Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 23/2020


Sdělení o odložení části žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 

Vážený pane,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 31. 1. 2020 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 23/2020, ve znění:

„Předmět: Žádost o informace ze dne 31.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Nejvyšší soud ČR

předseda soudu

Pavel Šámal

ke sp.zn.:29 ICdo XY/2019

Vrchní soud v Praze

předseda soudu

Luboš Dorfl

Městský soud v Praze

předseda soudu

Libor Vávra

Krajský soud v Praze

předseda soudu

Ljubomír Drápal

Žádost o informace ze dne 31.1.2020 s odkazem na zák.č.106/1999 Sb.

Jaká zákonná či jiná opatření přijali s důrazem na podněty k zahájení kárných řízení se jmenovanými soudci předsedové Nejvyššího soudu ČR, Vrchního soudu v Praze, Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze v souvislosti podanou žalobou pro zmatečnost ze dne 21.8.2019, doplněnou v zákonné lhůtě originálem vždy na podatelně všech výše uvedených soudů osobně,

jaká zákonná či jiná opatření s důrazem na podněty k zahájení kárných řízení se jmenovanými soudci učinili výše uvedení předsedové soudů s doplněním žaloby pro zmatečnost ze dne 27.1.2020, doplněným originály žalob osobně podaných v zákonné lhůtě vždy na podatelně všech výše uvedených soudů, žaloby pro zmatečnost ze dne 21.8.2020, doplněným originály žalob osobně v zákonné lhůtě vždy na podatelně všech výše uvedených soudů, a

jaké sp.zn. a konkrétní jmenovitě zákonní soudci byli přiděleni k žalobě pro zmatečnost ze dne 21.8.2019 a jaké sp.zn. a konkrétní zákonní soudci byli přiděleni k žalobě pro zmatečnost ze dne 27.1.2020, která je rovněž svým obsahem doplněním žaloby pro zmatečnost ze dne 21.8.2019,

když výslovně žadatel o informace odkazuje nad rámec svých povinností, že se jedná o samostatné incidenční spory v rámci insolvenčních řízení vedených pod sp.zn.: MSPH 77 INS XXXX/2016, MSPH 77 iNS XXXX/2016 a KSPH 64 INS XXXX/2016, s odkazem na ustan.§159 odst.1 Insolvenčního zákona.

Žadatel přednostně žádá informace zaslat na e.mail: XY@seznam.cz

V Praze dne 31.1.2020

T. R., nar. XY

koresp.adresa: XY

aktual. koresp. adresa: XY“

 


Na úvod povinný subjekt konstatuje, že projednávané podání, rovněž jako Vaše dřívější podobná podání k Nejvyššímu soudu, která byla Vámi označena jako žádost o informace podle informačního zákona a současně jako podání adresovaná k rukám předsedy Nejvyššího soudu, případně navíc jako podání adresovaná ke konkrétní spisové značce (jako v případě projednávaného podání, které je adresováno i ke sp. zn. 29 Icdo XY/2019), vždy vyřizovalo oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu, které jako jediné je pověřené poskytováním informací coby povinný subjekt podle informačního zákona. V minulosti povinný subjekt stejným způsobem postupoval např. ve Vašich řízeních pod následujícími spisovými značkami: Zin 174/2019, Zin 124/2019, Zin 134/2019 a Zin 165/2019. Provedené hodnocení je plně v souladu s Organizačním řádem Nejvyššího soudu (dostupný z níže uvedeného odkazu) i v souladu s Vaším vlastním označením podání jako žádosti o informaci podle informačního zákona, proto bylo toto podání zařazena do rejstříku „Zin“ a nikoliv do rejstříku „S“ předsedy Nejvyššího soudu, respektive nikoliv ke konkrétnímu řízení u Nejvyššího soudu, na které žádost např. obsahově směřuje a ke kterému žádost byla mj. adresována.

Organizační řád Nejvyššího soudu ukládá jednoznačnou kompetenci vyřizování žádostí podle informačního zákona v prvním stupni řízení oddělení styku s veřejností, viz následující citace (zvýraznění doplněno).

„Oddíl 4 Oddělení styku s veřejností

§ 35 Vedoucí oddělení styku s veřejností

(1) Vedoucí oddělení styku s veřejností zejména:


/…/

c) plní úkoly vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,

d) je oprávněnou úřední osobou ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vydává rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, “

Organizační řád je dostupný z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/0E2C3F662AD69D4BC125843C004CE6BC/$file/Organiza%C4%8Dn%C3%AD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Vzhledem k tomu, že režim informačního zákona dává žadatelům o informace obecně lepší podmínky a nástroje jak uplatnit právo na informace, poskytuje mu více opravných prostředků a určuje také konkrétní zákonné lhůty pro vyřízení, považuje povinný subjekt i z tohoto hlediska vůči žadatelům za vstřícnější vyřizovat tato podání v agendě „Zin“, bez ohledu na skutečnost, že v určitých případech žádosti směřovaly paralelně taktéž k předsedovi Nejvyššího soudu.


Vzhledem ke skutečnosti, že jste v rámci výše uvedených předchozích řízení podle informačního zákona daný postup povinného postupu nerozporoval, neshledal povinný subjekt ani v současném případě důvod se od této zavedené praxe jakkoli odchýlit.

Výše popsaný přístup aplikuje povinný subjekt vůči všem žadatelům o informaci bez výjimky, viz např. následující citace z rozhodnutí sp. zn. Zin 108/2019, vydaného ve věci podobné žádosti, avšak jiného žadatele (zvýraznění doplněno): Zcela na závěr povinný subjekt považuje za důležité vysvětlit, proč odpověď na Vaši žádost sp. zn. Zin 108/2019 nezasílá (nevypracoval) přímo předseda Nejvyššího soudu, který byl Vámi osloven už v záhlaví žádosti. Je to z důvodu, že každá žádost, která je evidenčním oddělením Nejvyššího soudu zařazena do agendy „Zin“, tedy agendy ve které se vyřizují všechny žádosti podle informačního zákona, spadá podle kancelářského řádu Nejvyššího soudu (odkaz na něj byl uveden již výše) k vyřízení vedoucímu oddělení styku s veřejností, popř. jeho zástupci.



Citovaná odpověď je veřejně přístupná na stránkách Nejvyššího soudu v oddílu „Poskytnuté informace“.

Povinný subjekt dále doplňuje, že respektuje volbu žadatelů, kteří mají plně ve svých rukou, jakým formálním rámcem se jejich žádost bude řídit. Pokud se domáhají informací podle informačního zákona, považuje povinný subjekt odkaz na informační zákon jako „nesilnější titul“, jenž poskytuje žadateli dostatečnou obranu a komfort opravných prostředků, které by mu v řízení mimo informační zákon nebyly k dispozici.

V projednávaném případě sp. zn. Zin 23/2020 jste tak měl možnost jak podání žádosti podle informačního zákona (tuto možnost jste si vybral sám a vzhledem k předchozím poučením i záměrně, vědomě a dobrovolně), tak například i zaslání „obecné“ stížnosti předsedovi Nejvyššího soudu, případně také možnost dotazu (např. na stav řízení) ke konkrétní spisové značce. V posledně uvedených případech by pak „obecná“ žádost či stížnost byla vyřizována předsedou Nejvyššího soudu, kanceláří konkrétního soudního senátu anebo senátem samotným. Uvedeného by bylo dosaženo vynecháním odkazů na informační zákon a vynecháním označení podání jako „žádosti o informace“. Taková podání by pak byla zapsána do rejstříku „S“ předsedy Nejvyššího soudu, případně přímo ke konkrétní spisové značce řízení u Nejvyššího soudu (nicméně by Vám nenáležely opravné prostředky podle informačního zákona).


Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že:
(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Povinný subjekt nezkopíroval do sdělení o odložení odkládané části (jako běžně činí), nýbrž jednotlivé části odlišil jiným, podle povinného subjektu taktéž srozumitelným způsobem (odkládané části žádosti byly povinným subjektem výše podtrženy), dále pak rekapituluje jednotlivé části podání, které nespadají do působnosti povinného subjektu.

Ve své žádosti sp. zn. Zin 23/2020 požadujete z větší části informace, které nejsou v působnosti Nejvyššího soudu. Není v působnosti Nejvyššího soudu disponovat informacemi, jaká zákonná opatření v blíže specifikované věci učinili předsedové Vrchního soudu v Praze, Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. K otázce, jaká opatření učinil předseda Nejvyššího soudu, viz dále.

V působnosti povinného subjektu nejsou ani informace, kteří zákonní soudci byli přiřazeni k žalobě pro zmatečnost, jelikož Nejvyšší soud není k projednání žaloby pro zmatečnost (v prvním stupni) příslušný. Ustanovení § 235a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zcela jednoznačně stanovuje pro rozhodování o žalobě pro zmatečnost příslušnost soudu, který v dané věci rozhodoval v prvním stupni.

Je tedy zřejmé, že ve výše označených částech Vaše žádost obsahově nesměřuje na povinný subjekt – Nejvyšší soud. Povinný subjekt předpokládá, že účelem těchto částí Vaší žádosti nebylo poskytnutí informací ze strany Nejvyššího soudu (požadováno bylo toliko „vzetí na vědomí“, či případně bylo předpokládáno vykonání určitého „dozoru“ či „dohledu“), nicméně i takto formulované žádosti musejí být povinnými subjekty vyřizovány v souladu s informačním zákonem. Povinný subjekt – jako prvostupňový správní orgán – navíc ani nemůže jakkoli zasahovat do samostatného výkonu působnosti jiných povinných subjektů v rámci jimi vedených řízení podle informačního zákona.

Jelikož částečně požadujete informace mimo působnost Nejvyššího soudu a Nejvyšší soud nemá zároveň žádný zákonný důvod, proč by měl těmito informacemi disponovat, proto je ani nemá k dispozici, žádost sp. zn. Zin 23/2020 podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona se částečně odkládá.

 

Poučení:

Pokud s uvedeným způsobem vyřízení části Vaší žádosti nesouhlasíte, je možné proti odložení žádosti podat žalobu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, a to do dvou měsíců ode dne doručení tohoto sdělení (§ 72 odst. 1 tohoto zákona).

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odložení rozhodl výše uvedeným sdělením o odložení, poskytuje formou následujícího sdělení.

K Vaší žádosti Vám předně povinný subjekt sděluje, že ze dne 21. 8. 2019 v elektronických podáních neevidujeme žádné Vaše podání.

Jako podání ze dne 27. 1. 2020 dohledal povinný subjekt podání č. 1013/2020, které bylo nadepsáno „Ke sp.zn.:29 ICdo XY/2019, K zazmrdovanosti a kokotismu senátu č.29 a senátu č.30 a soudců Nejvyššího soudu ČR“. Přílohou citovaného podání bylo mj. i Vaše dřívější podání ze dne 8. 12. 2019, původně doručené Nejvyššímu soudu pod č. 13279/2019. Povinný subjekt tak předpokládá, že z Vaší strany došlo k chybě v označení podání, kdy místo data 8. 12. 2019 jste podání (žaloby pro zmatečnost) označil datem 21. 8. 2019.

Obě tato podání byla přiřazena (podle svého označení, respektive obsahu) ke sp. zn. 29 ICdo XY/2019 a v tomto řízení jsou také vyřizována. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že obě podání byla současně adresována i k rukám předsedy Nejvyššího soudu. Mj. Vaše podání ze dne 27. 1. 2020 bylo ke spisové značce 29 ICdo XY/2019 přeloženo i na základě Vaší následné telefonické urgence. Toto podání bylo totiž původně zapsáno ke sp. zn. S 260/2019, tedy do rejstříku předsedy soudu, avšak poté, co jste přímo mě telefonicky vyzval, abych na podatelnu (evidenční oddělení) Nejvyššího soudu předal Váš výslovný požadavek na zařazení do řízení sp. zn. 29 ICdo XY/2019, bylo toto Vaše podání znovu vyhodnoceno pracovníky evidenčního oddělení podatelny a následně zařazeno k výše citované spisové značce 29 ICdo XY/2019. Tento Váš telefonát jsem řádně do spisu vyznačil formou úředního záznamu.

Předseda Nejvyššího soudu tak z povahy věci nemohl ve věci přijmout jakákoli opatření, jelikož by tak (nepřípustně) zasahoval do výkonu nezávislé soudní činnosti. Jak již bylo uvedeno, tak podání č. 13279/2019 a č. 1013/2020 nejsou předmětem řízení v rámci některého z rejstříků předsedy soudu, předseda Nejvyššího soudu tedy ani neměl žádnou příležitost, aby v této věci mohl činit jakékoli úkony. Povinný subjekt má za to, že Vaší žádosti vyhovuje sdělením této (byť negativní) skutečnosti, tedy že není namístě v této části žádost odmítat pro neexistenci informace.

Povinný subjekt na tomto místě doplňuje, že pokud předmětem Vašeho zájmu bylo vyřízení jiných Vašich podnětů a žádostí, které byly zapsány do rejstříku předsedy soudu, tak máte samozřejmě možnost podání nové informační žádosti, v níž lépe specifikujete tyto Vaše požadavky. Pro povinný subjekt bude nejpřehlednější řešení, pokud budete tato podání označovat pořadovými čísly, pod nímiž byla řazena na podatelně povinného subjektu, jde konkrétně o označení „Potvrzení o doručení podání s běžným číslem“.

Z obecného hlediska k Vaší žádosti „jaká opatření učinil předseda Nejvyššího soudu“ Vám povinný subjekt opakovaně sděluje, předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu soudu, a to konkrétně na základě zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, pouze u Nejvyššího soudu. Z uvedeného plyne, že v působnosti (kompetenci) předsedy Nejvyššího soudu je výkon státní správy pouze Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu tak nemůže libovolně zasahovat do výkonu státní správy soudů, která je vykonávána jiným oprávněným (soudním) subjektem. Z povahy věci tak ani nemůže přijímat žádná „opatření“ k záležitostem, které se nenacházejí v jeho působnosti. Rovněž předseda Nejvyššího soudu nemůže jakkoli zasahovat do rozhodovací činnosti jednotlivých senátů či soudců Nejvyššího soudu.

Předseda Nejvyššího soudu je nicméně „obecným“ kárným žalobcem, který je ve smyslu § 8 odst. 2 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, který je oprávněný podat kárný návrh na „proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,“.

Na základě pověření předsedy Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, byl místopředseda Nejvyššího soudu pověřen „vyřizováním podnětů na zahájení kárných řízení proti soudcům soudů 1. a 2. stupně, “ (příloha č. 2 organizačního řádu Nejvyššího soudu). Prvotní šetření (důvodnosti) návrhu přezkoumává místopředseda Nejvyššího soudu, který následně seznamuje s konkrétním případem předsedu Nejvyššího soudu.



Povinný subjekt Vás již mj. v rámci řízení sp. zn. Zin 18/2020 upozornil, že Vaše kárné podněty jsou ze strany Nejvyššího soudu přezkoumávány (respektive jejich důvodnost), nicméně podání kárného návrhu je čistě v kompetenci tzv. kárného žalobce, na podání kárného návrhu tak neexistuje žádný (subjektivní) nárok žadatele. Viz např. odpověď místopředsedy Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2019, v rámci řízení sp. zn. Sm 277/2019:

„Dovoluji si Vám v tomto ohledu zopakovat, že podnět pro podání návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti se soudcem, je prostředkem, který má být využíván ve zcela výjimečných případech, kdy existuje důvodné podezření na spáchání kárného deliktu dotyčným soudcem. Ani po podání takového podnětu však pisateli nevzniká právní nárok na podání návrhu na zahájení kárného řízení, což je prostředkem ultima ratio, který mohou využít pouze oprávněné subjekty, jmenované v rámci ustanovení § 8 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. Z Vašich podání je však zřejmé, že k žádnému porušení povinností soudce takové intenzity nedošlo.

Vašimi přípisy opakovaně vyjadřujete nesouhlas s vedením řízení a rozhodováním ve věcech nacházejících se ve sféře Vašeho zájmu. Předseda ani místopředseda Nejvyššího soudu však nejsou oprávněni bez dalšího na základě takovýchto přípisů zasahovat do probíhajících soudních řízení, ani měnit nebo rušit rozhodnutí v takových řízeních již vydaná. Napadání všech osob, které se Vašimi přípisy zabývají, pak není cestou, kterou byste se měl v rámci rozumného uplatňování svých práv vydat.“

Dále viz např. odpověď místopředsedy Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019 sp. zn. Sm 248/2019: „V rámci vyřizování těchto spisových materiálů jsem Vás již zpravil o pravidlech upravujících stížnosti dle zákona o soudech a soudcích, i o principech, které zastřešují oblast kárných řízení se soudci. Také jsem Vás informoval, že pokusy o zahájení kárných řízení s různými soudci, kteří korektně vyřizují Vaše nesčetná podání, byť k Vaší nespokojenosti, není cestou, kterou byste měl k výkonu Vašich práv využít. Předmětné informace jsou přímo aplikovatelné i na tento případ, proto si dovoluji odkázat na mé předchozí odpovědi do výše uvedených spisových značek.“

 

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Pro správné určení počátku výše uvedených lhůt Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí tohoto elektronického sdělení a výzvy obratem zpětně potvrdil do e:mailu odesílatele.

 


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona