Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 201/2019

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
 

Vážená paní,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 28. 12. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 201/2019, v následujícím znění:



„Dne 26. 12. 2019 jsem doručila i do podatelny Nejvyššího soudu snad ČR podání pojmenované „ve lh k nepojmenované listině ozn. zn. 52 T 167/2018 bez čl. z 9. 12. 2019 - doplnění dovolání aj. ze dne 26.12.2019“, když „nepojmenovaná listina“ uvedená v předmětu, tvořila přílohu předmětného podání. Z předmětu podání, jako i ze skutečného jeho obsahu je spolehlivě prokázané, že se jedná mimo jiné o doplnění dovolání. Namísto toho, aby bylo přiřazeno k již podanému dovolání R. B. a E. B., bylo vyhodnoceno jako „neurčité“ podání, a podle toho přiřazeno i do spisové značky „0 NTN 198/2019“. Vzhledem k tomu, že se jedná prokazatelně o postup nezákonný a účelový, i M. N. jménem Nejvyššího soudu Brno namísto České republiky opakovaně, vědomě a dlouhodobě, žádám tímto k tomu zákonné a příslušné instituce, aby konaly to, co jejich povinnost jest. Současně žádám dle zák. č. 106/1999 Sb. sdělit, jaká je správná e-mailová adresa Nejvyššího soudu České republiky nikoli Brno. Ministerstvo spravedlnosti ČR pak žádám o provedení hloubkové kontroly všech dotčených soudů, o jejichž nezákonném jednání jsou dlouhodobě nejen informováni, ale důkazy o takovém jsou jim i doručovány, a to vč. účelové a nezákonné manipulace už se samotnými podáními, která nejsou přikládána dle jejich skutečného obsahu i předmětu. Dle zák. č. 106/1999 Sb. žádám sdělit závěry takto provedené kontroly, a to ve lhůtě:“

K Vaší žádosti sp. zn. Zin 201/2019 Vám povinný subjekt sděluje následující:

Na úvod povinný subjekt rekapituluje, že z formálního hlediska jediným požadavkem Vaší žádosti o informace je sdělení e-mailové adresy podatelny Nejvyššího soudu, která je podatelna@nsoud.cz . Tuto adresu přitom znáte, opakovaně ji využíváte. Jak již Vám bylo v minulosti nejednou sděleno, označení naší instituce „Nejvyšší soud“ plně odpovídá také ústavnímu zakotvení v rámci odst. 1 čl. 91 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky: „Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy,“. Sídlem Nejvyššího soudu, jako jediné instituce tohoto druhu v tomto státě, je Brno.


Pro stručnost si Vás dovoluji znovu odkázat na argumentaci odvolacího orgánu, předsedy Nejvyššího soudu, z rozhodnutí o Vámi podaném odvolání ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. Zin 12/2019: „Pokud žadatelka namítá, že Nejvyšší soud je jiná instituce než Nejvyšší soud České republiky, kterému svoji žádost adresovala, nadřízený orgán konstatuje, že pod posledně uvedeným názvem povinný subjekt nevystupuje již od roku 2002, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Tento předpis v ustanovení § 8 věta první stanoví, že soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Z těchto důvodů tak nadřízený orgán nemůže přisvědčit námitce žadatelky, že Nejvyšší soud její žádost o informace řádně nevyřídil a že se jedná o jiný subjekt, než kterému byla adresována žádost o informace.


Pod označením „Nejvyšší soud“ anebo občas stále ještě uváděným historickým označením „Nejvyšší soud České republiky“ tedy skutečně vystupuje jeden a tentýž subjekt. Samotné, a podle výše citovaných zákonů jediné správné, označení „Nejvyšší soud“ zcela postačuje k jednoznačné identifikaci konkrétního soudu (obdobně jako je tomu pro Nejvyšší správní soud a Ústavní soud). Není tedy nutné uvádět i dovětek „České republiky“.

Váš požadavek na provedení hloubkové kontroly, který byl v žádosti zcela jednoznačně směřován na Ministerstvo spravedlnosti, jemuž jste rovněž zaslala projednávané e-mailové podání, u Nejvyššího soudu evidované pod č. 13892/2019, bere povinný subjekt pouze na vědomí. Povinný subjekt dospěl k závěru, že po Nejvyšším soudu v této závěrečné části Vašeho podání nic nepožadujete, uvedené ostatně již vyplývá z Vaší samotné formulace „Ministerstvo spravedlnosti ČR pak žádám…“. Povinný subjekt tak v této části vyhodnotil podání pouze jako závěrečné sdělení či obecné konstatování, které, vzhledem k jeho obsahu, není nutné vyřizovat v rámci informačního zákona, neboť bylo Nejvyššímu soudu zasláno pouze k doplnění kontextu samotné žádosti.

K úvodní části textu předmětného podání, kde konstatujete svoji nespokojenost s přiřazením konkrétně specifikovaného předchozího Vašeho podání do rejstříku Nejvyššího soudu “Ntn“, avšak toto konstatování ve směru k Nejvyššímu soudu nedoplňujete žádným konkrétním požadavkem, tedy ani požadavkem na sdělení informace, Vám povinný subjekt nad rámec svých povinností, které pro něj vyplývají z informačního zákona, sděluje, že Vaše předchozí e-mailové podání, u Nejvyššího soudu evidované pod č. 13874/2019, které bylo evidenčním oddělením zařazeno do rejstříku „Ntn“ (rejstřík „všeobecné agendy“ ve smyslu § 57 Kancelářského a spisového řádu) a které jste mj. označila jako „doplnění dovolání“, bylo evidenčním oddělením zpracováno zcela v souladu s Kancelářským a spisovým řádem Nejvyššího soudu, respektive s jeho přílohou č. 4. V rámci uvedené přílohy je v čl. 2 A definován rejstřík Ntn následovně: „Do tohoto rejstříku se zapisují podání a návrhy adresované trestnímu kolegiu NS, které svým obsahem nepatří do jiného rejstříku včetně obsahově nesrozumitelných podání.“

Kancelářský řád Nejvyššího soudu je veřejnosti dostupný z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/3E0B573058FAB0ABC12584D200297936/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20a%20spisov%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d%20-%20%C3%BApln%C3%A9%20zn%C4%9Bn%C3%AD.pdf

Povinný subjekt tedy rekapituluje, že do rejstříku „Ntn“ jsou na trestním kolegiu Nejvyššího soudu zapisována podání a návrhy v trestních věcech, jež svým obsahem nepatří do jiného rejstříku trestního kolegia. Tzn. mimo jiné i předložená dovolání, která nebyla podána prostřednictvím obhájce obviněného. Dovolání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za řádně podané. Nejvyšší soud o takovém dovolání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu prvního stupně anebo ministerstvu spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona (viz ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř.).

Tedy, ačkoli bylo Vaše podání označeno jako „doplnění dovolání“, tak nebylo podáno prostřednictvím obhájce a proto bylo zcela v souladu s interními předpisy Nejvyššího soudu zapsáno pracovnicí podatelny (evidenčního oddělení) do rejstříku „Ntn“. Povinný subjekt dále nad rámec skutečného předmětu Vaší žádosti sp. zn. Zin 201/2019 informuje, že pokud by do vyřízení podání v rámci řízení v rejstříku „Ntn“ byl Nejvyššímu soudu doručen soudem prvního stupně procesní spis s řádně podaným dovoláním prostřednictvím advokáta, pak může být podání z řízení „Ntn“ převedeno do takto řádně zahájeného dovolacího řízení v rejstříku „Tdo“.

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti bude rozhodovat informačním zákonem určený nadřízený orgán Úřad pro ochranu osobních údajů.

Pro přesné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt žádá, abyste obratem potvrdila přijetí tohoto sdělení do e-mailové schránky, odkud Vám povinný subjekt informaci zasílá anebo na výše uvedenou e-mailovou adresu podatelny.


 

S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček

vedoucí oddělení styku s veřejností, pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona