správa (vedení, vedoucí představitelé) NS někdy nějaké opatření směřující k nápravě? (např. informovala či vyzvala k nápravě Ministerstvo spravedlnosti, projevila veřejně svůj nesouhlas v médiích, vydala opatření předsedy NS v tomto směru, vyzvala předsedy nižších soudů k nápravě, apod.) Prosíme o podrobnou informaci.
7) Pokud ne, projevila správa (vedení, vedoucí představitelé) NS někdy aspoň nespokojenost nebo nelibost se zmíněným dlouhodobým a soustavným porušováním zákona ze strany nižších soudů? Kdy a jak?
8) Pokud nikoli, proč?

Informace a korespondenci v této věci nám zasílejte pouze e-mailem na adresu odesílatele.“

Pro úplnost povinný subjekt uvádí, že toto Vaše podání s č. 11617/2019, které v úvodu obsahovalo větu „S odkazem na vaše podání sp. zn. Zin 158/2019, původní otázku doplňujeme“, obsahově vyhodnotil jako nové podání – tj. novou žádost o informaci podle informačního zákona a nikoliv v závislosti na Vašem označení jako „doplnění“ předchozí žádosti o informace sp. zn. Zin 158/2019. Pro uvedený postup svědčí jak obsah žádosti (položení nových otázek), tak i skutečnost, že informační zákon, potažmo správní řízení jako takové, žádné „doplňování“ již dříve vyřízených žádostí (řízení) neumožňuje (viz § 82 odst. 4 správního řádu). Protože tedy Vaše podání nebylo vyhodnoceno jako řádný opravný prostředek (tzv. stížnost), nezbylo povinnému subjektu než na základě Vašeho posledního podání zahájit nové řízení (rovněž podle uvážení povinného subjektu nebylo namístě Vás vyzývat k upřesnění Vašeho podání, jelikož o jeho obsahu neměl povinný subjekt žádné pochybnosti). Zároveň má povinný subjekt za to, že tímto způsobem jsou i lépe ošetřena Vaše práva – i v rámci stávajícího řízení sp. zn. Zin 169/2019 budete mít možnost podání příslušných opravných prostředků. Pokud nesouhlasíte s vyřízením Vaší předchozí žádosti o informace sp. zn. Zin 158/2019, stále máte možnost využití opravných prostředků v souladu s poučením, jež se Vám v daném řízení dostalo.

Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti.

Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že:
(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Ve své žádosti sp. zn. Zin 167/2019 požadujete mj. informace, které se nenacházejí v působnosti povinného subjektu – Nejvyššího soudu (viz výše).

Předně je nutno uvést, že není v působnosti Nejvyššího soudu zabezpečovat materiální podmínky výkonu soudnictví na nižších stupních soudní soustavy. Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem řešícím „toliko“ právní otázky při rozhodování o mimořádných opravných prostředcích, případně v dalších zákonem taxativně uvedených řízeních (viz výše), směrem k soustavě obecných soudů působí jako sjednotitel judikatury.

Vaše žádost o informaci sp. zn. Zin 167/2019 směřuje převážně do oblast tzv. státní správy soudu (soudů). Pro doplnění náležitého kontextu si dovoluje povinný subjekt odcitovat příslušná ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích, zvýraznění doplněno povinným subjektem):

Hlava III Státní správa soudů (§ 118-174a)

Díl 1 Obecná ustanovení (§ 118-119)

§ 118 Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.


(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 119 Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.


(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.

Díl 2 Výkon státní správy soudů (§ 120-122e)

§ 120

(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.


(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.
(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.
(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.

§ 121

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.


(2) Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.
(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.
(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.

§ 122

Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.

§ 122a Ředitel správy soudu

(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.


(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.

Díl 3

Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů (§ 123-128)

§ 123

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že


a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,
b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,
d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,
f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí započtení doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné služby (§ 110 odst. 3) a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné právnické činnosti do přípravné služby (§ 110 odst. 4),
g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),

h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,

i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,


j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
k) sleduje chod práce soudních kanceláří,
l) organizuje a řídí výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,
a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“).
(3) Ministerstvo sleduje postup vrchních, krajských a okresních soudů při tvorbě a změnách rozvrhu práce, vydané rozvrhy práce a rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování,dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska dle § 14 odst. 3.

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že


a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,
f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,

h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.


(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) Předseda Nejvyššího soudu kontroluje postup Nejvyššího soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(5) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců,
c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu.

Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že „zastřešujícím“ orgánem, jenž má na starosti státní správu soudů, je Ministerstvo spravedlnosti. Státní správa každého konkrétního soudu je tak vykonávána jak ministerstvem (jež také disponuje ze státního rozpočtu souhrnnými financemi i pro oblast justice), tak předsedou konkrétního soudu (případně dalšími pověřenými osobami).

Není tak úkolem / v působnosti Nejvyššího soudu či jeho předsedy, aby se podílel na správě technického zabezpečení soudů nižších stupňů obecné justice. Předseda Nejvyššího soudu se stará o hospodaření Nejvyššího soudu – viz např. otevření nového křídla Nejvyššího soudu, jež financovalo Ministerstvo spravedlnosti (viz následující odkaz: http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Nejvyssi_soud_slavnostne_otevrel_nove_vybudovane_kridlo_sveho_sidla_v_Brne__stavbu_financovalo_Ministerstvo_spravedlnosti_CR~?openDocument&lng=CZ ). Je tedy úkolem každého jednotlivého předsedy obecného soudu, aby zajistil dostatečné financování jak chodu soudu, tak i financování rozsáhlejších projektů, pro jejichž realizaci nutně musí najít podporu u Ministerstva spravedlnosti.

Dále musí povinný subjekt upozornit na nesprávnou formulaci Vašich otázek. – Již z povahy věci se na Nejvyšší soud nevztahuje „jednací řád pro okresní a krajské soudy“, jenž je, jak ostatně sám název napovídá, určen okresním a krajským soudům. Nejvyšší soud se řídí Kancelářským a spisovým řádem Nejvyššího soudu, jejž vydal předseda Nejvyššího soudu podle čl. 25 odst. 1 písm. m) jednacího řádu Nejvyššího soudu (dále též „jednací řád“) ze dne 22. září 2003, sp. zn. S 98/2003, ve znění pozdějších předpisů, který je dostupný z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/E4B3250C98B189B1C12584420046857C/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20a%20spisov%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d%20-%20%C3%BApln%C3%A9%20zn%C4%9Bn%C3%AD.pdf

Kancelářský řád Nejvyššího soudu řeší i pořizování zvukového záznamu z jednání či veřejného zasedání, viz následující citace:

„§ 132 Způsoby zachycení obsahu úkonu

(1) Úkon může být zachycen:

a) protokolací,

b) pořízením zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „zvukový záznam“).

(2) Protokolace se provádí:

a) nadiktováním protokolu zapisovateli,

b) nadiktováním protokolu na záznamové zařízení,

c) sepsáním protokolu předsedou senátu (soudcem).

(3) Je-li protokol vyhotoven nadiktováním na záznamové zařízení, připojí se k protokolu doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Je-li protokol vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při tomto úkonu.

(4) Je-li protokol vytvořen podle odst. 1 písm. b), je zvukový záznam součástí spisu. Nahrávky podle odst. 2 písm. b) se po přepsání též připojí ke spisu.

(5) Nesprávnosti nahrávky podle odst. 2 písm. b) zjištěné v průběhu diktování, opraví předseda senátu nadiktováním správného znění, které uvede slovy „opravuje se“. Oprava výmazem nahrávky je nepřípustná.

(6) Na závěr nahrávky podle odst. 2 písm. b) předseda senátu nadiktuje, že nahrávka byla hlasitě diktována, případně uvede, že byla na žádost provedena její reprodukce apod.

(7) Pokud je obsah úkonu zachycen vlastnoručně, protokolující osoba následně zajistí jeho přepis pomocí výpočetní techniky. Do spisu se založí obě verze.

(8) Jestliže je pořizován zvukový záznam podle odstavce 1 písm. b), postupuje se podle

platného pokynu ministerstva.“

Výše uvedený pokyn Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 9. 2002, č. j. 162/2002–Org., ve znění pozdějších předpisů, k postupu vyššího soudního úředníka a protokolujícího úředníka při pořizování zvukového záznamu a úkonů navazujících podle § 55b tr. řádu, obsahuje následující:

„I. Pořizování zvukového záznamu o průběhu úkonů

1) Před zahájením úkonu se vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník (dále jen protokolující úředník) seznámí s obžalobou a případně s výpovědí obžalovaného a svědků. Zkontroluje funkčnost nahrávacího zařízení, tj. zejména zajistí zapnutí mixážního pultu, ověří jeho nastavení a zapnutí i funkčnost mikrofonů. K mixážnímu pultu pak připojí záznamové zařízení a ověří jeho funkčnost.


2) Protokolující úředník před zahájením hlavního líčení uvede na počátek záznamu čas zahájení, údaje o spisové značce a předmětu projednávané věci, datu a místu konání úkonu, přítomných úředních a dalších předvolaných a vyrozuměných osobách, pokud jsou v tomto okamžiku známé. Zbývající údaje, které jsou nezbytnou náležitosti protokolu o hlavním líčení (např. jméno obhájce, poškozeného, zmocněnce apod.), doplnění podle sdělení předsedy senátu.

3) Zvukový záznam se pořizuje nepřetržitě po celou dobu jednání s výjimkou


a) doby, kdy trvá porada obhájce nebo zmocněnce s jejich klientem, avšak za předpokladu, že o přerušení zvukového záznamu požádali,
b) doby, kdy se koná porada senátu,
Jakékoli opravy záznamu jeho výmazem či přemazáním jsou nepřípustné.

4) V průběhu pořizování zvukového záznamu o úkonu protokolující úředník sleduje, zda výpovědi, přednesy a dotazy hovořících osob jsou dostatečně hlasité a zřetelné, zda tyto osoby mluví do mikrofonu tak, aby technické zařízení bylo schopno hlas nezkresleně zachytit, zda se nevyjadřují pouze gesty nebo zda nehovoří více osob najednou, což by znemožnilo kvalitní záznam.


5) Zároveň sleduje, zda v každém okamžiku úkonu lze ze záznamu rozlišit, která osoba právě hovoří, přičemž sleduje zda předseda senátu (samosoudce) při vedení řízení uděluje dostatečné jasně slovo jednotlivým stranám, případně zúčastněné jmenovitě oslovuje.


6) Sleduje rovněž časové údaje a vhodným způsobem vyznačuje (indexuje) okamžik počátku výpovědi konkrétní osoby i provádění ostatních důkazů, přerušení řízení apod. Tento postup umožní prakticky okamžité nalezení příslušné části zvukového záznamu. Zápis o indexaci se uloží společně s nosičem zvukového záznamu. Jakékoli jiné poznámky v podobě pomocné evidence slouží protokolujícímu úředníkovi toliko jako pomůcka k sepisování protokolu a nejsou součástí spisu. Je pouze na uvážení protokolujícího úředníka, zda vůbec, jakým způsobem a v jakém rozsahu si takové poznámky pořizuje.


7) V případě jakékoliv závady, např. při nedostatečné součinnosti či jednání přítomných osob, popsané pod body 4 a 5 shora, při výpadku elektrického proudu, poruše záznamového zařízení a podobně, upozorní protokolující úředník vhodným způsobem neprodleně předsedu senátu (samosoudce) a dále postupuje podle jeho pokynu.


8) Při přerušení a následném pokračování jednání protokolující úředník vypíná a opět zapíná záznamové zařízení, přičemž dbá zejména na to, aby nová nahrávka nepřemazala ani zčásti původní záznam. Po ukončení jednání vyznačí protokolující úředník v záznamu čas ukončení. Vypnuté záznamové zařízení odpojí a vypne i mixážní pult.


9) Neučiní-li tak předseda senátu, sdělí po skončení jednání (úkonu) protokolující úředník jeho výsledek vedoucí trestní kanceláře.


II. Kopírování a uložení nosiče zvukového záznamu

1) Záznam v digitální podobě ve formátu MP3 překopíruje protokolující úředník na nosič zvukového záznamu.


2) Nosič, na který byl uložen zvukový záznam, se musí označit názvem soudu, jménem účastníků (obžalovaného), spisovou značkou a datem úkonu. Spolu se zápisem o indexaci se v zalepené obálce uloží do samostatné uzamykatelné a ohnivzdorné skříně. Do spisu se zaznamená, kde je uložen.
3) Je-li to technicky možné, uloží se přechodně nosič se zápisem o indexaci do spisu. Po právní moci rozhodnutí ve věci je ho třeba uložit do samostatné uzamykatelné a ohnivzdorné skříně.
4) Pro evidenci uchovávaných záznamů platí ustanovení § 44 odst. 5 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy.

III. Sepisování protokolu o hlavním líčení

1) Je-li třeba vyhotovovat protokol, musí být vyhotoven buď v den konání úkonu, nebo bezprostředně po něm ve lhůtě stanovené předsedou senátu (samosoudcem). Do protokolu se však zaznamenává pouze podstatný obsah úkonu, pokud si státní zástupce nebo obviněný se souhlasem soudu nevymínili protokolaci doslovnou. Výpovědi vyslechnutých osob se zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. To však neplatí o protokolu o konfrontaci, kde se protokolují výpovědi konfrontovaných osob doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně (§ 55 odst. 3 tr.řádu).


2) V úvodu protokolu je třeba uvést jméno protokolujícího úředníka, který pořídil zvukový záznam. V závěru protokolu pak, že byl vyhotoven na základě zvukového záznamu a jméno protokolujícího úředníka, který tento protokol vyhotovil. Protokol podepisuje protokolující úředník i předseda senátu (soudce).
3) Jestliže není třeba protokol písemně vyhotovovat, vyhotoví protokolující úředník stručný záznam o průběhu hlavního líčení, jehož obsah je vymezen v § 55b) odst. 3 tr․ ř.
4) O námitkách stran proti obsahu protokolu, zejména jeho nesouladu se zvukovým záznamem, o opravě a doplnění protokolu, rozhoduje soud.
5) Jestliže je protokolující úředník požádán o přehrání záznamu, nerozhoduje o takové žádosti, ale odkáže žadatele na předsedu senátu.

IV. Ustanovení závěrečná

1) Pokud nahrávací zařízení neumožňuje dodržet přesně postup podle bodu I., použije se tohoto pokynu pro pořízení zvukového záznamu a provedení navazujících úkonů přiměřeně.


2) Tento pokyn platí přiměřeně i pro obsluhování záložního záznamového zařízení.

V. Účinnost

Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 27. září 2002.

Ministr spravedlnosti

JUDr. Pavel Rychetský, v. r.“

 

Na základě výše uvedeného je tedy patrné, že při jednání na Nejvyšším soudu, z něhož je pořizován zvukový záznam, se dbá o to, aby byly jednoznačně identifikovatelné jednotlivé osoby, které jsou na záznamu zachyceny.

Dále je potřeba ohradit se vůči Vaší interpretaci, když nepořízení záznamu z jednání označujete za porušení zákona. Ve skutečnosti § 40 odst. 2) o.s.ř. přímo připouští možnost, že pořízení záznamu není možné, tudíž takový postup je naopak v souladu se zákonem. Pokud daný soud nedisponuje nahrávacím zařízením, je pořízení nahrávky z povahy věci nemožné.

„§ 40 o.s.ř. (zvýraznění doplněno povinným subjektem)

(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu.


(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým
a) byl uzavřen smír, nebo
b) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud. Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy, je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé. Věta druhá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol.
(4) Úkony prováděné soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.
(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.
(7) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.
(8) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.“

 

Pokud případné technické nedostatky ve vybavení jednací síně zasahují do průběhu řízení nebo jej dokonce přímo nepatřičně ovlivňují, pak mají účastníci řízení jistě právo a také možnost na to upozornit, nejčastěji už přímo v jednací síni, ale také například i v rámci jimi podávaného mimořádného opravného prostředku – dovolání. Povinný subjekt může v té souvislosti odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 525/2017, dostupné z níže uvedeného odkazu:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/6823F28881BD1EA8C12581BD00478107?openDocument&Highlight=0,%C2%A7%2040%20o.s.%C5%99.,

nebo rozhodnutí v řízení sp. zn. 22 Cdo 4467/2017:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2368249F9A5BD7ADC125822B004CA6E8?openDocument&Highlight=0,%C2%A7%2040%20o.s.%C5%99.

Pokud si tato uvedená rozhodnutí, případně jakákoli další rozhodnutí Nejvyššího soudu, budete chtít vyhledat, pak můžete k tomu využít veřejnou databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, která je dostupná na jeho webových stránkách www.nsoud.cz a v rámci rozšířeného vyhledávání zadat odpovídající klíčová slova, respektive do pole „Text rozhodnutí“ zadat např. příslušný paragraf "§ 40 o.s.ř.", apod. K uvedené rešerši tak máte k dispozici veškeré podklady a také účinný nástroj. Doporučuje se k tomu použít připojenou podrobnou a srozumitelnou Nápovědu.

Pro úplnost si povinný subjekt dovoluje odcitovat příslušné pasáže z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu, která taktéž potvrzují dříve uvedené závěry (podtržení a zvýraznění doplněno povinným subjektem):

- Z usnesení sp. zn. 22 Cdo 525/2017


„Pořizování zvukových nebo zvukově obrazových záznamů z jednání má mít za následek efektivnější vedení řízení a zvýšení možnosti kontroly jeho průběhu (k tomu viz důvodovou zprávu k zákonu č. 7/2009 Sb.). Je tak povinností státní správy soudů dbát, aby jednací síně byly vybaveny potřebným zařízením. Nicméně z řady důvodů může dojít k tomu, že jednací síň takto vybavena není, nebo se např. zařízení porouchá. Pak objektivně není možno záznam pořídit o úkonech, při kterých soud jedná s účastníky, proto je třeba pořídit protokol. Na tom nic nemění ani skutečnost, že soud snad má k dispozici jiné jednací síně, ve kterých je zařízení umístěno. Pokud by totiž v tomto případě bylo možno jednání konat jen v takto vybavené síni, zúžil by se počet současně projednávaných věcí a došlo by k průtahům v řízeních; jedna hodnota by tak byla upřednostněna na úkor druhé, přinejmenším stejně významné. Ostatně nelze tvrdit, že samotné jednání bez pořízení zvukového záznamu porušuje práva účastníků na spravedlivý proces; pokud by totiž tomu tak bylo, bylo by nutné prohlásit za vadná všechna jednání, při kterých nebyl záznam pořízen. Že tomu tak není, vyplývá i z textu zákona; zákonodárce by jen pro obvyklé technické obtíže („není-li pořízení záznamu možné“) neumožňoval nahrazení záznamu protokolem, a také by nepřipouštěl, že pořízení protokolu namísto záznamu stanoví zákon.“

- Z usnesení sp. zn. 22 Cdo 4467/2017


„Soud prvního stupně postupoval podle úpravy v § 55b odst. 5 trestního řádu. Je třeba vzít do úvahy, že úprava trestního řízení, ve kterém se uplatňuje zásada materiální pravdy a vysoké garance práva na spravedlivý proces, klade důraz na to, aby i průběh řízení před soudem byl zachycen co nejvěrněji; to ostatně vyplývá již z povahy zájmů, o které v trestním řízení jde, a o závažnost jeho dopadů na dotčené osoby i na celou společnost; není pochyb o tom, že takto pořízené záznamy o průběhu jednání splňují nároky kladené na zajištění práva na spravedlivý civilní proces. Proto v případě, že soud v občanském soudním řízení postupuje při zachycování jeho průběhu způsobem upraveným v trestním řádu (§ 55a a násl. trestního řádu), nejde o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

Nicméně, i přes citace z konkrétních rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu, je dále z výše uvedeného jednoznačně zřejmé, že Vaše žádost na více místech obsahově nesměřuje na povinný subjekt – Nejvyšší soud. Jelikož částečně požadujete informace mimo působnost Nejvyššího soudu a Nejvyšší soud nemá zároveň žádný zákonný důvod, proč by měl v daném případě požadovanými informacemi disponovat, Vaši žádost sp. zn. Zin 167/2019 podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona částečně odkládá, a to v rozsahu výše podtržených částí žádosti.

Z důvodu rozsahu Vašeho podání povinný subjekt předmětné pasáže tohoto podání znovu nezkopíroval do sdělení o částečném odložení žádosti (jako běžně činí), nýbrž jednotlivé části odlišil jiným, podle povinného subjektu taktéž srozumitelným způsobem. – Právě proto jsou odkládané části žádosti povinným subjektem v úvodu tohoto sdělení podtrženy.

 


Poučení:

Pokud s částečným odložením Vaší žádosti nesouhlasíte, je možné proti odložení žádosti podat žalobu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, a to do dvou měsíců ode dne doručení tohoto sdělení (§ 72 odst. 1 tohoto zákona).

 


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Pro přehlednost povinný subjekt rekapituluje požadavky, které nebyly výše uvedeným sdělením odloženy a které jsou povinným subjektem kladně vyřizovány:



1) Kolik jednacích síní má Nejvyšší soud?
2) Od jakého data je pořizován záznam v každé z jednacích síní?
4) Nastaly nějaké potíže v souvislosti s vybavováním jednacích síní zařízením pro záznam, máme na mysli jen potíže ohledně financování? (Např. zamítání vašich žádostí, obstrukce, opožděné nebo krácené platby, urgence, stížnosti ze strany správy NS, apod.)
5) Jaké byly přibližně celkové průměrné náklady na vybavení jedné jednací síně zařízením pro záznam.

K Vaší žádosti sp. zn. Zin 167/2019 v částech, které nebyly povinným subjektem odloženy (viz výše), Vám povinný subjekt sděluje následující:

Ad 1) a 2) Vám povinný subjekt sděluje, že v budově Nejvyššího soudu se nacházejí aktuálně, a to od data otevření nové přístavby soudu dne 1. 10. 2019, dvě jednací místnosti.

V první („dosavadní“ nebo také „původní“) jednací místnosti probíhá pořizování zvukového záznamu od roku 2004. Původně se zde nahrávala veřejná zasedání v rámci trestního řízení i veřejná jednání ve věcech civilních, v posledních letech, viz odpověď na Vaši žádost sp. zn. Zin 158/2019, se jednalo už jen výhradně o veřejná zasedání v trestních věcech.

Dne 1. 10. 2019 bylo otevřeno nové křídlo budovy Nejvyššího soudu, kde se nachází nová multifunkční místnost, která také bude brzy sloužit jako jednací síň. Ozvučení zde ještě není nainstalováno. Investiční záměr na ozvučení jednací síně (tzv. projekt „uši“ Ministerstva spravedlnosti) byl Nejvyšším soudem podán dne 23. 9. 2019 a dosud je průběžně na základě požadavků ministerstva upřesňován, tedy financování dosud není ze strany Ministerstva spravedlnosti schváleno. Předpokládané náklady na ozvučení jednací síně představují v tomto případě částku přibližně 250.000,- Kč.

Dále se mimořádně může veřejné zasedání (jednání) z kapacitních důvodů konat i ve velkém jednacím sále Nejvyššího soudu. To se například stalo v roce 2017 v mediálně sledované kauze bývalého hejtmana středočeského kraje a současně bývalého ministra zdravotnictví, a to z důvodu vysokého počtu spoluobviněných, jejich obhájců a paralelně též z důvodu enormního zájmu veřejnosti a médií o toto veřejné zasedání. Částečně z důvodu konání tohoto veřejného zasedání a taktéž díky snaze definitivně vyřešit ozvučení velkého sálu pro potřeby zasedání pléna Nejvyššího soudu, shromáždění soudců Nejvyššího soudu, popř. pro potřeby zde konaných seminářů a přednášek, byl v daném roce, konkrétně v měsících květnu a červnu, realizován nákup moderního zvukového vybavení velkého jednacího sálu.

Ad 4) Vám povinný subjekt sděluje, že žádné finanční komplikace, které příkladně uvádíte, nenastaly.

Ad 5) Vám povinný subjekt sděluje, že k původnímu vybavení „dosavadní“ jednací místnosti, kde se začalo s pořizováním zvukových záznamů v roce 2004, bylo nakupováno průběžně a po částech další technické vybavení, po jednotlivých částech a podle aktuální potřeby bylo také následně doplňováno či „aktualizováno“ nákupem novější techniky. Výpočet nákladů na – v období několika let nakupovaného a obměňovaného – vybavení by byl v takovém případě velmi orientační až zkreslující. Povinný subjekt si proto dovoluje uvést částku 170.000,- Kč jako sumu, která byla v roce 2017 vypočtena na základě prvotních odhadů vztahujících se k možné poptávce po renovaci a obměně celého systému ozvučení dosavadní jednací síně. Ačkoli Vám povinný subjekt neposkytuje informaci, která přesně odpovídá dikci Vaší otázky, má za to, že poskytnutím jiného relevantního (relevantnějšího) údaje je smysl Vaší žádosti v tomto bodě naplněn. Ostatně, Nejvyšší soud se chystá ozvučení původní jednací síně obměnit za částku 170.000,- Kč pravděpodobně už v příštím roce.

Dále Vám povinný subjekt ke zmíněné původní jednací síni sděluje, že v roce 2016 byl zapůjčen od Ministerstva spravedlnosti do této místnosti Videokonferenční set POLYYCOM, v pořizovací ceně 255 961,- Kč. Tento slouží k uskutečňování tzv. videokonference, jež je užívána např. k výslechu osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody, popř. k výslechu utajených svědků. I toto zařízení je schopno pořizovat záznam.

Dále Vám povinný subjekt sděluje, že vybavení tzv. velké jednací místnosti (sálu) v roce 2017 stálo Nejvyšší soud 133 290,- Kč.

Dne 1. 10. 2019 nově otevřená multifunkční místnost, kterou lze využít také jako jednací síň, jak již bylo výše uvedeno, není doposud plnohodnotně technicky vybavena, náklady na její ozvučení Nejvyšší soud odhaduje maximálně na 250 000,- Kč.

 

Poučení:

Pokud nesouhlasíte se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde je poskytována informace, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost je třeba podat přímo k povinnému subjektu, který tuto informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Pro přesné určení počátku výše uvedených lhůt Vás povinný subjekt žádá, abyste obratem zpětně potvrdil přijetí tohoto sdělení do e-mailové schránky odesilatele, tj. e-mailové schránky vedoucího oddělení styku s veřejností.


 

S pozdravem

 


Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností, pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona