Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 18/2020

Sdělení o odložení části žádosti o poskytnutí informace podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“); Výzva k upřesnění žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona; Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 21. 1. 2020 Vaše tři podání, jež byla výslovně označena jako žádosti podle informačního zákona. Vzhledem k tomu, že byla tato podání doručena v krátké době po sobě a zároveň i vzhledem k povaze žádostí, kdy se ve všech podáních domáháte obdobných informací, byla tato podání spojena do jediného řízení pod spisovou značku Zin 18/2020.

Jednotlivá podání byla v elektronické podatelně povinného subjektu zaevidována pod následujícími čísly: 685/2020, 706/2020 a 710/2020 v tomto znění (podtržení doplněno povinným subjektem):

- Podání č. 685/2020

„Předmět: Žádost o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Nejvyšší soud ČR

předseda soudu

Vrchní soud v Praze

předseda soudu

Městský soud v Praze

předseda soudu

Obvodní soud pro Prahu 8

předseda soudu

Žádost o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Uveďte datum a čas kdy byla provedena rekonstrukce spisu pod sp.zn.:0 P 35/2012 s odkazem na ustan.§200 a §200a VKŘ, kdy byl vyhotoven protokol o provedení rekonstrukce spisu datum a čas, kdy byl vyhotoven spisový přehled na čísla listu spisu 1 až 10.029 datum a čas, kdy byl vyhotoven spisový přehled na čísla listu spisu 10.029 až do konce spisu ke dni 21.1.2020 datum a čas, kdy byl vrácen spis soudu prvního stupně, po projednání odvolání a vyhotovení rozsudku (během 3 dnů po jeho vyhlášení již ke dni 16.1.2020 dle databáze Min.sprav.ČR Infosoud) ve věci pod sp.zn:28 Co 379/2019 (potvrzení zákazu styku otce s nezl. dětmi za naprosté ignorace babičky prarodiče nezl. H. R. nar.XY), jaké poslední číslo listu spisu má spis ke dni 21.1.2020 kdy byl vrácen spis z odvolacího soudu, sdělte počet výzev, datum a čas, otce nezl. k zajištění si svých povinností ze strany obecného soudu a k provedení vyhotovení kompletního spisového přehledu v souladu s VKŘ a zákonem o archivnictví a sdělte jaká opatření přijal příslušný obecný soud, resp. předseda soudu resp. jaká zákonná či jiná opatření přijal předseda soudu nadřízeného stupně s odkazem na ustan.§123 až §128 zák.č.6/2002 Sb., zejména ve smyslu kárných opatření?

Přednostně žádám o informace na e.mail: XY@seznam.cz

V Praze dne 21.1.2020

T. R., nar. XY

XY“

- Podání č. 706/2020:

Předmět: Žádost č.2 o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Nejvyšší soud ČR


předseda soudu
Vrchní soud v Praze
předseda soudu
Městský soud v Praze
předseda soudu
Obvodní soud pro Prahu 8
předseda soudu

Žádost č. 2 o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Sdělte kolik bylo podáno ve věci pod sp.zn.:0 P 35/2012 žalob pro zmatečnost, který zákonný soudce a pod jakou sp.zn. v souladu s rozvrhem práce každou konkrétní věc vyřizuje a s jakým výsledkem a jaké procesní úkony byly učiněny každé jednotlivé žaloby pro zmatečnost každým konkrétním zákonným soudcem?

Platí pro soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 ustan.§14 odst.3 o.s.ř.? V případě že nikoliv sdělte zákonné důvody k tomu přoč se ke dni 9.1.2020 nacházely originály žalob pro zmatečnost ve spisu pod sp.zn.:0 P 35/2012, soudce Miloslava Sládka, který je z rozhodování a projednávání věci vyloučen?

Sdělte kdy byla podána dovolání, datum a čas, ve výše uvedené věci a kdy, datum a čas, byla tato dovolání předložena s předkládacími zprávami k projednání a rozhodnutí Nejvyššímu soudu ČR?

Nad rámec svých povinností žadatel o informace uvádí, že ve výše uvedené věci bylo podáno nejméně 13x žalob pro zmatečnost a nejméně 4x dovolání, jako mimořádné opravné prostředky, dosud bez jakéhokoliv výsledku a právního dopadu ve věci samé a nápravy nezákonného a protiústavního stavu, když v bližším žadatel o informace odkazuje na jeho trestní oznámení a celý obsah tohoto podání ze dne 12.12.2019, soudům a správám obecných soudů známé z úřední činnosti v příloze žádosti.

Sdělte jaká opatření ve smyslu kárného podnětu či řízení, či jiná zákonná nebo jiná než zákonná opatření, učinili předsedové výše uvedených soudů nadřízených stupňů?

Přednostně žádám o informace na e.mail: XY@seznam.cz

V Praze dne 21.1.2020

T. R., nar. XY



Přílohu podání č. 706/2020 tvořil úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 12. 12. 2019. Po obsahovém prozkoumání dospěl povinný subjekt k závěru, že tato příloha mu byla zaslána jako čistě ilustrativní, pouze k doplnění kontextu žádosti. Jelikož uvedený text přílohy neobsahoval vůči povinnému subjektu žádné otázky či jiné požadavky, byla ze strany povinného subjektu tato část podání pouze vzata na vědomí a ponechána ve spisovém materiálu bez nutnosti jejího formálního odložení.

- Podání č. 710/2020:

Předmět: Žádost č.3 o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Nejvyšší soud ČR


předseda soudu
Vrchní soud v Praze
předseda soudu
Městský soud v Praze
předseda soudu
Obvodní soud pro Prahu 8
předseda soudu

Žádost č.3 o informace ze dne 21.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

V kolika případech vyhlásil rozsudek ve věci samé a vydal (vyhotovil) písemné rozhodnutí, (tak jako se tomu stalo ve věci pod sp.zn.:28 Co 379/2019 MS v Praze, 0 P 35/2012 OS P8, při vyhlášení rozsudku dne 13.1.2020 a vyhotovení písemného rozhodnutí ke dne 16.1.2020, viz. infosoud databáze Ministerstva spravedlnosti ČR) každý výše uvedený obecný soud ve všech řízeních tedy v civilních, trestních, správních a dalších věcech, v rozmezí 3 dnů?

Přednostně žádám o informace na e.mail: XY@seznam.cz

V Praze dne 21.1.2020

T. R., nar. XY


 
Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že „(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Z důvodu rozsahu Vašich podání povinný subjekt nezkopíroval do sdělení o odložení odkládané části (jako běžně činí), nýbrž jednotlivé části odlišil jiným, podle povinného subjektu taktéž srozumitelným způsobem (odkládané části žádosti byly povinným subjektem výše podtrženy) a dále níže rekapituluje jednotlivé, povinným subjektem odkládané, pasáže.

Ve své žádosti sp. zn. Zin 18/2020 požadujete z větší části informace, které nejsou v působnosti Nejvyššího soudu. Konkrétně v podání č. 685/2020 požadujete informace k (obsahu) spisu, který je veden pod sp. zn. P 35/2020, jenž není vedena u Nejvyššího soudu. Tato skutečnost plyne už ze záhlaví i samotné formulace žádosti o informace, která je primárně adresovaná Obvodnímu soudu pro Prahu 8, případně Městskému soudu v Praze. Rovněž Váš dotaz na přijatá opatření výslovně adresujete na předsedu „obecného“ soudu (tedy předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 8), respektive předsedovi soudu nadřízeného stupně, tedy Městskému soudu v Praze.

Rovněž i v rámci podání č. 706/2020 požadujete informace, které se nenacházejí v působnosti povinného subjektu (opět se převážně jedná o dotazy k věci projednávané pod sp. zn. P 35/2012). Dále i Vaše otázka „Platí pro soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 ustan.§14 odst.3 o.s.ř.“ nespadá do působnosti povinného subjektu, jelikož Nejvyšší soud nemá pravomoc a působnost poskytovat právní rady či analýzy mimo svoji zákonnou rozhodovací pravomoc vymezenou výše citovaným ustanovením zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

V působnosti povinného subjektu nejsou ani informace, kdy byla v uvedené věci podána dovolání, jelikož dovolání se podává prostřednictvím soudu prvního stupně. Povinný subjekt takovými informacemi nedisponuje i z důvodu, že se u něho nenachází příslušný procesní spis, který by tyto informace mohl obsahovat. Ze stejného důvodu není v působnosti Nejvyššího soudu dispozice s informacemi o obsahu spisu, respektive o důvodech, proč některá podání byla do tohoto spisu zařazována a proč. V působnosti Nejvyššího soudu nejsou ani informace o opatřeních, která v této věci přijali předsedové Vrchního soudu v Praze a také Městského soudu v Praze. K otázce, jaká opatření učinil předseda Nejvyššího soudu, viz dále.

Mimo působnost povinného subjektu také spadá Vaše podání č. 710/2020, a to ve vztahu k Vrchnímu soudu v Praze, Městskému soudu v Praze a Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Nejvyšší soud z povahy věci nedisponuje statistickými informacemi o rozhodovací činnosti těchto soudů. Ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, uvádí „Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení“. – V působnosti Nejvyššího soudu tedy není vydávání správních rozsudků (či případně usnesení) ve smyslu soudního řádu správního (správní rozsudky jsou toliko vydávány krajskými soudy a Nejvyšším správním soudem).

Je tedy zřejmé, že ve výše označených částech Vaše žádost obsahově nesměřuje na povinný subjekt – Nejvyšší soud. Povinný subjekt předpokládá, že účelem těchto částí Vaší žádosti nebylo poskytnutí informací ze strany Nejvyššího soudu (požadováno bylo toliko „vzetí na vědomí“, či případně bylo předpokládáno vykonání určitého „dozoru“ či „dohledu“), nicméně i takto formulované žádosti musejí být povinnými subjekty vyřizovány v souladu s informačním zákonem. Povinný subjekt – jako prvostupňový správní orgán – navíc ani nemůže jakkoli zasahovat do samostatného výkonu působnosti jiných povinných subjektů v rámci jimi vedených řízení podle informačního zákona.

Jelikož částečně požadujete informace mimo působnost Nejvyššího soudu a Nejvyšší soud nemá zároveň žádný zákonný důvod, proč by měl těmito informacemi disponovat, proto je ani nemá k dispozici, žádost sp. zn. Zin 18/2020 podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona se částečně odkládá.

 

Poučení:

Pokud s uvedeným způsobem vyřízení části Vaší žádosti nesouhlasíte, je možné proti odložení žádosti podat žalobu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, a to do dvou měsíců ode dne doručení tohoto sdělení (§ 72 odst. 1 tohoto zákona).

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odložení rozhodl výše uvedeným sdělením o odložení, a informací, které potřebuje prostřednictvím Vaší reakce na níže uvedenou výzvu upřesnit, poskytuje formou následujícího sdělení.

K Vaší žádosti z podání č. 706/2020 Vám povinný subjekt aktuálně sděluje, že ve věci sp. zn. 0 P 35/2012 Nejvyšší soud neeviduje žádné dovolací řízení, pouze řízení sp. zn. 29 Nd 217/2019, tedy řízení týkající se rozhodování o námitce podjatosti. V této věci bylo vydáno usnesení dne 7. 8. 2019. Povinný subjekt má za to, že Vaší žádosti vyhovuje sdělením této (byť negativní) skutečnosti, tedy že není namístě v této části žádost odmítat pro neexistenci informace.

K Vaší žádosti „jaká opatření učinil předseda Nejvyššího soudu“ Vám povinný subjekt sděluje, předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu soudu, a to konkrétně na základě zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, pouze u Nejvyššího soudu. Z uvedeného plyne, že v působnosti (kompetenci) předsedy Nejvyššího soudu je výkon státní správy pouze Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu tak nemůže libovolně zasahovat do výkonu státní správy soudů, která je vykonávána jiným oprávněným (soudním) subjektem. Z povahy věci tak ani nemůže přijímat žádná „opatření“ k záležitostem, které se nenacházejí v jeho působnosti.

Předseda Nejvyššího soudu je nicméně „obecným“ kárným žalobcem, který je ve smyslu § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, který je oprávněný podat kárný návrh na „proti kterémukoliv soudci tohoto (Nejvyššího – pozn. povinného subjektu) soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,“.

Na základě pověření předsedy Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, byl místopředseda Nejvyššího soudu pověřen „vyřizováním podnětů na zahájení kárných řízení proti soudcům soudů 1. a 2. stupně, “ (příloha č. 2 organizačního řádu Nejvyššího soudu). Prvotní šetření (důvodnosti) návrhu přezkoumává místopředseda Nejvyššího soudu, který následně seznamuje s konkrétním případem předsedu Nejvyššího soudu.



Z nedávné doby lze např. zmínit řízení vedené pod sp. zn. Sm 277/2019, jehož předmětem byl „Podnět k zahájení kárného řízení s předsedou a místopředsedou Obvodního soudu pro Prahu 8“. V tomto řízení Vám odpovídal místopředseda Nejvyššího soudu, JUDr. Roman Fiala. Konkrétně v odpovědi ze dne 19. 12. 2019 uvádí následující:

„Dále uvádíte, že je Vaše podání podnětem k zahájení kárného řízení. Dovoluji si Vám v tomto ohledu zopakovat, že podnět pro podání návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti se soudcem, je prostředkem, který má být využíván ve zcela výjimečných případech, kdy existuje důvodné podezření na spáchání kárného deliktu dotyčným soudcem. Ani po podání takového podnětu však pisateli nevzniká právní nárok na podání návrhu na zahájení kárného řízení, což je prostředkem ultima ratio, který mohou využít pouze oprávněné subjekty, jmenované v rámci ustanovení § 8 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. Z Vašich podání je však zřejmé, že k žádnému porušení povinností soudce takové intenzity nedošlo.

Vašimi přípisy opakovaně vyjadřujete nesouhlas s vedením řízení a rozhodováním ve věcech nacházejících se ve sféře Vašeho zájmu. Předseda ani místopředseda Nejvyššího soudu však nejsou oprávněni bez dalšího na základě takovýchto přípisů zasahovat do probíhajících soudních řízení, ani měnit nebo rušit rozhodnutí v takových řízeních již vydaná. Napadání všech osob, které se Vašimi přípisy zabývají, pak není cestou, kterou byste se měl v rámci rozumného uplatňování svých práv vydat.

Dále si Vás dovoluji opakovaně informovat, že v případě, kdy nesouhlasíte s vyřízením stížnosti předsedou soudu první instance, se můžete v souladu s ustanovením § 170 obrátit na příslušný krajský soud. Nejvyšší soud k vyřízení takovéto stížnosti není oprávněn.“

Dále viz např. odpověď místopředsedy Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019 sp. zn. Sm 248/2019:

„Vaše současné podání, které označujete jako stížnost a podnět k zahájení kárného řízení s předsedou Městského soudu v Praze, JUDr. Liborem Vávrou, je svým obsahem i charakterem obdobné, jako Vaše podání evidovaná pod sp. zn. Sm 200/2019, Sm 209/2019 a Sm 229/2019. V rámci vyřizování těchto spisových materiálů jsem Vás již zpravil o pravidlech upravujících stížnosti dle zákona o soudech a soudcích, i o principech, které zastřešují oblast kárných řízení se soudci. Také jsem Vás informoval, že pokusy o zahájení kárných řízení s různými soudci, kteří korektně vyřizují Vaše nesčetná podání, byť k Vaší nespokojenosti, není cestou, kterou byste měl k výkonu Vašich práv využít. Předmětné informace jsou přímo aplikovatelné i na tento případ, proto si dovoluji odkázat na mé předchozí odpovědi do výše uvedených spisových značek.“

Z výše uvedeného má povinný subjekt za dostatečné, že Vaše podání (kárné podněty) byly ze strany Nejvyššího soudu, respektive jeho místopředsedy, řádně prošetřeny, nicméně nebyly shledány jako důvodné. O řešení těchto Vašich podnětů byl přitom předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal místopředsedou JUDr. Romanem Fialou opakovaně informován.

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

 

Výzva k upřesnění žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona


Podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona „v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve (povinný subjekt) žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti.

Z Vaší žádosti sp. zn. Zin 18/2020 není zcela zřejmé, jakých informací se domáháte v rámci podání č. 710/2020 v části, která nebyla povinným subjektem odložena a která nebyla ani vyřízena poskytnutím informací (viz výše). Konkrétně není zřejmé, za jaké období požadujete poskytnutí informací o době nutné pro vyhotovení písemného odůvodnění rozsudku v civilní nebo trestní věci (v žádných „dalších věcech“ nejsou Nejvyšším soudem rozsudky ve smyslu trestního řádu či občanského soudního řádu vydávány).

Proto Vás povinný subjekt podle § 14 odst. 5 písm. b) informačního zákona vyzývá k upřesnění Vaší žádosti sp. zn. Zin 18/2020, ke specifikaci období (časového úseku), za něž požadujete poskytnutí informací o dobách nutných pro vyhotovení písemného odůvodnění rozsudků v civilních a trestních věcech u Nejvyššího soudu.

Povinný subjekt považuje za důležité v té souvislosti předznamenat, že i po vyžadovaném upřesnění žádosti z Vaší strany, se jako pravděpodobný jeví ze strany Nejvyššího soudu následný postup podle § 17 odst. 1 informačního zákona, tedy vyčíslení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání. Rozsah vyhledávání se bude zcela jistě odvíjet od rozsahu časového úseku, za nějž bude informace požadována.

Zcela na závěr povinný subjekt uvádí, že na základě specifické povahy Nejvyššího soudu, respektive jeho rozhodování o mimořádných opravných prostředcích, při jejichž vyřizování Nejvyšší soudu sjednocuje judikaturu po právní stránce, nelze poskytované informace (dobu, za jak dlouho po rozhodnutí je vypracována definitivní podoba rozsudku, tedy jeho kompletního odůvodnění) bez dalšího srovnávat s jinými soudy soudní soustavy.

Pro úplnost povinný subjekt informuje, že trestní řád stanovuje senátu lhůtu 20 dnů (myšleno pracovních) od rozhodnutí (§ 129 trestního řádu), následuje pak lhůta 10 dnů pro kancelář senátu určená ke kontrole a vypravení rozhodnutí. V mimořádných případech lze ale se souhlasem předsedy kolegia tuto lhůtu senátu prodloužit. Ustanovení § 158 občanského soudního řádu obsahuje pro odeslání finálního rozhodnutí ze soudu lhůtu 30 dnů (pracovních) od data vyhlášení. V praxi civilního kolegia Nejvyššího soudu je k vypracování písemného odůvodnění stanovena lhůta 25 dnů, zbývajících 5 dnů slouží pro soudní kancelář k vypravení spisu z Nejvyššího soudu.

 

Poučení:

Pokud žádost neupřesníte do 30 dnů ode dne doručení této výzvy, bude rozhodnuto o odmítnutí dané části žádosti o poskytnutí informace. V případě, že žádost upřesníte, bude tato zbývající část Vašeho podání vyřízena ve lhůtách daných informačním zákonem, tedy do 15 dnů od upřesnění.

Pro správné určení počátku výše uvedených lhůt Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí tohoto elektronického sdělení a výzvy obratem zpětně potvrdil do e-mailu odesílatele.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona