Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 22/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. F. Š., (dále jen „žadatel“), ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. Zin 22/2017,

takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele v bodě 10, konkrétně požadavek označený jako „generálie managementu (jméno, příjmení, funkční zařazení, datum vzniku funkce, rok narození)“ částečně o d m í t á . To znamená, že u níže uvedených předsedů kolegií či vedoucích úseků Nejvyššího soudu nebude poskytnut údaj o roku narození, neboť k jeho poskytnutí nedali jmenovaní souhlas. Konkrétně nebude poskytnut údaj o roku narození u předsedy trestního kolegia JUDr. Františka Púryho, Ph.D., u ředitele správy soudu Ing. Romana Krupicy, u bezpečnostního ředitele Antonína Uhlíře, u ředitelky kanceláře místopředsedy Nejvyššího soudu Mgr. Blanky Láníčkové.

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele v bodě 10, konkrétně požadavek označený jako „jaký je plán úkolů soudu na rok 2017“ částečně o d m í t á , neboť jde o požadavek na vytvoření nové informace.

III. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele v bodě 11, konkrétně požadavek na sdělení roku narození soudců částečně o d m í t á . To znamená, že nebude poskytnut údaj o roku narození předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Františka Púryho, Ph.D., neboť k jeho poskytnutí nedal jmenovaný souhlas.
Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 22. 2. 2017 žádost podle Informačního zákona sp. zn. Zin 22/2017, ve které se žadatel domáhá poskytnutí obsáhlého souboru informací, jež specifikoval ve dvanácti jednotlivých bodech.

Dne 1. 3. 2017 zaslal povinný subjekt žadateli sdělení o částečném odložení žádosti sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 v bodech 7 a 8, neboť informace, kterých se v uvedených bodech žadatel domáhá, nepatří do působnosti povinného subjektu. V souvislosti s body 1, 2, 3, 4 a 5 žádosti vyzval povinný subjekt podle § 17 odst. 1 Informačního zákona dne 3. 3. 2017 žadatele k zaplacení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, přičemž poskytnutí informací v těchto bodech je podmíněno zaplacením stanovené úhrady. Žadatel o tom byl řádně poučen.

Dne 3. 3. 2017 bylo spolu s výše uvedenou výzvou žadateli sděleno následující: „Ostatní požadované informace, kterých se domáháte v rámci bodů 6, 9, 10, 11, 12 žádosti sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017, budou poskytnuty buď zdarma (délka vyhledání poskytnutých informací po zaokrouhlení „dolů“ nepředstavovala v těchto bodech či jejich částech ani jednu čtvrthodinu) anebo k nim (jejím částem) vydá povinný subjekt rozhodnutí podle § 15 odst. 1 Informačního zákona, a to do 15ti dnů od data podání žádosti.

K výroku I.:
Bod 10 předmětné žádosti konkrétně zní: „10. Jaký je plán úkolů soudu na rok 2017, jaká je organizační struktura soudu, generálie managementu (jméno, příjmení, funkční zařazení, datum vzniku funkce, rok narození), kompetence – organizační řád.“

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od vybraných (v rámci výroku I. tohoto rozhodnutí označených) subjektů údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky dané § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Povinný subjekt přitom při zpracovávání odpovědí k požadovaným informacím z bodu č. 10 předmětné žádosti vyvinul dostatečné úsilí k tomu, aby souhlas jednotlivých vedoucích úseků a předsedů kolegií Nejvyššího soudu získal. A to tak, že všichni pracovníci managementu, resp. vedení Nejvyššího soudu, byli konkrétně osloveni. S ohledem na výše uvedené nemůže povinný subjekt zpracovávat osobní údaje, s jejichž zpracováváním (předáním, šířením) subjekty údajů nesouhlasí, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. V části níže, kde povinný subjekt poskytuje žadateli osobní údaje osob, ke kterým získal od těchto subjektů údajů souhlas s poskytnutím, budou vynechány údaje o roku narození, s jejichž poskytnutím jednotliví vedoucí úseků Nejvyššího soudu, popř. předsedové kolegií nesouhlasí.

Nejvyšší soud tak při vydání výroku I. rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

K výroku II.:
Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“
Jestliže žadatel úvodní část bodu č. 10. žádosti sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 formuluje jako jaký je plán úkolů soudu na rok 2017… ?“, pak se domáhá neexistující informace, neboť povinný subjekt nevytvořil a v současnosti ani nevytváří žádný dokument, který by byl nazván „Plán úkolů“. Zároveň povinný subjekt žadateli sděluje, že nevytvořil ani nevytváří žádný dokument, který by, ačkoli jinak nazván, obsahoval souhrnný výčet úkolů jednotlivých úseků soudů pro rok 2017. Žádný zákon přitom neukládá Nejvyššímu soudu zpracovávat plán úkolů na jednotlivé roky.

K výroku III.:
Zcela ve smyslu právní argumentace k částečnému odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 výrokem I. tohoto rozhodnutí, argumentuje povinný subjekt také v případě částečného odmítnutí předmětné žádosti podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů i v případě výroku III. tohoto rozhodnutí, kterým dochází k částečnému odmítnutí žádosti v bodě 11, a to konkrétně v požadavku na sdělení roku narození všech soudců Nejvyššího soudu, působících u povinného subjektu ke dni 1. 2. 2017.

V tomto případě nebude poskytnut rok narození předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Františka Púryho, Ph.D., neboť ten s poskytnutím uvedeného údaje výslovně nesouhlasil.

To poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud tak rovněž při vydání výroku III. rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

V odpovědi na otázku číslo 6 žádosti sp. zn. Zin 22/2017 povinný subjekt uvádí:
V požadovaných letech 2011 až 2016 nerealizoval Nejvyšší soud žádné akce z prostředků Ministerstva spravedlnosti ani z jiných prostředků. Pro rok 2017 rovněž nebylo o financování žádné akce výše uvedeným způsobem doposud rozhodnuto.

V odpovědi na otázku číslo 6 žádosti sp. zn. Zin 22/2017 povinný subjekt uvádí:
Videokonference jsou využívány Nejvyšším soudem od roku 2016. Do dnešního dne byly použity přímo při soudním řízení u Nejvyššího soudu ve třech případech. Používání videokonferencí (procesní stránka) se řídí metodickými pokyny Ministerstva spravedlnosti. Tyto pokyny vychází z původního školení, které soudci, asistenti, popř. další zaměstnanci povinného subjektu, v roce 2016 absolvovali. Konkrétní informace, kterých se jim při tomto školení dostalo, jsou součástí tištěné přílohy s názvem „Videokonference“, kterou žadateli současně povinný subjekt zasílá.

V odpovědi na ty části otázky číslo 10, žádosti sp. zn. Zin 22/2017, o kterých povinný subjekt nerozhodl podle § 15 odst. 1) Informačního zákona, uvádí:
Žadatelem požadovaný organizační řád Nejvyššího soudu je vložen jako tištěná příloha s názvem „Organizační řád“. Součástí organizačního řádu je taktéž požadované organizační schéma soudu.

Management Nejvyššího soudu podle výše zmíněného organizačního schématu tvoří:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., předseda Nejvyššího soudu, nar. 1953, jmenován dne 22. 1. 2015,
JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu, nar. 1965, ve funkci od 1. 1. 2011,
JUDr. Vladimír Kůrka, předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, nar. 1948, ve funkci od 1. 1. 2016,
JUDr. František Púry, Ph.D., předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu, ve funkci od 1. 1. 2016,
Ing. Roman Krupica, ředitel správy Nejvyššího soudu, ve funkci od 1. 1. 2016,
Antonín Uhlíř, bezpečnostní ředitel Nejvyššího soudu, ve funkci od 1. 4. 2005,
Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu, nar. 1977, ve funkci od 1. 1. 2012,
Mgr. Blanka Láníčková, ředitelka kanceláře místopředsedy Nejvyššího soudu, ve funkci od 28. 6. 2011,
Mgr. Hana Straková, vedoucí úseku soudních agend Nejvyššího soudu, nar. 1964, ve funkci od 17. 8. 2015.

Generálie (osobní údaje), které jsou u výše jmenovaných vedoucích úseků a dále u předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu poskytnuty, jsou údaji, s jejichž nakládáním tyto osoby daly souhlas. S poskytnutím osobního údaje (roku narození) některé výše uvedené subjekty údajů nesouhlasily (viz výrok I. rozhodnutí).

Povinný subjekt v bodě 10 žádosti sp. zn. Zin 22/2017 ze dne 22. 2. 2017 poskytuje veškeré informace s výjimkou těch informací, ke kterým bylo (výrok I.) vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

Odpovědi na zbývající části otázky číslo 11, o kterých povinný subjekt nerozhodl podle § 15 odst. 1) Informačního zákona (výrok III.), poskytuje povinný subjekt v příloze jako seznam soudců, doplněný ročníkem narození.

Odpovědí na otázku č. 12 předmětné žádosti je rovněž tištěná tabulka v příloze, doplněná vysvětlivkami.


Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od dne doručení této informace. Stížnost je třeba podat k povinnému subjektu, který informaci poskytl, který ji předá nadřízenému orgánu.



Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (tištěné):
Organizační řád Nejvyššího soudu
Metodika (procesní) pro videokonference v resortu justice
Seznam soudců Nejvyššího soudu k 1. 2. 2017
Tabulka s odpovědí na otázku č. 12, doplněna vysvětlivkami