Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 197/2019

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
 
Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 18. 12. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 197/2019, v následujícím znění:



„Předmět: Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 a stížnost na nečinnost Nejvyššího soudu ČBR

Vážený pane, vážená paní, soudružky a soudruzi z Nejvyššího soudu a ministerstva nespravedlnosti, napište mi v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím odpověď na tyto otázky:
1) Co udělaly NS a ministerstvo pro to, aby mi odpověděly na přípis z 3. 12. 2019 (viz níže)?
2) Kdo rozhoduje v řízení 30 Cdo 1437/2019? Čemu se tyto osoby věnovaly od 18. 4. 2019 dosud a proč nevyřídily mé dovolání?
3) Jaký plat pobíraly osoby z bodu 2 za posledních 9 měsíců?
4) Eviduje někdo docházku a pobyt na pracovišti osob z bodu 2?
5) Jakým způsobem má občan naší banánové republiky dosáhnout toho, aby soud v jeho věci rozhodl, zejména za situace, kdy dlouhodobě nic nedělá?

Zároveň si opakovaně stěžuji na nečinnost NS a žádám o přijetí opatření k rozhodnutí ve věci.

Odpověď podle informačního zákona mi zašlete elektronicky na tento e-mail, na papírové odpovědi netrvám.

Bez pozdravu váš věrný občan, který se klidně bude ptát každý týden až do vyřízení

T. J.

identifikační údaje podle zákona 106/1999 Sb.
narozen XY. XY. XY
bytem XY

---------- Původní e-mail ----------
Od: T. J. XY@seznam.cz
Komu: podatelna@nsoud.cz, posta@msp.justice.cz
Datum: 3. 12. 2019 8:58:51
Předmět: Stížnost na nečinnost Nejvyššího soudu ČBR
Nevážený pane předsedo NS ČBR, nevážená paní ministryně nespravedlnosti ČBR,

stěžuji si na nečinnost Nejvyššího soudu České banánové republiky (též známé krátce jako Česká republika) v řízení 30 Cdo 1437/2019. Řízení o dovolání bylo zahájeno 18. dubna 2019 a za více než půl roku se nic nestalo. Ministerstvu nespravedlnosti je řízení dobře známo, neboť v něm vystupuje jako žalovaná strana a bez ostychu v něm lže, aby zastíralo nepořádek v injustici. Podstatou dovolání je zásadní právní otázka, injusticí nezávislou na čemkoliv dosud neřešená, a to zdali je 7 více než 3. ESLP ve své judikatuře odsoudil dříve naši ČBR za nepřiměřenou délku řízení v délce 3 roky a nyní všichni usilovně přemýšlíme, zdali má dvě řízení před českou justiční mafií v délce bezmála 7 let byla přiměřená či nikoliv.
Pokud NS není známo, zdali je 7 více než 3, doporučuji absolvovat jeho soudcům stáž v hodině matematiky v první třídě základní školy, což by mohlo naši zásadní právní otázku osvětlit, že bychom se konečně dočkali nějakého rozhodnutí.

Informujte mne, neprosím, o přijatých opatřeních, ministerstvo nespravedlnosti navíc o tom, zdali se v dovolacím řízení nějak vyjádřilo či vyjádří a zdali soudcům NS slíbilo nějakou výhodu nebo prospěch, pokud budou lhát a podvádět jako injustiční podvodníci z OS pro P2 a MSP.
Netěším se na vaše odpovědi a jsem bez pozdravu.

T. J., váš oddaný občan

Text podání č. 13065/2019 ze dne 3. 12. 2019, jímž bylo zahájeno u Nejvyššího soudu řízení sp. zn. S 571/2019, stejně jako Vaše otázky z podání č. 13662/2019 zcela jednoznačně směřované na Ministerstvo spravedlnosti („Co udělaly NS a ministerstvo“ – tedy z povahy věci je jasné, že po Nejvyšším soudu chcete pouze sdělit, jaké kroky učinil Nejvyšší soud a nikoli ministerstvo, přičemž uvedený závěr vyplývá také ze skutečnosti, že jste předmětný e-mail, u Nejvyššího soudu evidovaný pod č. 13662/2019, zaslal jak Nejvyššímu soudu, tak současně i na podatelnu Ministerstva spravedlnosti) vyhodnotil povinný subjekt pouze jako úvodní sdělení či obecná konstatování, která, vzhledem k jejich obsahu, není nutné vyřizovat v rámci informačního zákona. Povinný subjekt tedy dospěl k závěru, že tyto „uvozující texty“ mu byly zaslány jako čistě ilustrativní, pouze k doplnění kontextu samotné žádosti.

K předmětu žádosti o informace zcela považuje povinný subjekt za důležité na úvod upozornit, že na Vaše předchozí podání, u Nejvyššího soudu evidované pod č. 13065/2019, které bylo zapsáno ke spisové značce S 571/2019, Vám bylo ze strany předsedy Nejvyššího soudu, prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., odpovězeno přípisem ze dne 18. 12. 2019. Povinný subjekt pro úplnost konstatuje, že tento přípis byl vydán bez jakékoli ingerence ze strany povinného subjektu, respektive pracovníků oddělení styku s veřejností, kteří jsou pověřeni vyřizováním žádostí podle informačního zákona. Jinými slovy, k vydání totožného přípisu předsedy Nejvyššího soudu by ve zcela shodném okamžiku došlo i v případě, že byste informační žádost a požadavky v ní vznesené k Nejvyššímu soudu nepodal. Výše uvedené potvrzuje i skutečnost, že předmětný přípis (odpověď na Vaši stížnost ze dne 3. 12. 2019) byl z Nejvyššího soudu vypraven stejný den, v němž jste podával svoji žádost o informace. Proto může povinný subjekt v odpovědi nejprve zcela odkázat na tento přípis předsedy Nejvyššího soudu, který se vypořádal s většinou z Vašich otázek či námitek.

Po tomto úvodním sdělení nyní k jednotlivým bodům, či spíše otázkám, Vaší žádosti ze dne 18. 12. 2019 povinný subjekt uvádí:

Ad 1) Tuto otázku považuje povinný subjekt výše uvedeným sdělením za již zodpovězenou.

Ad 2) V odpovědi k tomuto bodu Vás povinný subjekt odkazuje na „informační dopis“ ze dne 24. 4. 2019, v němž Vám (potažmo Vašemu právnímu zástupci) bylo sděleno následující (zvýraznění doplněno povinným subjektem): „bylo zaevidováno pod spisovou značkou 30 Cdo 1437/2019 (ve věci: T. J., nar. XY. XY. XY; napadené rozhodnutí vydal Městský soud v Praze, sp. zn. 53 CO 347/2018) a v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu a v něm obsaženými „Pravidly pro přidělování“ bylo administrativně přiděleno senátu č. 30. Bude-li výše uvedené podání způsobilé k projednání senátem Nejvyššího soudu, bude o této věci rozhodovat příslušný senát ve složení: JUDr. Dvořák Bohumil Ph.D., LL.M.; JUDr. František Ištvánek; JUDr. David Vláčil.“

Povinný subjekt považuje za vhodné Vás na tomto místě v obecné rovině upozornit, že pokud máte otázky k průběhu dovolacího řízení, pak efektivním nástrojem k zjištění informací může být dotaz u Vašeho právního zástupce v předmětném soudním řízení, jemuž byl zasílán i výše citovaný informační dopis, a tedy disponuje informacemi o složení senátu Nejvyššího soudu.

Další informace o řízení lze nalézt a průběžně sledovat i v aplikaci Ministerstva spravedlnosti Infosoud, viz následující odkaz:

https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?typSoudu=ns&cisloSenatu=30&druhVec=cdo&bcVec=1437&rocnik=2019&spamQuestion=23&agendaNc=CIVIL&backPage=..%2Fpublic%2Fsearch.jsp

K druhé části otázky č. 2 povinný subjekt konstatuje, že se výše uvedení soudci věnovali činnostem, které vyplývají z jejich jmenování soudcem, tedy konkrétně zejména rozhodování ve věcech řízení o dovolání, přidělených podle platného rozvrhu práce, ale také ostatním činnostem, které vyplývají ze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (HLAVA II.) Pro bližší určení „ostatních činností“, které mohou soudci vykonávat, si dovoluje povinný subjekt odkázat na text odůvodnění rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 117/2016, kde Vám dne 22. 8. 2016 již jednou podrobně tuto problematiku vysvětlil. Pro úplnost je třeba dále uvést, že JUDr. František Ištvánek byl v předmětném období roku 2019 současně také předsedou velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Pro doplnění patřičného kontextu povinný subjekt ve shodě s odpovědí předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala ze dne 18. 12. 2019 (sp. zn. S 571/2019) uvádí, že senát Nejvyššího soudu č. 30 je nadprůměrně zatížen množstvím nápadu „ve věcech sporů o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb.,“ viz znění rozvrhu práce Nejvyššího soudu, který je dostupný z následujícího odkazu (agenda senátu č. 30 občanskoprávního a obchodního kolegia se nachází od str. 59):
http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/6DD3707B49D41857C12584BF00433507/$file/(Rozvrh%20pr%C3%A1ce%20k%201.12.2019).pdf

Konkrétně senátní oddělení č. 30 v období od 18. 4. 2019 do 18. 12. 2019 (datum podání Vaší žádosti o informace) vyřídilo celkem 487 dovolání, každý z výše uvedených soudců se přitom v tříčlenných senátech různého složení podílel v průběhu těchto 8 měsíců na rozhodování přibližně ve 200, spíše však ve více než 200, věcech. To zcela jistě vypovídá o mimořádném vytížení soudců tohoto senátu Nejvyššího soudu. Z uvedeného dále vyplývá, že Vaše tvrzení „soud nic nedělá“ (viz text otázky č. 5), se nezakládá na pravdě a povinný subjekt s ním nemůže souhlasit.

Dále povinný subjekt doplňuje, že v roce 2018 byla průměrná délka dovolacího řízení v rámci celého senátu č. 30 necelých 223 dní. Z tohoto pohledu tak nevyřízení dovolání ve Vaší věci, která se u Nejvyššího soudu nachází v současné době přes 250 dní, není ničím neobvyklým. Je nutné totiž doplnit, že průměr délky dovolacího řízení bývá zkreslen skutečností, že do výsledné statistiky jsou zahrnovány i věci skončeny tzv. jinak, tedy bez věcného vyřízení, které jsou vyřizovány velmi rychle, v řádech týdnů, a tedy zlepšují celkový obraz délek dovolacího řízení.

Povinný subjekt považuje za nutné Vás upozornit i na existenci Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 4/2017 pro soudce občanskoprávního a obchodního kolegia, jež vstoupilo v účinnost dne 21. 4. 2017 a které se mj. věnuje pořadí vyřizovaných věcí, viz následující citace (zvýraznění doplněno povinným subjektem):


„Čl. 1
Právo na spravedlnost v přiměřené době je v ústavní rovině chráněnou hodnotou. Je nepřípustné, aby si soudci přednostně vybírali k vyřizování později napadlé skutkově i právně jednodušší věci na úkor dříve napadlých, případně složitějších věcí.

Čl. 3
V těchto souvislostech se každému soudci doporučuje – zásadně – vypracovávat koncepty rozhodnutí a předkládat je ostatním členům senátu ke koreferaci v takovém pořadí věcí, jak byly zapsány do informačního systému Nejvyššího soudu (dále jen ISNS).“

Čl. 4

Při určování pořadí vyřízení věci v senátu a jednotlivým soudcem by však nemělo být takové pravidlo nezbytně uplatňováno u věcí napadlých u soudu prvního stupně před více než 8 roky s tím, že se žádá učinit do pomocného spisu záznam o důvodech, proč nedošlo k přednostnímu vyřízení.

Čl. 5

Stejně tak by nemělo být pravidlo pořadí, jak jsou věci zapsány do ISNS nezbytně uplatňováno u věcí:

- ve kterých již dříve bylo rozhodnutí dovolacím nebo Ústavním soudem zrušeno,

- jejichž vyřízení přináší sjednocující výklad řešení většího okruhu případů projednávaných u soudů,

- které jsou předkládány k rozhodnutí velkého senátu,

- které jsou vyřizovány jinakem,

- ve kterých bylo podáno dovolání proti rozhodnutím, u kterých na vyřízení dovolání záleží rozhodnutí o jiných věcech s tím, že se žádá učinit do pomocného spisu záznam o důvodech, proč byly vyřízeny přednostně.

Čl. 7

Ve zcela mimořádných případech pak lze oproti pravidlu, uvedenému v čl. 3, přednostně vyřizovat i jiné věci, v nichž průtahy znamenají obzvlášť tíživý dopad na některou stranu sporu – věk, zdravotní stav apod…“


Ad 3) Povinný subjekt k této části žádosti sděluje, že plat soudce Nejvyššího soudu je pevně stanoven podle § 28 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Výše uvedený zákon neumožňuje soudci Nejvyššího soudu přidělit jakékoliv pohyblivé složky mzdy – osobní ohodnocení, odměny, apod. Výše platu může kolísat pouze vinnou mimořádných událostí, kterými je např. pracovní neschopnost.

Konkrétní částka se tak odvíjí zcela na základě zákona, viz následující citace:

„(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje
a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15,
b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23.“

Soudci JUDr. Dvořák Bohumil Ph.D., LL.M., a JUDr. František Ištvánek jsou předsedové senátu, náleží jim tedy plat ve výši 1,99 platové základny. Soudce JUDr. David Vláčil působil v uvedeném období u Nejvyššího soudu jako tzv. soudce stážista, proto mu náležel „základní plat“ ve výši 1,84 platové základny. (Pro úplnost: JUDr. David Vláčil už není od 1. 1. 2020 stážistou, ale soudcem natrvalo přiděleným k Nejvyššímu soudu.)

Podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu „Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“

Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 319/2018 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů) činila pro rok 2019 platová základna pro soudce ve výši 91 494 Kč.

Povinný subjekt uzavírá, že konkrétní výše vypláceného platu se předmětným soudcům v roce 2019, nijak neměnila.

Ad 4) Jak plyne ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti č. j. 355/2013 –OJ-30/3 ze dne 15. 8. 2013, funkce soudce není vykonávána v pracovním poměru, nýbrž v pracovním vztahu. Uvedené stanovisko následně potvrdil taktéž kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodnutím ze dne 10. 1. 2014 ve věci č.j. 16 Kss 10/2013 – 84. Proto se na výkon této veřejné funkce vztahuje zákoník práce jen, stanoví-li tak zvláštní předpisy.

Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců, kteří nemají z výše uvedených důvodu (viz předchozí odstavec) pevně stanovenou pracovní dobu, žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů a zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se řídí zákoníkem práce bezvýhradně. Výše uvedené technické opatření by bylo zcela bezúčelné např. v případě výkonu práce soudce prostřednictvím tzv. vzdáleného přístupu do soudních databází z pracovních cest, při práci (studiu spisů) o víkendech, resp. obecně z domova (homeoffice). Jako doklad o docházce jednotlivých soudců Nejvyššího soudu tak slouží tzv. absenční karty, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc).

Ad 5) Vám povinný subjekt sděluje, že (obecně vzato) žádná ze stran sporu nemůže mít z pohledu zachování spravedlivého procesu jednoznačně účinné nástroje, jimiž by mohla zasahovat do rozhodovací činnosti (a tím i rychlosti rozhodování) soudu. Povinný subjekt v této souvislosti zvažoval, zda v dané části Vaši žádost neodmítnout jako nepřípustný dotaz na názor povinného subjektu, nicméně po správní úvaze dospěl k závěru, že je možné „poskytnout doplňující informaci“, která se Vašeho dotazu – přece jen – alespoň okrajově dotýká.

Předně povinný subjekt uvádí, že nejúčinnějším prostředkem, který má účastník výhradně ve své dispozici, je kvalitní sepsání textu dovolání – pokud je podané dovolání přehledné a v rámci možností dané věci stručné, jistě tato skutečnost umožní konkrétnímu soudci zpravodaji snadnější orientaci v procesním spisu či obecně vzato v rozhodovaném případě. Tímto způsobem tak v zásadě může účastník soudního řízení ovlivnit rychlost soudního řízení ve svůj prospěch.

Jak již bylo ostatně výše citováno, tak příslušní soudci by měli přednostně vyřizovat věci, v nichž už v minulosti bylo Nejvyšším soudem rozhodováno (příkladem mohou být věci, které se Nejvyššímu soudu „vracejí“ po kasačním zásahu Ústavního soudu). Dalším případem pro přednostní projednání a rozhodnutí věci může být její mimořádný význam pro další judikatorní vývoj (jedná se např. o rozhodnutí sjednocující dosud neustálenou praxi). Rovněž v situaci, kdy delší doba dovolacího řízení by mohla mít mimořádně nepříznivý dopad na některou ze stran sporu např. z důvodu věku či zdravotního stavu konkrétních účastníků, je na těchto účastnících a jejich právních zástupcích, aby Nejvyšší soud ve svém dovolání či vyjádření k dovolání „přesvědčily“ o důvodnosti přednostního projednání. Pokud se tak stane, jsou tyto věci skutečně vyřizovány „mimo pořadí“ v co možná nejkratší době – rozhodnutí jsou tak zpravidla vydávána rychleji, než orientačně ukazuje průměrná délka dovolacího řízení.

Je třeba si v té souvislosti uvědomit, že uvedené „přednostní“ rozhodnutí ve věci přirozeně „zpomaluje“ vyřizování ostatních („nepřednostních“) věcí, které se dostanou k rozhodnutí později.

Pokud má účastník řízení za to, že by výkonem pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu byly způsobeny nenávratné škody, má v dispozici podání návrhu na odklad vykonatelnosti či právní moci rozhodnutí. Je nutné upozornit, že těmto návrhům není povinen Nejvyšší soud vyhovět. Viz následující citace občanského soudního řádu:

㤠243
Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.“

Pro úplnost povinný subjekt doplňuje, že na termínu, ve kterém bude konkrétní daná věc vyřízena, zpravidla nic nemůže změnit ani skutečnost, že předseda soudu, který je pověřen výkonem státní správy soudu, „kontroluje“ činnost jednotlivých soudců. Pouze však v tom smyslu, jestli v dané věci nedochází k průtahům.

Působnost Nejvyššího soudu a jeho pravomoci jsou dány ustanoveními § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Je nutné striktně oddělovat výkon svěřené soudní pravomoci od výkonu státní správy soudů (§ 120-122e zákona o soudech a soudcích).

Předseda Nejvyššího soudu tak není oprávněn (ani z titulu své funkce, která „reprezentuje“ státní správu soudu) se vyjadřovat či dokonce přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí jednotlivých senátů Nejvyššího soudu, k čemuž podle mínění povinného subjektu tematicky směřuje Vaše žádost. Primárním úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné (§ 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Správa soudů je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, neboť výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do principu nezávislosti soudů (§ 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích a zejména čl. 81 a 82 Ústavy České republiky). Odrazem této zásady je i vyloučení přezkumu postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti z kompetence předsedy soudu (§ 164 odst. 2 zákona o soudech a soudcích).

Předseda Nejvyššího soudu tedy není kontrolním orgánem věcné správnosti rozhodovací činnosti soudců působících u soudu, jehož je předsedou. Předseda soudu nicméně patří mezi tzv. kárné žalobce ve smyslu vybraných ustanovení zákona o soudech a soudcích. Tímto oprávněním předsedů soudů je zajištována vnitřní kontrola soudců daného soudu, u předsedy Nejvyššího soudu taktéž kontrola soudců na nižších stupních soudní soustavy, avšak ani tímto nástrojem nesmí být přímo zasahováno do rozhodovací činnosti jednotlivých senátů a soudců.

Statistická kontrola délky konkrétního dovolacího řízení se u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pravidelně provádí u věcí, kde se čas od data nápadu pomalu již blíží hranici 2 let. Přitom soudci sami většinou dbají o to, aby se věci, které zůstávají nerozhodnuty déle než rok, k výše zmíněné dvouleté časové hranici ani nepřiblížily. – Za předpokladu, že vydání rozhodnutí nebrání některé závažné objektivní důvody.

Co se obecně týče kontroly průběhu dovolacího řízení, respektive poměru „nově napadlých“ věcí, vyřízených věcí a věcí převzatých z předchozího období, probíhá u Nejvyššího soudu pravidelná měsíční kontrola na základě statistických údajů o práci jednotlivých senátů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „OOK NS“) i jednotlivých soudců kolegia (tzv. „výkazy“). Tyto statistické údaje popisují počet věcí převzatých z předchozího období (měsíce), věcí které byly za daný měsíc vyřízeny, kolik věcí nově na OOK NS napadlo a kolik dosud nevyřízených věcí je převáděno do dalšího období (měsíce). Tyto výkazy jsou každý měsíc předkládány ke kontrole předsedovi OOK NS a rovněž předsedovi Nejvyššího soudu.

Jmenovaní předsedové se tak samostatně seznamují se statistickými výsledky rozhodovací činnosti jednotlivých soudců i soudních oddělení. Pokud při kontrole objeví něco, co považují za nestandardní, předseda OOK NS přímo osloví jednotlivé soudce (respektive senáty) s žádostí o vysvětlení případných nesrovnalostí. Stejně tak předseda Nejvyššího soudu může jednotlivé soudce oslovit prostřednictvím předsedy OOK NS, či případně i sám. Pravidelná kontrola předsedou Nejvyššího soudu a předsedou OOK NS je tedy prováděna právě tímto mechanismem. Výše popsaná statistika je sestavována nejen souhrnně za celé OOK NS a jednotlivá soudní oddělení, ale i za jednotlivé soudce. Pokud některý soudce působí podle rozvrhu práce ve více soudních oddělení, pak je uvedená statistika ve vztahu ke konkrétnímu soudci sestavována zvlášť k jeho věcem v jednotlivých senátech, v nichž působí. Samostatná statistika, jak již bylo zmíněno, je pak vedena u věcí, u nichž se blíží uplynutí dvou let od data nápadu věci na Nejvyšší soud, a dále u věcí, u nichž byla tato lhůta již překročena.

K délce dovolacích řízení se předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal vyjádřil např. v nedávném rozhovoru pro server Info.cz: „V civilu jsme na tom o něco hůře, průměrnou délku řízení máme okolo 200 dnů, přes dva roky tam trvá asi 20 věcí, což se loni rovněž snížilo a pracujeme na tom, aby došlo ještě k výraznějšímu snížení.“ (citováno konkrétně z: https://www.info.cz/pravo/nejvyssi-soud-vyrazne-zrychlil-delka-rizeni-se-muze-snizit-skoro-na-polovinu-bude-mezi-nejlepsimi-v-evrope-39788.html ). Znamená to, že rychlost rozhodování jednotlivých senátů Nejvyššího soudu je uspokojivá, nicméně předseda Nejvyššího soudu si uvědomuje, že stále existuje „prostor ke zlepšení“. Nejvyšší soud České republiky je také v tomto ohledu kladně hodnocen i v porovnání s dalšími nejvyššími soudy v zemích Evropské unie.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Pro správné určení počátku lhůty k podání opravného prostředku Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi zpětně potvrdil na odesílající e-mailovou adresu.

 

S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček,


vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle informačního zákona