Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 22/2018

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti S. K. (dále jen „žadatel“), ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. Zin 22/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného vyjádření pro Policii ČR nebudou poskytnuty osobní údaje dotčené osoby, tedy údaje o jménu, datu narození a rovněž rodné číslo.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 12. 2. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 22/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Obracím se na Vás se žádostí o zodpovězení mých dotazů:
1. Který zaměstnanec NS ČR je autorem odpovědi NS ČR, spis. zn.: Zin 83/2015 ze dne 13. 11. 2015? S kterými zaměstnanci NS ČR či jinými osobami odpověď konzultoval?
2. Který zaměstnanec NS ČR je autorem odpovědi NS ČR, spis. zn.: Zin 92/2015 ze dne 10. 12. 2015? S kterými zaměstnanci NS ČR či jinými osobami odpověď konzultoval?
3. Který zaměstnanec NS ČR je autorem odpovědi NS ČR, spis. zn. Zin 118/2016 ze dne 22. 08. 2016? S kterými zaměstnanci NS ČR či jinými osobami odpověď konzultoval?
Dále se na Vás obracím se žádostí o zaslání naskenovaného vyžádaného vyjádření Nejvyššího soudu, které bylo prostřednictvím datové schránky dne 22. 7. 2016 doručeno Policii ČR v rámci šetření podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 3 trestního zákoníku, č. j. KRPB-162649-42/TČ-2016-060272-CE.“

K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“), „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Za identifikátory, které jsou schopny subjekt údajů určit, je třeba bezpochyby považovat jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo.
Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektu těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti výše uvedeného žadatele o poskytnutí informace sp. zn. Zin 22/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů dotčené osoby (tedy jména, příjmení, data narození, rodného čísla) v souladu s § 8a Informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona a odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 Informačního zákona

S výjimkou konkrétně specifikovaných informací (osobních údajů), o nichž rozhodl výše uvedeným výrokem, povinný subjekt tímto žadateli zasílá ostatní požadované informace anebo uvádí odkazy na (zveřejněné) informace, které žadateli poskytl již v minulosti při řešení jeho dřívějších žádostí. Žadateli jsou tak poskytnuty veškeré informace, které požadoval v rámci žádosti sp. zn. Zin 22/2018 ze dne 12. 2. 2018, s výjimkou těch, o kterých bylo rozhodnuto podle § 15 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.

K bodům 1, 2 a 3 žádosti povinný subjekt sděluje, že odpovědi na žádosti o informace sp. zn. Zin 83/2015, Zin 92/2015 a Zin 116/2016 zpracovával jako prvostupňový orgán povinného subjektu výhradně a pouze Mgr. Petr Tomíček, pověřený k tomu Organizačním řádem Nejvyššího soudu (čl. 37 odst. 1). Tyto jednotlivé odpovědi konzultoval, přesnější je však označení, že uvedené texty odpovědí vypracoval, na základě šetření, která prováděl ve všech třech případech současně u vedoucí personálního oddělení Nejvyššího soudu Hany Pazderové a také předsedkyně senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Ivany Zlatohlávkové, přímé nadřízené dotčené osoby, k níž žádost o poskytnutí informace vždy směřovala.

K požadavku žadatele na zaslání vyjádření Nejvyššího soudu, které bylo prostřednictvím datové schránky dne 22. 7. 2016 doručeno Policii ČR v rámci šetření podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 3 trestního zákoníku, č. j. KRPB-162649-42/TČ-2016-060272-CE, povinný subjekt zasílá žadateli anonymizovanou kopii průvodního dopisu tohoto vyjádření, která obsahuje rovněž seznam příloh. Jak povinný subjekt šetřením zjistil, veškerými těmito přílohami již žadatel disponuje.

Jedná se konkrétně o tyto přílohy:
Žádost JUDr. M. o uvolnění k výkonu veřejné funkce, dohody o změně pracovních podmínek s JUDr. M. ze dne 17. 5. 2011 a ze dne 27. 5. 2015“, které byly dne 19. 4. 2016 přílohou k odpovědi žadateli na jeho žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 41/2016.

Evidence docházky“ byla Policii ČR poskytnuta formou tzv. absenčních karet zaměstnance, které žadatel již obdržel jako přílohu k odpovědi na žádost o poskytnutí sp. zn. Zin 92/2015, konkrétně dne 10. 12. 2015.

Povinný subjekt tedy žadatele odkazuje na tyto dříve poskytnuté informace v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 Informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace…“.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona



Příloha (tištěná): Anonymizovaná kopie průvodního dopisu k vyjádření Nejvyššího soudu pro Policii ČR