Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 192/2019


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)



Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 10. 12. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 192/2019, v následujícím znění:

„Konkrétně žádám o informaci ohledně spisové značky řízení, ve kterém bylo vydání rozhodnutí, jež bylo předmětem tiskové zprávy veřejného ochránce práv s titulem "Věk nesmí být důvodem pro výpověď. Nejvyšší soud se zastal diskriminované ženy" ze dne 26. 11. 2019 (k nalezení na https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2019/vek-nesmi-byt-duvodem-pro-vypoved-nejvyssisoud-se-zastal-diskriminovane-zeny).

Pokud by to bylo možné, též žádám o poskytnutí informace ohledně spisových značek řízení v této věci před prvostupňovým a odvolacím soudem (popř. čísel jednacích rozhodnutí).

Prosím o zaslání výše uvedených informací na tuto e-mailovou adresu.“

Povinný subjekt Vám k Vaší žádosti o informace sp. zn. Zin 192/2019 sděluje, že předmětné dovolací řízení bylo u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 21 Cdo 2662/2019.

Pro úplnost povinný subjekt sděluje, že veškerá vydaná rozhodnutí o dovolání zveřejňuje na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných kopií rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky. V případě, kdy má Nejvyšší soud z prvoinstančního soudu potvrzeno doručení rozhodnutí v dané věci všem účastníkům (stranám) řízení, zveřejní rozhodnutí v anonymizované podobě na svých webových stránkách i dříve.

Předmětná věc byla vypravena z Nejvyššího soudu dne 11. 11. 2019, zveřejnění v internetové databázi rozhodnutích Nejvyššího soudu tak proběhne nejpozději ke dni 13. 1. 2019.

U prvostupňového Okresního soudu v Blansku bylo řízení vedeno pod sp. zn. 12 C 374/2015, odvolací řízení u Krajského soudu v Brně pak probíhalo pod sp. zn. 49 Co 367/2017.

Nad rámec výše uvedeného povinný subjekt doplňuje, že i na základě žádostí podle informačního zákona poskytuje v souladu s předpisy na ochranu osobních údajů pouze anonymizované verze rozhodnutí. Nejvyšší soud má zpravidla k dispozici dovoláním napadená rozhodnutí nižších soudních instancí pouze v plné, tedy neanonymizované verzi. Verzi obsahující osobní údaje účastníků řízení nemůže povinný subjekt poskytnout.

V působnosti Nejvyššího soudu přitom není vytvářet anonymizované verze „cizích rozhodnutí“, tudíž nelze poskytnout ani verzi anonymizovanou. Nejvyšší soud anonymizuje v souladu s předpisy chránícími osobní údaje toliko rozhodnutí svých senátů. Zásady anonymizace rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou pak v rámci povinného subjektu detailně provedeny v § 15 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, který nabyl účinnosti dne 1. 2. 2019. Odkaz na platné znění Kancelářského řádu Nejvyššího soudu je zde:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/04E264DF3DC9B79EC12583940038A067/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20a%20spisov%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Úplná znění rozhodnutí nižších soudních instancí obsahují osobní údaje účastníků řízení. K poskytnutí úplného znění těchto požadovaných rozhodnutí přitom nemá Nejvyšší soud od fyzických osob, subjektů údajů, které figurují v textu daných rozhodnutí, souhlas. Nejsou přitom splněny ani další podmínky, které by poskytnutí osobních údajů odůvodňovaly. S ohledem na to nemůže Nejvyšší soud osobní údaje účastníků řízení, popř. dalších osob figurujících v textech rozhodnutí, zpracovávat pro potřeby dalšího poskytování informací třetím (obecně jiným nezúčastněným) osobám, což poskytuje zákonný důvod pro (částečné) odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a odst. 1 informačního zákona.

Nejvyšší soud Vám proto doporučuje, abyste v případě, že budete mít zájem i o rozhodnutí soudů první a druhé instance, svoji budoucí žádost směřoval přímo na jednotlivé soudy, které vydaly dovoláním napadená rozhodnutí.

Závěrem považuje povinný subjekt za vhodné, aby předešel případným budoucím námitkám, Vás poučit o počítání lhůt v rámci řízení podle informačního zákona, respektive obecně ve správním řízení podle správního řádu.

Informační zákon v rámci § 14 odst. 5 pouze uvádí (zvýraznění doplněno) „Povinný subjekt posoudí žádost a: /…/ d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti /…/.“

Na základě informačního zákona tak lze jednoznačně určit počátek běhu lhůty – „Stejně jako v případě jakékoli jiné lhůty uvedené v SvInf je i u lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) prvním dnem jejího plynutí den následující po přijetí (slovy § 14 odst. 1 podání) žádosti o poskytnutí informace, resp. po jejím doplnění na základě výzvy dle § 14 odst. 5 písm. a). FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 708.“

„Obecné“ ustanovení o počítání lhůt informační zákon neobsahuje. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje následující ustanovení (zvýraznění doplněno):

„§ 40 Počítání času

(1) Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu,

a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala, /…/

c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,

d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.“

Vaše informační žádost, tj. podání č. 13328/2019, bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 10. 12. 2019. Lhůta pro vyřízení žádosti tedy začala běžet následující den, tj. 11. 12. 2019. Patnáctý den tedy připadl na 25. 12. 2019 (1. svátek vánoční). Lhůta tak končí prvním následujícím pracovním dnem, tj. 27. 12. 2019. Povinný subjekt tedy uzavírá, že lhůta pro vyřízení Vaší žádosti o informace zůstala zachována.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Pokud se způsobem vyřízení žádosti o informace souhlasíte, můžete se práva na podání opravného prostředku vzdát, a to prohlášením učiněným vůči povinnému subjektu na odesílající e-mailovou adresu , nebo na elektronickou adresu podatelny Nejvyššího soudu ke spisové značce Zin 192/2019.

Pro správné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi (poskytnutí informace) obratem zpětně potvrdili do e-mailu odesílatele.

 

S pozdravem

Mgr. Václav Vlček


poradce pro otázky zák. č. 106/1999 Sb.