Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 196/2016

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)
Vážený pane inženýre,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 26. 12. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informace, která je evidována pod sp. zn. Zin 196/2016, v níž konkrétně žádáte o sdělení „…zda v minulosti došlo v souvislosti s dovoláním k odročení nebo přerušení výkonu trestu dle §265o zákona č. 141/1961 – trestního řádu ještě v jiné kauze, než v případě ods. L. N. sp. zn. 8 Tdo 1706/2016.“

V odpovědi Vám tímto sděluji, že přerušení výkonu rozhodnutí (přerušení výkonu trestu odnětí svobody, popř. přerušení výkonu ochranného léčení) v souladu s ustanovením § 265o, odst. 1, trestního řádu není nijak výjimečným rozhodnutím předsedů senátů trestního kolegia Nejvyššího soudu. Namátkou takto v nedávné době rozhodl předseda senátu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. dne 24. 11. 2016 v řízení sp. zn. 5 Tdo 1482/2016 (přerušení výkonu trestu odnětí svobody), předseda senátu JUDr. Ivo Kouřil dne 23. 11. 2016 ve věci sp. zn. 6 Tdo 1223/2016 (přerušení výkonu trestu odnětí svobody), předseda senátu JUDr. Jan Bláha dne 13. 10. 2016 ve věci sp. zn. 8 Tdo 1056/2016 (přerušení výkonu ústavního ochranného léčení psychiatrického a sexuologického).

Nad rámec této odpovědi Vám rovněž sděluji, že kompletní statistiku a seznamy (celkové počty) rozhodnutí, učiněných jednotlivými předsedy senátů trestního kolegia Nejvyššího soudu podle §265o, odst. 1, trestního řádu povinný subjekt nevede. Proto výše uvádím jen namátkou vybrané případy z poslední doby.

O přerušení výkonu trestu odnětí svobody, popř. přerušení výkonu ochranného léčení, rozhodují senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu rovněž na základě §  265h, odst. 3 a § 275 odst. 4 trestního řádu, pokud to navrhne v řízení o dovolání předseda senátu soudu prvního stupně, resp. v řízení o stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti. V těchto případech musí Nejvyšší soud rozhodnout o takovém návrhu ve lhůtě do 14 dnů po obdržení spisu. Obecně se jedná o řádově desítky podobných rozhodnutí ročně.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona