Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 175/2016

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)
Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 7. 11. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informace, která je evidována pod sp. zn. Zin 175/2016. Prostřednictvím této žádosti se domáháte „ …zaslání jmen asistentů (jméno, příjmení, titul, případně funkce) přidělených jednotlivým soudcům občanskoprávního a obchodního kolegia.“ Dále pak žádáte „ …text přijatých opatření ke každoměsíčnímu snižování počtu nedodělků na výše uvedeném kolegiu.“

Povinný subjekt Vám požadované informaci poskytuje v přílohách, ke kterým připojuje tento vysvětlující komentář:

Příloha nazvaná asistentisoudcuOOKZin175.doc obsahuje informaci požadovanou v úvodu žádosti. Aktuálně ke dni 1. 11. 2016 je v ní sumarizován seznam asistentů soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, včetně jejich titulů a jmen soudců, ke kterým byli přiděleni. Seznam neobsahuje funkce, neboť ty jsou dány u všech jako „asistent (konkrétního) soudce“.

Co se týče přijatých opatření ke každoměsíčnímu snižování počtu nedodělků na civilním úseku Nejvyššího soudu, je nejprve třeba na základě porovnávání veřejně dostupných statistik konstatovat neustále rostoucí „produktivitu“ jednotlivých senátů Nejvyššího soudu. Rok od roku se totiž navyšují počty věcí rozhodovaných a rozhodnutých jednotlivými senáty. Podrobnou statistiku lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího soudu zde:
http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Statistiky?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Statistiky&lng=

Vedení Nejvyššího soudu, včetně předsedy Nejvyššího soudu, má přitom pouze omezené možnosti (viz následný komentář a následné přílohy), jak působit na rychlejší rozhodování jednotlivých senátů. Předseda Nejvyššího soudu je totiž především orgánem státní správy soudů, přičemž kompetence předsedy Nejvyššího soudu jsou taxativně vymezeny v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Konkrétní způsoby, jakými předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, jsou vymezeny v § 124 zákona o soudech a soudcích. Dále je nutné zdůraznit, že primárním úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné (srov. § 118 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Správa soudů je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, neboť výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do principu nezávislosti soudů (srov. § 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích a zejména čl. 81 a 82 Ústavy České republiky). Odrazem této zásady je i vyloučení přezkumu postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti z kompetence předsedy soudu (srov. § 164 odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Jinými slovy, ani předseda Nejvyššího soudu nemůže podrobovat testu správnosti či zákonnosti (a tím i rychlosti rozhodování) jakýkoliv úkon senátu Nejvyššího soudu, jehož není členem. Proto ani předseda Nejvyššího soudu nemůže do nezávislosti rozhodování soudců zasahovat žádným způsobem ve smyslu, že by soudcům nařizoval či určoval, jak rychle nebo do kdy musí v jednotlivých věcech rozhodnout (srov. § 79 odst. 2 a § 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Soudcovská nezávislost samozřejmě není absolutní, neboť soudce při svém rozhodování nemůže postupovat libovolně, nýbrž je vázán zákonem (srov. § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

Jak bylo uvedeno výše, ze statistik vyplývá setrvalý nárůst agendy, přičemž počet soudců Nejvyššího soudu zůstává již několik let stejný. Tento nárůst poslední dobou akceleruje i v souvislosti s novelou dovolacího řízení v rámci občanského soudního řádu, účinnou od 1. 1. 2013. Předseda Nejvyššího soudu jako orgán státní správy soudů nemá ani v takovém případě možnost sám z vlastní vůle navyšovat počty soudců, neboť to je v  kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Podle § 120 odst. 2 zákona o soudech a soudcích totiž “Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.“

Ke stanovování počtu soudců pak uvádí § 123 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích toto: „Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu.“

Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. se právě v těchto dnech chystá navštívit ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D. a znovu jej oslovit s žádostí o navýšení počtu soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu od roku 2017 o další dva soudce.

K problematice snižování poštu nedodělků na civilním úseku Nejvyššího soudu a k možnostem zkrátit lhůty dovolacího řízení u Nejvyššího soudu Vám povinný subjekt zasílá přílohy nazvané „Opatření č.1_2015.pdf“ a „Opatření č.2_2015.pdf“, které obsahují konkrétní pokyny předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pro jednotlivé senáty.

Poslední přílohou je dokument nazvaný „VyjádřeníNS ASISTENTI.doc“, prostřednictvím kterého se Nejvyšší soud nedávno vyjadřoval pro server Česká justice k pochybnostem senátorky Elišky Wagnerové k počtu asistentů, přidělených jednotlivým soudcům. Z tohoto vyjádření jednoznačně vyplývá, že právě navyšování počtu asistentů soudců Nejvyššího soudu je jednou z cest, jak „zvýšit produktivitu“ a rychlost rozhodování jednotlivých senátů.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů ode dne doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (elektronické):
asistentisoudcuOOKZin175.doc
Opatření č.1_2015.pdf
Opatření č.2_2015.pdf
VyjádřeníNS ASISTENTI.doc