Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 190/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. F. Š., (dále jen „žadatel“), ze dne 2. 12. 2016, sp. zn. Zin 190/2016,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele v bodě 3, konkrétně požadavek označený jako „generálie vedoucích pracovníků podle úseků“ částečně o d m í t á . To znamená, že nebudou poskytnuty níže specifikované osobní údaje předsedy Nejvyššího soudu, místopředsedy Nejvyššího soudu a těch vedoucích úseků Nejvyššího soudu, kteří k poskytnutí svých osobních údajů nedali souhlas. Konkrétně:
- u předsedy Nejvyššího soudu prof.  JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. nebudou poskytnuty údaje o bydlišti, bude poskytnuto pouze datum narození
- u místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy nebudou poskytnuty údaje o bydlišti, dni a měsíci narození, bude poskytnut pouze ročník narození
- u předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia JUDr. Vladimíra Kůrky nebudou poskytnuty údaje o přesné adrese bydliště, bude pouze poskytnut údaj o městě, kde se nachází jeho bydliště a bude poskytnuto celé datum narození
- u předsedy trestního kolegia JUDr. Františka Púryho, Ph.D. nebudou poskytnuty údaje o dni, měsíci a roce narození, ani údaje o bydlišti
- u ředitele správy Ing. Romana Krupicy nebudou poskytnuty údaje o dni, měsíci a roce narození, ani údaje o bydlišti
- u bezpečnostního ředitele Antonína Uhlíře nebudou poskytnuty údaje o dni, měsíci a roce narození, ani údaje o bydlišti
- u  ředitele kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Mgr. Aleše Pavla nebudou poskytnuty údaje o dni a měsíci narození a dále nebudou poskytnuty údaje o přesné adrese bydliště, poskytnut bude pouze údaj o městě, kde se nachází jeho bydliště a ročník narození
- u ředitelky kanceláře místopředsedy Nejvyššího soudu Mgr. Blanky Láníčkové nebudou poskytnuty údaje o dni, měsíci a roce narození, ani údaje o bydlišti
- u vedoucí úseku soudních agend Hany Strakové nebudou poskytnuty údaje o bydlišti, bude pouze poskytnuto datum narození

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 2. 12. 2016 žádost podle Informačního zákona sp. zn. Zin 190/2016, ve které se žadatel domáhá poskytnutí souboru informací, jež specifikoval v pěti jednotlivých bodech.
V souvislosti s body 1, 2, a 5 žádosti vyzval povinný subjekt v souladu s § 17 odst. 1 Informačního zákona dne 15. 12. 2016 žadatele k zaplacení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, přičemž poskytnutí informací v bodech 1, 2 a 5 předmětné žádosti je podmíněno zaplacením stanovené úhrady. Žadatel o tom byl řádně poučen.

Zároveň (spolu s výše uvedenou výzvou) bylo žadateli sděleno následující: „Ostatní požadované informace, kterých se domáháte v rámci bodů 3 a 4 žádosti sp. zn. Zin 190/2016 ze dne 2. 12. 2016, budou poskytnuty buď zdarma (délka vyhledání poskytnutých informací po zaokrouhlení „dolů“ nepředstavovala v těchto bodech či jejich částech ani jednu čtvrthodinu) anebo k nim (jejím částem) vydá povinný subjekt rozhodnutí v termínu daném § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona, tedy do 15ti dnů od data podání žádosti.

Bod 3 předmětné žádosti konkrétně zní: „3. Jaká je organizační struktura soudu, management, generálie vedoucích pracovníků podle úseků, jejich kompetence a pracovní náplň“.

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od vybraných subjektů těchto údajů (od předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu a od všech vedoucích úseků Nejvyššího soudu) souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky dané § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Povinný subjekt přitom při zpracovávání odpovědí k žádosti sp. zn. Zin 190/2016 vyvinul dostatečné úsilí k tomu, aby souhlas jednotlivých vedoucích úseků Nejvyššího soudu získal. A to tím, že je všechny individuálně písemně oslovil. S ohledem na výše uvedené nemůže povinný subjekt zpracovávat osobní údaje, s jejichž zpracováváním (předáním, šířením) subjekty údajů nesouhlasí, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. V části níže, kde povinný subjekt poskytuje žadateli osobní údaje osob, ke kterým získal od těchto subjektů údajů souhlas s poskytnutím, budou vynechány ty osobní údaje, s jejichž poskytnutím jednotliví vedoucí úseků Nejvyššího soudu, předseda Nejvyššího soudu a místopředseda nejvyššího soudu nesouhlasí. Nejvyšší soud tak při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 190/2016 ze dne 2. 12. 2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona
Vzhledem k výše uvedenému rozhodnutí poskytuje povinný subjekt informace v bodě 4 žádosti sp. zn. Zin 190/2016 ze dne 2. 12. 2016 a částečně poskytuje informace rovněž v bodě 3 žádosti sp. zn. Zin 190/2016 ze dne 2. 12. 2016, s výjimkou těch informací, ke kterým bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

Bod 3. žádosti:
Dotaz: „3. Jaká je organizační struktura soudu, management generálie vedoucích pracovníků
podle úseků, jejich kompetence a pracovní náplň.“
V odpovědi na dotaz „jaká je organizační struktura soudu“ zasílá povinný subjekt organizační schéma Nejvyššího soudu platné od 1. 1. 2016 až doposud:



Vedením Nejvyššího soudu a vedením jednotlivých úseků (viz organizační schéma, kde jsou jednotlivé úseky soudu označeny šedým pozadím) jsou pověřeni:

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., předseda Nejvyššího soudu, nar. 24. 9. 1953
JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu, nar. 1965
JUDr. Vladimír Kůrka, předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, nar. 1. 4. 1948, bydliště Písek
JUDr. František Púry, Ph.D., předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu
Ing. Roman Krupica, ředitel správy Nejvyššího soudu
Antonín Uhlíř, bezpečnostní ředitel Nejvyššího soudu
Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu, nar. 1977, bydliště Brno
Mgr. Blanka Láníčková, ředitelka kanceláře místopředsedy Nejvyššího soudu
Mgr. Hana Straková, vedoucí úseku soudních agend Nejvyššího soudu, nar. 25. 1. 1964

Generálie (osobní údaje), které jsou u výše jmenovaných vedoucích úseků a dále u předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu poskytnuty, jsou údaji, s jejichž nakládáním (dalším šířením) tyto osoby daly souhlas. S poskytnutím ostatních osobních údajů o své osobě (generálií) tyto subjekty údajů nesouhlasily (viz výrok rozhodnutí).

Co se týká dotazu žadatele na kompetence a pracovní náplně výše uvedených soudců nebo vedoucích úseků soudu, pak je potřeba rozlišit soudce a zaměstnance Nejvyššího soudu. Soudci totiž nepodepisují po přidělení k Nejvyššímu soudu dokument nazvaný „pracovní náplň“, ale jejich povinnosti jsou dány po jmenování do funkce příslušnými ustanoveními zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, popř. Jednacím řádem Nejvyššího soudu.

Předseda Nejvyššího soudu je orgánem státní správy soudů. Konkrétní způsoby, jakými předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, jsou vymezeny v § 124 zákona o soudech a soudcích:

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že
a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,

b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu
f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,
h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,
a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

Místopředseda Nejvyššího soudu se podílí na výkonu správy a soudnictví zejména tím, že zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti a v době přítomnosti předsedy vykonává ty pravomoci, jimiž je předsedou pověřen. Z pověření předsedy Nejvyššího soudu vyřizuje úsek místopředsedy soudu stížnosti evidované podatelnou (rejstřík Sm), rejstřík ústavních stížností, má za úkol shromažďovat připomínky soudců Nejvyššího soudu k nově připravovaným zákonům v rámci oficiálních připomínkových řízení, je mu podřízeno oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR.
Kompetence předsedů kolegií jsou dány Jednacím řádem Nejvyššího soudu, ve znění změn, které nabyly účinnosti 1. ledna 2008 a 1. 9. 2016. Konkrétně jsou vyjmenovány v Čl. 13 a Čl. 14:

Čl. 13
Předseda kolegia zejména
a) organizuje a řídí činnost kolegia a kanceláře kolegia,
b) rozhoduje ve sporných případech o přidělení věci do senátu,
c) sleduje pravomocná rozhodnutí senátů kolegia a upozorňuje je na rozpory,
d) svolává a řídí zasedání a pracovní porady kolegia, stanoví program jednání, a zabezpečuje
a kontroluje plnění přijatých závěrů,
e) navrhuje kolegiu na základě pravomocných rozhodnutí soudů zaujetí stanoviska,
f) vyrozumívá předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu o zasedání kolegia,
g) předsedá senátu nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce,
h) předává předsedovi Nejvyššího soudu podklady k sestavení rozvrhu práce.
Předsedu kolegia zastupuje rozvrhem práce určený zástupce a není-li to možné, předsedou
kolegia pověřený předseda senátu téhož kolegia.
Před přijetím opatření, které snese odkladu, předseda kolegia umožní, aby se ti, jichž se opatření
týká, mohli k němu předem vyjádřit.

Čl. 14
Předseda kolegia je povinen k návrhu předsedy Nejvyššího soudu nebo velkého senátu kolegia na
zaujetí stanoviska, nebo na žádost jedné třetiny soudců kolegia svolat kolegium; v takovém případě předseda kolegia určí program jednání kolegia podle návrhu toho, kdo o svolání kolegia
požádal.

Dále povinný subjekt v odpovědi na bod 3 žádosti sp. zn. Zin 190/2016 zasílá žadateli v přílohách pracovní náplně bezpečnostního ředitele Nejvyššího soudu Antonína Uhlíře, ředitele správy Nejvyššího soudu ing. Romana Krupicy, ředitele kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Mgr. Aleše Pavla, ředitelky kanceláře místopředsedy Nejvyššího soudu Mgr. Blanky Láníčkové a vedoucí úseku soudních agend Mgr. Hany Strakové.

Bod 4. žádosti:
Dotaz: „4. Jaké projekty byly zpracovány v období let 2011 až do současnosti, financované ze státního rozpočtu, příspěvků z fondů EU a z dalších zdrojů a kolik z nich bylo realizováno a v jakých objemech.“

Odpověď: Nejvyšší soud je organizační složkou státu a jako takový není příjemcem prostředků ze státního rozpočtu, nýbrž přímo hospodaří s prostředky státního rozpočtu. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud nerealizuje projekty financované ze státního rozpočtu, ale v rámci svého rozpočtu financuje běžné a investiční výdaje.

V letech 2011 – 2016 nerealizoval Nejvyšší soud žádný projekt z fondů EU ani dalších „zdrojů“.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od dne doručení této informace. Stížnost je třeba podat k povinnému subjektu, který informaci poskytl, který ji předá nadřízenému orgánu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (tištěné): Pracovní náplň Antonína Uhlíře
Pracovní náplň Ing. Romana Krupicy
Pracovní náplň Mgr. Blanky Láníčkové
Pracovní náplň Mgr. Aleše Pavla
Pracovní náplň Mgr. Hany Strakové