Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 18/2018

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)
Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 7. 2. 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 18/2018, ve které požadujete sdělení „jakou práci pro Nejvyšší soud odvádí P. L., tedy konkrétně jaký zde má P. L. úvazek, jaké úkoly v posledním roce pro NS vykonal, do jaké platové třídy je zařazen a jakou má pracovní dobu.“ Následně jste byl výzvou dne 12. 2. 2018 vyzván k doplnění povinných náležitostí žádosti, tedy sdělení adresy místa trvalého pobytu nebo adresy bydliště a adresy pro doručování. V doplnění žádosti ze dne 18. 2. 2018 jste doplnil požadované údaje a zároveň jste vzal Vaši žádost částečně zpět v rozsahu požadavku na sdělení platové třídy P. L.

Povinný subjekt Vám v odpovědi poskytuje tyto informace:
V příloze Vám povinný subjekt zasílá elektronickou kopii pracovní náplně P. L., kterou podepsal v den nástupu do zaměstnání u Nejvyššího soudu a která po celou dobu trvání pracovního poměru nedoznala žádných změn.
Povinný subjekt dále uvádí, že úvazek P. L. byl dohodnut na 20 hodin týdně (poloviční úvazek). Pracovní doba zaměstnanců je u Nejvyššího soudu aktuálně upravena Čl. 16 Pracovního řádu, vydaného s účinností od 15. 6. 2017. Ten v odst. 1 uvádí: „Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají. Pracovní doba je rovnoměrně rozložena do pětidenního pracovního týdne takto: pondělí-pátek 7:30 – 16:00. Začátek a konec pracovní doby uklízeček se stanoví: 6:00 – 14:30. V rámci tohoto rozvržení je poskytnuta vždy pracovní přestávka na jídlo a oddech v délce 30 minut, nejpozději však po 6 hodinách nepřetržité práce.“ Pracovní doba P. L. odpovídá příslušnému ustanovení Pracovního řádu.
Nejvyšší soud se dlouhodobě potýká s nedostatečnou kapacitou svého sídla, což například nutí správu soudu najímat detašovaná pracoviště v bytech nedaleko hlavní budovy soudu. Mj. také proto mohou vybraní zaměstnanci, nejčastěji asistenti soudců anebo poradci, se souhlasem svého nadřízeného, vykonávat práci rovněž z domu (obecně z místa mimo sídla Nejvyššího soudu). Za tímto účelem mají k dispozici tzv. vzdálené plnohodnotné přístupy do soudních databází a také komerčních databází judikatury, jakými jsou např. ASPI anebo Beck online. To je také případ P. L.
¨
P. L. se v posledním roce podílel na analyzování rozhodovací činnosti okresních, krajských a vrchních soudů ČR ve vztahu k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. Z této analytické činnosti byly v roce 2017 vyhotoveny celkem 4 sborníky, které slouží pro interní potřebu resortu justice. Dále P. L. rovněž vypracoval projekt zabývající se současným a možným budoucím stavem občanského soudního řízení, na nějž by mohla být v budoucnu navázána konference k danému tématu, pořádána Nejvyšším soudem.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Pro přesné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi obratem zpětně potvrdil odesílateli.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona

Příloha (elektronická): PracovnínáplňP.L.docx