Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 23/2018

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti P. V. (dále jen „žadatel“), ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. Zin 23/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a rovněž § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudou poskytnuty osobní údaje obviněného a osobní údaje dalších subjektů údajů vystupujících v rámci předmětného trestního řízení.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 13. 2. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 23/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Dobrý den, v souladu se svým právem na přístup k informacím bych Vás chtěl poprosit o všechny dostupné rozsudky nad A. B. B. ... .“

K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“) „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti výše uvedeného žadatele o poskytnutí informace sp. zn. Zin 23/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů obviněného a dalších subjektů údajů vystupujících v průběhu předmětného trestního řízení, jejichž role v řízení je popsána v textu rozhodnutí sp. zn. 4 Tdo 1324/2017, v souladu s § 8a Informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizovanou kopii požadovaného usnesení.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 4 Tdo 1324/2017.

Povinný subjekt dodává, že lustrací výše uvedené osoby v Informačním systému Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že tato osoba vystupuje pouze ve dvou dovolacích řízeních, a to konkrétně v řízení sp. zn. 4 Tdo 949/2017, kde Nejvyšší soud podané dovolání vrátil soudu I. instance, neboť dovolání nesplňovalo zákonem požadované náležitosti (v řízení tedy nebylo věcně rozhodnuto, nebylo vydáno žádné rozhodnutí); a v řízení sp. zn. 4 Tdo 1324/2017, které je evidováno jako „navazující“ na výše uvedené, a ve kterém bylo věcně rozhodnuto o (již řádném) dovolání.

Pro úplnost je třeba zdůraznit, že povinný subjekt činí poskytnutím požadované informace výjimku, kterou umožňuje ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., neboť Nejvyšší soud v zásadě neposkytuje veřejnosti (a tudíž také žadatelům, kteří podali žádost ve smyslu Informačního zákona) žádné informace osobního charakteru o subjektech údajů (fyzických osobách) účastnících se soudních řízeních, kde se rozhodovalo v neveřejném zasedání. Respektive, povinný subjekt pro účely veřejnosti neprovádí lustrace fyzických osob (subjektů údajů), zmiňovaných v textech rozhodnutí, a to s ohledem na práva těchto fyzických osob na ochranu osobních údajů či jiných citlivých údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. Nicméně, § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů uvádí „Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“

Vzhledem k tomu, že osoba, ke které je žádost sp. zn. Zin 23/2018 ze dne 13. 2. 2018 vztažena, je veřejně činnou osobou, veřejným aktivistou a politikem, přičemž skutky popsané v usnesení sp. zn. 4 Tdo 1324/2017 ze dne 6. 12. 2017 jsou veřejnosti známy již z předchozích veřejných soudních zasedání u Okresního soudu v Jihlavě a také Krajského soudu v Brně, povinný subjekt činí s odkazem na § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. výjimku a žadateli požadované usnesení poskytuje, byť v anonymizované podobě.

Nad rámec výše uvedeného povinný subjekt sděluje, že veškerá vydaná anonymizovaná rozhodnutí svých senátů zveřejňuje v databázi na svých webových stránkách www.nsoud.cz, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky. V případě, kdy má Nejvyšší soud z prvoinstančního soudu potvrzeno doručení rozhodnutí v dané věci všem účastníkům řízení, může zveřejnit rozhodnutí v anonymizované podobě na svých webových stránkách i dříve. Rozhodnutí požadované žadatelem v žádosti sp. zn. Zin 23/2018 je již veřejně dostupné právě ve výše zmíněné databázi.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Příloha (elektronická): 4Tdo1324 2017


Rozhodnuti - 4 Tdo 1324_2017