Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 1/2018

Částečné poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) a sdělení o částečném odložení žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) Informačního zákona.
Vážení,

Nejvyšší soud obdržel dne 4. 1. 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace podle Informačního zákona, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 1/2018.

Konkrétně se domáháte „poskytnutí informace a to na níže uvedené otázky:
1) Zda vedete evidenci trestně obviněných advokátů (po sdělení obvinění) a pokud ano, kolik trestně obviněných advokátů bylo v ČR v roce 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017. Pokud se dotyčná evidence nevede, z jakého důvodu a zda se se zavedením obdobné evidence počítá u Vašeho úřadu do budoucna.
2) Kolik advokátů bylo z České advokátní komory vyloučeno, vyškrtnuto a kolik mělo pozastaveno výkon advokacie, a to vše v letech 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017.
3) Na kolik advokátů byla podána kárná žaloba, kolik z tohoto počtu bylo uznáno kárně vinným (uznáno vinným z kárného provinění) v letech 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017.“

K částečnému poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona:
Povinný subjekt poskytuje informaci v bodě 1 žádosti sp. zn. Zin 1/2018 v místě, kde se dotazujete na to, zda Nejvyšší soud vede evidenci trestně obviněných advokátů. V odpovědi Vám povinný subjekt sděluje, že tato evidence není Nejvyšším soudem vedena. Vzhledem k tomu, že následující část Vašeho dotazu (žádosti) je v bodě 1 podmíněna kladnou odpovědí na předchozí otázku („…a pokud ano, kolik trestně obviněných advokátů bylo v ČR v roce 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017.“), povinný subjekt má za to, že není třeba žádost v této pokračující části odmítat či odkládat, neboť v případě záporné odpovědi na předchozí otázku poskytnutí předmětných informací nepožadujete. K dotazu pod bodem 1, věta druhá (Pokud se dotyčná evidence nevede, z jakého důvodu a zda se se zavedením obdobné evidence počítá u Vašeho úřadu do budoucna.), povinný subjekt uvádí, že by takovou evidenci ke své činnosti nemohl využívat bez dalšího aktuálního ověřování a proto nepočítá s jejím zavedením ani do budoucna. V případě přidělování právního zástupce v rámci činnosti Nejvyššího soudu je aktuální stav výkonu advokacie konkrétního advokáta vždy ověřován v seznamu advokátů na internetových stránkách České advokátní komory. Následně je zjištěná skutečnost ověřována také prostřednictvím telefonické komunikace s konkrétním advokátem.

Ke sdělení o částečném odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c) Informačního zákona:
Podle § 2 odst. 1 Informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že „(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud nevykonává žádnou působnost v oblasti advokacie (jak plyne z výše uvedeného) a zároveň není povinen vést evidenci Vámi požadovaných informací podle jiného právního předpisu, nemá povinný subjekt Vámi požadované informace (roční statistiky) pod bodem 2 a 3 žádosti sp. zn. Zin 1/2018 k dispozici a proto dle § 14 odst. 5 písm. c) Informačního zákona Vaši žádost o poskytnutí informací ve výše uvedeném rozsahu částečně o d k l á d á.

Pro úplnost povinný subjekt dodává, že podle § 40 odst. 3 zákona č. 86/1996 Sb., o advokacii (dále jen „Zákon o advokacii), „Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie“.

Advokát je podle § 29 odst. 2 Zákona o advokacii povinen České advokátní komoře bez odkladu oznámit veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Touto skutečností může podle § 8 odst. 1 písm. c) a § 9 odst. 2 písm. a) Zákona o advokacii být i trestní obvinění.

Podle § 4 Zákona o advokacii Česká advokátní komora vede seznam advokátů. Vyškrtnutí ze seznamů advokátů a pozastavení výkonu advokacie nastává ze zákonem předpokládaných důvodů (dle § 7a až § 9 Zákona o advokacii). O tom, zda se advokát dopustil kárného provinění, rozhoduje dle § 33 Zákona o advokacii senát složený z členů Kárné komise České advokátní komory.

S ohledem na výše uvedené si povinný subjekt dovoluje doporučit, abyste se se svojí žádostí obrátili na Českou advokátní komoru. Kontaktní údaje naleznete na webové stránce www.cak.cz .

Nad rámec výše uvedeného Vám povinný subjekt zasílá dílčí údaje, kterými i přesto, že to není v jeho působnosti, disponuje. Přibližně od poloviny roku 2015 zasílá Česká advokátní komora ze své vlastní iniciativy na Nejvyšší soud nepravidelně měsíční hlášení, která obsahují jména ze seznamu vyškrtnutých advokátů a také jména advokátů, kterým byl výkon advokacie pozastaven. Počty advokátů, kteří za jednotlivé měsíce v zaslaných hlášeních figurují, jsou zpracovány v následující tabulce. Nejvyšší soud tato hlášení zakládá do spisu, avšak v praxi je (viz vysvětleno výše) nevyužívá.


Období, ve kterém k uvedené změně došloVyškrtnutoPozastaven výkon advokacie
1. 8. až 31. 8. 2015712
1. 12. až 31. 12. 20152814
1. 5. až 31. 5. 20161317
1. 6. až 30. 6. 2016518
1. 7. až 31. 7. 20162217
1. 8. až 31. 8. 2016116
1. 9. až 30. 9. 2016223
1. 10. až 31. 10. 20161021
1. 11. až 30. 11. 20163317
1. 12. až 31. 12. 20162426
1. 1. až 31. 1. 20179668
1. 2. až 28. 2. 20171116
1. 3. až 31. 3. 20171017
1. 4. až 30. 4. 20171620
1. 5. až 31. 5. 2017619
1. 7. až 31. 7. 20171930
1. 8. až 31. 8. 2017513
1. 9. až 30. 9. 2017820
1. 11. až 30. 11. 20172620

Informace za období, která nejsou v tabulce uvedena, nemá povinný subjekt k dispozici.

Poučení:
Pokud s uvedeným způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a Informačního zákona podat do 30 dnů ode dne doručení tohoto sdělení stížnost. Stížnost se podává k orgánu prvního stupně povinnému subjektu, který žádost částečně odložil a který je povinen takovou stížnost předat nadřízenému orgánu, jimž je podle § 20 odst. 5 Informačního zákona předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona