Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 21/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti D. S., (dále jen „žadatel“), ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. Zin 21/2017

takto:

I. Stížnosti žadatele ze dne 10.  3. 2017 se podle § 16a Informačního zákona zcela vyhovuje a informace k bodům 1 b) a 1 c) žádosti ze dne 22. 2. 2017, vedené pod sp. zn. Zin 21/2017, se v rámci autoremedury p o s k y t u j í .

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, se žádost žadatele v části 1 c) částečně o d m í t á tak, že v kopiích požadovaných dokumentů, vyjadřujících souhlas předsedy Nejvyššího soudu s přidělením nebo přeložením soudce, nebudou poskytnuty osobní údaje (vlastnoruční podpisy) jednotlivých předsedů Nejvyššího soudu a dále v dokumentech o přeložení jednotlivých soudců ministrem spravedlnosti k Nejvyššímu soudu nebudou poskytnuty osobní údaje (vlastnoruční podpisy) jednotlivých ministrů spravedlnosti a osobní údaje (den a měsíc narození) jednotlivých soudců.
Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 22. 2. 2017 žádost žadatele podle Informačního zákona, prostřednictvím které se domáhá následujícího:

1. Žádám Nejvyšší soud o poskytnutí následujících informací:
(a) seznam soudců, kteří se stali soudci Nejvyššího soudu podle čl. 1 ústavního zákona č. 29/1993 Sb, s uvedením data, ke kterému se stali soudci Nejvyššího soudu;
(b) seznam všech soudců, kteří se stali soudci Nejvyššího soudu od 1. ledna 1993 až doposud pridělením nebo přeložením, nebo i jiným způsobem (třeba způsobem popsaným výše, tedy *ex lege*), s uvedením způsobu nabytí funkce soudce Nejvyššího soudu, data účinnosti vzniku funkce soudce Nejvyššího soudu (teda třeba data přeložení nebo přidělení), data rozhodnutí příslušného orgánu o přidělení nebo přeložení soudce k Nejvyššímu soudu nebo data jiného aktu, kterým (na základě kterého) sa osoba stala soudcem Nejvyššího soudu;
(c) rozhodnutí ministra spravedlnosti o přidělení nebo přeložení soudců k Nejvyššímu soudu, vydané od 1. 1. 2013 doposud, také souhlas předsedy Nejvyššího soudu s tímto přidělením nebo přeložením.

K výroku I.
Dne 3. 3. 2017 povinný subjekt poskytl žadateli odpověď (informaci) k bodu 1 a) žádosti, avšak pro body 1 b) a 1 c) žádosti vzhledem k mimořádně rozsáhlému vyhledávání podmínil poskytnutí informace zaplacením úhrady v celkové výši 1.200,- Kč. K tomu uvedl rovněž řádný výpočet.

Žadatel podal dne 10. 3. 2017 podle § 16a odst. 1 písm. d) Informačního zákona proti stanovení výše úhrady stížnost, kterou opřel o tři různé argumenty, přičemž závěrem navrhl, aby byla požadovaná úhrada snížena na částku 0,- Kč.

Vzhledem k argumentaci v bodě 3 stížnosti, která nebyla obsažena v původním textu žádosti žadatele ze dne 22. 2. 2017, povinný subjekt přehodnotil svůj původní postup a rozhodl se požadované informace taktéž v bodech 1 b) a 1 c) předmětné stížnosti poskytnout bez úhrady.

Podle § 16a odst. 5 Informačního zákona „povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.“ Vzhledem k tomu, že se povinný subjekt ztotožnil s argumenty žadatele, které uvedl ve své stížnosti, poskytuje žadateli informace k bodům 1b) a 1 c) žádosti, i když bez údajů, které podléhají anonymizaci z důvodu ochrany osobních údajů. Ostatně, takový postup připouští i komentářová literatura, ve které je uvedeno, že: „Vyhověním stížnosti v této tzv. autoremeduře tedy bude třeba rozumět to, že povinný subjekt ke každému bodu žádosti (ke každé požadované informaci) učiní v rozsahu podané stížnosti adekvátní procesní úkon (poskytne informaci, rozhodne o odmítnutí apod.). Proto bude možné stížnosti zcela vyhovět i kombinací uvedených způsobů vyřízení, tedy např. částečným poskytnutím informací a částečným rozhodnutím o odmítnutí žádosti (to bude ostatně nutné, např. je-li požadována kopie listiny, v níž je třeba anonymizovat osobní údaje) nebo odstraněním nečinnosti tím, že bude žádost v celém rozsahu rozhodnutím odmítnuta.“ (srov. Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, str. 933).

K výroku II.
Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 téhož zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., předmětnou žádost o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona částečně odmítl, a to v bodě 1 c).

Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci bodu 1 c) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 21/2017 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod před právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Tímto rozhodnutím současně povinný subjekt nijak žadateli neomezil informační obsah poskytovaných požadovaných informací.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informací, resp. poskytnutí dokumentů, vyjadřujících souhlas předsedy Nejvyššího soudu s přidělením nebo přeložením soudce k Nejvyššímu soudu a dále poskytnutí dokumentů potvrzujících přeložení jednotlivých soudců ministrem spravedlnosti k Nejvyššímu soudu, v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizované kopie, ve kterých nejsou poskytnuty osobní údaje (vlastnoruční podpisy) jednotlivých předsedů (předsedkyň) Nejvyššího soudu a nejsou poskytnuty osobní údaje (vlastnoruční podpisy) jednotlivých ministrů spravedlnosti a osobní údaje (den a měsíc narození) jednotlivých soudců.

Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 16a odst. 5 Informačního zákona:

Povinný subjekt jako odpověď (poskytnutou informaci) k bodu 1 b) žádosti sp. zn. Zin 21/2017 zasílá žadateli úplnou tabulku „VšichnisoudciZin212017“, kde jsou seřazena jména všech jmenovaných soudců Nejvyššího soudu, působících zde od 1. 1. 1993 až do dnešního dne, s uvedením způsobu nabytí funkce soudce Nejvyššího soudu, data účinnosti vzniku funkce soudce Nejvyššího soudu a data rozhodnutí o přidělení nebo přeložení soudce k Nejvyššímu soudu.

Jako odpověď na bod 1 c) předmětné žádosti zasílá povinný subjekt žadateli přílohu „PřeloženisoudcikNS“, která obsahuje jím požadovaná rozhodnutí ministra spravedlnosti o přidělení nebo přeložení soudců k Nejvyššímu soudu, vydaná od 1. 1. 2013 doposud a také souhlas předsedy Nejvyššího soudu s každým takovým přidělením nebo přeložením.

Poučení:
Pokud žadatel nesouhlasí se způsobem vyřízení žádosti, rozsahem či formou poskytnuté informace, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona




Přílohy (tištěné):
VšichnisoudciZin212017
PřeloženisoudcikNS