Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 171/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti A. N. R., nar. XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY (dále jen „žadatelka“), ze dne 3. 11. 2019, sp. zn. Zin 171/2019,


takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona se žádost žadatelky sp. zn. Zin 171/2019 částečně odmítá v celém rozsahu bodu 2 a v části bodu 4 žádosti.


Odůvodnění:

 

Povinný subjekt obdržel dne 3. 11. 2019 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 171/2019, v následujícím znění:


„Dobrý den,

v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám Nejvyšší soud o poskytnutí následujících informací, které jsou součástí správního spisu předsedy Nejvyššího soudu:

1. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), je soudce povinen neprodleně oznámit předsedovi soudu skutečnost, pro kterou je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci. Žádám o poskytnutí informace, kolik oznámení dle § 15 odst. 1 o. s. ř. bylo učiněno soudci Nejvyššího soudu v jednotlivých letech za období 2013 – 2019.

2. Žádám o poskytnutí kopií oznámení učiněných soudci Nejvyššího soudu dle § 15 odst. 1 o. s. ř. v letech 2013 – 2019.

3. Podle § 15 odst. 2 o. s. ř. předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo vyloučeného soudce jiného soudce nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu. Pokud má předseda soudu za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, předloží věc k rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu. Žádám o poskytnutí informace, v kolika případech došlo na základě oznámení soudce dle § 15 odst. 1 o. s. ř. předsedou Nejvyššího soudu k určení jiného soudce či jiného senátu, a to v jednotlivých letech 2013 – 2019.

4. Dále žádám o poskytnutí informace, v kolika případech dospěl předseda soudu k závěru, že nebylo důvodu pochybovat o nepodjatosti soudce a předložil věc k rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu, a to v jednotlivých letech 2013 – 2019. V těchto případech žádám také o poskytnutí kopie přípisu předsedy soudu, který obsahuje uvedení důvodů, proč neshledal pochybnosti o podjatosti soudce.

5. V případech specifikovaných ad 4. žádám dále o poskytnutí spisových značek usnesení, jimiž následně senát Nejvyššího soudu rozhodoval o podjatosti soudce.“

 

K výroku rozhodnutí:



Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Podle § 5 odst. 3 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č.j. 13/2008-SOSV-SP ze dne 24. 7. 2009 je třeba za „rozhodovací činnost soudů“ v souladu s účelem informačního zákona považovat nejen vlastní rozhodování soudů, ale také jejich postup v soudním řízení, viz následující citace předmětného ustanovení (zvýraznění doplněno):

„(3) Za „rozhodovací činnost soudů“ v jiných než trestních věcech je třeba v souladu s účelem zákona považovat nejen vlastní rozhodování soudů, ale také jejich postup v soudním řízení, jejich úkony směřující ke zjištění skutkového stavu věci a úkony účastníků učiněné vůči soudu a ostatním účastníkům řízení v rámci projednávání sporů a jiných právních věcí. Poskytují se však veškeré informace obsažené v rozhodnutích soudů, pokud jejich poskytování není vyloučeno z jiných důvodů. Dále se poskytují údaje organizačně-technického rázu, které se týkají projednávání a rozhodování konkrétního sporu nebo jiné právní věci (např. údaje o tom, zda byl podán návrh na zahájení řízení, není-li poskytnutí této informace v rozporu se zákonem chráněným zájmem, údaje o tom, kdy a kde se bude konat jednání, zda bylo jednání odročeno, zda je rozhodnutí soudu v právní moci nebo zda byl podán proti němu opravný prostředek), anebo obecné údaje o rozhodovací činnosti soudů (např. statisticky zpracovávané údaje, údaje o počtech a druzích projednávaných a rozhodovaných věcí či o počtech starších neskončených věcí).“

V souladu z výše citovaným ustanovením informačního zákona Nejvyšší soud neposkytuje žadatelům informace o jednotlivých dílčích úkonech soudního řízení. Povinný subjekt tak nemůže vyhovět žadatelčině žádosti o poskytnutí kopií oznámení (bod 2 žádosti), ani kopie přípisů předsedy soudu v případě neshledání důvodů vyloučení (viz bod 4 žádosti.)

Citované zákonné omezení práva na informace povinnému subjektu naopak nebrání poskytnutí obecných statistických údajů (v mezích ustanovení § 2 odst. 4 informačního zákona, případně § 17 informačního zákona, blíže viz dále).

Zcela na závěr povinný subjekt vysvětluje, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti nezasílá na žadatelkou uvedenou elektronickou e-mailovou adresu, neboť podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, může správní orgán doručovat na elektronickou adresu účastníka řízení, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Podle § 72 odst. 1 správního řádu musí povinný subjekt doručit rozhodnutí do vlastních rukou, což v případě doručení na žadatelkou udanou elektronickou adresu není zajištěno, neboť žádost neobsahuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uvedená elektronická adresa je zpravidla vyhovující v případě poskytnutí informace, kdy informační zákon klade na povinný subjekt v doručovací fázi méně formálních povinností, avšak nemůže bez jistých pochybností obstát při postupu, který vychází z § 15 informačního zákona, neboť povinný subjekt odesláním písemného vyhotovení rozhodnutí na „běžnou elektronickou adresu“ není schopen hodnověrně prokázat okamžik doručení. Po správní úvaze tak dospěl povinný subjekt k názoru, že žadatelkou udanou elektronickou adresu nemůže pro nesoulad s § 19 odst. 3 správního řádu akceptovat.

 

Poučení:

Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou následujícího sdělení.

Ad 1) a 3) žadatelce povinný subjekt sděluje následující:

Celkem povinný subjekt k 7. 11. 2019 eviduje následující počty oznámení o vyloučení ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“):

Rok 2013 – 21 oznámení, ve 20 případech určen náhradní soudce za soudce vyloučeného

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce by rozhodoval ve věci, v níž by posuzoval případné vlastní pochybení (projednáváno dovolání ve věci žaloby na průtahy v soudním řízení, 12 případů) a dále skutečnost, že věc rozhodoval na nižším stupni (5 případů).

Rok 2014 – 5 oznámení, ve 4 případech určen náhradní soudce

- nejčastějším důvodem byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (2 případy).

Rok 2015 – 10 oznámení, ve všech případech určen náhradní soudce

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (3 případy), dále pak z důvodu osobní znalosti účastníků řízení (3 případy), a dále skutečnost, že daný soudce by rozhodoval ve věci, v níž by posuzoval případné vlastní pochybení (projednáváno dovolání ve věci žaloby na průtahy v soudním řízení, 3 případy).

Rok 2016 - 11 oznámení, ve všech případech určen náhradní soudce

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (5 případů), dále pak z důvodu osobní znalosti účastníků řízení (2 případy).

Rok 2017 – 26 oznámení, ve všech případech určen náhradní soudce

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (9 případů), druhým nejčastějším důvodem byla skutečnost, že by soudce Nejvyššího soudu rozhodoval na nižším stupni skutkově a právně obdobnou věc (5 případů), dále pak z důvodu osobní znalosti účastníků řízení (4 případy).

Rok 2018 – 15 oznámení, ve všech případech určen náhradní soudce

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (5 případů), dále pak z důvodu osobní znalosti účastníků řízení (4 případy).

Rok 2019 – 32 oznámení, ve všech případech určen náhradní soudce

- nejčastějšími důvody byla skutečnost, že daný soudce věc rozhodoval na nižším stupni (13 případů).

Uvedené informace o nejčastějších důvodech pro vyloučení soudce uvádí povinný subjekt nad rámec samotné žádosti o informaci sp. zn. Zin 171/2019. Pokud by žadatelka požadovala poskytnutí úplných statistických údajů v rozsahu projednávané žádosti, musel by povinný subjekt zvážit případnou aplikaci ustanovení § 2 odst. 4 informačního zákona (odmítnutí žádosti z důvodu jejího požadavku na vytvoření nové, dosud neexistující, informace), případně zvážit aplikaci § 17 odst. 1 informačního zákona (hrazení nákladů za tzv. mimořádně rozsáhlé vyjednávání).

Ad 4) a 5) žadatelce povinný subjekt sděluje, že ve dvou případech dospěla předsedkyně soudu k závěru, že nebylo důvodu pochybovat o nepodjatosti soudce a předložila věc podle § 15 odst. 2 o.s.ř. k rozhodnutí tříčlennému senátu Nejvyššího soudu, který vzešel z aktuálně platného rozvrhu práce.

Jednalo se o oznámení ve věci sp. zn. 31 (původně 26) Cdo 3931/2013, vyloučení bylo projednáváno pod sp. zn. 28 Nd 370/2013, a o oznámení ve věci sp. zn. 26 Cdo 1224/2014, vyloučení bylo projednáváno pod sp. zn. 28 Nd 155/2014.

Obě uvedená rozhodnutí o (ne)vyloučení jsou volně dostupná z následujících odkazů:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/6134FDDC948C3FDFC1257EA4001ACE23?openDocument&Highlight=0,

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/618ACE7ECF510526C1257CF2007D99C8?openDocument&Highlight=0,

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 18. 11. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností, pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona