Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 180/2019


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 


Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 22. 11. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 180/2019, v následujícím znění:

„rád bych požádal o informace, které se týkají zahraničních cest bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Prosím u každé z cest uvést tyto údaje: datum, destinaci, kolik peněz stálo Nejvyšší soud cestovné a ubytování a důvod cesty. Tyto informace prosím uvést za období od 1.1. 2010 do 15. ledna 2015.“

 

Povinný subjekt Vám v návaznosti na Vaše výše uvedené požadavky poskytuje následující informace:

Údaje o datu, destinaci a nákladech na cestovné a ubytování uspořádal povinný subjekt do souhrnné tabulky poskytované v příloze, ve které uvádí tyto informace po jednotlivých letech. Přikládaná tabulka neobsahuje údaje za roky 2014 a 2015, v nichž bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová žádnou zahraniční služební cestu neuskutečnila.

Požadovaná informace o datu, destinaci a nákladech na cestovné a ubytování je pak pro Vaši snadnější orientaci doplněna stručným názvem akce, přičemž podrobnější informace „o důvodu“ každé takto zaznamenané cesty je součástí další zasílané přílohy.

Pro období let 2014 a 2015 povinný subjekt dospěl k závěru, že žádosti vyhovuje sdělením (byť negativní) skutečnosti, tedy že není nutné v této části Vaši žádost odmítat pro neexistenci informace.
Některé části tabulky zůstaly na místě výdajů za dopravu a nocleh prázdné. V případě ubytování to znamená, že bylo buď hrazeno hostiteli anebo se jednalo o jednodenní služební cestu. U dopravy pak v případě, že bylo použito služební vozidlo Nejvyššího soudu, povinný subjekt údaj o nákladech nevyplňoval s konstatováním, že tyto náklady odpovídají ceně pohonných hmot spotřebovaných při této cestě. Povinný subjekt má za to, že i taková odpověď je v daném případě dostačující a dává Vám dostatečný přehled o výdajích za dopravu. Povinný subjekt se domnívá, že takto poskytl požadovanou informaci, aniž by bylo nutno počítat, s odkazem na průměrnou spotřebu daného služebního vozu, konkrétní částku. Ta by byla přitom pouze orientační, neboť by se odvíjela od průměrné spotřeby a ne skutečně spotřebovaného objemu pohonných hmot v rámci dané cesty. Konečně, takový výpočet by znamenal vytváření nové informace a podle informačního zákona by bylo namístě jej odmítnout.

Co se týče důvodu pracovní cesty, pak tyto informace, jak již bylo zmíněno, obsahuje další příloha Souhrnný výtah ze spisů Zin180 2019.pdf, jež je složena ze skenu pozvánek či programů jednotlivých akcí. V jednom případě je podkladem pro objasnění důvodu zahraniční pracovní cesty výpis e-mailové komunikace. Poskytované podklady k těmto cestám jsou součástí řádně vedených spisů sekretariátu předsedy Nejvyššího soudu - „agenda S“.

Pro úplnost si povinný subjekt dovoluje pro Vaše odpovědné posouzení poskytovaných informací zopakovat část obsahu odpovědi na Vaši předchozí žádost o informace evidovanou pod sp. zn. Zin 157/2019, a v některých částech ji aktualizovat o závěry nedávné konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“, a to i z důvodu samostatného publikování této odpovědi na stránkách povinného subjektu v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 informačního zákona, aby tedy i osoby seznamující se s projednávanou žádostí o informace prostřednictvím zveřejněných odpovědí na internetových stránkách Nejvyššího soudu mohly poskytované informace zasadit do patřičného kontextu.

Vzhledem k povaze Vámi zaslaných otázek si dovoluje povinný subjekt na úvod zmínit v širším kontextu i některé další podstatné skutečnosti, které Vám nemusí být dostatečně známy. Jedná se o poněkud obecnější pojednání o tom, jak důležité je setkávat se s představiteli justice na mezinárodní úrovni, aby nedošlo v této oblasti k izolaci České republiky.

Předseda (předsedkyně) Nejvyššího soudu patří k nejvyšším ústavním činitelům naší země. Na svých zahraničních cestách tedy předseda Nejvyššího soudu nereprezentuje jen svoji „domovskou instituci“, tedy Nejvyšší soud, ale současně také celou naši justici, je reprezentantem České republiky. Předseda Nejvyššího soudu ze zákona taktéž disponuje diplomatickým pasem. Předsedové nejvyšších soudů jsou podle diplomatického protokolu hierarchicky řazeni hned za premiéra vlády ČR, tedy například výše než jednotliví členové vlády, ministři. Tomu také odpovídá široké spektrum různých akcí, kam jsou zváni.

Česká justice má nejen v Evropě, ale po celém světě, velmi dobré jméno. (Mj. to před časem potvrdil na říjnovém výročním sněmu Soudcovské unie v Přerově i předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček, když ji opakovaně ve svém projevu označil za nejlepší ze všech zemí postkomunistického bloku; dále též zpráva Evropské komise o stavu soudnictví Scoreboard 2019, i zprávy Scoreboard z let předešlých, řadí českou justici ve vybraných kritériích také nad justici v tak vyspělých zemích jako jsou Francie anebo Německo.) Zcela nedávno, dne 26. 11. 2019, to s odkazem na tyto zprávy o stavu soudnictví konstatovala i úspěšná jednodenní mezinárodní konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“, spolupořádaná ve Valdštejnském paláci v Praze Nejvyšším soudem a Ústavně-právním výborem Senátu Parlamentu ČR. – Na naše nejvyšší soudy (NS, NSS a ÚS) se proto pravidelně s žádostí o spolupráci obracejí různé mezinárodní (nadnárodní) organizace působící v justici anebo zahraniční soudní instituce. Z toho důvodu jsou představitelé našich nejvyšších soudů často zváni na zahraniční cesty, účastní se mezinárodních konferencí a sympózií, recipročně je ze strany řady předsedů nejvyšších soudů ze zahraničí, popř. také řadových soudců, velký zájem o návštěvu Nejvyššího soudu České republiky v Brně.

Díky uznávanému renomé českého soudnictví v zahraničí se taktéž daří obsazovat v tuzemsku pořádané mezinárodní konference uznávanými odborníky z celého světa. Což je zcela jistě příklad nanejvýš pozitivně hodnocených konferencí pořádaných Nejvyšším soudem v letech 2015 (brněnská mezinárodní konference Nejvyšší rada soudnictví: Quo vadis?), v roce 2017 (brněnská mezinárodní konference nazvaná Závaznost soudních rozhodnutí) a v roce 2018 (společná brněnsko-bratislavská mezinárodní konference Nejvyššího soudu České republiky a Nejvyššího soudu Slovenské republiky na téma Nejvyšší soudy v měnící se době). Jistě mezi ně patří také zmíněná pražská mezinárodní konference ze dne 26. 11. 2019 „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“. Povinný subjekt konstatuje, že přítomnost špiček evropské justice a také soudců anebo vysokých úředníků z dalších částí světa na akcích pořádaných Nejvyšším soudem České republiky by jistě nebyla možná bez dlouhodobě a systematicky budovaných užších kontaktů.

Aktuálně se snaží vedení Nejvyššího soudu mj. navázat úzkou spolupráci s novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva, kterým se letos na jaře stal Linos-Alexandr Sicilianos – viz následující odkaz na rozhovor předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala ze dne 29. 11. 2019 pro Českou televizi:

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/219411000371129/titulky

Jestliže se na nejvyšší úrovni pravidelně setkávají hlavy států, nejvyšší představitelé parlamentu nebo ministři, pak je přirozené, že v zájmu co nejefektivnější mezinárodní spolupráce se vzájemně a recipročně navštěvují také předsedové nejvyšších soudů, popř. se tito předsedové účastní společných akcí, kde se setkávají také s nejvyššími představiteli Soudního dvora EU, Evropského soudu pro lidská práva, případně specializovaných soudů jako je Mezinárodní trestní soud v Haagu anebo s představiteli dalších evropských institucí, např. Rady Evropy, Evropské komise, atd. Potřeba kontinuálně udržovat vzájemný kontakt přitom roste s postupující globalizací, v rámci Evropy pak především se snahou o jednotný výklad evropského práva, přesněji právních norem společných pro země Evropské unie.

České soudnictví má díky výše zmiňovaným aktivitám a systematicky budovaným vazbám na „spřátelené instituce“ v zahraničí vždy rychlou zpětnou reakci také na nové trendy ve společnosti, ke kterým soudy jednotlivých zemí musí zaujímat aktuální stanoviska. Příkladem z poslední doby může být debata o způsobech postihu, i v trestní rovině, pro osoby šířící tzv. fake news, resp. „nenávistnou propagandu“, problematika masivní migrace, rozšiřování možností alternativních trestů, otázka zavedení hromadných žalob v českém právním systému, apod. Názory na dané téma si přitom soudní funkcionáři nemusí sdělovat jen osobně při některém z plánovaných setkání, ale často spolu komunikují telefonicky anebo prostřednictvím e:mailu, přičemž takovému jednání, ve kterém si mj. sdělují i citlivé údaje, zcela jistě prospěl předchozí osobní kontakt obou zúčastněných a z něj plynoucí vzájemná důvěra.

Povinný subjekt si obecně dovoluje upozornit na zahraniční cesty jiných vysokých ústavních činitelů České republiky a počty členů takových delegací. V té souvislosti je dobré si připomenout, že zahraniční cesty představitelů Nejvyššího soudu jsou realizovány ve velmi omezeném počtu účastníků, často služebními automobily anebo běžnými leteckými linkami, a to výhradně v ekonomické třídě, popř. i v letadlech tzv. nízkonákladových společností.

Pokud se povinný subjekt zmínil o letecké přepravě na služební cesty, pro úplnost je třeba doplnit také informace o dopravě, která se uskutečňuje služebním vozem předsedy, popř. místopředsedy Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu má ze zákona nárok na služební vozidlo, které může využívat nejen ke služebním, ale i „soukromým“ cestám, a to jak s řidičem, tak i bez něj. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb. přitom neobsahuje žádné omezení. Předseda Nejvyššího soudu má tak ze zákona právo využívat služební vozidlo (s řidičem i bez řidiče) ve stejném rozsahu jako například prezident republiky, předseda vlády, předseda Ústavního soudu, jednotliví členové vlády, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a další významní funkcionáři výslovně uvedení v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Obdobně jsou v zákoně č. 236/1995 Sb. uvedeny konkrétní aspekty využívání služebního vozidla místopředsedou Nejvyššího soudu.


Pro získání uceleného přehledu o aktivitách Nejvyššího soudu „ve styku se zahraničím“ Vás upozorňuje povinný subjekt dále na tiskové zprávy na stránkách www.nsoud.cz, které podrobně mapují různé zahraniční návštěvy v sídle Nejvyššího soudu v Brně a vybrané zahraniční služební cesty soudců a zaměstnanců Nejvyššího soudu. I z tohoto důvodu jsou na webových stránkách přístupné tiskové zprávy zpětně až do roku 2010. Povinný subjekt doporučuje prohlédnout si podrobně tyto tiskové zprávy, protože mimo jiné informují taktéž o desítkách uskutečněných návštěv zahraničních představitelů justice v sídle Nejvyššího soudu či obecně v České republice, popřípadě o návštěvách některých zahraničních velvyslanců, které předsedkyně anebo předsedové Nejvyššího soudu v minulosti přijali.

Dalším zdrojem informací o kontaktech Nejvyššího soudu se zahraničím je zcela jistě pravidelně vydávaný Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva (dříve zahraničního oddělení) Nejvyššího soudu, taktéž dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu, každoročně vydávaná výroční zpráva, publikovaná na webu Nejvyššího soudu v elektronické podobě, popř. elektronický čtvrtletník Nejvyššího soudu AEQUITAS, dostupný tamtéž. Od roku 2016 je nejvyšší soud aktivní taktéž na sociálních sítích Twitter a Linkedin, od roku 2018 též na Instagramu.

 
Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Pro přesné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt žádá, abyste obratem potvrdil přijetí tohoto sdělení do e-mailové schránky, odkud Vám povinný subjekt informaci zasílá.

 
S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona
 
Přílohy (elektronické): Souhrnný výtah ze spisů Zin180 2019.pdf
Soupis zahraničních cest Zin180 2019.xls

SouhrnnývýtahzespisůZin1802019.pdf

SoupiszahraničníchcestZin1802019.pdf