Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 16/2020


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1, s adresou pro doručování datových zpráv t6tkzme (dále jen „žadatel“), ze dne 20. 1. 2020, sp. zn. Zin 16/2020,

takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost v části označené písm. E), kde je požadován výpis řízení k žadatelem označeným nemovitostem, odmítá, neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové, dosud neexistující, informace (rešerše).


Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 20. 1. 2020 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 16/2020, v následujícím znění:



„Vážená paní, vážený pane,
zdvořile Vás tímto žádáme, ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o sdělení, zda nadepsaný soud eviduje jakékoli dosud pravomocně neukončené řízení:
A) jehož účastníkem je společnost Prime Leader Professionals a.s., se sídlem Branická 213/53, Braník, 147 00 Praha 4, IČO 070 49 102,
B) jehož účastníkem je společnost RG Investment, a.s., se sídlem Vladislavova 250, Pražské Předměstí, 397 01 Písek, IČO 281 44 465,
C) jehož účastníkem je společnost Technologické centrum Písek s.r.o., se sídlem Vladislavova 250, Pražské Předměstí, 397 01 Písek, IČO 279 42 368,
D) jehož účastníkem je společnost Sildat s.r.o., se sídlem náměstí 14. října 1307/2, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 087 13 201,
E) jehož předmětem by byla kterákoli z nemovitostí zapsaná na listu vlastnictví, jež tvoří přílohu této žádosti.“
 
K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží informační žádost o vytvoření nových informací (zde rešerše), je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout, tedy vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Nejvyšší soud nevede speciální seznamy nemovitostí, které byly anebo jsou předmětem jakéhokoli řízení rozhodovaného jeho senáty. Nemá bohužel ani možnost, jak požadované informace získat ze své databáze jednoduchým zadáním označení (např. parcelního čísla nebo čísla popisného) předmětné nemovitosti. Informační systém Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, ze kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (resp. programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

ISNS eviduje pouze údaje o účastnících konkrétních řízení, z povahy věci tak neeviduje (a ani nemá důvod evidovat) údaje o konkrétním předmětu řízení, kterým by mohly být žadatelem uváděné nemovitosti. Údaje o předmětu řízení jsou uváděné pouze v obecné rovině, může se jednat např. o následující typy předmětu řízení: „O zaplacení“, „O nahrazení projevu vůle“, „O zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem“, „O určení vlastnického práva“, „O náhradu škody“, „O určení absolutní neplatnosti právního jednání“, „O vyklizení nemovitosti“, „O určení neplatnosti výpovědi smlouvy o nájmu“, „O zřízení služebnosti“, „O určení neplatnosti zástavního práva“, atd.

Povinný subjekt by tak požadovanou informaci mohl zjistit pouze faktickou kontrolou každé jednotlivé věci (respektive spisu v dané věci vedeného) napadené na Nejvyšší soud v rámci vytipovaných agend rejstříku civilních dovolání (Cdo), což by pro povinný subjekt představovalo nepřiměřené úsilí. Tuto práci by bylo nutno svěřit osobě s právním vzděláním, schopné orientovat se v právních textech. Na uvedeném by nic nezměnila ani skutečnost, že by povinný subjekt nemusel procházet všechna současně vedená (dosud neskončená) dovolací řízení, kterých je přibližně 2.000, ale pouze řízení, která by se z povahy věci mohla vztahovat (obecně) k nemovitosti.

K poskytnutí požadované informace by tak povinný subjekt musel vyvinout nepřiměřené úsilí, které je nutně spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, kdy by musel informace vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z odborných pracovníků soudu.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel specifikoval ve své žádosti, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 16/2020 povinný subjekt částečně vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost v této části odmítl.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o rešerše v databázi rozhodnutí či obecně v ISNS vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování požadavků podle informačního zákona odchýlit.

 

Poučení: Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou informací, které odmítl poskytnout na základě výše uvedeného výroku, poskytuje formou následujícího sdělení.


Nejvyšší soud ve své databázi ke dni 30. 1. 2020 (10:00 hodin) neevidoval žádná řízení (řízení aktuální ani z dřívější doby), ve kterých by mezi účastníky figurovaly žadatelem uvedené společnosti. Vzhledem k tomu, že další (následující) požadovaná informace v rámci předmětné žádosti sp. zn. Zin 16/2020 (seznam řízení) je podmíněna kladnou odpovědí na otázku týkající se existence samotných – v žádosti specifikovaných – soudních řízení u Nejvyššího soudu, pak povinný subjekt takový seznam logicky nevypracovával.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

 

V Brně dne 30. 1. 2020

 

Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona